BOCHDALEK Vincenc Alexander 11.2.1801-3.2.1883: Porovnání verzí

Z Personal
(BOCHDALEK_Vincenc_Alexander_11.2.1801-3.2.1883)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.2.1801
 
| datum narození = 11.2.1801
| místo narození =  
+
| místo narození = Skřípov u Opavy
 
| datum úmrtí = 3.2.1883
 
| datum úmrtí = 3.2.1883
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Litoměřice
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vincenc Alexander BOCHDALEK
+
}}
 +
 
 +
'''BOCHDALEK, Vincenc Alexander''' ''(též BOHDALEK), * 11. 2. 1801 Skřípov u Opavy, † 3. 2. 1883 Litoměřice, lékař patolog, anatom, pedagog''
 +
 
 +
Gymnázium absolvoval v Opavě (1816–20), filozofická
 +
a lékařská studia v Praze, kde byl 1833, po obhájení disertace
 +
s anatomickou tematikou (návod k pitvě mozku), promován
 +
na doktora medicíny. Již od 1831 byl asistentem v anatomickém
 +
ústavu. 1835–37 suploval vedení stolice anatomie.
 +
Poté, co neuspěl v konkursu na její řádné vedení, odešel
 +
v říjnu 1837 do všeobecné nemocnice, kde získal místo prozatímního
 +
patologického anatoma. 1838–45 tam působil
 +
jako řádný prosektor. Mimořádným profesorem patologické
 +
anatomie byl jmenován 1840 a poprvé ohlásil na pražské
 +
lékařské fakultě mimořádné přednášky z patologické anatomie.
 +
Založil také patologicko-anatomické muzeum v Praze,
 +
ceněny byly zejména jeho preparáty neurologické. Na zřízení
 +
řádné profesury patologické anatomie nebyla naděje, proto
 +
B. přijal jmenování řádným profesorem anatomie srovnávací
 +
a chirurgické v listopadu 1845. V roce 1850 podnikl studijní
 +
cestu do Norska, kde mj. získával srovnávací materiál pro
 +
sbírky do pražského patologicko-anatomického muzea. 1853
 +
přednášel histologii a embryologii, po něm se těchto předmětů
 +
ujal J. E. Purkyně. 1854–55 suploval vedení stolice patologické
 +
anatomie, 1861–64 zastával funkci děkana lékařské
 +
fakulty. Po odchodu na odpočinek 1871 žil v Litoměřicích.
 +
Jeho jedinou monografií zůstala disertační práce, vedle ní
 +
publikoval, převážně v časopisu pražské lékařské fakulty
 +
(''Vierteljahrschrift'' ''für'' ''die'' ''praktische Heilkunde'') na 30 studií,
 +
které se zabývaly jak anatomií, tak patologickou anatomií.
 +
Byly věnovány zejména nervovému systému a smyslovým
 +
orgánům. V anatomickém, resp. patologickoanatomickém
 +
názvosloví se vžily některé B. nově popsané útvary (ganglion
 +
Bochdaleki, valvula Bochdaleki, foramen Bochdaleki,
 +
Bochdalkův košíček v malém mozku). Dnes je nejznámější
 +
foramen Bochdaleki jako místo vrozených bráničných kýl,
 +
jimž B. věnoval dvě pozoruhodné studie.
 +
 
 +
'''D:''' Einige Betrachtungen über die Entstehung des angeborenen Zwerchfellbruches,
 +
in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 89n.;
 +
Praktische Bemerkungen über Zwerchfellbrüche, in: tamtéž 24, 1867,
 +
s. 14n.
 +
 
 +
'''L:''' A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten
 +
und Völker 1, Wien-Leipzig 1884, s. 495; OSN 4, s. 263; O. Matoušek,
 +
Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 35n.; E. Wondrák, V. A.
 +
B. (1801–1883), český anatom a patolog, in: Acta Universitatis Palackianae
 +
Olomucensis 22, 1962, s. 137n.; týž, Český anatom a patolog V. A. B., in:
 +
ČLČ 122, 1983, s. 1334n.; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren
 +
und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren
 +
Zeitraum von 1853–1880, Diss., Erlangen-Nürnberg 1972, s. 2n.; BSPLF 1,
 +
s. 82n.; B. V. A., in: ČLČ 22, 1883, s. 92n.; tamtéž 52, 1913, s. 162n.; Die
 +
deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 170n., 216n.
 +
 
