BOBKOVÁ Amálie 11.10.1874-12.12.1956: Porovnání verzí

Z Personal
(BOBKOVÁ_Amálie_11.10.1874-12.12.1956)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.10.1874
 
| datum narození = 11.10.1874
−
| místo narození = Turnov, o. Semily
+
| místo narození = Turnov
 
| datum úmrtí = 12.12.1956
 
| datum úmrtí = 12.12.1956
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Amálie BOBKOVÁ
+
}}
 +
 
 +
'''BOBKOVÁ, Amálie,''' ''* 11. 10. 1874 Turnov, † 12. 12. 1956 Praha, operní zpěvačka''
 +
 
 +
První pěvecké zkušenosti získala v 80. letech jako zpěvačka
 +
ve sboru Hlahol a na kůrech pražských kostelů. Školila se
 +
u Marie Petzoldové-Sittové. V srpnu 1900 poprvé hostovala
 +
v roli Markétky (Ch. Gounod, ''Faust'' ''a Markétka'') v Národním
 +
divadle v Praze, kam byla pak angažována (1. 10. 1901
 +
až 30. 11. 1911). Kariéru předčasně uzavřela po sňatku s lékařem
 +
F. Votrubou (1906) a přesídlila do Olomouce. Během
 +
několika málo let provedla na 50 rolí. Proslula především jako
 +
jevištní partnerka tenoristy Otakara Mařáka. V Národním
 +
divadle pak hostovala ještě 1916 jako Vendulka (B. Smetana,
 +
''Hubička'') a 1918 jako Mařenka (''Prodaná'' ''nevěsta''). Zpívala
 +
všechny smetanovské role svého oboru, které byly její doménou
 +
(Ludiše, ''Braniboři'' ''v Čechách''; Mařenka, ''Prodaná'' ''nevěsta'';
 +
Jitka, ''Dalibor''; Anežka, ''Dvě'' ''vdovy''; Barče i Vendulka, ''Hubička'';
 +
Blaženka, ''Tajemství''; Katuška, ''Čertova'' ''stěna''), nastudovala
 +
však také Krasavu a dokonce titulní roli ve Smetanově ''Libuši''.
 +
V premiéře Dvořákovy ''Rusalky'' 1901 zpívala lesní žínku.
 +
Během prvních let angažmá se rychle vypracovala, 1907 už
 +
byla označována za nejlepší českou sopranistku své generace
 +
v souboru Národního divadla. Jejímu fyzickému i hlasovému
 +
typu nejlépe odpovídaly role lyrického oboru, vládla lehkou
 +
a jistou koloraturou. Nikdy však nepřekonala nedostatek herecké
 +
průpravy. Uplatnila se také koncertně, i po odchodu
 +
z divadla. Často hostovala jako sólistka pěveckého spolku Žerotín
 +
v Olomouci, v tamní opeře 1920 vytvořila také titulní
 +
roli Smetanovy ''Libuše''. 1934 se přestěhovala zpět do Prahy
 +
a naposled vystoupila 1936, u příležitosti koncertu k návratu
 +
Otakara Mařáka z USA.
 +
 
 +
'''D:''' Markétka (Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1900); Lesní žínka (A. Dvořák,
 +
Rusalka, 1901); Komtesa Hortensie (K. Kovařovic, Na Starém bělidle,
 +
1901); Micaela (G. Bizet, Carmen, 1901); Bětuška (A. Dvořák, Šelma sedlák,
 +
1901); Antonia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1902); Barče
 +
(B. Smetana, Hubička, 1902); Dona Elvíra (W. A. Mozart, Don Giovanni,
 +
1902); Hančí (K. Kovařovic, Psohlavci, 1902); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen
 +
Oněgin, 1903); Ludiše (B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1903); Jitka
 +
(B. Smetana, Dalibor, 1903); Blaženka (B. Smetana, Tajemství, 1903); Eudoxie
 +
(J. F. Halévy, Židovka, 1903); Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1904); Mignon
 +
(A. Thomas, Mignon, 1904); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1904);
 +
Katuška (B. Smetana, Čertova stěna, 1904); Adalgisa (V. Bellini, Norma,
 +
1904); Julie (Ch. Gounod, Romeo a Julie, 1905); Vendulka (B. Smetana,
 +
Hubička, 1905); Jessika (J. B. Foerster, Jessika, 1905); Xenie (A. Dvořák,
 +
Dimitrij, 1906); Marcelina (L. v. Beethoven, Fidelio, 1906); Zuzanka (W.
 +
A. Mozart, Figarova svatba); Krasava (B. Smetana, Libuše); Anežka (B. Smetana,
 +
Dvě vdovy); Julie (A. Dvořák, Jakobín) aj.
 +
 
