BERCHTOLD Leopold Xaver František 19.7.1759-26.7.1809: Porovnání verzí
(BERCHTOLD_Leopold_19.7.1759-26.7.1809) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Leopold BERCHTOLD | + | | jméno = Leopold Xaver František BERCHTOLD |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.7.1759 | | datum narození = 19.7.1759 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Stráž nad Nežárkou |
| datum úmrtí = 26.7.1809 | | datum úmrtí = 26.7.1809 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště |
| povolání = 66- Mecenáš | | povolání = 66- Mecenáš | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BERCHTOLD, Leopold Xaver František,''' ''* 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou, † 26. 7. 1809 Leopoldov-Smraďavka u Uherského | ||
+ | Hradiště, právník, velkostatkář, filantrop, mecenáš'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Tyrolska, která | ||
+ | byla nobilitována 1616. Berchtoldové se v první polovině | ||
+ | 17. století objevili na Moravě, kde zpočátku vlastnili statky | ||
+ | Uherčice, Vratěnín a Police. B. byl nejstarším synem Prospera | ||
+ | Antonína B. (1720–1807) a Marie Eleonory Terezie, | ||
+ | rozené Petřvaldské z Petřvaldu (1727–1768), vdovy po Otislavu | ||
+ | z Kopenic. Oženil se s Marií Johannou, rozenou Magnisovou | ||
+ | (1764–1814), se kterou měl dva syny, dědice panství | ||
+ | Siegmunda (1799–1869) a Antonína (1801–1863). | ||
+ | |||
+ | V Olomouci a ve Vídni studoval práva a filozofii. Od 1775 | ||
+ | pracoval jako konceptní praktikant na krajském úřadu v Olomouci, | ||
+ | 1779 se stal zástupcem krajského hejtmana v Jihlavě. | ||
+ | Po ukončení právnických studií 1785 působil na obchodním | ||
+ | úřadě v Terstu. Záhy státní službu opustil a 1780–90 cestoval | ||
+ | po západní Evropě (Itálie, Německo, Francie, Anglie, | ||
+ | Španělsko, Portugalsko ad.), kde se blíže seznámil s činností | ||
+ | filantropických organizací. 1794–97 procestoval Alžír, Egypt, | ||
+ | Palestinu a Malou Asii. Tam se zúčastnil akcí na pomoc a léčení | ||
+ | nemocných a bezbranných. Hovořil celkem osmi jazyky, | ||
+ | včetně arabštiny. Svá díla vydával německy, anglicky, portugalsky, italsky a turecky. 1797 zachránil svou přímluvou | ||
+ | u císaře život šedesáti k smrti odsouzených mužů rozpuštěné | ||
+ | moravské domobrany. | ||
+ | |||
+ | Po návratu z cest se 1800 ujal dědictví po své tetě, panství | ||
+ | Buchlova a Žeravice, a veškeré úsilí i majetek dal do služeb | ||
+ | svých filantropických názorů a plánů. Proměnil zámky | ||
+ | v Buchlovicích a Žeravicích v nemocnice a se svou rodinou | ||
+ | žil nadále na Buchlově. V duchu myšlenek filantropismu | ||
+ | usiloval o zdravotní, sociální a kulturní povznesení lidu. | ||
+ | Půjčkami, úlevami a bezplatnou zdravotní péčí se snažil | ||
+ | zlepšit život poddaných na svých i okolních panstvích. Věnoval | ||
+ | se i sirotkům, nezaměstnaným a lidem bez domova. | ||
+ | Zavedl bezplatné očkování dětí proti neštovicím. V oblasti | ||
+ | zemědělství prosazoval nové myšlenky a postupy. Ze svých | ||
+ | prostředků podporoval i několik škol a zaopatřoval nadané | ||
+ | studenty. 1805–06 zorganizoval podporu krkonošským tkalcům | ||
+ | a přadlákům, které postihl hladomor. Byl zakladatelem | ||
+ | a členem řady domácích a zahraničních vědeckých a filantropických | ||
+ | společností. Za zásluhy o medicínu mu byl udělen | ||
+ | titul čestného doktora medicíny vídeňské univerzity; stal se | ||
