BERÁNEK Jindřich 8.10.1838-1.3.1907
Jindřich BERÁNEK | |
Narození | 8.10.1838 |
---|---|
Místo narození | Stračov u Hradce Králové |
Úmrtí | 1.3.1907 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 61- Pedagog 84- Mecenáš div. umění |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 417-418 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43928 |
BERÁNEK, Jindřich, * 8. 10. 1838 Stračov u Hradce Králové, † 1. 3. 1907 Praha, kněz, člen řádu maltézských rytířů, pedagogický pracovník
Pocházel z učitelské rodiny. Rodiče Václav B. a matka Marie (rozená Řeháková) mu umožnili získat vyšší vzdělání. 1860 maturoval na gymnáziu v Hradci Králové a vstoupil do řádu maltézských rytířů. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Praze. 1866 byl vysvěcen na kněze. Jako duchovní vystřídal řadu míst v českých zemích i v Dolním Rakousku (Horažďovice, Wolfersdorf, Horní Libchava, Walkenstein, Rabensburg, Praha) a postupně stoupal v církevní hierarchii, až se stal správcem fary u Panny Marie Vítězné v Praze a knížecím arcibiskupským notářem.
Soustavně se zabýval pedagogickými problémy a organizoval české učitelstvo. 1870 se podílel na přípravě a účastnil se prvního sjezdu českých učitelů v Praze. Jeho sjezdový projev vyšel tiskem v brožuře První sjezd učitelstva českoslovanského. Pracoval v redakcích časopisů Posel z Budče a Budečská zahrada. Jako člen učitelské jednoty Budeč připravil (1871) k vydání Didaktiku J. A. Komenského. Jmenovaná jednota podobně jako jednota Svornost (Holešov na Moravě) mu udělila čestné členství. B. často cestoval. Opakovaně navštívil Itálii, dále také Francii, Egypt, Palestinu, Španělsko, Řecko, Turecko, Belgii, Velkou Británii a Rusko. Cílem jeho cest byla mnohdy místa spojená s církevními dějinami. Měl zájem i o poutní místa (Lurdy, Częstochowa). Osobní majetek věnoval z velké části na chudinské a podpůrné nadace, na dobročinné ústavy, literární spolky i knihovny, jejichž vznik podporoval ve všech místech svého působení, v rodišti aj. Od Náboženské matice získal prostředky k rekonstrukci chrámu P. Marie Vítězné v Praze, se kterou byla spojena zejména poslední etapa jeho života. B. byl pohřben v Praze na Vyšehradě.
L: BOS 2, s. 136; J. Šafránek, Školy české, 2. d., 1918, s. 107n.
Pavla Vošahlíková