BOBKOVÁ Amálie 11.10.1874-12.12.1956: Porovnání verzí
(BOBKOVÁ_Amálie_11.10.1874-12.12.1956) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.10.1874 | | datum narození = 11.10.1874 | ||
− | | místo narození = Turnov | + | | místo narození = Turnov |
| datum úmrtí = 12.12.1956 | | datum úmrtí = 12.12.1956 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BOBKOVÁ, Amálie,''' ''* 11. 10. 1874 Turnov, † 12. 12. 1956 Praha, operní zpěvačka'' | ||
+ | |||
+ | První pěvecké zkušenosti získala v 80. letech jako zpěvačka | ||
+ | ve sboru Hlahol a na kůrech pražských kostelů. Školila se | ||
+ | u Marie Petzoldové-Sittové. V srpnu 1900 poprvé hostovala | ||
+ | v roli Markétky (Ch. Gounod, ''Faust'' ''a Markétka'') v Národním | ||
+ | divadle v Praze, kam byla pak angažována (1. 10. 1901 | ||
+ | až 30. 11. 1911). Kariéru předčasně uzavřela po sňatku s lékařem | ||
+ | F. Votrubou (1906) a přesídlila do Olomouce. Během | ||
+ | několika málo let provedla na 50 rolí. Proslula především jako | ||
+ | jevištní partnerka tenoristy Otakara Mařáka. V Národním | ||
+ | divadle pak hostovala ještě 1916 jako Vendulka (B. Smetana, | ||
+ | ''Hubička'') a 1918 jako Mařenka (''Prodaná'' ''nevěsta''). Zpívala | ||
+ | všechny smetanovské role svého oboru, které byly její doménou | ||
+ | (Ludiše, ''Braniboři'' ''v Čechách''; Mařenka, ''Prodaná'' ''nevěsta''; | ||
+ | Jitka, ''Dalibor''; Anežka, ''Dvě'' ''vdovy''; Barče i Vendulka, ''Hubička''; | ||
+ | Blaženka, ''Tajemství''; Katuška, ''Čertova'' ''stěna''), nastudovala | ||
+ | však také Krasavu a dokonce titulní roli ve Smetanově ''Libuši''. | ||
+ | V premiéře Dvořákovy ''Rusalky'' 1901 zpívala lesní žínku. | ||
+ | Během prvních let angažmá se rychle vypracovala, 1907 už | ||
+ | byla označována za nejlepší českou sopranistku své generace | ||
+ | v souboru Národního divadla. Jejímu fyzickému i hlasovému | ||
+ | typu nejlépe odpovídaly role lyrického oboru, vládla lehkou | ||
+ | a jistou koloraturou. Nikdy však nepřekonala nedostatek herecké | ||
+ | průpravy. Uplatnila se také koncertně, i po odchodu | ||
+ | z divadla. Často hostovala jako sólistka pěveckého spolku Žerotín | ||
+ | v Olomouci, v tamní opeře 1920 vytvořila také titulní | ||
+ | roli Smetanovy ''Libuše''. 1934 se přestěhovala zpět do Prahy | ||
+ | a naposled vystoupila 1936, u příležitosti koncertu k návratu | ||
+ | Otakara Mařáka z USA. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Markétka (Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1900); Lesní žínka (A. Dvořák, | ||
+ | Rusalka, 1901); Komtesa Hortensie (K. Kovařovic, Na Starém bělidle, | ||
+ | 1901); Micaela (G. Bizet, Carmen, 1901); Bětuška (A. Dvořák, Šelma sedlák, | ||
+ | 1901); Antonia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1902); Barče | ||
+ | (B. Smetana, Hubička, 1902); Dona Elvíra (W. A. Mozart, Don Giovanni, | ||
+ | 1902); Hančí (K. Kovařovic, Psohlavci, 1902); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen | ||
+ | Oněgin, 1903); Ludiše (B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1903); Jitka | ||
+ | (B. Smetana, Dalibor, 1903); Blaženka (B. Smetana, Tajemství, 1903); Eudoxie | ||
+ | (J. F. Halévy, Židovka, 1903); Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1904); Mignon | ||
+ | (A. Thomas, Mignon, 1904); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1904); | ||
+ | Katuška (B. Smetana, Čertova stěna, 1904); Adalgisa (V. Bellini, Norma, | ||
+ | 1904); Julie (Ch. Gounod, Romeo a Julie, 1905); Vendulka (B. Smetana, | ||
+ | Hubička, 1905); Jessika (J. B. Foerster, Jessika, 1905); Xenie (A. Dvořák, | ||
+ | Dimitrij, 1906); Marcelina (L. v. Beethoven, Fidelio, 1906); Zuzanka (W. | ||
+ | A. Mozart, Figarova svatba); Krasava (B. Smetana, Libuše); Anežka (B. Smetana, | ||
+ | Dvě vdovy); Julie (A. Dvořák, Jakobín) aj. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' B. Benoni, Nová kniha vzpomínek a dojmů, 1919, passim; Památník olomouckého | ||
