BOCHDALEK Vincenc Alexander 11.2.1801-3.2.1883: Porovnání verzí
(BOCHDALEK_Vincenc_Alexander_11.2.1801-3.2.1883) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.2.1801 | | datum narození = 11.2.1801 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Skřípov u Opavy |
| datum úmrtí = 3.2.1883 | | datum úmrtí = 3.2.1883 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Litoměřice |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BOCHDALEK, Vincenc Alexander''' ''(též BOHDALEK), * 11. 2. 1801 Skřípov u Opavy, † 3. 2. 1883 Litoměřice, lékař patolog, anatom, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Gymnázium absolvoval v Opavě (1816–20), filozofická | ||
+ | a lékařská studia v Praze, kde byl 1833, po obhájení disertace | ||
+ | s anatomickou tematikou (návod k pitvě mozku), promován | ||
+ | na doktora medicíny. Již od 1831 byl asistentem v anatomickém | ||
+ | ústavu. 1835–37 suploval vedení stolice anatomie. | ||
+ | Poté, co neuspěl v konkursu na její řádné vedení, odešel | ||
+ | v říjnu 1837 do všeobecné nemocnice, kde získal místo prozatímního | ||
+ | patologického anatoma. 1838–45 tam působil | ||
+ | jako řádný prosektor. Mimořádným profesorem patologické | ||
+ | anatomie byl jmenován 1840 a poprvé ohlásil na pražské | ||
+ | lékařské fakultě mimořádné přednášky z patologické anatomie. | ||
+ | Založil také patologicko-anatomické muzeum v Praze, | ||
+ | ceněny byly zejména jeho preparáty neurologické. Na zřízení | ||
+ | řádné profesury patologické anatomie nebyla naděje, proto | ||
+ | B. přijal jmenování řádným profesorem anatomie srovnávací | ||
+ | a chirurgické v listopadu 1845. V roce 1850 podnikl studijní | ||
+ | cestu do Norska, kde mj. získával srovnávací materiál pro | ||
+ | sbírky do pražského patologicko-anatomického muzea. 1853 | ||
+ | přednášel histologii a embryologii, po něm se těchto předmětů | ||
+ | ujal J. E. Purkyně. 1854–55 suploval vedení stolice patologické | ||
+ | anatomie, 1861–64 zastával funkci děkana lékařské | ||
+ | fakulty. Po odchodu na odpočinek 1871 žil v Litoměřicích. | ||
+ | Jeho jedinou monografií zůstala disertační práce, vedle ní | ||
+ | publikoval, převážně v časopisu pražské lékařské fakulty | ||
+ | (''Vierteljahrschrift'' ''für'' ''die'' ''praktische Heilkunde'') na 30 studií, | ||
+ | které se zabývaly jak anatomií, tak patologickou anatomií. | ||
+ | Byly věnovány zejména nervovému systému a smyslovým | ||
+ | orgánům. V anatomickém, resp. patologickoanatomickém | ||
+ | názvosloví se vžily některé B. nově popsané útvary (ganglion | ||
+ | Bochdaleki, valvula Bochdaleki, foramen Bochdaleki, | ||
+ | Bochdalkův košíček v malém mozku). Dnes je nejznámější | ||
+ | foramen Bochdaleki jako místo vrozených bráničných kýl, | ||
+ | jimž B. věnoval dvě pozoruhodné studie. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Einige Betrachtungen über die Entstehung des angeborenen Zwerchfellbruches, | ||
+ | in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 89n.; | ||
+ | Praktische Bemerkungen über Zwerchfellbrüche, in: tamtéž 24, 1867, | ||
+ | s. 14n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten | ||
+ | und Völker 1, Wien-Leipzig 1884, s. 495; OSN 4, s. 263; O. Matoušek, | ||
+ | Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 35n.; E. Wondrák, V. A. | ||
+ | B. (1801–1883), český anatom a patolog, in: Acta Universitatis Palackianae | ||
+ | Olomucensis 22, 1962, s. 137n.; týž, Český anatom a patolog V. A. B., in: | ||
+ | ČLČ 122, 1983, s. 1334n.; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren | ||
+ | und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren | ||
