BOETTINGER Josef 29.1.1839-14.10.1914: Porovnání verzí

Z Personal
(BOETTINGER_Josef_29.1.1839-14.10.1914)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 14.10.1914
 
| datum úmrtí = 14.10.1914
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
−
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel
+
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />87- Fotograf<br />69- Knihtiskař nebo typograf
−
87- Fotograf
+
−
69- Knihtiskař nebo typograf
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Josef BOETTINGER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 583
 +
}}
  
−
== Literatura ==
+
'''BOETTINGER, Josef''' ''(též BÖTTINGER), * 29. 1. 1839 Plzeň, † 14. 10. 1914 Praha, fotograf, kreslíř, malíř, reprodukční technik''
 +
 
 +
Jeho otec Martin B. byl kaligrafem. B. vystudoval v Praze
 +
chemii. Současně hospitoval na malířské akademii. Pracovat
 +
začal jako pomocná síla ve fotoateliéru pražského akademického
 +
malíře Samuela Kohna. Asi 1864–67 byl zaměstnán
 +
v Příbrami u nakladatele a fotografa Eugena Petersona.
 +
Tehdy se také oženil s Marií Smrkovou, dcerou učitele.
 +
Na počátku 1867 odešel do Plzně, kde se stal společníkem
 +
J. M. Zýky. Téhož roku v květnu se osamostatnil a zřídil
 +
si za kasárnami moderní ateliér Skleněný salon, který však
 +
v 70. letech dvakrát přestěhoval. V Plzni zavedl B. techniku
 +
chromatografie, při které uplatnil i své malířské umění. Byl
 +
uznávaným portrétistou, zhotovil mnoho podobizen plzeňských
 +
a pražských osobností, s oblibou fotografoval architekturu
 +
(kromě měšťanských domů zachytil veřejné budovy,
 +
vznikající průmyslové závody, vytvořil i panoramata Plzně)
 +
a zdokumentoval různé události ve městě i širokém okolí
 +
(Plasy, Kladruby, Stříbro, Strakonice, hrad Krašov ad.). Zabýval
 +
se dokumentací lidových krojů, věnoval se také fotografii
 +
krajin. Angažoval se ve společenském životě, zejména
 +
se podílel na přípravách národních a osvětových akcí, plesů,
 +
slavností a výletů. Byl členem Sokola, Hlaholu a Měšťanské
 +
besedy. Vedle fotografování kreslil a maloval. Od 1870 se
 +
začal věnovat světlotisku a od 1877 litografii. Po finančních
 +
ztrátách odešel 1882 do Prahy, kde se chtěl plně orientovat
 +
na možnosti tehdejší reprodukční techniky, o niž rostl zájem.
 +
V Praze pracoval prvních 5 let převážně ve fotozinkografickém
 +
závodě Jakuba Husníka a krátce u Karla Bellmanna.
 +
Vlastní fotoateliér se mu nepodařilo zbudovat. 1887 odjel
 +
do Milwaukee (USA), kde pro firmu Brown & Co. zřídil
 +
provoz pro světlotisk, domů se vrátil 1889. Fotografie z cesty
 +
spolu se svými světlotisky vystavil na pražské Jubilejní zemské
 +
výstavě 1891, pro kterou instaloval hlavní Průmyslový
 +
palác. Od ledna 1890 pracoval jako vedoucí ateliéru u Josefa
 +
Fiedlera v Praze, potom také jako inženýr v Ústřední
 +
hospodářské společnosti pro Království české s povinností
 +
zabezpečit instalaci každoročních hospodářských výstav
 +
v Královské oboře. Z prvního manželství měl syna Jindřicha
 +
(1868–1886), nadaného malíře a kreslíře. Podruhé se oženil
 +
se sestrou své první ženy Terezií, která byla matkou Huga B.
 +
(1880–1934), známého malíře, grafika a karikaturisty.
 +
 
 +
'''D:''' Výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu, Praha 1934.
 +
L: P. Scheufler, Fotografické album Čech 1839–1914, 1989, s. 435; týž, Galerie
 +
c. k. fotografů, 2001, s. 106n.; J. Janusová, Průkopníci plzeňského českého
 +
podnikání a vlastenectví, in: Sborník Pedagogické fakulty Západočeské
 +
univerzity v Plzni. Dějepis XVI, 1995, s. 50.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Praha, matrika oddaných, Příbram 47.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/270776 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jana Brabencová
 
