BERGMANN Josef Adolf 26.7.1822-22.2.1901: Porovnání verzí

Z Personal
(BERGMANN_Adolf_Josef_26.7.1822-22.2.1901)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Adolf Josef BERGMANN
+
| jméno = Josef Adolf BERGMANN
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.7.1822
 
| datum narození = 26.7.1822
| místo narození = Černochov, o. Louny
+
| místo narození = Černochov u Loun
 
| datum úmrtí = 22.2.1901
 
| datum úmrtí = 22.2.1901
| místo úmrtí = Praha-Smíchov
+
| místo úmrtí = Smíchov (Praha)
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Adolf Josef BERGMANN
+
}}
 +
 
 +
'''BERGMANN, Josef Adolf,''' * ''26. 7. 1822 Černochov u Loun, † 22. 2. 1901 Smíchov (Praha), skladatel, varhaník, učitel hudb''y
 +
 
 +
Syn učitele. Po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích
 +
vyučoval 1842–46 v Peruci u Loun a 1846–48 se doškoloval na pražské varhanické škole. Pak se stal varhaníkem v Praze
 +
u křížovníků, před 1861 i u sv. Jakuba na Starém Městě. Po
 +
krátkém pobytu v Drážďanech 1858 působil na začátku šedesátých
 +
let v Mladé Boleslavi. Od 1867 byl ředitelem kůru
 +
u sv. Filipa a sv. Jakuba v Praze na Smíchově, vyučoval zpěv
 +
na hlavní škole a byl sbormistrem pěveckého spolku Lukes.
 +
Od 1885 do smrti působil jako ředitel kůru u sv. Václava
 +
na Smíchově. V souvislosti se svou profesí ředitele kůru napsal
 +
asi 250 skladeb, které zůstaly vesměs v rukopisu. Jeho
 +
kancionály pro mládež však vyšly v mnoha vydáních (''Výbor''
 +
''písní'' ''kostelních,'' ''včetně'' ''průvodu'' ''varhan'', poprvé 1885; ''Výbor''
 +
''písní'' ''školních'' ''pro'' ''mládež'' ''škol'' ''obecných'' ''a měšťanských'', sešit
 +
1–5, první vydání 1874–81, dvanácté vydání 1915). Pro pěvecký
 +
spolek Lukes komponoval sbory. Uveřejnil řadu písní
 +
pro sólový hlas a klavír na verše svých současníků, včetně
 +
významných českých básníků (V. Hálek, básně z ''Večerních''
 +
''písní'', F. L. Čelakovský, ''Toman a'' ''lesní'' ''panna'', ad.). Jeho písně
 +
a drobné klavírní skladby vycházely samostatně i v časopisech.
 +
Zajímal se o staré české hudební památky a jako první
 +
se pokusil přepsat z Jistebnického kancionálu husitské písně
 +
''Ktož'' ''jsú'' ''boží'' ''bojovníci'' a ''Povstaň,'' ''povstaň'' ''veliké'' ''město'' ''pražské'',
 +
přepis byl však chybný. Spolu s Emanuelem Melišem vydal
 +
samostatnou publikaci ''Průvodce'' ''v oboru'' ''českých'' ''tištěných'' ''písní''
 +
''pro'' ''jeden'' ''nebo'' ''více'' ''hlasů'', ''1800–1862'' (1863), jež zůstává
 +
do současnosti cennou bibliografickou pomůckou.
 +
 
 +
'''D:''' HS 1, s. 87 (kde soupis díla).
 +
 
 +
'''L:''' OSN 3, s. 805; Pazdírek 1, s. 69; HS 1, s. 87; V. Kryšpín, Obraz činnosti
 +
literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 63;
 +
V. Němec, Pražské varhany, 1944, s. 248; Z. Nejedlý, Dějiny husitského
 +
zpěvu, IV. (vyd. v Sebraných spisech) sv. 43, 1955, s. 333.
 +
 
 +
'''P:''' rukopisy skladeb uloženy v Národní knihovně a Českém muzeu hudby
 +
Praha.
 +
 
 +
Jitka Ludvová
  
== Literatura ==
 
HS 1, 87; BSOL 14;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
 
[[Kategorie:1822]]
 
[[Kategorie:1822]]
 
[[Kategorie:Černochov]]
 
[[Kategorie:Černochov]]
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:Praha-Smíchov]]
+
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 5. 7. 2016, 11:53

Josef Adolf BERGMANN
Narození 26.7.1822
Místo narození Černochov u Loun
Úmrtí 22.2.1901
Místo úmrtí Smíchov (Praha)
Povolání 77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58311

BERGMANN, Josef Adolf, * 26. 7. 1822 Černochov u Loun, † 22. 2. 1901 Smíchov (Praha), skladatel, varhaník, učitel hudby

Syn učitele. Po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích vyučoval 1842–46 v Peruci u Loun a 1846–48 se doškoloval na pražské varhanické škole. Pak se stal varhaníkem v Praze u křížovníků, před 1861 i u sv. Jakuba na Starém Městě. Po krátkém pobytu v Drážďanech 1858 působil na začátku šedesátých let v Mladé Boleslavi. Od 1867 byl ředitelem kůru u sv. Filipa a sv. Jakuba v Praze na Smíchově, vyučoval zpěv na hlavní škole a byl sbormistrem pěveckého spolku Lukes. Od 1885 do smrti působil jako ředitel kůru u sv. Václava na Smíchově. V souvislosti se svou profesí ředitele kůru napsal asi 250 skladeb, které zůstaly vesměs v rukopisu. Jeho kancionály pro mládež však vyšly v mnoha vydáních (Výbor písní kostelních, včetně průvodu varhan, poprvé 1885; Výbor písní školních pro mládež škol obecných a měšťanských, sešit 1–5, první vydání 1874–81, dvanácté vydání 1915). Pro pěvecký spolek Lukes komponoval sbory. Uveřejnil řadu písní pro sólový hlas a klavír na verše svých současníků, včetně významných českých básníků (V. Hálek, básně z Večerních písní, F. L. Čelakovský, Toman a lesní panna, ad.). Jeho písně a drobné klavírní skladby vycházely samostatně i v časopisech. Zajímal se o staré české hudební památky a jako první se pokusil přepsat z Jistebnického kancionálu husitské písně Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské, přepis byl však chybný. Spolu s Emanuelem Melišem vydal samostatnou publikaci Průvodce v oboru českých tištěných písní pro jeden nebo více hlasů, 1800–1862 (1863), jež zůstává do současnosti cennou bibliografickou pomůckou.

D: HS 1, s. 87 (kde soupis díla).

L: OSN 3, s. 805; Pazdírek 1, s. 69; HS 1, s. 87; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 63; V. Němec, Pražské varhany, 1944, s. 248; Z. Nejedlý, Dějiny husitského zpěvu, IV. (vyd. v Sebraných spisech) sv. 43, 1955, s. 333.

P: rukopisy skladeb uloženy v Národní knihovně a Českém muzeu hudby Praha.

Jitka Ludvová