Biografický slovník
BLAU Josef 12.8.1872-22.10.1960: Porovnání verzí
(BLAU_Josef_12.8.1872-22.10.1960) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.8.1872 | | datum narození = 12.8.1872 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Nýrsko |
| datum úmrtí = 22.10.1960 | | datum úmrtí = 22.10.1960 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Straubing (Německo) |
| povolání = 53- Historik | | povolání = 53- Historik | ||
54- Etnograf | 54- Etnograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BLAU, Josef,''' ''* 12. 8. 1872 Nýrsko, † 22. 10. 1960 Straubing (Německo), vlastivědný badatel, spisovatel, překladatel, pedagog'' | |
| + | |||
| + | Absolvoval německý učitelský ústav v Praze. Pak byl pedagogicky | ||
| + | činný na mnoha místech v Čechách. 1910–18 působil | ||
| + | jako konzervátor pro západní Čechy, 1918–38 vedl okresní | ||
| + | školský výbor v Nýrsku a župní školský výbor v Plzni. Po | ||
| + | druhé světové válce, kdy byl vysídlen, žil v Dolním Bavorsku, | ||
| + | kde se jako penzista zabýval především literární činností. | ||
| + | |||
| + | Své první práce publikoval však ještě za pobytu v Čechách. | ||
| + | Rozsahem útlou knihu věnoval nejprve dějinám svého rodiště | ||
| + | (''Neuern'' ''heute'' ''und vor'' ''Zeiten'', 1912). Od 1919 byl až | ||
| + | do 1932 spolu s Emilem Lehmannem redaktorem měsíčníku | ||
| + | ''Heimatbildung''. Ve své vlastivědné práci se soustředil | ||
| + | zejména na dějiny Šumavy a jejích obyvatel. Výsledky svého | ||
| + | bádání o Šumavě publikoval průběžně od druhého desetiletí | ||
| + | 20. století do 1945 v mnoha německých vlastivědných časopisech | ||
| + | (''Waldheimat'', ''Deutsche'' ''Heimat'', ''Mein'' ''Böhmerwald'' | ||
| + | ap.), vydávaných v českých zemích. B. prvním rozsáhlejším | ||
| + | dílem z této oblasti bylo dvousvazkové pojednání o domácím | ||
| + | průmyslu a lidovém umění na Šumavě (''Böhmerwäldler'' | ||
| + | ''Hausindustrie'' ''und Volkskunst'', 1917 a 1918). Další B. objemná | ||
| + | práce představovala shrnutí historie svobodných obyvatel | ||
| + | Královského hvozdu – Králováků (''Geschichte'' ''der künischen'' ''Freibauern'' ''im Böhmerwalde'', 1932). Vedle toho publikoval | ||
| + | B. v odborných sklářských časopisech (''Die'' ''Glashütte'', ''Glastechnische'' | ||
| + | ''Berichte'' ap.) četné články k dějinám sklářství na | ||
| + | Šumavě a v Českém lese. Bádání o českém skle shrnul posléze | ||
| + | do velké dvoudílné práce o šumavském a bavorském | ||
| + | sklářství (''Die'' ''Glasmacher'' ''im Böhmer-'' ''und'' ''Bayerischenwald'' | ||
| + | ''in Volkskunde'' ''und'' ''Kulturgeschichte'', Kallmünz und Regensburg | ||
| + | 1954 a 1956), kterou vydal už v době svého pobytu | ||
| + | v Německu. B. byl regionálně významným česko-německým | ||
| + | vlastivědným badatelem, odborným překladatelem a pedagogem | ||
| + | meziválečné éry. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Sudetendeutscher Kulturalmanach 3, 1956, s. 65n. (kde shrnuta činnost | ||
| + | B.); tamtéž 3, 1959, s. 185n. (se seznamem B. prací); nekrology in: Prager | ||
| + | Nachrichten 11, 1960, seš. 2; Bohemia Jahrbuch 2, 1961, s. 652n.; BL 1, | ||
| + | s. 107 (s odkazy na sudetoněmecké časopisy); DBE 1, s. 563. | ||
| + | |||
| + | Jitka Lněničková | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
| + | [[Kategorie:Nýrsko]] | ||
[[Kategorie:1960]] | [[Kategorie:1960]] | ||
| + | [[Kategorie:Straubing]] | ||
Verze z 12. 8. 2016, 18:20
| Josef BLAU | |
 | |
| Narození | 12.8.1872 |
|---|---|
| Místo narození | Nýrsko |
| Úmrtí | 22.10.1960 |
| Místo úmrtí | Straubing (Německo) |
| Povolání |
53- Historik 54- Etnograf |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41749 |
BLAU, Josef, * 12. 8. 1872 Nýrsko, † 22. 10. 1960 Straubing (Německo), vlastivědný badatel, spisovatel, překladatel, pedagog
Absolvoval německý učitelský ústav v Praze. Pak byl pedagogicky činný na mnoha místech v Čechách. 1910–18 působil jako konzervátor pro západní Čechy, 1918–38 vedl okresní školský výbor v Nýrsku a župní školský výbor v Plzni. Po druhé světové válce, kdy byl vysídlen, žil v Dolním Bavorsku, kde se jako penzista zabýval především literární činností.
Své první práce publikoval však ještě za pobytu v Čechách. Rozsahem útlou knihu věnoval nejprve dějinám svého rodiště (Neuern heute und vor Zeiten, 1912). Od 1919 byl až do 1932 spolu s Emilem Lehmannem redaktorem měsíčníku Heimatbildung. Ve své vlastivědné práci se soustředil zejména na dějiny Šumavy a jejích obyvatel. Výsledky svého bádání o Šumavě publikoval průběžně od druhého desetiletí 20. století do 1945 v mnoha německých vlastivědných časopisech (Waldheimat, Deutsche Heimat, Mein Böhmerwald ap.), vydávaných v českých zemích. B. prvním rozsáhlejším dílem z této oblasti bylo dvousvazkové pojednání o domácím průmyslu a lidovém umění na Šumavě (Böhmerwäldler Hausindustrie und Volkskunst, 1917 a 1918). Další B. objemná práce představovala shrnutí historie svobodných obyvatel Královského hvozdu – Králováků (Geschichte der künischen Freibauern im Böhmerwalde, 1932). Vedle toho publikoval B. v odborných sklářských časopisech (Die Glashütte, Glastechnische Berichte ap.) četné články k dějinám sklářství na Šumavě a v Českém lese. Bádání o českém skle shrnul posléze do velké dvoudílné práce o šumavském a bavorském sklářství (Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerischenwald in Volkskunde und Kulturgeschichte, Kallmünz und Regensburg 1954 a 1956), kterou vydal už v době svého pobytu v Německu. B. byl regionálně významným česko-německým vlastivědným badatelem, odborným překladatelem a pedagogem meziválečné éry.
L: Sudetendeutscher Kulturalmanach 3, 1956, s. 65n. (kde shrnuta činnost B.); tamtéž 3, 1959, s. 185n. (se seznamem B. prací); nekrology in: Prager Nachrichten 11, 1960, seš. 2; Bohemia Jahrbuch 2, 1961, s. 652n.; BL 1, s. 107 (s odkazy na sudetoněmecké časopisy); DBE 1, s. 563.
Jitka Lněničková
