BOLEŠKA Josef 1.6.1868-16.(17.).8.1914: Porovnání verzí
(BOLEŠKA_Josef_1.6.1868-1914) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.6.1868 | | datum narození = 1.6.1868 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
− | | datum úmrtí = 1914 | + | | datum úmrtí = 16.(17.)8.1914 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jílové u Prahy |
| povolání = 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | | povolání = 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BOLEŠKA, Josef,''' ''* 1. 6. 1868 Praha, † 16. (17.) 8. 1914 Jílové u Prahy, hudební publicista a organizátor'' | ||
+ | |||
+ | Studoval práva na pražské univerzitě, současně varhanickou | ||
+ | školu, studia však nedokončil. V hudbě se školil u A. Dvořáka | ||
+ | a Z. Fibicha. Působil jako novinář a publicista (přispíval | ||
+ | do ''Ottova'' ''slovníku'' ''naučného'') a nepravidelně psal hudební | ||
+ | kritiky do deníků i odborných listů (''Národní'' ''listy'', ''Lidové'' | ||
+ | ''noviny'', ''Zlatá'' ''Praha'', ''Radikální'' ''listy'', delší studie napsal pro | ||
+ | časopisy ''Dalibor'' a ''Hudební'' ''revue''). Jako hudební kritik měl | ||
+ | bystrý úsudek a netajil se svým názorem. Zachoval svědectví | ||
+ | o významných událostech hudebního života (mj. o pražském | ||
+ | pobytu Gustava Mahlera 1908). Zatímco od Fibichova díla | ||
+ | se později odklonil, stýkal se řadu let přátelsky s Antonínem | ||
+ | Dvořákem, zůstal jeho stoupencem a pomáhal jeho rodině | ||
+ | v době skladatelova pobytu v Americe. Také proto byl předmětem | ||
+ | kritiky Zdeňka Nejedlého, který před první světovou | ||
+ | válkou vedl ostrou protidvořákovskou kampaň. Jako obratný | ||
+ | organizátor pomáhal B. v prvních letech Českému kvartetu | ||
+ | (1894) a České filharmonii (založena 1894, první koncert | ||
+ | 1896). Měl zásluhu na tom, že se orchestr po odchodu | ||
+ | z Národního divadla (1901) udržel jako samostatné těleso. | ||
+ | Spolupracoval na jeho dramaturgii a pomáhal řešit praktické | ||
+ | problémy spolu s dirigenty Oskarem Nedbalem a Vilémem | ||
+ | Zemánkem. | ||
+ | |||
+ | Zajímal se i o další obory, kterým se však věnoval jen povrchně. | ||
+ | Nevyrovnaná povaha mu nedovolila soustředit nesporné | ||
+ | vlohy do jedné oblasti a výsledná frustrace ho dovedla nakonec | ||
+ | k sebevraždě. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Arthur Nikisch, in: Dalibor 23, 1901, s. 117n.; O Zdeňku Fibichovi, | ||
+ | in: tamtéž 25, 1903, s. 281n.; Smetanismus Kovařovicův a Nejedlého, in: | ||
+ | tamtéž 33, 1911, s. 45ln.; Gustav Mahler, in: tamtéž, s. 280n.; Gustav | ||
+ | Mahler v Praze, in: Hudební revue 4, 1911, s. 300n.; Deset let Českého | ||
+ | kvarteta 1892–1902, 1902; Česká filharmonie 1896–1906, 1906; překlady: | ||
+ | H. Riemann, Katechismus hry klavírní, 1904; týž, Katechismus hudebních | ||
+ | nástrojů, 1905. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrology: O. Nebuška, J. B., in: Hudební revue 8, 1915, s. 24n.; | ||
+ | Z. Nejedlý, J. B., in: Smetana 5, 1915, s. 32; R. Veselý, Dějiny České filharmonie | ||
+ | v letech 1901–1924, 1935, s. 19n.; OSN 28, s. 118; OSND 1/1, | ||
+ | s. 667; Pazdírek, s. 93; HS 1, s. 119; Z. Nejedlý – O. Ostrčil, Korespondence | ||
+ | (ed. S. Zachařová), 1982, passsim; J. Holeček, Česká filharmonie – ad fontes, | ||
+ | in: 100 let České filharmonie. Historie, osobnosti, kontexty, 1996, s. 8n.; | ||