+ | Zeitraum von 1853–1880, Diss., Erlangen-Nürnberg 1972, s. 2n.; BSPLF 1, | ||
+ | s. 82n.; B. V. A., in: ČLČ 22, 1883, s. 92n.; tamtéž 52, 1913, s. 162n.; Die | ||
+ | deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 170n., 216n. | ||
+ | |||
+ | Ludmila Hlaváčková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1801]] | [[Kategorie:1801]] | ||
+ | [[Kategorie:Skřípov]] | ||
[[Kategorie:1883]] | [[Kategorie:1883]] | ||
+ | [[Kategorie:Litoměřice]] |
Verze z 26. 9. 2016, 14:32
Vincenc Alexander BOCHDALEK | |
Narození | 11.2.1801 |
---|---|
Místo narození | Skřípov u Opavy |
Úmrtí | 3.2.1883 |
Místo úmrtí | Litoměřice |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82836 |
BOCHDALEK, Vincenc Alexander (též BOHDALEK), * 11. 2. 1801 Skřípov u Opavy, † 3. 2. 1883 Litoměřice, lékař patolog, anatom, pedagog
Gymnázium absolvoval v Opavě (1816–20), filozofická a lékařská studia v Praze, kde byl 1833, po obhájení disertace s anatomickou tematikou (návod k pitvě mozku), promován na doktora medicíny. Již od 1831 byl asistentem v anatomickém ústavu. 1835–37 suploval vedení stolice anatomie. Poté, co neuspěl v konkursu na její řádné vedení, odešel v říjnu 1837 do všeobecné nemocnice, kde získal místo prozatímního patologického anatoma. 1838–45 tam působil jako řádný prosektor. Mimořádným profesorem patologické anatomie byl jmenován 1840 a poprvé ohlásil na pražské lékařské fakultě mimořádné přednášky z patologické anatomie. Založil také patologicko-anatomické muzeum v Praze, ceněny byly zejména jeho preparáty neurologické. Na zřízení řádné profesury patologické anatomie nebyla naděje, proto B. přijal jmenování řádným profesorem anatomie srovnávací a chirurgické v listopadu 1845. V roce 1850 podnikl studijní cestu do Norska, kde mj. získával srovnávací materiál pro sbírky do pražského patologicko-anatomického muzea. 1853 přednášel histologii a embryologii, po něm se těchto předmětů ujal J. E. Purkyně. 1854–55 suploval vedení stolice patologické anatomie, 1861–64 zastával funkci děkana lékařské fakulty. Po odchodu na odpočinek 1871 žil v Litoměřicích. Jeho jedinou monografií zůstala disertační práce, vedle ní publikoval, převážně v časopisu pražské lékařské fakulty (Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde) na 30 studií, které se zabývaly jak anatomií, tak patologickou anatomií. Byly věnovány zejména nervovému systému a smyslovým orgánům. V anatomickém, resp. patologickoanatomickém názvosloví se vžily některé B. nově popsané útvary (ganglion Bochdaleki, valvula Bochdaleki, foramen Bochdaleki, Bochdalkův košíček v malém mozku). Dnes je nejznámější foramen Bochdaleki jako místo vrozených bráničných kýl, jimž B. věnoval dvě pozoruhodné studie.
D: Einige Betrachtungen über die Entstehung des angeborenen Zwerchfellbruches, in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 5, 1848, s. 89n.; Praktische Bemerkungen über Zwerchfellbrüche, in: tamtéž 24, 1867, s. 14n.
L: A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Wien-Leipzig 1884, s. 495; OSN 4, s. 263; O. Matoušek, Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy, 1954, s. 35n.; E. Wondrák, V. A. B. (1801–1883), český anatom a patolog, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis 22, 1962, s. 137n.; týž, Český anatom a patolog V. A. B., in: ČLČ 122, 1983, s. 1334n.; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum von 1853–1880, Diss., Erlangen-Nürnberg 1972, s. 2n.; BSPLF 1, s. 82n.; B. V. A., in: ČLČ 22, 1883, s. 92n.; tamtéž 52, 1913, s. 162n.; Die deutsche Karl-Ferdinands Universität in Prag…, 1899, s. 170n., 216n.
Ludmila Hlaváčková