BENEŠ Vojta 17.5.1878-20.11.1951: Porovnání verzí
(BENEŠ_Vojta_1878-1951) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Vojta BENEŠ | | jméno = Vojta BENEŠ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1878 | + | | datum narození = 17.5.1878 |
| místo narození = Kožlany | | místo narození = Kožlany | ||
− | | datum úmrtí = 1951 | + | | datum úmrtí = 20.11.1951 |
− | | místo úmrtí = South Bend | + | | místo úmrtí = South Bend (USA) |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BENEŠ, Vojta''' ''(Vojtěch), * 17. 5. 1878 Kožlany, † 20. 11. 1951 South Bend (USA), pedagog, politik'' | ||
+ | |||
+ | Starší bratr československého prezidenta Edvarda B. (1884 | ||
+ | až 1948). Vystudoval 1893–97 učitelský ústav v Praze. 1897 | ||
+ | až 1906 působil jako učitel na obecné škole v Čakovicích, | ||
+ | 1906–08 v Zápech, od 1908 v Brandýse nad Labem; zároveň | ||
+ | se věnoval publicistické činnosti a psal knihy pro děti. | ||
+ | 1913–14 byl řídícím učitelem české školy v New Yorku; na | ||
+ | podnět Matice školské organizoval české krajanské školství | ||
+ | v USA a pro děti krajanů napsal čítanku. Krátce před vypuknutím | ||
+ | první světové války se vrátil domů do Čech, ale 1915 | ||
+ | na doporučení české odbojové organizace Maffie odjel znovu | ||
+ | do USA, aby v cizině podporoval české zájmy. Vydával tam ''Poselství'', časopis Českého národního sdružení (organizace | ||
+ | českých krajanů), a podílel se i na shromažďování finančních | ||
+ | prostředků a získávání dobrovolníků pro československý zahraniční | ||
+ | odboj. 1919 se vrátil do ČSR, 1919–20 byl ředitelem | ||
+ | měšťanské školy v Brandýse nad Labem, 1920–22 okresním | ||
+ | školním inspektorem v Praze a od 1922 zemským školním | ||
+ | inspektorem v Čechách. Pracoval též jako funkcionář Svazu | ||
+ | učitelstva československého (1928–32 jeho předseda) a člen | ||
+ | Zemské školní rady. V rámci svých aktivit na úseku školství | ||
+ | usiloval o reformu československého školského systému; věnoval | ||
+ | jí řadu článků a knihu ''Škola'' ''a výchova'' ''v demokratickém'' | ||
+ | ''státě''. Propagoval myšlenku jednotné měšťanské školy, na | ||
+ | kterou by navazovalo střední školství. 1925 a potom znovu | ||
+ | 1929 byl zvolen poslancem za sociální demokracii. Ve sněmovně | ||
+ | se věnoval především školským otázkám a svým dílem | ||
+ | přispěl k dobré legislativě na úseku školství v meziválečném | ||
+ | Československu. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem, ale | ||
+ | po roce se vzdal mandátu ze zdravotních důvodů. Byl jmenován | ||
+ | vládním radou na ministerstvu školství. Vedle práce ve | ||
+ | školství se i v meziválečném období věnoval literární činnosti | ||
+ | a napsal několik publikací o československém zahraničním | ||
+ | odboji v USA za první světové války. 1939 odešel přes Polsko | ||
+ | do emigrace. Nejdříve žil krátce v Londýně a potom odjel | ||
+ | do USA, kde mezi krajany organizoval politickou i finanční | ||
+ | podporu československému zahraničnímu odboji, prezidentovi | ||
+ | Benešovi a exilové vládě v Londýně. V exilu patřil mezi | ||
+ | politiky se sociálnědemokratickou orientací. Po návratu do | ||
+ | ČSR na podzim 1945 se přes zdravotní potíže angažoval | ||
+ | v sociálnědemokratické straně a snažil se o obnovu tradiční | ||
+ | sociálnědemokratické politiky. Po nastolení komunistického | ||
+ | totalitního režimu koncem roku 1948 znovu emigroval do | ||
+ | USA, kde ve státě Indiana zemřel. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Za humny, 1907; Rok na vsi, 1907; Masarykovo revoluční dílo v Americe, | ||
+ | 1920; Škola a výchova v demokratickém státě, 1921; Vojáci zapomenuté | ||
+ | fronty, 1923; Revoluční hnutí Čechoslováků amerických, 1923; Historie | ||
+ | Jožky Rokošova, 1924; Povídky májového večera, 1924; Masaryk v revoluci, | ||