+ | A. Dvořák, Korespondence odeslaná 3 (ed. M. Kuna a kol.), 1890–1895, | ||
+ | 1989, passim; týž, Korespondence přijatá 7 (ed. M. Kuna a kol.), 1999, | ||
+ | passim; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice | ||
+ | 1, 1968, s. 16, 244. | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | [[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1868]] | [[Kategorie:1868]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1914]] | [[Kategorie:1914]] | ||
+ | [[Kategorie:Jílové]] |
Verze z 30. 9. 2016, 17:45
Josef BOLEŠKA | |
Narození | 1.6.1868 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 16.(17.)8.1914 |
Místo úmrtí | Jílové u Prahy |
Povolání | 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42546 |
BOLEŠKA, Josef, * 1. 6. 1868 Praha, † 16. (17.) 8. 1914 Jílové u Prahy, hudební publicista a organizátor
Studoval práva na pražské univerzitě, současně varhanickou školu, studia však nedokončil. V hudbě se školil u A. Dvořáka a Z. Fibicha. Působil jako novinář a publicista (přispíval do Ottova slovníku naučného) a nepravidelně psal hudební kritiky do deníků i odborných listů (Národní listy, Lidové noviny, Zlatá Praha, Radikální listy, delší studie napsal pro časopisy Dalibor a Hudební revue). Jako hudební kritik měl bystrý úsudek a netajil se svým názorem. Zachoval svědectví o významných událostech hudebního života (mj. o pražském pobytu Gustava Mahlera 1908). Zatímco od Fibichova díla se později odklonil, stýkal se řadu let přátelsky s Antonínem Dvořákem, zůstal jeho stoupencem a pomáhal jeho rodině v době skladatelova pobytu v Americe. Také proto byl předmětem kritiky Zdeňka Nejedlého, který před první světovou válkou vedl ostrou protidvořákovskou kampaň. Jako obratný organizátor pomáhal B. v prvních letech Českému kvartetu (1894) a České filharmonii (založena 1894, první koncert 1896). Měl zásluhu na tom, že se orchestr po odchodu z Národního divadla (1901) udržel jako samostatné těleso. Spolupracoval na jeho dramaturgii a pomáhal řešit praktické problémy spolu s dirigenty Oskarem Nedbalem a Vilémem Zemánkem.
Zajímal se i o další obory, kterým se však věnoval jen povrchně. Nevyrovnaná povaha mu nedovolila soustředit nesporné vlohy do jedné oblasti a výsledná frustrace ho dovedla nakonec k sebevraždě.
D: Arthur Nikisch, in: Dalibor 23, 1901, s. 117n.; O Zdeňku Fibichovi, in: tamtéž 25, 1903, s. 281n.; Smetanismus Kovařovicův a Nejedlého, in: tamtéž 33, 1911, s. 45ln.; Gustav Mahler, in: tamtéž, s. 280n.; Gustav Mahler v Praze, in: Hudební revue 4, 1911, s. 300n.; Deset let Českého kvarteta 1892–1902, 1902; Česká filharmonie 1896–1906, 1906; překlady: H. Riemann, Katechismus hry klavírní, 1904; týž, Katechismus hudebních nástrojů, 1905.
L: nekrology: O. Nebuška, J. B., in: Hudební revue 8, 1915, s. 24n.; Z. Nejedlý, J. B., in: Smetana 5, 1915, s. 32; R. Veselý, Dějiny České filharmonie v letech 1901–1924, 1935, s. 19n.; OSN 28, s. 118; OSND 1/1, s. 667; Pazdírek, s. 93; HS 1, s. 119; Z. Nejedlý – O. Ostrčil, Korespondence (ed. S. Zachařová), 1982, passsim; J. Holeček, Česká filharmonie – ad fontes, in: 100 let České filharmonie. Historie, osobnosti, kontexty, 1996, s. 8n.; A. Dvořák, Korespondence odeslaná 3 (ed. M. Kuna a kol.), 1890–1895, 1989, passim; týž, Korespondence přijatá 7 (ed. M. Kuna a kol.), 1999, passim; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1968, s. 16, 244.
Jitka Ludvová