+ | nositelem Leopoldova řádu a řádu sv. Štěpána. 1808–09 dozoroval | ||
+ | jako zdravotní inspektor všechny vojenské nemocnice | ||
+ | v tehdejším hradišťském kraji. Při návštěvě nemocnice na | ||
+ | Velehradě se nakazil tyfem a nákaze později podlehl. Jméno | ||
+ | Leopolda hraběte Berchtolda nesou lázně a zámeček Leopoldov- | ||
+ | Smraďavka. | ||
+ | |||
+ | D: An Essay to direct and extand the Inquiries of Patriotic Travellers with | ||
+ | further Observations on the Means of preserving the Life, Health and | ||
+ | Property 1–2, London 1789; Ensaio sobre a extensao dos limites da beneficencia | ||
+ | a respeito, assim dos homens, como dos mesinos animaes, Lisboa | ||
+ | 1793; Descrizione del nuovo rimedio curativo e preservativo contro la peste, | ||
+ | Vienna 1797; Kurzgefasste Methode alle Arten von Scheinbartodten wieder zu | ||
+ | beleben, Wien 1791; Versuch die Grenzen der Wohltätigkeit gegen Menschen | ||
+ | und Tiere zu erweitern, Lisboa 1793 (1800); Nachricht von den Mittel die Pest | ||
+ | zu heilen, Wien 1797; Anleitung vielerlei Lebensgefahren, welchen die Menschen | ||
+ | zu Wasser und zu Lande ausgesetz sind, auszuweichen, Wien 1804. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' F. C. Kampelík, Hrabě L. B., Howard západních Slovanů, in: ČNM, 1837; | ||
+ | Wurzbach 1, s. 291n.; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných | ||
+ | pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit | ||
+ | und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, | ||
+ | 1893; J. Fischer, Leopold Graf B. der Begründer der Rettungsanstalten in | ||
+ | Österreich, in: Wiener Medizinische Wochenschrift 17, 1913; H. Hantsch, | ||
+ | Leopold Graf B., Grandsigneur und Staatsmann 1–2, Graz 1963; J. Hanuš, | ||
+ | Národní muzeum a naše obrození 1, 1921, s. 119n.; E. Wondrák, L. B. | ||
+ | a jeho nemocnice v Buchlovicích, 1974; týž, L. B. und die Anfänge der Berufshygiene | ||
+ | und Unfallverhütung, 1984. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' písemná pozůstalost v MZA Brno; hrobka v kapli sv. Barbory poblíž | ||
+ | Buchlova. | ||
+ | |||
+ | Miloš Hořejš | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:66- Mecenáš]] | [[Kategorie:66- Mecenáš]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1759]] | [[Kategorie:1759]] | ||
+ | [[Kategorie:Stráž nad Nežárkou]] | ||
[[Kategorie:1809]] | [[Kategorie:1809]] | ||
+ | [[Kategorie:Leopoldov]] |
Verze z 5. 7. 2016, 12:59
Leopold Xaver František BERCHTOLD | |
Narození | 19.7.1759 |
---|---|
Místo narození | Stráž nad Nežárkou |
Úmrtí | 26.7.1809 |
Místo úmrtí | Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště |
Povolání | 66- Mecenáš |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41161 |
BERCHTOLD, Leopold Xaver František, * 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou, † 26. 7. 1809 Leopoldov-Smraďavka u Uherského Hradiště, právník, velkostatkář, filantrop, mecenáš
Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Tyrolska, která byla nobilitována 1616. Berchtoldové se v první polovině 17. století objevili na Moravě, kde zpočátku vlastnili statky Uherčice, Vratěnín a Police. B. byl nejstarším synem Prospera Antonína B. (1720–1807) a Marie Eleonory Terezie, rozené Petřvaldské z Petřvaldu (1727–1768), vdovy po Otislavu z Kopenic. Oženil se s Marií Johannou, rozenou Magnisovou (1764–1814), se kterou měl dva syny, dědice panství Siegmunda (1799–1869) a Antonína (1801–1863).
