Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BOHUSLAV František 27.9.1882-4.5.1953

{{Infobox - osoba
| jméno = František BOHUSLAV
| obrázek = Bohuslav Frantisek portret.jpg
| datum narození = 27.9.1882
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 4.5.1953
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec<br />63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 21-22
}}

'''BOHUSLAV, František''' ''(též Franta), * 27. 9. 1882 Praha, † 4. 5. 1953 Praha, herec, básník, dramatik, autor divadelních memoárů''

Byl synem pražského zámečníka. Vyučil se uměleckým
zámečníkem, ale již během studia, kdy byl přitahován zájmem
o divadlo, statoval a hrál epizodní role ve Švandově divadle
na Smíchově. V červnu 1900 přijal angažmá u divadelní
společnosti A. Brázdy, poté v krátkém čase vystřídal několik
dalších kočujících společností, mj. společnost K. Kaňkovského,
J. Košnera, J. Hurta a A. Frýdy. Jako začátečník hrál
většinou vedlejší role jak mladých jinochů, tak i charakterních
postav. Pro jeho herecké zrání bylo důležité působení
u společnosti J. E. Sedláčka (1904/05), jež patřila k předním
cestujícím společnostem. Zde měl možnost vytvořit po boku
řady hereckých osobností různorodé postavy ve veselohrách,
fraškách, operetách, ale i ve vážném repertoáru. Uspěl mj.
jako Dobščinský v Gogolově ''Revizoru'', Králiček v Šamberkově
frašce ''Jedenácté'' ''přikázání'', Raqueneau v Rostandově ''Cyranovi''
''z Bergeracu''. Touha hrát v Praze ho přivedla 1906 do
nově založeného souboru M. Groszové působícího v libeňském
sále U Deutschů. Před rozpadem tohoto souboru přešel
1907 k F. Lacinovi do Divadla sdružených měst východočeských,
kde si vyzkoušel své možnosti zejména v zpěvoherním
repertoáru, např. v Lehárově ''Veselé'' ''vdově'', v Hervého
''Mamzelle'' ''Nitouche'' či v Bizetově ''Carmen''. V sezoně 1907/08
ho angažoval A. Frýda pro brněnskou stagionu jako člena
činohry i zpěvohry. Po sedmiletém kvapném střídání cestujících
společností se B. 1908 stal členem Národního divadla
v Lublani, kde kromě jedné sezony působil do 1913 a kde
měl možnost plně se soustředit na hereckou tvorbu. Pokusil
se i o režii, např. operety L. Falla ''Dolarová'' ''princezna''. Pokus
zakotvit v Městském divadle v Plzni (1911/12), které vedl zkušený ředitel a jeden z nejvýznamnějších hereckých pedagogů
V. Budil, skončil pro B., když Budil odešel z vedení
divadla. V této době se již vyhranil jeho herecký styl, vycházející
z důrazu na vnější vizuální charakteristiku postavy
(maska, kostým), prohloubenou promyšlenou pohybovou
škálou jak v rolích komických, tak i charakterních. Od 1913
byl B. členem Švandova divadla na Smíchově. Slibně se rozvíjející
herecká kariéra (měl dokonce naději, že získá angažmá
v pražském Národním divadle) však skončila, když byl
na začátku první světové války odveden do armády a v září
1914 následkem zranění na frontě oslepl. Navzdory svému
postižení se nevzdal uměleckých zájmů. Ještě během léčení
začal psát poezii, v níž reflektoval své duševní pochody
a snahy o překonání duševní krize. Později psal divadelní hry,
zejména veselohry, v kterých uplatnil své herecké zkušenosti.
Z jeho literárních pokusů mají největší význam herecké
paměti. V několika dílech zanechal působivý obraz tehdejšího
divadelního života. 1924 se vrátil na jeviště Smíchovského
divadla, kde ztvárnil ve své vlastní hře ''V mládeneckém''
''pokoji'' roli slepého malíře.

