BERTL Jiří 12.12.1901-19.1.1991: Porovnání verzí

Z Personal
(BERTL_Jiří_12.12.1901-19.1.1991)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 19.1.1991
 
| datum úmrtí = 19.1.1991
| místo úmrtí = Dortmund
+
| místo úmrtí = Dortmund (Německo)
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří BERTL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 456
 +
}}
 +
 
 +
'''BERTL, Jiří,''' ''* 12. 12. 1901 Praha, † 19. 1. 1991 Dortmund (Německo), novinář a politik''
 +
 
 +
Byl synem architekta Josefa B. (1866–1955), profesora české
 +
techniky v Brně a v Praze, bratrem houslistky Laly B. (1904–
 +
1961), pozdější manželky Rafaela Kubelíka. Po maturitě na
 +
reálném gymnáziu na Královských Vinohradech studoval
 +
(1920–25) práva na Karlově univerzitě v Praze, studia však
 +
nedokončil a stal se úředníkem Úrazové pojišťovny. Od 1919
 +
byl politicky činný v Československé národní demokracii,
 +
nejprve jako funkcionář Mladé generace, posléze jednatel
 +
českého zemského výboru strany. Patřil ke stoupencům integrálně
 +
nacionalistického proudu kolem revue ''Národní''
 +
''myšlenka''. V červnu 1939 odešel do zahraničí a podílel se
 +
na formování Československého legionu a politického exilového
 +
centra v Polsku; po vypuknutí druhé světové války
 +
a porážce Polska se uchýlil (spolu s Ferdinandem Kahánkem)
 +
do Rumunska, kde pak žurnalisticky působil až do podzimu
 +
1940. Od konce roku 1940 do ledna 1945 sloužil v československé
 +
zahraniční armádě – nejprve na Blízkém východě
 +
(1940–43), poté ve Velké Británii; od ledna do dubna 1945
 +
pracoval jako úředník exilového Nejvyššího kontrolního
 +
úřadu v Londýně. Angažoval se v řadách pravicové opozice
 +
proti politice Edvarda Beneše; na jaře 1945 spoluzakládal
 +
a 1945–47 působil jako tajemník Československého národního
 +
výboru v Londýně. Do vlasti se nikdy nevrátil; do poloviny
 +
80. let žil převážně v Anglii (Londýn, Folkeston), od
 +
1986 v SRN. V první polovině 50. let byl předsedou Klubu
 +
československé kolonie v Londýně, od 1949 vydával střídavě
 +
v Paříži a Londýně ''Evropský'' ''informační'' ''bulletin'', propagující
 +
evropskou integraci. 1955 odešel do ústraní a věnoval se
 +
podnikatelské činnosti.
 +
 
 +
'''L:''' Tomeš 1, s. 90; J. Kuklík – J. Němeček, Proti Benešovi! Česká a slovenská
 +
protibenešovská opozice v Londýně 1939–1945, 2004, passim.
 +
 
 +
'''P:''' osobní archiv J. B. (v soukromém držení).
 +
 
 +
Josef Tomeš
  
== Literatura ==
 
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1991]]
 
[[Kategorie:1991]]
 
[[Kategorie:Dortmund]]
 
[[Kategorie:Dortmund]]

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 11:28

Jiří BERTL
Narození 12.12.1901
Místo narození Praha
Úmrtí 19.1.1991
Místo úmrtí Dortmund (Německo)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 456
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69887

BERTL, Jiří, * 12. 12. 1901 Praha, † 19. 1. 1991 Dortmund (Německo), novinář a politik

Byl synem architekta Josefa B. (1866–1955), profesora české techniky v Brně a v Praze, bratrem houslistky Laly B. (1904– 1961), pozdější manželky Rafaela Kubelíka. Po maturitě na reálném gymnáziu na Královských Vinohradech studoval (1920–25) práva na Karlově univerzitě v Praze, studia však nedokončil a stal se úředníkem Úrazové pojišťovny. Od 1919 byl politicky činný v Československé národní demokracii, nejprve jako funkcionář Mladé generace, posléze jednatel českého zemského výboru strany. Patřil ke stoupencům integrálně nacionalistického proudu kolem revue Národní myšlenka. V červnu 1939 odešel do zahraničí a podílel se na formování Československého legionu a politického exilového centra v Polsku; po vypuknutí druhé světové války a porážce Polska se uchýlil (spolu s Ferdinandem Kahánkem) do Rumunska, kde pak žurnalisticky působil až do podzimu 1940. Od konce roku 1940 do ledna 1945 sloužil v československé zahraniční armádě – nejprve na Blízkém východě (1940–43), poté ve Velké Británii; od ledna do dubna 1945 pracoval jako úředník exilového Nejvyššího kontrolního úřadu v Londýně. Angažoval se v řadách pravicové opozice proti politice Edvarda Beneše; na jaře 1945 spoluzakládal a 1945–47 působil jako tajemník Československého národního výboru v Londýně. Do vlasti se nikdy nevrátil; do poloviny 80. let žil převážně v Anglii (Londýn, Folkeston), od 1986 v SRN. V první polovině 50. let byl předsedou Klubu československé kolonie v Londýně, od 1949 vydával střídavě v Paříži a Londýně Evropský informační bulletin, propagující evropskou integraci. 1955 odešel do ústraní a věnoval se podnikatelské činnosti.

L: Tomeš 1, s. 90; J. Kuklík – J. Němeček, Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939–1945, 2004, passim.

P: osobní archiv J. B. (v soukromém držení).

Josef Tomeš