BIBUS František 24.1.1903-11.8.1966: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BÍBUS František 24.1.1903-14.8.1966 na BIBUS František 24.1.1903-11.8.1966 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 11.8.1966
 
| datum úmrtí = 11.8.1966
 
| místo úmrtí = Pardubice
 
| místo úmrtí = Pardubice
| povolání = 50- Náboženský publicista
+
| povolání = 50- Náboženský publicista<br />63- Spisovatel
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 480
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 13:47

František BIBUS
Narození 24.1.1903
Místo narození Ústí nad Orlicí
Úmrtí 11.8.1966
Místo úmrtí Pardubice
Povolání 50- Náboženský publicista
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 480
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41400

BIBUS, František, * 24. 1. 1903 Ústí nad Orlicí, † 11. 8. 1966 Pardubice, právník, prozaik

Narodil se jako třetí syn v rodině továrního dělníka. Po maturitě 1923 na státním reálném gymnáziu v Hradci Králové studoval osm semestrů (1923–27) práva na Právnické fakultě UK v Praze, doktorát však nezískal. Pak byl zaměstnán jako právník na Ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě, od 1932 jako komisař na Ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích, kde zůstal již natrvalo. Zemřel náhle v Pardubicích, pohřben byl v rodišti.

Po básnických pokusech ze studentských let vydal své první povídky Vítr a plášť až v době druhé světové války 1943 v nakladatelství Vyšehrad. Druhou knihu, román Jde za námi věrolomník, otiskl tamtéž 1946. Krátkou literární činnost ukončil třetí knihou, určenou tentokrát mládeži, jejíž osou se staly vzpomínky na dětství, láska k rodnému kraji a k matce Za groš kudla (vydalo v edici Slunečnice s ilustracemi Jana Černého Družstvo Moravského kola spisovatelů v Brně 1947, jehož byl členem). Od 1947 se stal také členem Syndikátu českých spisovatelů. B. byl člověkem venkova, své prózy psal citlivým, čistým, prostým jazykem. V psychologických povídkách se projevil jako prozaik navazující na katolickou větev moderní české prózy, jako prozaik čepovského ražení. Ideově se hlásil ke katolickým spisovatelům, a proto se publikačně odmlčel, když všichni jeho přátelé byli politicky perzekvováni. V rukopisech zůstala řada děl, mimo jiné próza Žíznivci, okupační román Slunce svítí na nespravedlivé a Všichni mí přátelé. Připravované vydání B. díla v nakladatelství Lidová demokracie (1969) bylo zakázáno.

L: nekrolog: sine, Zemřel F. B.: rodák z Ústí nad Orlicí…, in: Lidové noviny 1966, č. 34, 20. 8. 1966; O. Pospíšil, Spisovatelé beletristé Pardubic a pardubického kraje, 1948, Dodatky, s. 6; LČL 1, s. 227.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová