BOGNER Adolf 21.10.1875-3.11.1947: Porovnání verzí
(BOGNER_Adolf_21.10.1875-3.11.1947) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.10.1875 | | datum narození = 21.10.1875 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Krásno nad Bečvou (dnes Valašské Meziříčí) |
| datum úmrtí = 3.11.1947 | | datum úmrtí = 3.11.1947 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Valašské Meziříčí |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BOGNER, Adolf,''' ''* 21. 10. 1875 Krásno nad Bečvou (dnes Valašské Meziříčí), † 3. 11. 1947 Valašské Meziříčí, sklářský dělník, dramatik, prozaik, básník'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z početné rodiny sklářského dělníka, narodil se jako | ||
+ | jeho dvanáctý syn. Už od dětství pracoval ve sklárně, obecní školu absolvoval českou, pak i německou. 1887 nastoupil do | ||
+ | učení ve sklářské huti v Krásnu nad Bečvou a současně se | ||
+ | vzdělával ve Spolku katolických tovaryšů. Byl členem Dělnického | ||
+ | zpěváckého spolku, kde se věnoval ochotnicky i divadlu | ||
+ | a počal pro ně psát divadelní hry. 1898 vydal v Hranicích | ||
+ | svou básnickou prvotinu ''Dělník'' ''zpívá'' s motivy lyriky přírodní, | ||
+ | milostné i sociální. Po úspěchu knížky odešel ze sklárny | ||
+ | a začal střídat rozličná zaměstnání a příležitostné práce. | ||
+ | Zejména od 1900 se uplatňoval jako lidový dramatik, záhy | ||
+ | široce oblíbený především u ochotnických souborů. Tvořil | ||
+ | konvenční lidové hry, jichž napsal na padesát, hlavně veselohry | ||
+ | a frašky (o sluzích Michalovi a Matějovi), věnoval se | ||
+ | selskému prostředí, legionářské problematice, náboženským | ||
+ | motivům aj. V divadelních hrách i v prózách často užíval nářeční | ||
+ | prvky a situační humor. 1910 založil pro vydávání divadelních | ||
+ | her vlastní edici ''Divadelní'' ''hry'' ''A. B.'' V době první | ||
+ | světové války byl sanitním pracovníkem ve vojenském lazaretu | ||
+ | ve Valašském Meziříčí. Po válce vydal 1922 v St. Louis | ||
+ | v USA svou druhou básnickou sbírku ''Výkřik'' ''uvolněné'' ''hrudi'', | ||
+ | věnovanou americkým Čechům. V americkém časopise ''Hlas'' | ||
+ | vydával řadu povídek psaných v dialektu. Používal pseudonymy | ||
+ | Ahasver, Jura z Podbřeží, Valašský Ahasver. Z jeho | ||
+ | tzv. kukátkových obrázků kosmákovského typu měly úspěch | ||
+ | obrazy z prostředí sklářského, mlynářského, cikánského, legionářského | ||
+ | a ze života valašských horalů. B. psal dialektem, | ||
+ | např. povídky ''Z valašských'' ''kútú'' (1943), ''Obrázky'' ''z rodného'' | ||
+ | ''kraja'' (1943). Zdůrazňoval lidovost a grotesknost postav ve | ||
+ | svých veselohrách, fraškách i jednoaktových žertech. Napsal | ||
+ | také mnoho rozhlasových pořadů. Po vážné autonehodě | ||
+ | 1928 trpěl vleklými následky. Zemřel na srdeční mrtvici. B. | ||
+ | byl ženatý, dcerou z druhého manželství byla akademická | ||
+ | malířka Marie B. (* 1931). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' B. Slavík, Valašský Ahasver, in: Lidové noviny 22. 10. 1935; K. Tauš, | ||
+ | Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro | ||
+ | čtenáře novin, 1947, s. 22; B. Slavík, Písemnictví na moravském Valašsku, | ||
+ | 1947, s. 353; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–70 a 1935–36, 1970; J. Vopravil, | ||
+ | Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 410; Z. V. Tobolka, | ||
+ | Česká bibliografie 10, 1914, s. 10; LČL 1, s. 256n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha (kde uloženo i foto). | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
+ | [[Kategorie:Krásno nad Bečvou]] | ||
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
+ | [[Kategorie:Valašské Meziříčí]] |
Verze z 19. 8. 2016, 14:16
Adolf BOGNER | |
Narození | 21.10.1875 |
---|---|
Místo narození | Krásno nad Bečvou (dnes Valašské Meziříčí) |
Úmrtí | 3.11.1947 |
Místo úmrtí | Valašské Meziříčí |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41956 |
BOGNER, Adolf, * 21. 10. 1875 Krásno nad Bečvou (dnes Valašské Meziříčí), † 3. 11. 1947 Valašské Meziříčí, sklářský dělník, dramatik, prozaik, básník
Pocházel z početné rodiny sklářského dělníka, narodil se jako jeho dvanáctý syn. Už od dětství pracoval ve sklárně, obecní školu absolvoval českou, pak i německou. 1887 nastoupil do učení ve sklářské huti v Krásnu nad Bečvou a současně se vzdělával ve Spolku katolických tovaryšů. Byl členem Dělnického zpěváckého spolku, kde se věnoval ochotnicky i divadlu a počal pro ně psát divadelní hry. 1898 vydal v Hranicích svou básnickou prvotinu Dělník zpívá s motivy lyriky přírodní, milostné i sociální. Po úspěchu knížky odešel ze sklárny a začal střídat rozličná zaměstnání a příležitostné práce. Zejména od 1900 se uplatňoval jako lidový dramatik, záhy široce oblíbený především u ochotnických souborů. Tvořil konvenční lidové hry, jichž napsal na padesát, hlavně veselohry a frašky (o sluzích Michalovi a Matějovi), věnoval se selskému prostředí, legionářské problematice, náboženským motivům aj. V divadelních hrách i v prózách často užíval nářeční prvky a situační humor. 1910 založil pro vydávání divadelních her vlastní edici Divadelní hry A. B. V době první světové války byl sanitním pracovníkem ve vojenském lazaretu ve Valašském Meziříčí. Po válce vydal 1922 v St. Louis v USA svou druhou básnickou sbírku Výkřik uvolněné hrudi, věnovanou americkým Čechům. V americkém časopise Hlas vydával řadu povídek psaných v dialektu. Používal pseudonymy Ahasver, Jura z Podbřeží, Valašský Ahasver. Z jeho tzv. kukátkových obrázků kosmákovského typu měly úspěch obrazy z prostředí sklářského, mlynářského, cikánského, legionářského a ze života valašských horalů. B. psal dialektem, např. povídky Z valašských kútú (1943), Obrázky z rodného kraja (1943). Zdůrazňoval lidovost a grotesknost postav ve svých veselohrách, fraškách i jednoaktových žertech. Napsal také mnoho rozhlasových pořadů. Po vážné autonehodě 1928 trpěl vleklými následky. Zemřel na srdeční mrtvici. B. byl ženatý, dcerou z druhého manželství byla akademická malířka Marie B. (* 1931).
L: B. Slavík, Valašský Ahasver, in: Lidové noviny 22. 10. 1935; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1947, s. 22; B. Slavík, Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, s. 353; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–70 a 1935–36, 1970; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 410; Z. V. Tobolka, Česká bibliografie 10, 1914, s. 10; LČL 1, s. 256n.
P: Biografický archiv ÚČL, Praha (kde uloženo i foto).
Marcella Husová