Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BOCCIUS Norbert Adam 15.1.1731-14.7.1806

{{Infobox - osoba
| jméno = Norbert Adam BOCCIUS
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 15.1.1731
| místo narození = Timişoara (Rumunsko)
| datum úmrtí = 14.7.1806
| místo úmrtí = Valtice
| povolání = 6- Botanik
22- Odborník živočišné výroby

| jiná jména = 
}}

'''BOCCIUS, Norbert Adam,''' ''* 15. 1. 1731 Timişoara (Rumunsko), † 14. 7. 1806 Valtice, římskokatolický kněz, lékař, botanik, pomolog''

Jeden z nejvýznamnějších členů řádu milosrdných bratří se
narodil v rodině vojenského lékaře v Uhrách a záhy osiřel.
Po otcově smrti se matka s dětmi přestěhovala do Vídně.
1749 vstoupil B. v Praze do řádu. V Praze a později ve Vídni
vystudoval medicínu. Krátce působil jako lékař ve slovinské
Gorici, v květnu 1763 přišel do Valtic, kde zůstal do konce
života, celých 43 let. Poprvé stál v čele kláštera 1776 a během
života pak zastával funkci převora plných 21 let. Zároveň
pracoval jako chirurg a od 1778 přednosta řádové nemocnice,
která ve Valticích existovala už od 1754. Působil také jako
profesor anatomie a chirurgie a ředitel řádové chirurgicko-
-ošetřovatelské školy ve Valticích. Učiliště pod jeho vedením
získalo vysoký odborný kredit. Vyučovala se anatomie, chirurgie,
pěstování léčivých rostlin a ošetřovatelství; škola měla
k dispozici rozsáhlou knihovnu. V B. době zažívala spolu
s konventem období hospodářského a odborného rozkvětu.
Vyšli z ní rovněž významní lékaři, např. Coelestinus Opitz
nebo Jan Sobel. V 90. letech byly opraveny klášterní budovy
i kostel. Pro období 1784–97 se B. stal provinciálem všech
klášterů a nemocnic milosrdných bratří v Rakousku. Tento
úřad vykonával přes třináct let a těšil se v něm mimořádné
oblibě. Celou provincii, která se v té době rozrostla o několik
nových konventů, spravoval z Valtic. Odborný zájem B. věnoval
lékárenství a zřizování klášterních zahrad k pěstování
léčivých rostlin, z nichž bratři získávali drogy pro přípravu
léků a hojivých mastí, ale také část prostředků pro financování
provozu nemocnice, která poskytovala pacientům ošetření
zdarma. Specializoval se na botaniku a s ní spojené pěstování
rostlin a také v tomto oboru dosáhl věhlasu. Byl jedním
z prvních moravských a dolnorakouských vědeckých botaniků
a zakladatelem ovocných sadů ve Valticích. Zasloužil se
o celkové povznesení zahradnictví, protože osvětovou činností
podněcoval obyvatelstvo k rozšíření ovocnictví, vinohradnictví,
zelinářství i květinářství v okolí Valtic a Lednice
na Moravě. Ovlivňoval rozvoj zemědělství, zvláště zahradnictví,
zaváděl nové kvalitnější odrůdy nejen v okolí Valtic, ale
i v dalších konventech celé rakousko-české provincie.

B. činnost se těšila přízni a podpoře rodu Liechtensteinů,
kteří si ho velmi vážili.

Nadšení pro vědeckou botaniku v něm vzbudil zřejmě nizozemský
lékař N. J. Jacquin, který v té době žil ve Vídni.
Botanický průzkum a floristické sběry B. prováděl na jižní
Moravě (Valticko, Lednicko, Břeclavsko, Mikulovsko, Pavlovské
kopce). Po třicetileté botanické práci zůstal v jeho
pozůstalosti jeden z největších a nejstarších zachovalých herbářů
v Evropě, tzv. ''Herbarium'' ''vivum'', s kvalitně vylisovanými
rostlinami. Obsahuje ve třech svazcích 1 216 rostlinných
položek. Do herbáře byly zařazeny kromě planě rostoucích
rostlin i druhy, které se v té době pěstovaly v zahradách i na
polích. Rostliny vylepené na ručním papíře byly popsány latinsky
podle systému užívaného ještě před C. Linnéem a plocha
listu byla výtvarně dokomponována.

Druhou, dodnes obdivovanou prací bylo čtrnáctisvazkové
systematické dílo s 2 750 obrazy rostlinných druhů a variet
''Liber'' ''regni'' ''vegetabilis'' ''retinens'' ''plantas'' ''ad vivum'' ''pictas'' (''Kniha''
''rostlinného'' ''království,'' ''zachovaná'' ''v živých'' ''obrazech''). Toto
světově unikátní botanické dílo známé rovněž pod jménem
''Hortus'' ''botanicus'' (''Zahrada'' ''botanická'') B. postupně zpracovával
v období 1775–1804. Akvarelové, výtvarně nesmírně
působivé, precizní ilustrace rostlin vytvořili valtičtí rodáci
a B. chráněnci, bratři Ferdinand, Josef a Franz Bauerovi,
kteří ve své době patřili k nejvýznamnějším evropským malířům
flóry. Encyklopedie obsáhla všechny rostliny, které B.
znal a ve srovnání s dílem předchozím je i dokonaleji popsal
jednak všemi dosud užívanými latinskými názvy a citacemi
autorů, ale také podle systematického linnéovského řazení.
Od 10. svazku se na díle podílel také botanik Jacob Walter,
který zpracoval exotickou květenu. Poslední 14. svazek pak
obsahoval rejstřík. Hotové dílo autor věnoval knížeti Josefu
Liechtensteinovi (1759–1805), který se ujal správy valtického
panství 1781. Dnes patří do soukromých sbírek Liechtensteinů
a je uloženo ve Vaduzu.

'''D:''' Herbarium vivum, 3 sv., 1766; Liber regni vegetabilis retinens plantas ad
vivum pictas, 14 sv., 1775–1804.

'''L:''' Verhandlungen des zoologisch-botanischen Vereins Wien 2, 1853, s. 20;
tamtéž 6, 1856, s. 364; A. Hrabětová, Klub přírodovědný Brno, in: Práce
z oboru botaniky, 1965, s. 3n.; I. Klášterský a kol., Botanikové na českém
a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé
společnosti pro dějiny věd a techniky, 1970, č. 14–15, s. 60n.; Zahradnický
slovník naučný 1, 1994, s. 215; J. Lužný – V. Koukal, Život a dílo kněze,
lékaře a botanika P. B., in: Naše rodina 20, 1995, s. 4n.; M. Rigasová, N. A.
B. – lékař a botanik (www.valtice.cz).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/113783 Bibliografie dějin Českých zemí]

Zdeněk Koleška, Marie Makariusová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]]
[[Kategorie:1731]]
[[Kategorie:Timişoara]]
[[Kategorie:1806]]
[[Kategorie:Valtice]]