Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BENEŠ František Josef 6.8.1820-10.5.1888

{{Infobox - osoba
| jméno = František Josef BENEŠ
| obrázek = Benes Frantisek Josef portret.jpg
| datum narození = 6.8.1820
| místo narození = Český Dub
| datum úmrtí = 10.5.1888
| místo úmrtí = 
| povolání = 52- Archeolog

| jiná jména = 
}}

'''BENEŠ, František Josef,''' ''* 6. 8. 1820 Český Dub, † 10. 5. 1888 Praha, historik umění, archeolog, památkář''

Syn Josefa Aloise Benesche, vrchnostenského úředníka v Mimoni
a regionálního vlastivědného pracovníka. Vystudoval
chemii na pražské polytechnice a 1837–39 působil jako cukrovarnický
chemik, 1839–54 pak ředitel cukrovarů v Suchdole
u Kutné Hory a Trmicích u Ústí nad Labem. Láska
k historickým a uměleckým památkám ho přivedla k široce
pojaté archeologii. Při aktivaci státní památkové péče 1854
byl jmenován konzervátorem pro Čáslavský kraj. 1857 ho
vídeňské ústředí vyslalo na studijní cestu do Itálie, po níž
nastoupil do významné funkce ve správě statků hraběte
Harracha v Praze. Ve svěřeném regionu působil dále, přispěl
k záchraně a opravám mnoha historických staveb, zejména
v Kutné Hoře. Stál rovněž u zrodu prvních mimopražských
archeologicko-muzejních spolků v českých zemích,
např. Včely čáslavské (1864) a kutnohorského spolku Vocel
(1877). Mimořádným členem KČSN byl jmenován 1867,
především však patřil k předním osobnostem Archeologického
sboru NM v Praze a nejbližším spolupracovníkům Jana
Erazima Vocela.

Publikovat začal velmi záhy, pomáhal již svému otci při práci
na dějinách Mimoně. Z Kutnohorska přispíval do ''Böhmens''
''Burgen'' Františka Alexandra Hebera. Od 50. let podával zprávy
do ústředního památkového orgánu ve Vídni, publikoval
v pražských ''Památkách'' ''archeologických''. Přestože se česky učil
teprve v dospělosti a ačkoliv pocházel z německého prostředí,
stal se umírněným českým vlastencem. Jako konzervátor
uveřejnil řadu popisů významných staveb (kostely v Kutné
Hoře, Svatém Jakubu, Čáslavi, Rakovníku, hrad Helfenburk
u Úštěka aj.). Během 60. let se soustředil na objevování, průzkum
a popis významných pravěkých a raně středověkých
hradišť (Kouřim, Libice nad Cidlinou, keltské oppidum
Hradiště nad Závistí u Zbraslavi, Šárka v Praze a Plešivec na
Podbrdsku); šlo vesměs o jejich první systematické zpracování,
včetně původních plánů. 1868–79 spravoval B. jako Vocelův nástupce archeologické sbírky NM, 1872 po něm
převzal i funkci konzervátora památkové péče pro město
Prahu. V pokročilejším věku již nepublikoval, kolem 1880
však stál ještě u počátků Muzea hlavního města Prahy. Patřil
k největším českým archeologům éry pozdního romantismu
a k průkopníkům památkové péče, brzy po své smrti však byl
zcela zapomenut.

'''D:''' Hradiště u Hryzel, na Staré Kouřími a u Přistoupína, in: PA 4, 2, 1861,
s. 30n.; Hradiště u Dolních Břežan, in: tamtéž 6, 1864–65, s. 106n.; Arciděkanský
chrám sv. Jakuba na Horách Kutných, in: tamtéž, s. 208n., 290n.;
Stadice, in: tamtéž 7, 1866–67, s. 35n.; Šárka, in: tamtéž, s. 165n.; Libice
a památky kultu sv. Vojtěcha, in: tamtéž, s. 249n.; Plešivec a Ostrý na Jinecku,
in: tamtéž, s. 427n.; Památky kultu sv. Václava, in: tamtéž, s. 472n.;
Staré věže hradu pražského, in: tamtéž 9, 1871–73, s. 665n.; Hrad Sion, in:
tamtéž 10, 1874–77, s. 207n.

'''L:''' OSN 3, s. 748; BOS 2, s. 126; K. Sklenář, Slavníkovská Libice v dějinách
archeologického výzkumu, in: ČNM (hist.) 151, 1982, s. 1n.

'''P:''' Archiv NM v Praze.

Karel Sklenář

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:52- Archeolog]]
[[Kategorie:1820]]
[[Kategorie:Český Dub]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:Praha]]