'''D:''' role: Max Moor, F. Schiller, Loupežníci, 1900; Jakub, Molière, Lakomec,
1900; Canucha, E. de Girardin, Pokuta muže, 1901; Farář, G. Hauptmann,
Potopený zvon, 1901; Akim, L. N. Tolstoj, Vláda tmy, 1902; Neiperg,
V. Sardou, Madame Sans-Gêne; Král Šalamoun, J. Zeyer: Sulamit,
1902; Králiček, F. F. Šamberk, Jedenácté přikázání, 1902 a 1905; Gratiano,
W. Shakespeare, Kupec benátský, 1903; Cigalla, J. Vrchlický, Soud lásky,
1903; Perčichin, M. Gorkij, Měšťáci, 1903; Celestin, F. R. Hervé, Mamzelle
Nitouche, 1903; Dobščinskij, N. V. Gogol, Revizor, 1904; Blim, G. Davis,
Katakomby, 1904; Raqueneau, E. Rostand, Cyrano z Bergeracu, 1904; Lothar,
O. Strauss, Kouzlo valčíků, 1905; Melvin, F. Schiller, Marie Stuartovna,
Vratko, J. Zeyer, Radúz a Mahulena, 1905; Amandus, M. Halbe, Mládí,
1905; Voříšek, J. Štolba, Zapovězené ovoce, 1906; Cascady, F. Lehár, Veselá
vdova, 1906; Remendach, G. Bizet, Carmen; Franc, A. Jirásek, Lucerna,
1906; Metella, J. Vrchlický, Pomsta Catulova, 1907; Vocílka, J. K. Tyl, Strakonický
dudák, 1907; Lysandr, W. Shakespeare, Sen noci svatojánské, 1907;
Principál, B. Smetana: Prodaná nevěsta, 1908; Telegin, A. P. Čechov, Strýček
Váňa, 1910; Kníže Karol, F. Lehár, Hrabě Luxemburk, 1911; Goro, G. Puccini,
Madame Butterfly, 1911; Menelaos, J. Offenbach, Krásná Helena,
1911; Šašek, A. Dvořák, Král Václav IV., 1912; Lízal, bří Mrštíkové, Maryša,
1913; Zmrzlík, W. Shakespeare, Večer tříkrálový, 1913. beletrie: Z propadla,
1915; Literární náhražka, 1917; Na plachém oři, 1917; Když si člověk potmě
hraje, 1918; Po splněné touze, 1919; V noci, 1919; Věčné jaro a lidské
oči, 1936, Za novým sluncem, 1946; divadelní hry: Román paní Marty,
1924; V mládeneckém pokoji, 1924, Byt pro lepší dámy, 1926; Eva a tyran,
1929; Boženka, 1929; Nevěsty siroty, 1929; Král ženichů, 1930; Záhadný
člověk, 1930; Pražský slavíček, 1931; U hezkých dvojčat, 1931; Děti lásky,
1940; vzpomínky: To byl ten krásný čas, 1920; Za svůdnou bohyní Th álií,
1922; Pestrý svět herecký, 1923; Divadelní radosti a starosti, 1925; Z mých
nejlepších let, 1925; Ke konci komedie, 1928; Mé vzpomínky, in: Divadlo
24, 1937/38, s. 208n.; Slepec, jenž nám ukazuje krásy života, in: tamtéž, 26,
1939/40, s. 166.

'''L:''' J. Kubík, F. B., in: Meziaktí smíchovských divadel, 1914/15, s. 4; J. Knap,
Umělcové na pouti, 1961, s. 166, 187; D. Moravec, Vezi med slovensko
in česko dramo, Ljubjana 1963, s. 271n.; Repertoar slovinskih gledališč
1867–1967, Ljubljana, 1967, s. 187; F. Bulánek, Světlé stíny, in: Divadelní
noviny 11, 1967, č. 23, s. 2; Slovenski gledališki lexikon 1, Ljubljana 1972,
s. 64; LČL 1, s. 259n. (kde podrobná bibliografie); lk [L. Klosová], F. B., in:
Postavy brněnského jeviště 3, 1984–94, s. 95n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/136827 Bibliografie dějin Českých zemí]

Alice Dubská

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:Praha]]