BENEŠ Jan 18.4.1886-13.9.1949: Porovnání verzí
(BENEŠ_Jan_18.4.1886-13.9.1949) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.4.1886 | | datum narození = 18.4.1886 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Čivice u Pardubic |
| datum úmrtí = 13.9.1949 | | datum úmrtí = 13.9.1949 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 387 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BENEŠ, Jan,''' ''* 18. 4. 1886 Čivice u Pardubic, † 13. 9. 1949 Praha, důstojník, legionář'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v malorolnické rodině. Navštěvoval měšťanskou | ||
+ | školu a nižší reálku v Pardubicích. Vystřídal různá zaměstnání, | ||
+ | hlavně jako písař a obchodní příručí. 1907 odjel do | ||
+ | Ruska a v Petrohradu (1907–11) absolvoval školení v oboru | ||
+ | umělecký tiskař. Od 1911 byl v Moskvě technickým vedoucím | ||
+ | litografického závodu. V té době také působil v krajanské | ||
+ | sokolské tělovýchově. Na začátku první světové války byl | ||
+ | po týdenním výcviku v ruské armádě 18. 8. 1914 zařazen | ||
+ | do 1. roty České družiny. Do válečných bojů zasáhl jako | ||
+ | průzkumník, koncem ledna 1917 byl převelen z fronty do | ||
+ | důstojnické zálohy 1. československého střeleckého pluku | ||
+ | (praporčík), stal se velitelem 1. záložní čety 1. roty v Bobrujsku | ||
+ | a na jaře 1917 složil v Žitomiru důstojnické zkoušky. | ||
+ | Velitel Československé brigády V. P. Trojanov ho 1. 7. 1917 | ||
+ | povolal k přípravě letní ruské (Kerenského) ofenzivy, při níž | ||
+ | v boji u Tvorova prozatímně velel 12. rotě 2. československého | ||
+ | střeleckého pluku. Na počátku útoku byl raněn do nohy | ||
+ | a následně povýšen na podporučíka. Od 7. 10. 1917 byl velitelem | ||
+ | 1. roty 1. záložního pluku (poručík), od 9. 8. 1918 | ||
+ | velitelem 1. roty a zástupcem velitele I. praporu 9. československého | ||
+ | pluku Karla Havlíčka Borovského (nadporučík), | ||
+ | od 18. 10. 1918 velitel I. praporu a zástupce velitele pluku | ||
+ | (major). Na přelomu 1918–19 zastával po tři měsíce funkci | ||
+ | zatímního velitele pluku, od března 1919 zastupoval velitele | ||
+ | a stal se náčelníkem štábu pluku, v dubnu 1920 byl povýšen | ||
+ | na podplukovníka. Začátkem srpna 1920 se vrátil z Dálného | ||
+ | východu do vlasti. 1920–21 zastupoval velitele 9. pěšího | ||
+ | pluku, 1921 působil jako velitel pluku a posádky v Mostě, | ||
+ | 1921–23 byl velitelem 35. pěšího pluku v Plzni (plukovník), | ||
+ | 1923–26 velitelem 20. pěší brigády v Nitře. 1924–25 studoval | ||
+ | kurz Válečné školy pro vyšší důstojníky. 1926–35 velel | ||
+ | 15. pěší brigádě v Opavě (1928 brigádní generál), 1935–37 | ||
+ | převzal velení 18. pěší brigády, 1937–38 zastupoval velitele | ||
+ | 9. pěší divize v Bratislavě, 1938–39 (do vyhlášení Slovenského | ||
+ | štátu) této divizi velel. Poté byl penzionován. V květnovém | ||
+ | povstání 1945 stál v čele velitelství Studánka v Praze na | ||
+ | Letné. Protože se v předvečer okupace postavil do opozice | ||
+ | vůči veliteli VIII. armádního sboru generálu B. Homolovi | ||
+ | a nepodpořil jeho plán puče proti slovenským separatistům | ||
+ | ani se jako konzervativní „starodružiník“ neúčastnil odboje, | ||
+ | nebyl po válce aktivován. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 88n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Osobní archiv autora. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
+ | [[Kategorie:Čivice]] | ||
[[Kategorie:1949]] | [[Kategorie:1949]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:22
Jan BENEŠ | |
Narození | 18.4.1886 |
---|---|
Místo narození | Čivice u Pardubic |
Úmrtí | 13.9.1949 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 387 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84389 |
BENEŠ, Jan, * 18. 4. 1886 Čivice u Pardubic, † 13. 9. 1949 Praha, důstojník, legionář
Narodil se v malorolnické rodině. Navštěvoval měšťanskou školu a nižší reálku v Pardubicích. Vystřídal různá zaměstnání, hlavně jako písař a obchodní příručí. 1907 odjel do Ruska a v Petrohradu (1907–11) absolvoval školení v oboru umělecký tiskař. Od 1911 byl v Moskvě technickým vedoucím litografického závodu. V té době také působil v krajanské sokolské tělovýchově. Na začátku první světové války byl po týdenním výcviku v ruské armádě 18. 8. 1914 zařazen do 1. roty České družiny. Do válečných bojů zasáhl jako průzkumník, koncem ledna 1917 byl převelen z fronty do důstojnické zálohy 1. československého střeleckého pluku (praporčík), stal se velitelem 1. záložní čety 1. roty v Bobrujsku a na jaře 1917 složil v Žitomiru důstojnické zkoušky. Velitel Československé brigády V. P. Trojanov ho 1. 7. 1917 povolal k přípravě letní ruské (Kerenského) ofenzivy, při níž v boji u Tvorova prozatímně velel 12. rotě 2. československého střeleckého pluku. Na počátku útoku byl raněn do nohy a následně povýšen na podporučíka. Od 7. 10. 1917 byl velitelem 1. roty 1. záložního pluku (poručík), od 9. 8. 1918 velitelem 1. roty a zástupcem velitele I. praporu 9. československého pluku Karla Havlíčka Borovského (nadporučík), od 18. 10. 1918 velitel I. praporu a zástupce velitele pluku (major). Na přelomu 1918–19 zastával po tři měsíce funkci zatímního velitele pluku, od března 1919 zastupoval velitele a stal se náčelníkem štábu pluku, v dubnu 1920 byl povýšen na podplukovníka. Začátkem srpna 1920 se vrátil z Dálného východu do vlasti. 1920–21 zastupoval velitele 9. pěšího pluku, 1921 působil jako velitel pluku a posádky v Mostě, 1921–23 byl velitelem 35. pěšího pluku v Plzni (plukovník), 1923–26 velitelem 20. pěší brigády v Nitře. 1924–25 studoval kurz Válečné školy pro vyšší důstojníky. 1926–35 velel 15. pěší brigádě v Opavě (1928 brigádní generál), 1935–37 převzal velení 18. pěší brigády, 1937–38 zastupoval velitele 9. pěší divize v Bratislavě, 1938–39 (do vyhlášení Slovenského štátu) této divizi velel. Poté byl penzionován. V květnovém povstání 1945 stál v čele velitelství Studánka v Praze na Letné. Protože se v předvečer okupace postavil do opozice vůči veliteli VIII. armádního sboru generálu B. Homolovi a nepodpořil jeho plán puče proti slovenským separatistům ani se jako konzervativní „starodružiník“ neúčastnil odboje, nebyl po válce aktivován.
L: J. Fidler, Zborov 1917, 2003, s. 88n.
P: Osobní archiv autora.
Martin Kučera