BERGMANN Josef Adolf 26.7.1822-22.2.1901: Porovnání verzí
(BERGMANN_Adolf_Josef_26.7.1822-22.2.1901) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Josef Adolf BERGMANN |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.7.1822 | | datum narození = 26.7.1822 | ||
− | | místo narození = Černochov | + | | místo narození = Černochov u Loun |
| datum úmrtí = 22.2.1901 | | datum úmrtí = 22.2.1901 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Smíchov (Praha) |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BERGMANN, Josef Adolf,''' * ''26. 7. 1822 Černochov u Loun, † 22. 2. 1901 Smíchov (Praha), skladatel, varhaník, učitel hudb''y | ||
+ | |||
+ | Syn učitele. Po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích | ||
+ | vyučoval 1842–46 v Peruci u Loun a 1846–48 se doškoloval na pražské varhanické škole. Pak se stal varhaníkem v Praze | ||
+ | u křížovníků, před 1861 i u sv. Jakuba na Starém Městě. Po | ||
+ | krátkém pobytu v Drážďanech 1858 působil na začátku šedesátých | ||
+ | let v Mladé Boleslavi. Od 1867 byl ředitelem kůru | ||
+ | u sv. Filipa a sv. Jakuba v Praze na Smíchově, vyučoval zpěv | ||
+ | na hlavní škole a byl sbormistrem pěveckého spolku Lukes. | ||
+ | Od 1885 do smrti působil jako ředitel kůru u sv. Václava | ||
+ | na Smíchově. V souvislosti se svou profesí ředitele kůru napsal | ||
+ | asi 250 skladeb, které zůstaly vesměs v rukopisu. Jeho | ||
+ | kancionály pro mládež však vyšly v mnoha vydáních (''Výbor'' | ||
+ | ''písní'' ''kostelních,'' ''včetně'' ''průvodu'' ''varhan'', poprvé 1885; ''Výbor'' | ||
+ | ''písní'' ''školních'' ''pro'' ''mládež'' ''škol'' ''obecných'' ''a měšťanských'', sešit | ||
+ | 1–5, první vydání 1874–81, dvanácté vydání 1915). Pro pěvecký | ||
+ | spolek Lukes komponoval sbory. Uveřejnil řadu písní | ||
+ | pro sólový hlas a klavír na verše svých současníků, včetně | ||
+ | významných českých básníků (V. Hálek, básně z ''Večerních'' | ||
+ | ''písní'', F. L. Čelakovský, ''Toman a'' ''lesní'' ''panna'', ad.). Jeho písně | ||
+ | a drobné klavírní skladby vycházely samostatně i v časopisech. | ||
+ | Zajímal se o staré české hudební památky a jako první | ||
+ | se pokusil přepsat z Jistebnického kancionálu husitské písně | ||
+ | ''Ktož'' ''jsú'' ''boží'' ''bojovníci'' a ''Povstaň,'' ''povstaň'' ''veliké'' ''město'' ''pražské'', | ||
+ | přepis byl však chybný. Spolu s Emanuelem Melišem vydal | ||
+ | samostatnou publikaci ''Průvodce'' ''v oboru'' ''českých'' ''tištěných'' ''písní'' | ||
+ | ''pro'' ''jeden'' ''nebo'' ''více'' ''hlasů'', ''1800–1862'' (1863), jež zůstává | ||
+ | do současnosti cennou bibliografickou pomůckou. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' HS 1, s. 87 (kde soupis díla). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 3, s. 805; Pazdírek 1, s. 69; HS 1, s. 87; V. Kryšpín, Obraz činnosti | ||
+ | literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 63; | ||
+ | V. Němec, Pražské varhany, 1944, s. 248; Z. Nejedlý, Dějiny husitského | ||
+ | zpěvu, IV. (vyd. v Sebraných spisech) sv. 43, 1955, s. 333. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' rukopisy skladeb uloženy v Národní knihovně a Českém muzeu hudby | ||
+ | Praha. | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1822]] | [[Kategorie:1822]] | ||
[[Kategorie:Černochov]] | [[Kategorie:Černochov]] | ||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
− | [[Kategorie:Praha | + | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 5. 7. 2016, 11:53
Josef Adolf BERGMANN | |
Narození | 26.7.1822 |
---|---|
Místo narození | Černochov u Loun |
Úmrtí | 22.2.1901 |
Místo úmrtí | Smíchov (Praha) |
Povolání | 77- Hudební skladatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58311 |
BERGMANN, Josef Adolf, * 26. 7. 1822 Černochov u Loun, † 22. 2. 1901 Smíchov (Praha), skladatel, varhaník, učitel hudby
Syn učitele. Po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích vyučoval 1842–46 v Peruci u Loun a 1846–48 se doškoloval na pražské varhanické škole. Pak se stal varhaníkem v Praze u křížovníků, před 1861 i u sv. Jakuba na Starém Městě. Po krátkém pobytu v Drážďanech 1858 působil na začátku šedesátých let v Mladé Boleslavi. Od 1867 byl ředitelem kůru u sv. Filipa a sv. Jakuba v Praze na Smíchově, vyučoval zpěv na hlavní škole a byl sbormistrem pěveckého spolku Lukes. Od 1885 do smrti působil jako ředitel kůru u sv. Václava na Smíchově. V souvislosti se svou profesí ředitele kůru napsal asi 250 skladeb, které zůstaly vesměs v rukopisu. Jeho kancionály pro mládež však vyšly v mnoha vydáních (Výbor písní kostelních, včetně průvodu varhan, poprvé 1885; Výbor písní školních pro mládež škol obecných a měšťanských, sešit 1–5, první vydání 1874–81, dvanácté vydání 1915). Pro pěvecký spolek Lukes komponoval sbory. Uveřejnil řadu písní pro sólový hlas a klavír na verše svých současníků, včetně významných českých básníků (V. Hálek, básně z Večerních písní, F. L. Čelakovský, Toman a lesní panna, ad.). Jeho písně a drobné klavírní skladby vycházely samostatně i v časopisech. Zajímal se o staré české hudební památky a jako první se pokusil přepsat z Jistebnického kancionálu husitské písně Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské, přepis byl však chybný. Spolu s Emanuelem Melišem vydal samostatnou publikaci Průvodce v oboru českých tištěných písní pro jeden nebo více hlasů, 1800–1862 (1863), jež zůstává do současnosti cennou bibliografickou pomůckou.
D: HS 1, s. 87 (kde soupis díla).
L: OSN 3, s. 805; Pazdírek 1, s. 69; HS 1, s. 87; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 63; V. Němec, Pražské varhany, 1944, s. 248; Z. Nejedlý, Dějiny husitského zpěvu, IV. (vyd. v Sebraných spisech) sv. 43, 1955, s. 333.
P: rukopisy skladeb uloženy v Národní knihovně a Českém muzeu hudby Praha.
Jitka Ludvová