BIŇOVEC František 6.11.1875-14.2.1965: Porovnání verzí
(BIŇOVEC_František_6.11.1875-14.2.1965) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.11.1875 | | datum narození = 6.11.1875 | ||
− | | místo narození = Mikovice u Kralup | + | | místo narození = Mikovice u Kralup nad Vltavou |
| datum úmrtí = 14.2.1965 | | datum úmrtí = 14.2.1965 | ||
− | | místo úmrtí = Mikovice u Kralup | + | | místo úmrtí = Mikovice u Kralup nad Vltavou |
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''BIŇOVEC, František,''' ''* 6. 11. 1875 Mikovice u Kralup nad Vltavou, † 14. 2. 1965 Mikovice, český politik, poslanec'' | |
+ | |||
+ | V rodišti získal základní vzdělání a prožil také většinu života. | ||
+ | Začal pracovat v železničních dílnách v Kralupech, poté | ||
+ | byl úředníkem okresní nemocenské pojišťovny. Brzy vstoupil | ||
+ | do Českoslovanské sociálně demokratické strany, kde byl od | ||
+ | 1895 krajským důvěrníkem. Za ni také 1907 a 1911 úspěšně | ||
+ | kandidoval do říšské rady ve Vídni. Jako říšský poslanec byl | ||
+ | i členem ústředního výkonného výboru a VII. (středočeského) | ||
+ | krajského výboru sociálně demokratické strany. Zabýval | ||
+ | se agrární otázkou a v říšské radě podával návrhy na zlepšení | ||
+ | postavení drobných rolníků a zemědělských dělníků. Podílel | ||
+ | se také na přípravě a projednávání zemědělské otázky | ||
+ | na IX. sjezdu sociální demokracie roku 1909, kde bylo mj. | ||
+ | požadováno snížení pozemkové daně rolníkům, pronajímání | ||
+ | obecních pozemků chalupníkům a domkářům a uzákonění | ||
+ | nemocenského pojištění pro zemědělské dělníky. | ||
+ | |||
+ | Po vzniku Československa se stal členem Revolučního národního | ||
+ | shromáždění a jako člen jeho výboru pro pozemkovou | ||
+ | reformu významně zasáhl 1919 do přípravy zákonů | ||
+ | o pozemkové reformě, především záborového, přídělového | ||
+ | a náhradového. Spolu s Františkem Modráčkem a Rudolfem | ||
+ | Bechyněm zastupoval sociální demokracii při jednání | ||
+ | o pozemkové reformě s ostatními politickými stranami. Ve | ||
+ | volbách v dubnu 1920 byl poprvé zvolen do poslanecké | ||
+ | sněmovny ČSR za sociálně demokratickou stranu a potom | ||
+ | znovu ve volbách 1925 a 1929. Za rozkolu v této straně na | ||
+ | pravici a revoluční levici na podzim 1920 se jednoznačně postavil | ||
+ | na stranu sociálně demokratické pravice. V poslanecké | ||
+ | sněmovně byl tři volební období členem předsednictva sociálně | ||
+ | demokratického klubu a pracoval jako místopředseda | ||
+ | v zásobovacím a potom v zemědělském výboru. 1919–35 byl | ||
+ | členem a posléze místopředsedou správního výboru Státního | ||
+ | pozemkového úřadu, který prováděl pozemkovou reformu. Působil též v komunální politice (předseda finanční komise | ||
+ | města Kralup, předseda okresního výboru okresu kralupsko- | ||
+ | -velvarského) a v podnikatelské sféře (majitel a ředitel cihelny); | ||
+ | jako člen výkonného výboru Elektrárenského svazu | ||
+ | okresů středočeských se podílel na elektrifikaci středočeského | ||
+ | venkova. Koncem druhé světové války (1944–45) byl nacisty | ||
+ | vězněn v terezínské Malé pevnosti a v koncentračním | ||
+ | táboře Dachau. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Národní shromáždění Republiky Československé, 1924, s. 97 a passim; | ||
