BENEŠ Jan 18.4.1886-13.9.1949: Porovnání verzí

Z Personal
(BENEŠ_Jan_18.4.1886-13.9.1949)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.4.1886
 
| datum narození = 18.4.1886
| místo narození =  
+
| místo narození = Čivice u Pardubic
 
| datum úmrtí = 13.9.1949
 
| datum úmrtí = 13.9.1949
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan BENEŠ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 387
 +
}}
 +
 
 +
'''BENEŠ, Jan,''' ''* 18. 4. 1886 Čivice u Pardubic, † 13. 9. 1949 Praha, důstojník, legionář''
 +
 
 +
Narodil se v malorolnické rodině. Navštěvoval měšťanskou
 +
školu a nižší reálku v Pardubicích. Vystřídal různá zaměstnání,
 +
hlavně jako písař a obchodní příručí. 1907 odjel do
 +
Ruska a v Petrohradu (1907–11) absolvoval školení v oboru
 +
umělecký tiskař. Od 1911 byl v Moskvě technickým vedoucím
 +
litografického závodu. V té době také působil v krajanské
 +
sokolské tělovýchově. Na začátku první světové války byl
 +
po týdenním výcviku v ruské armádě 18. 8. 1914 zařazen
 +
do 1. roty České družiny. Do válečných bojů zasáhl jako
 +
průzkumník, koncem ledna 1917 byl převelen z fronty do
 +
důstojnické zálohy 1. československého střeleckého pluku
 +
(praporčík), stal se velitelem 1. záložní čety 1. roty v Bobrujsku
 +
a na jaře 1917 složil v Žitomiru důstojnické zkoušky.
 +
Velitel Československé brigády V. P. Trojanov ho 1. 7. 1917
 +
povolal k přípravě letní ruské (Kerenského) ofenzivy, při níž
 +
v boji u Tvorova prozatímně velel 12. rotě 2. československého
 +
střeleckého pluku. Na počátku útoku byl raněn do nohy
 +
a následně povýšen na podporučíka. Od 7. 10. 1917 byl velitelem
 +
1. roty 1. záložního pluku (poručík), od 9. 8. 1918
 +
velitelem 1. roty a zástupcem velitele I. praporu 9. československého
 +
pluku Karla Havlíčka Borovského (nadporučík),
 +
od 18. 10. 1918 velitel I. praporu a zástupce velitele pluku
 +
(major). Na přelomu 1918–19 zastával po tři měsíce funkci
 +
zatímního velitele pluku, od března 1919 zastupoval velitele
 +
a stal se náčelníkem štábu pluku, v dubnu 1920 byl povýšen
 +
na podplukovníka. Začátkem srpna 1920 se vrátil z Dálného
 +
východu do vlasti. 1920–21 zastupoval velitele 9. pěšího
 +
pluku, 1921 působil jako velitel pluku a posádky v Mostě,
 +
1921–23 byl velitelem 35. pěšího pluku v Plzni (plukovník),
 +
1923–26 velitelem 20. pěší brigády v Nitře. 1924–25 studoval
 +
kurz Válečné školy pro vyšší důstojníky. 1926–35 velel
 +
15. pěší brigádě v Opavě (1928 brigádní generál), 1935–37
 +
převzal velení 18. pěší brigády, 1937–38 zastupoval velitele
 +
9. pěší divize v Bratislavě, 1938–39 (do vyhlášení Slovenského
 +
štátu) této divizi velel. Poté byl penzionován. V květnovém
 +
povstání 1945 stál v čele velitelství Studánka v Praze na
 +
Letné. Protože se v předvečer okupace postavil do opozice
 +
vůči veliteli VIII. armádního sboru generálu B. Homolovi
 +
a nepodpořil jeho plán puče proti slovenským separatistům
 +
ani se jako konzervativní „starodružiník“ neúčastnil odboje,
 +
nebyl po válce aktivován.
 +
 
 +
'''L:''' J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 88n.
 +
 
 +
'''P:''' Osobní archiv autora.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:1886]]
 +
[[Kategorie:Čivice]]
 
[[Kategorie:1949]]
 
[[Kategorie:1949]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:22

Jan BENEŠ
Narození 18.4.1886
Místo narození Čivice u Pardubic
Úmrtí 13.9.1949
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 387
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84389

BENEŠ, Jan, * 18. 4. 1886 Čivice u Pardubic, † 13. 9. 1949 Praha, důstojník, legionář

Narodil se v malorolnické rodině. Navštěvoval měšťanskou školu a nižší reálku v Pardubicích. Vystřídal různá zaměstnání, hlavně jako písař a obchodní příručí. 1907 odjel do Ruska a v Petrohradu (1907–11) absolvoval školení v oboru umělecký tiskař. Od 1911 byl v Moskvě technickým vedoucím litografického závodu. V té době také působil v krajanské sokolské tělovýchově. Na začátku první světové války byl po týdenním výcviku v ruské armádě 18. 8. 1914 zařazen do 1. roty České družiny. Do válečných bojů zasáhl jako průzkumník, koncem ledna 1917 byl převelen z fronty do důstojnické zálohy 1. československého střeleckého pluku (praporčík), stal se velitelem 1. záložní čety 1. roty v Bobrujsku a na jaře 1917 složil v Žitomiru důstojnické zkoušky. Velitel Československé brigády V. P. Trojanov ho 1. 7. 1917 povolal k přípravě letní ruské (Kerenského) ofenzivy, při níž v boji u Tvorova prozatímně velel 12. rotě 2. československého střeleckého pluku. Na počátku útoku byl raněn do nohy a následně povýšen na podporučíka. Od 7. 10. 1917 byl velitelem 1. roty 1. záložního pluku (poručík), od 9. 8. 1918 velitelem 1. roty a zástupcem velitele I. praporu 9. československého pluku Karla Havlíčka Borovského (nadporučík), od 18. 10. 1918 velitel I. praporu a zástupce velitele pluku (major). Na přelomu 1918–19 zastával po tři měsíce funkci zatímního velitele pluku, od března 1919 zastupoval velitele a stal se náčelníkem štábu pluku, v dubnu 1920 byl povýšen na podplukovníka. Začátkem srpna 1920 se vrátil z Dálného východu do vlasti. 1920–21 zastupoval velitele 9. pěšího pluku, 1921 působil jako velitel pluku a posádky v Mostě, 1921–23 byl velitelem 35. pěšího pluku v Plzni (plukovník), 1923–26 velitelem 20. pěší brigády v Nitře. 1924–25 studoval kurz Válečné školy pro vyšší důstojníky. 1926–35 velel 15. pěší brigádě v Opavě (1928 brigádní generál), 1935–37 převzal velení 18. pěší brigády, 1937–38 zastupoval velitele 9. pěší divize v Bratislavě, 1938–39 (do vyhlášení Slovenského štátu) této divizi velel. Poté byl penzionován. V květnovém povstání 1945 stál v čele velitelství Studánka v Praze na Letné. Protože se v předvečer okupace postavil do opozice vůči veliteli VIII. armádního sboru generálu B. Homolovi a nepodpořil jeho plán puče proti slovenským separatistům ani se jako konzervativní „starodružiník“ neúčastnil odboje, nebyl po válce aktivován.

L: J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 88n.

P: Osobní archiv autora.

Martin Kučera