 +
'''L:''' B. Benoni, Nová kniha vzpomínek a dojmů, 1919, passim; Památník olomouckého
 +
Žerotína, 1931, passim; HS 1, s. 112; ND a jeho předchůdci,
 +
s. 34 (s bibliografií časopiseckých článků); Tomeš 1, s. 109; K. J. Kutsch –
 +
L. Riemens, Großes Sängerlexikon, Bern – München 1999, s. 349 (s chybným
 +
uvedením místa narození Trnava).
 +
 
 +
Vlasta Reittererová
  
−
== Literatura ==
 
−
  OSN 28, 113; MČE I, 493; NDJP, 34; ČSHSOI, 112; Kalendář výročí 2006; Olomouc 2005; s.42
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
−
 
 
[[Kategorie:1874]]
 
[[Kategorie:1874]]
 
[[Kategorie:Turnov]]
 
[[Kategorie:Turnov]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 18. 8. 2016, 12:44

Amálie BOBKOVÁ
Narození 11.10.1874
Místo narození Turnov
Úmrtí 12.12.1956
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41897

BOBKOVÁ, Amálie, * 11. 10. 1874 Turnov, † 12. 12. 1956 Praha, operní zpěvačka

První pěvecké zkušenosti získala v 80. letech jako zpěvačka ve sboru Hlahol a na kůrech pražských kostelů. Školila se u Marie Petzoldové-Sittové. V srpnu 1900 poprvé hostovala v roli Markétky (Ch. Gounod, Faust a Markétka) v Národním divadle v Praze, kam byla pak angažována (1. 10. 1901 až 30. 11. 1911). Kariéru předčasně uzavřela po sňatku s lékařem F. Votrubou (1906) a přesídlila do Olomouce. Během několika málo let provedla na 50 rolí. Proslula především jako jevištní partnerka tenoristy Otakara Mařáka. V Národním divadle pak hostovala ještě 1916 jako Vendulka (B. Smetana, Hubička) a 1918 jako Mařenka (Prodaná nevěsta). Zpívala všechny smetanovské role svého oboru, které byly její doménou (Ludiše, Braniboři v Čechách; Mařenka, Prodaná nevěsta; Jitka, Dalibor; Anežka, Dvě vdovy; Barče i Vendulka, Hubička; Blaženka, Tajemství; Katuška, Čertova stěna), nastudovala však také Krasavu a dokonce titulní roli ve Smetanově Libuši. V premiéře Dvořákovy Rusalky 1901 zpívala lesní žínku. Během prvních let angažmá se rychle vypracovala, 1907 už byla označována za nejlepší českou sopranistku své generace v souboru Národního divadla. Jejímu fyzickému i hlasovému typu nejlépe odpovídaly role lyrického oboru, vládla lehkou a jistou koloraturou. Nikdy však nepřekonala nedostatek herecké průpravy. Uplatnila se také koncertně, i po odchodu z divadla. Často hostovala jako sólistka pěveckého spolku Žerotín v Olomouci, v tamní opeře 1920 vytvořila také titulní roli Smetanovy Libuše. 1934 se přestěhovala zpět do Prahy a naposled vystoupila 1936, u příležitosti koncertu k návratu Otakara Mařáka z USA.

D: Markétka (Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1900); Lesní žínka (A. Dvořák, Rusalka, 1901); Komtesa Hortensie (K. Kovařovic, Na Starém bělidle, 1901); Micaela (G. Bizet, Carmen, 1901); Bětuška (A. Dvořák, Šelma sedlák, 1901); Antonia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1902); Barče (B. Smetana, Hubička, 1902); Dona Elvíra (W. A. Mozart, Don Giovanni, 1902); Hančí (K. Kovařovic, Psohlavci, 1902); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1903); Ludiše (B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1903); Jitka (B. Smetana, Dalibor, 1903); Blaženka (B. Smetana, Tajemství, 1903); Eudoxie (J. F. Halévy, Židovka, 1903); Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1904); Mignon (A. Thomas, Mignon, 1904); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1904); Katuška (B. Smetana, Čertova stěna, 1904); Adalgisa (V. Bellini, Norma, 1904); Julie (Ch. Gounod, Romeo a Julie, 1905); Vendulka (B. Smetana, Hubička, 1905); Jessika (J. B. Foerster, Jessika, 1905); Xenie (A. Dvořák, Dimitrij, 1906); Marcelina (L. v. Beethoven, Fidelio, 1906); Zuzanka (W. A. Mozart, Figarova svatba); Krasava (B. Smetana, Libuše); Anežka (B. Smetana, Dvě vdovy); Julie (A. Dvořák, Jakobín) aj.

L: B. Benoni, Nová kniha vzpomínek a dojmů, 1919, passim; Památník olomouckého Žerotína, 1931, passim; HS 1, s. 112; ND a jeho předchůdci, s. 34 (s bibliografií časopiseckých článků); Tomeš 1, s. 109; K. J. Kutsch – L. Riemens, Großes Sängerlexikon, Bern – München 1999, s. 349 (s chybným uvedením místa narození Trnava).

Vlasta Reittererová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BOBKOVÁ_Amálie_11.10.1874-12.12.1956&oldid=94228“