+ | MSN 1, s. 518; ISN 2, s. 309; KSN 1, s. 554; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. | ||
+ | Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, | ||
+ | 2005, s. 35n. | ||
+ | |||
+ | P: NA Praha, fond Pozemkový úřad, prezidium; SOkA Mělník, odb. Kralupy, | ||
+ | fond 996, pozůstalost F. B. | ||
+ | |||
+ | Vlastislav Lacina | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Mikovice]] |
[[Kategorie:1965]] | [[Kategorie:1965]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Mikovice]] |
Verze z 4. 8. 2016, 13:04
František BIŇOVEC | |
Narození | 6.11.1875 |
---|---|
Místo narození | Mikovice u Kralup nad Vltavou |
Úmrtí | 14.2.1965 |
Místo úmrtí | Mikovice u Kralup nad Vltavou |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41563 |
BIŇOVEC, František, * 6. 11. 1875 Mikovice u Kralup nad Vltavou, † 14. 2. 1965 Mikovice, český politik, poslanec
V rodišti získal základní vzdělání a prožil také většinu života. Začal pracovat v železničních dílnách v Kralupech, poté byl úředníkem okresní nemocenské pojišťovny. Brzy vstoupil do Českoslovanské sociálně demokratické strany, kde byl od 1895 krajským důvěrníkem. Za ni také 1907 a 1911 úspěšně kandidoval do říšské rady ve Vídni. Jako říšský poslanec byl i členem ústředního výkonného výboru a VII. (středočeského) krajského výboru sociálně demokratické strany. Zabýval se agrární otázkou a v říšské radě podával návrhy na zlepšení postavení drobných rolníků a zemědělských dělníků. Podílel se také na přípravě a projednávání zemědělské otázky na IX. sjezdu sociální demokracie roku 1909, kde bylo mj. požadováno snížení pozemkové daně rolníkům, pronajímání obecních pozemků chalupníkům a domkářům a uzákonění nemocenského pojištění pro zemědělské dělníky.
Po vzniku Československa se stal členem Revolučního národního shromáždění a jako člen jeho výboru pro pozemkovou reformu významně zasáhl 1919 do přípravy zákonů o pozemkové reformě, především záborového, přídělového a náhradového. Spolu s Františkem Modráčkem a Rudolfem Bechyněm zastupoval sociální demokracii při jednání o pozemkové reformě s ostatními politickými stranami. Ve volbách v dubnu 1920 byl poprvé zvolen do poslanecké sněmovny ČSR za sociálně demokratickou stranu a potom znovu ve volbách 1925 a 1929. Za rozkolu v této straně na pravici a revoluční levici na podzim 1920 se jednoznačně postavil na stranu sociálně demokratické pravice. V poslanecké sněmovně byl tři volební období členem předsednictva sociálně demokratického klubu a pracoval jako místopředseda v zásobovacím a potom v zemědělském výboru. 1919–35 byl členem a posléze místopředsedou správního výboru Státního pozemkového úřadu, který prováděl pozemkovou reformu. Působil též v komunální politice (předseda finanční komise města Kralup, předseda okresního výboru okresu kralupsko- -velvarského) a v podnikatelské sféře (majitel a ředitel cihelny); jako člen výkonného výboru Elektrárenského svazu okresů středočeských se podílel na elektrifikaci středočeského venkova. Koncem druhé světové války (1944–45) byl nacisty vězněn v terezínské Malé pevnosti a v koncentračním táboře Dachau.
L: Národní shromáždění Republiky Československé, 1924, s. 97 a passim; MSN 1, s. 518; ISN 2, s. 309; KSN 1, s. 554; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 35n.
P: NA Praha, fond Pozemkový úřad, prezidium; SOkA Mělník, odb. Kralupy, fond 996, pozůstalost F. B.
Vlastislav Lacina