 +
Ludmila Hlaváčková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
 
[[Kategorie:1801]]
 
[[Kategorie:1801]]
 +
[[Kategorie:Skřípov]]
 
[[Kategorie:1883]]
 
[[Kategorie:1883]]
 +
[[Kategorie:Litoměřice]]

Verze z 26. 9. 2016, 14:32

Vincenc Alexander BOCHDALEK
Narození 11.2.1801
Místo narození Skřípov u Opavy
Úmrtí 3.2.1883
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82836

BOCHDALEK, Vincenc Alexander (též BOHDALEK), * 11. 2. 1801 Skřípov u Opavy, † 3. 2. 1883 Litoměřice, lékař patolog, anatom, pedagog

Gymnázium absolvoval v Opavě (1816–20), filozofická a lékařská studia v Praze, kde byl 1833, po obhájení disertace s anatomickou tematikou (návod k pitvě mozku), promován na doktora medicíny. Již od 1831 byl asistentem v anatomickém ústavu. 1835–37 suploval vedení stolice anatomie. Poté, co neuspěl v konkursu na její řádné vedení, odešel v říjnu 1837 do všeobecné nemocnice, kde získal místo prozatímního patologického anatoma. 1838–45 tam působil jako řádný prosektor. Mimořádným profesorem patologické anatomie byl jmenován 1840 a poprvé ohlásil na pražské lékařské fakultě mimořádné přednášky z patologické anatomie. Založil také patologicko-anatomické muzeum v Praze, ceněny byly zejména jeho preparáty neurologické. Na zřízení řádné profesury patologické anatomie nebyla naděje, proto B. přijal jmenování řádným profesorem anatomie srovnávací a chirurgické v listopadu 1845. V roce 1850 podnikl studijní cestu do Norska, kde mj. získával srovnávací materiál pro sbírky do pražského patologicko-anatomického muzea. 1853 přednášel histologii a embryologii, po něm se těchto předmětů ujal J. E. Purkyně. 1854–55 suploval vedení stolice patologické anatomie, 1861–64 zastával funkci děkana lékařské fakulty. Po odchodu na odpočinek 1871 žil v Litoměřicích. Jeho jedinou monografií zůstala disertační práce, vedle ní publikoval, převážně v časopisu pražské lékařské fakulty (Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde) na 30 studií, které se zabývaly jak anatomií, tak patologickou anatomií. Byly věnovány zejména nervovému systému a smyslovým orgánům. V anatomickém, resp. patologickoanatomickém názvosloví se vžily některé B. nově popsané útvary (ganglion Bochdaleki, valvula Bochdaleki, foramen Bochdaleki, Bochdalkův košíček v malém mozku). Dnes je nejznámější foramen Bochdaleki jako místo vrozených bráničných kýl, jimž B. věnoval dvě pozoruhodné studie.

D: Einige Betrachtungen über die Entstehung des angeborenen Zwerchfellbruches, in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 89n.; Praktische Bemerkungen über Zwerchfellbrüche, in: tamtéž 24, 1867, s. 14n.

L: A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Wien-Leipzig 1884, s. 495; OSN 4, s. 263; O. Matoušek, Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 35n.; E. Wondrák, V. A. B. (1801–1883), český anatom a patolog, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis 22, 1962, s. 137n.; týž, Český anatom a patolog V. A. B., in: ČLČ 122, 1983, s. 1334n.; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum von 1853–1880, Diss., Erlangen-Nürnberg 1972, s. 2n.; BSPLF 1, s. 82n.; B. V. A., in: ČLČ 22, 1883, s. 92n.; tamtéž 52, 1913, s. 162n.; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 170n., 216n.

Ludmila Hlaváčková