+ | 1937. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 1/1, s. 544; MSN 1, s. 463; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, | ||
+ | 1937, s. 123n.; Kolář Elity, s. 16n.; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo | ||
+ | v našich dějinách ve 20. století, 1998, 1, s. 39; Tomeš 1, s. 82. | ||
+ | |||
+ | Vlastislav Lacina | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
[[Kategorie:Kožlany]] | [[Kategorie:Kožlany]] | ||
[[Kategorie:1951]] | [[Kategorie:1951]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:South Bend]] |
Verze z 28. 6. 2016, 17:23
Vojta BENEŠ | |
Narození | 17.5.1878 |
---|---|
Místo narození | Kožlany |
Úmrtí | 20.11.1951 |
Místo úmrtí | South Bend (USA) |
Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40981 |
BENEŠ, Vojta (Vojtěch), * 17. 5. 1878 Kožlany, † 20. 11. 1951 South Bend (USA), pedagog, politik
Starší bratr československého prezidenta Edvarda B. (1884 až 1948). Vystudoval 1893–97 učitelský ústav v Praze. 1897 až 1906 působil jako učitel na obecné škole v Čakovicích, 1906–08 v Zápech, od 1908 v Brandýse nad Labem; zároveň se věnoval publicistické činnosti a psal knihy pro děti. 1913–14 byl řídícím učitelem české školy v New Yorku; na podnět Matice školské organizoval české krajanské školství v USA a pro děti krajanů napsal čítanku. Krátce před vypuknutím první světové války se vrátil domů do Čech, ale 1915 na doporučení české odbojové organizace Maffie odjel znovu do USA, aby v cizině podporoval české zájmy. Vydával tam Poselství, časopis Českého národního sdružení (organizace českých krajanů), a podílel se i na shromažďování finančních prostředků a získávání dobrovolníků pro československý zahraniční odboj. 1919 se vrátil do ČSR, 1919–20 byl ředitelem měšťanské školy v Brandýse nad Labem, 1920–22 okresním školním inspektorem v Praze a od 1922 zemským školním inspektorem v Čechách. Pracoval též jako funkcionář Svazu učitelstva československého (1928–32 jeho předseda) a člen Zemské školní rady. V rámci svých aktivit na úseku školství usiloval o reformu československého školského systému; věnoval jí řadu článků a knihu Škola a výchova v demokratickém státě. Propagoval myšlenku jednotné měšťanské školy, na kterou by navazovalo střední školství. 1925 a potom znovu 1929 byl zvolen poslancem za sociální demokracii. Ve sněmovně se věnoval především školským otázkám a svým dílem přispěl k dobré legislativě na úseku školství v meziválečném Československu. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem, ale po roce se vzdal mandátu ze zdravotních důvodů. Byl jmenován vládním radou na ministerstvu školství. Vedle práce ve školství se i v meziválečném období věnoval literární činnosti a napsal několik publikací o československém zahraničním odboji v USA za první světové války. 1939 odešel přes Polsko do emigrace. Nejdříve žil krátce v Londýně a potom odjel do USA, kde mezi krajany organizoval politickou i finanční podporu československému zahraničnímu odboji, prezidentovi Benešovi a exilové vládě v Londýně. V exilu patřil mezi politiky se sociálnědemokratickou orientací. Po návratu do ČSR na podzim 1945 se přes zdravotní potíže angažoval v sociálnědemokratické straně a snažil se o obnovu tradiční sociálnědemokratické politiky. Po nastolení komunistického totalitního režimu koncem roku 1948 znovu emigroval do USA, kde ve státě Indiana zemřel.
D: Za humny, 1907; Rok na vsi, 1907; Masarykovo revoluční dílo v Americe, 1920; Škola a výchova v demokratickém státě, 1921; Vojáci zapomenuté fronty, 1923; Revoluční hnutí Čechoslováků amerických, 1923; Historie Jožky Rokošova, 1924; Povídky májového večera, 1924; Masaryk v revoluci, 1937.
L: OSND 1/1, s. 544; MSN 1, s. 463; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, s. 123n.; Kolář Elity, s. 16n.; M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, 1998, 1, s. 39; Tomeš 1, s. 82.
Vlastislav Lacina