V Olomouci a ve Vídni studoval práva a filozofii. Od 1775 pracoval jako konceptní praktikant na krajském úřadu v Olomouci, 1779 se stal zástupcem krajského hejtmana v Jihlavě. Po ukončení právnických studií 1785 působil na obchodním úřadě v Terstu. Záhy státní službu opustil a 1780–90 cestoval po západní Evropě (Itálie, Německo, Francie, Anglie, Španělsko, Portugalsko ad.), kde se blíže seznámil s činností filantropických organizací. 1794–97 procestoval Alžír, Egypt, Palestinu a Malou Asii. Tam se zúčastnil akcí na pomoc a léčení nemocných a bezbranných. Hovořil celkem osmi jazyky, včetně arabštiny. Svá díla vydával německy, anglicky, portugalsky, italsky a turecky. 1797 zachránil svou přímluvou u císaře život šedesáti k smrti odsouzených mužů rozpuštěné moravské domobrany.
Po návratu z cest se 1800 ujal dědictví po své tetě, panství Buchlova a Žeravice, a veškeré úsilí i majetek dal do služeb svých filantropických názorů a plánů. Proměnil zámky v Buchlovicích a Žeravicích v nemocnice a se svou rodinou žil nadále na Buchlově. V duchu myšlenek filantropismu usiloval o zdravotní, sociální a kulturní povznesení lidu. Půjčkami, úlevami a bezplatnou zdravotní péčí se snažil zlepšit život poddaných na svých i okolních panstvích. Věnoval se i sirotkům, nezaměstnaným a lidem bez domova. Zavedl bezplatné očkování dětí proti neštovicím. V oblasti zemědělství prosazoval nové myšlenky a postupy. Ze svých prostředků podporoval i několik škol a zaopatřoval nadané studenty. 1805–06 zorganizoval podporu krkonošským tkalcům a přadlákům, které postihl hladomor. Byl zakladatelem a členem řady domácích a zahraničních vědeckých a filantropických společností. Za zásluhy o medicínu mu byl udělen titul čestného doktora medicíny vídeňské univerzity; stal se nositelem Leopoldova řádu a řádu sv. Štěpána. 1808–09 dozoroval jako zdravotní inspektor všechny vojenské nemocnice v tehdejším hradišťském kraji. Při návštěvě nemocnice na Velehradě se nakazil tyfem a nákaze později podlehl. Jméno Leopolda hraběte Berchtolda nesou lázně a zámeček Leopoldov- Smraďavka.
D: An Essay to direct and extand the Inquiries of Patriotic Travellers with further Observations on the Means of preserving the Life, Health and Property 1–2, London 1789; Ensaio sobre a extensao dos limites da beneficencia a respeito, assim dos homens, como dos mesinos animaes, Lisboa 1793; Descrizione del nuovo rimedio curativo e preservativo contro la peste, Vienna 1797; Kurzgefasste Methode alle Arten von Scheinbartodten wieder zu beleben, Wien 1791; Versuch die Grenzen der Wohltätigkeit gegen Menschen und Tiere zu erweitern, Lisboa 1793 (1800); Nachricht von den Mittel die Pest zu heilen, Wien 1797; Anleitung vielerlei Lebensgefahren, welchen die Menschen zu Wasser und zu Lande ausgesetz sind, auszuweichen, Wien 1804.
L: F. C. Kampelík, Hrabě L. B., Howard západních Slovanů, in: ČNM, 1837; Wurzbach 1, s. 291n.; J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893; J. Fischer, Leopold Graf B. der Begründer der Rettungsanstalten in Österreich, in: Wiener Medizinische Wochenschrift 17, 1913; H. Hantsch, Leopold Graf B., Grandsigneur und Staatsmann 1–2, Graz 1963; J. Hanuš, Národní muzeum a naše obrození 1, 1921, s. 119n.; E. Wondrák, L. B. a jeho nemocnice v Buchlovicích, 1974; týž, L. B. und die Anfänge der Berufshygiene und Unfallverhütung, 1984.
P: písemná pozůstalost v MZA Brno; hrobka v kapli sv. Barbory poblíž Buchlova.
Miloš Hořejš