+ | Žerotína, 1931, passim; HS 1, s. 112; ND a jeho předchůdci, | ||
+ | s. 34 (s bibliografií časopiseckých článků); Tomeš 1, s. 109; K. J. Kutsch – | ||
+ | L. Riemens, Großes Sängerlexikon, Bern – München 1999, s. 349 (s chybným | ||
+ | uvedením místa narození Trnava). | ||
+ | |||
+ | Vlasta Reittererová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Turnov]] | [[Kategorie:Turnov]] | ||
[[Kategorie:1956]] | [[Kategorie:1956]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 18. 8. 2016, 12:44
Amálie BOBKOVÁ | |
Narození | 11.10.1874 |
---|---|
Místo narození | Turnov |
Úmrtí | 12.12.1956 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41897 |
BOBKOVÁ, Amálie, * 11. 10. 1874 Turnov, † 12. 12. 1956 Praha, operní zpěvačka
První pěvecké zkušenosti získala v 80. letech jako zpěvačka ve sboru Hlahol a na kůrech pražských kostelů. Školila se u Marie Petzoldové-Sittové. V srpnu 1900 poprvé hostovala v roli Markétky (Ch. Gounod, Faust a Markétka) v Národním divadle v Praze, kam byla pak angažována (1. 10. 1901 až 30. 11. 1911). Kariéru předčasně uzavřela po sňatku s lékařem F. Votrubou (1906) a přesídlila do Olomouce. Během několika málo let provedla na 50 rolí. Proslula především jako jevištní partnerka tenoristy Otakara Mařáka. V Národním divadle pak hostovala ještě 1916 jako Vendulka (B. Smetana, Hubička) a 1918 jako Mařenka (Prodaná nevěsta). Zpívala všechny smetanovské role svého oboru, které byly její doménou (Ludiše, Braniboři v Čechách; Mařenka, Prodaná nevěsta; Jitka, Dalibor; Anežka, Dvě vdovy; Barče i Vendulka, Hubička; Blaženka, Tajemství; Katuška, Čertova stěna), nastudovala však také Krasavu a dokonce titulní roli ve Smetanově Libuši. V premiéře Dvořákovy Rusalky 1901 zpívala lesní žínku. Během prvních let angažmá se rychle vypracovala, 1907 už byla označována za nejlepší českou sopranistku své generace v souboru Národního divadla. Jejímu fyzickému i hlasovému typu nejlépe odpovídaly role lyrického oboru, vládla lehkou a jistou koloraturou. Nikdy však nepřekonala nedostatek herecké průpravy. Uplatnila se také koncertně, i po odchodu z divadla. Často hostovala jako sólistka pěveckého spolku Žerotín v Olomouci, v tamní opeře 1920 vytvořila také titulní roli Smetanovy Libuše. 1934 se přestěhovala zpět do Prahy a naposled vystoupila 1936, u příležitosti koncertu k návratu Otakara Mařáka z USA.
D: Markétka (Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1900); Lesní žínka (A. Dvořák, Rusalka, 1901); Komtesa Hortensie (K. Kovařovic, Na Starém bělidle, 1901); Micaela (G. Bizet, Carmen, 1901); Bětuška (A. Dvořák, Šelma sedlák, 1901); Antonia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1902); Barče (B. Smetana, Hubička, 1902); Dona Elvíra (W. A. Mozart, Don Giovanni, 1902); Hančí (K. Kovařovic, Psohlavci, 1902); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1903); Ludiše (B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1903); Jitka (B. Smetana, Dalibor, 1903); Blaženka (B. Smetana, Tajemství, 1903); Eudoxie (J. F. Halévy, Židovka, 1903); Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1904); Mignon (A. Thomas, Mignon, 1904); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1904); Katuška (B. Smetana, Čertova stěna, 1904); Adalgisa (V. Bellini, Norma, 1904); Julie (Ch. Gounod, Romeo a Julie, 1905); Vendulka (B. Smetana, Hubička, 1905); Jessika (J. B. Foerster, Jessika, 1905); Xenie (A. Dvořák, Dimitrij, 1906); Marcelina (L. v. Beethoven, Fidelio, 1906); Zuzanka (W. A. Mozart, Figarova svatba); Krasava (B. Smetana, Libuše); Anežka (B. Smetana, Dvě vdovy); Julie (A. Dvořák, Jakobín) aj.
L: B. Benoni, Nová kniha vzpomínek a dojmů, 1919, passim; Památník olomouckého Žerotína, 1931, passim; HS 1, s. 112; ND a jeho předchůdci, s. 34 (s bibliografií časopiseckých článků); Tomeš 1, s. 109; K. J. Kutsch – L. Riemens, Großes Sängerlexikon, Bern – München 1999, s. 349 (s chybným uvedením místa narození Trnava).
Vlasta Reittererová