   
 
   
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
Řádka 19: Řádka 71:
 
[[Kategorie:87- Fotograf]]
 
[[Kategorie:87- Fotograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
−
 
 
[[Kategorie:1839]]
 
[[Kategorie:1839]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
 +
<gallery>
 +
Boettinger Josef fotka2.PNG|Žertovná fotografie plzeňské pánské společnosti (1870)
 +
Boettinger Josef fotka.png|Fotografie z dílny J. Boettingera - MUDr. Karel Kilcher (1888)
 +
</gallery>

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 20:05

Josef BOETTINGER
Narození 29.1.1839
Místo narození Plzeň
Úmrtí 14.10.1914
Místo úmrtí Praha
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
87- Fotograf
69- Knihtiskař nebo typograf
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 583
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51677

BOETTINGER, Josef (též BÖTTINGER), * 29. 1. 1839 Plzeň, † 14. 10. 1914 Praha, fotograf, kreslíř, malíř, reprodukční technik

Jeho otec Martin B. byl kaligrafem. B. vystudoval v Praze chemii. Současně hospitoval na malířské akademii. Pracovat začal jako pomocná síla ve fotoateliéru pražského akademického malíře Samuela Kohna. Asi 1864–67 byl zaměstnán v Příbrami u nakladatele a fotografa Eugena Petersona. Tehdy se také oženil s Marií Smrkovou, dcerou učitele. Na počátku 1867 odešel do Plzně, kde se stal společníkem J. M. Zýky. Téhož roku v květnu se osamostatnil a zřídil si za kasárnami moderní ateliér Skleněný salon, který však v 70. letech dvakrát přestěhoval. V Plzni zavedl B. techniku chromatografie, při které uplatnil i své malířské umění. Byl uznávaným portrétistou, zhotovil mnoho podobizen plzeňských a pražských osobností, s oblibou fotografoval architekturu (kromě měšťanských domů zachytil veřejné budovy, vznikající průmyslové závody, vytvořil i panoramata Plzně) a zdokumentoval různé události ve městě i širokém okolí (Plasy, Kladruby, Stříbro, Strakonice, hrad Krašov ad.). Zabýval se dokumentací lidových krojů, věnoval se také fotografii krajin. Angažoval se ve společenském životě, zejména se podílel na přípravách národních a osvětových akcí, plesů, slavností a výletů. Byl členem Sokola, Hlaholu a Měšťanské besedy. Vedle fotografování kreslil a maloval. Od 1870 se začal věnovat světlotisku a od 1877 litografii. Po finančních ztrátách odešel 1882 do Prahy, kde se chtěl plně orientovat na možnosti tehdejší reprodukční techniky, o niž rostl zájem. V Praze pracoval prvních 5 let převážně ve fotozinkografickém závodě Jakuba Husníka a krátce u Karla Bellmanna. Vlastní fotoateliér se mu nepodařilo zbudovat. 1887 odjel do Milwaukee (USA), kde pro firmu Brown & Co. zřídil provoz pro světlotisk, domů se vrátil 1889. Fotografie z cesty spolu se svými světlotisky vystavil na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891, pro kterou instaloval hlavní Průmyslový palác. Od ledna 1890 pracoval jako vedoucí ateliéru u Josefa Fiedlera v Praze, potom také jako inženýr v Ústřední hospodářské společnosti pro Království české s povinností zabezpečit instalaci každoročních hospodářských výstav v Královské oboře. Z prvního manželství měl syna Jindřicha (1868–1886), nadaného malíře a kreslíře. Podruhé se oženil se sestrou své první ženy Terezií, která byla matkou Huga B. (1880–1934), známého malíře, grafika a karikaturisty.

D: Výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu, Praha 1934. L: P. Scheufler, Fotografické album Čech 1839–1914, 1989, s. 435; týž, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 106n.; J. Janusová, Průkopníci plzeňského českého podnikání a vlastenectví, in: Sborník Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Dějepis XVI, 1995, s. 50.

P: SOA Praha, matrika oddaných, Příbram 47.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Brabencová


  • Žertovná fotografie plzeňské pánské společnosti (1870)

  • Fotografie z dílny J. Boettingera - MUDr. Karel Kilcher (1888)

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BOETTINGER_Josef_29.1.1839-14.10.1914&oldid=110583“