Biografický slovník
BERNÁŠKOVÁ Inka 7.2.1904-26.8.1942: Porovnání verzí
(BERNÁŠKOVÁ_Irena(Inka)_7.2.1904-26.8.1942) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Inka BERNÁŠKOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.2.1904 | | datum narození = 7.2.1904 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 26.8.1942 | | datum úmrtí = 26.8.1942 | ||
| − | | místo úmrtí = Berlin-Plötzensee | + | | místo úmrtí = Berlin-Plötzensee (Německo) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BERNÁŠKOVÁ, Inka''' ''(Irena, roz. Preissigová), * 7. 2. 1904 Praha, † 26. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), novinářka, účastnice 2. odboje'' | |
| + | |||
| + | Byla dcerou malíře a grafika Vojtěcha Preissiga (1873–1944). | ||
| + | Rodina žila 1910–21 v USA. 1925 se provdala za svého bratrance | ||
| + | Eduarda Bernáška (1899–1944), který byl úředníkem | ||
| + | ve Všeobecném penzijním ústavu. 1938 po anexi Rakouska | ||
| + | se B. s otcem snažila upozornit zahraniční veřejnost na vzrůstající | ||
| + | nebezpečí se strany hitlerovského Německa (zejména | ||
| + | články do prestižních novin a časopisů, korespondencí). Po | ||
| + | okupaci českých zemí nacistickým Německem se oba obraceli | ||
| + | na zástupce světových velmocí se zprávami a rozbory | ||
| + | o situaci v Československu. Podíleli se i na vydávání ilegálního | ||
| + | časopisu ''V boj''. Od listopadu 1939 do září 1940 vedla | ||
| + | B. jeho tzv. spořilovskou vydavatelskou a kolportážní skupinu. V této době vyšlo 37 čísel. Současně udržovala kontakty | ||
| + | s jinými odbojovými organizacemi a také zabezpečovala přesuny | ||
| + | odbojářů do zahraničí. V září 1940 ji zatklo gestapo, | ||
| + | 1942 byla odsouzena k trestu smrti a popravena. Také její | ||
| + | manžel se zapojil do protinacistického odboje a za rozšiřování | ||
| + | časopisu ''V boj'' byl odsouzen a poslán do koncentračního | ||
| + | tábora Dora v Německu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ČBS, s. 44; Tomeš 1, s. 90. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Národní archiv (SÚA) – fond Svaz protifašistických bojovníků; fond Okupační | ||
| + | vězeňské spisy (KT OVS). | ||
| + | |||
| + | Jana Brabencová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1904]] | [[Kategorie:1904]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Berlín]] |
Verze z 6. 7. 2016, 10:27
| Inka BERNÁŠKOVÁ | |
 | |
| Narození | 7.2.1904 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 26.8.1942 |
| Místo úmrtí | Berlin-Plötzensee (Německo) |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41230 |
BERNÁŠKOVÁ, Inka (Irena, roz. Preissigová), * 7. 2. 1904 Praha, † 26. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), novinářka, účastnice 2. odboje
Byla dcerou malíře a grafika Vojtěcha Preissiga (1873–1944). Rodina žila 1910–21 v USA. 1925 se provdala za svého bratrance Eduarda Bernáška (1899–1944), který byl úředníkem ve Všeobecném penzijním ústavu. 1938 po anexi Rakouska se B. s otcem snažila upozornit zahraniční veřejnost na vzrůstající nebezpečí se strany hitlerovského Německa (zejména články do prestižních novin a časopisů, korespondencí). Po okupaci českých zemí nacistickým Německem se oba obraceli na zástupce světových velmocí se zprávami a rozbory o situaci v Československu. Podíleli se i na vydávání ilegálního časopisu V boj. Od listopadu 1939 do září 1940 vedla B. jeho tzv. spořilovskou vydavatelskou a kolportážní skupinu. V této době vyšlo 37 čísel. Současně udržovala kontakty s jinými odbojovými organizacemi a také zabezpečovala přesuny odbojářů do zahraničí. V září 1940 ji zatklo gestapo, 1942 byla odsouzena k trestu smrti a popravena. Také její manžel se zapojil do protinacistického odboje a za rozšiřování časopisu V boj byl odsouzen a poslán do koncentračního tábora Dora v Německu.
L: ČBS, s. 44; Tomeš 1, s. 90.
P: Národní archiv (SÚA) – fond Svaz protifašistických bojovníků; fond Okupační vězeňské spisy (KT OVS).
Jana Brabencová
