BERTL Josef 6.1.1866-30.5.1955: Porovnání verzí
(BERTL_Josef_6.1.1866-30.5.1955) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.1.1866 | | datum narození = 6.1.1866 | ||
− | | místo narození = Soběslav | + | | místo narození = Soběslav |
| datum úmrtí = 30.5.1955 | | datum úmrtí = 30.5.1955 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BERTL, Josef,''' ''* 6. 1. 1866 Soběslav, † 30. 5. 1955 Praha, stavitel, architekt, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Otec Antonín byl učitelem v Kutné Hoře. Po absolvování | ||
+ | kutnohorské reálky studoval B. půl roku na uměleckoprůmyslové | ||
+ | škole ve Vídni a poté 1883–89 pozemní stavitelství | ||
+ | na české technice v Praze. Druhou státní zkoušku složil | ||
+ | v únoru 1890. Na technice zůstal do 1893 jako asistent | ||
+ | profesora J. Pacolda, jehož třídílnou učebnici ''Konstrukce'' | ||
+ | ''pozemního'' ''stavitelství'' ilustroval s A. Čenským. 1893 obdržel | ||
+ | povolení k samostatné stavitelské činnosti. 1895–1902 | ||
+ | působil jako vedoucí stavební kanceláře V. Nekvasila v Karlíně | ||
+ | (dnes Praha). 1901 byl jmenován profesorem pozemního | ||
+ | stavitelství na české technice v Brně. Tam byl ve školním | ||
+ | roce 1902/03 děkanem oboru stavebního inženýrství | ||
+ | a 1904/05 rektorem. 1905 byl povolán na českou techniku | ||
+ | do Prahy, kde zastával funkci děkana odboru pozemního | ||
+ | stavitelství 1906/07 a 1910/11 a rektora 1908/09. Od 1913 | ||
+ | působil zároveň jako úředně autorizovaný civilní inženýr pro | ||
+ | architekturu a stavby pozemní. Byl členem česko-německé | ||
+ | inženýrské komory pro Království České a SIA. Vypracoval | ||
+ | stavební program a náčrty pro novostavby české techniky | ||
+ | v Praze-Dejvicích. Spolu s Fr. Eckertem navrhl (1899–1900) | ||
+ | v novorenesančním stylu kadetní školu na Hradčanech. Novobarokní | ||
+ | budova české techniky v Brně na Veveří vznikla | ||
+ | podle B. návrhu 1907–11. Do konstruktivních cvičení zařadil | ||
+ | 1917/18 skicování. 1924/25 do svých přednášek zavedl | ||
+ | kapitolu o poruchách staveb a 1922/23 nový předmět stavební | ||
+ | administrativa. Byl propagátorem železobetonových | ||
+ | konstrukcí. 1935 mu ČVUT za jeho pedagogické a odborné | ||
+ | zásluhy udělilo titul dr. h. c. | ||
+ | |||
+ | Byl otcem novináře a politika Jiřího B. (1901–1991) a houslistky | ||
+ | Laly B. (1904–1961) provdané za Rafaela Kubelíka. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Novostavby c. k. vysoké školy technické v Praze, vl. n., 1914; Stavitel, | ||
+ | zákony, nařízení a různé předpisy, vl. n., 1926. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' MSN 1, s. 487; OSN 28, s. 103; OSND 1/1, s. 575; Národní politika | ||
+ | 5. 1. 1936; ČBS, s. 45; SČSVU 1, s. 155; I. Ebelová (ed.), Zápisná kniha | ||
+ | pražských stavitelů, 1996, s. 60; Tomeš 1, s. 91; P. Vlček a kol., Encyklopedie | ||
+ | architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2004, s. 62. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv ČVUT – osobní spisy profesorů. | ||
+ | |||
+ | Jana Nekvasilová-Kleinová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
[[Kategorie:Soběslav]] | [[Kategorie:Soběslav]] | ||
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 6. 7. 2016, 12:21
Josef BERTL | |
Narození | 6.1.1866 |
---|---|
Místo narození | Soběslav |
Úmrtí | 30.5.1955 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
74- Architekt 29- Stavař 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41275 |
BERTL, Josef, * 6. 1. 1866 Soběslav, † 30. 5. 1955 Praha, stavitel, architekt, pedagog
Otec Antonín byl učitelem v Kutné Hoře. Po absolvování kutnohorské reálky studoval B. půl roku na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a poté 1883–89 pozemní stavitelství na české technice v Praze. Druhou státní zkoušku složil v únoru 1890. Na technice zůstal do 1893 jako asistent profesora J. Pacolda, jehož třídílnou učebnici Konstrukce pozemního stavitelství ilustroval s A. Čenským. 1893 obdržel povolení k samostatné stavitelské činnosti. 1895–1902 působil jako vedoucí stavební kanceláře V. Nekvasila v Karlíně (dnes Praha). 1901 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství na české technice v Brně. Tam byl ve školním roce 1902/03 děkanem oboru stavebního inženýrství a 1904/05 rektorem. 1905 byl povolán na českou techniku do Prahy, kde zastával funkci děkana odboru pozemního stavitelství 1906/07 a 1910/11 a rektora 1908/09. Od 1913 působil zároveň jako úředně autorizovaný civilní inženýr pro architekturu a stavby pozemní. Byl členem česko-německé inženýrské komory pro Království České a SIA. Vypracoval stavební program a náčrty pro novostavby české techniky v Praze-Dejvicích. Spolu s Fr. Eckertem navrhl (1899–1900) v novorenesančním stylu kadetní školu na Hradčanech. Novobarokní budova české techniky v Brně na Veveří vznikla podle B. návrhu 1907–11. Do konstruktivních cvičení zařadil 1917/18 skicování. 1924/25 do svých přednášek zavedl kapitolu o poruchách staveb a 1922/23 nový předmět stavební administrativa. Byl propagátorem železobetonových konstrukcí. 1935 mu ČVUT za jeho pedagogické a odborné zásluhy udělilo titul dr. h. c.
Byl otcem novináře a politika Jiřího B. (1901–1991) a houslistky Laly B. (1904–1961) provdané za Rafaela Kubelíka.
D: Novostavby c. k. vysoké školy technické v Praze, vl. n., 1914; Stavitel, zákony, nařízení a různé předpisy, vl. n., 1926.
L: MSN 1, s. 487; OSN 28, s. 103; OSND 1/1, s. 575; Národní politika 5. 1. 1936; ČBS, s. 45; SČSVU 1, s. 155; I. Ebelová (ed.), Zápisná kniha pražských stavitelů, 1996, s. 60; Tomeš 1, s. 91; P. Vlček a kol., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2004, s. 62.
P: Archiv ČVUT – osobní spisy profesorů.
Jana Nekvasilová-Kleinová