Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BOROVÝ František 31.1.1874-20.3.1936

{{Infobox - osoba
| jméno = František BOROVÝ
| obrázek = Borovy Frantisek portret.jpg
| datum narození = 31.1.1874
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 20.3.1936
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 68
}}

'''BOROVÝ, František,''' ''* 31. 1. 1874 Praha, † 20. 3. 1936 Praha, nakladatel a knihkupec''

Syn statkáře a nakladatele Františka B. (1844–1907) a bratr
Josefa B. († 1898) absolvoval 1891 pražské Akademické
gymnázium a v souladu s přáním otce pokračoval ve studiu
ve Vídni na vysoké škole zvěrolékařské a zemědělské. Toto
vzdělání ho mělo připravit k převzetí rodinného statku v Jílovém
u Prahy. Vzhledem k otcově nemoci školu nedokončil
a vrátil se do Prahy. Do jeho životních plánů zasáhlo také
neočekávané úmrtí staršího bratra. B. se rozhodl pokračovat
v nakladatelské činnosti. Původní otcovu koncesi k tomuto
podnikání však neudržel, protože nesplňoval kvalifikační
podmínky živnostenského řádu. Ve snaze vyhovět zákonu
a získat potřebnou praxi v oboru nastoupil 1900 jako účetní
a později disponent do jednoho z největších nakladatelských
domů té doby v Čechách i celé monarchii, do nakladatelství
J. Otty. Pracoval v něm téměř třináct let a časem mu svěřovali
mnohá složitá obchodní jednání, při kterých osvědčil takt
i prozíravost. Dohlížel také na obchodní propagaci firmy, která
byla jeho zásluhou velmi nápaditá. V době praxe u J. Otty
se B. věnoval také studiu ekonomických věd. 1913 vybaven
teoretickými i praktickými znalostmi obnovil B. rodinný nakladatelský
podnik. Koncesi, která se v originálu nezachovala,
získal údajně už 1900. Z dochovaných dokumentů je
však zřejmé, že teprve 1912 a 1913 byl podnik řádně zaregistrován.
Ve stejné době prodal B. také velkou část pozemků
v Jílovém, aby získal hotovost pro podnikání. Také v dalších
letech řešil finanční ztráty prodejem polností. Postupně mu
v Jílovém zůstalo jen selské stavení, stáje a dvě velké zahrady.
První kniha, kterou B. samostatně vydal, byl román Móra
Jókaie. Knihy tohoto autora považoval za umělecky hodnotné
a současně i obchodně perspektivní. B. se ovšem chtěl věnovat
především nové české literatuře a získat ke spolupráci
přední domácí literáty. K jeho nejstarším spolupracovníkům
z řad spisovatelů, kteří mu pomáhali hledat talenty, patřil
V. Dyk a S. K. Neumann. Rychle však přibývali další: bratři
Čapkové, J. Hora, J. Mahen, I. Olbracht, A. M. Tilschová,
K. Toman, F. Šrámek, O. Theer, K. M. Čapek-Chod a mnozí
jiní. Nakladatelství, které B. založil v předvečer první světové
války, už ve válečných poměrech získalo dobré jméno. B. se
nebál dát najevo své české vlastenectví. 1915 vydal kupříkladu
knihu ''Památce mistra Jana Husi'' v barvách národní trikolóry,
kterou distribuoval jen prostřednictvím subskripce,
aby se vyhnul cenzuře. Zapojil se i přímo do činnosti protirakouského
odboje v rámci Maffie. B. zásluhy o původní
českou tvorbu a nový samostatný stát však nezabránily hospodářským
obtížím jeho podniku. 1925 byl nucen ho prodat
J. Stránskému, který nakladatelství sloučil s tiskárnou Polygrafia a deníkem ''Lidové noviny''. Jméno Nakladatelství F. Borový
se však udrželo a B. byl až do 1931, kdy odešel do důchodu,
jeho ředitelem. Prodejem se však finanční problémy
nakladatelství okamžitě nevyřešily. Nepomohla ani podpora
tichých společníků, ke kterým patřil např. K. Čapek. Teprve
příchod nového obchodního ředitele J. Fürtha (později Firta)
1929 obchodní situaci nakladatelství zlepšil. Fürth ovšem respektoval
B. jako znalce domácí i zahraniční literatury a celé
kulturní scény a při volbě autorů i knih určených k publikaci
mu nechával volnost. B. založil od počátku své nakladatelské
činnosti mnoho edic. K nejstarším patřil ''Zlatokvět'', k nejrozsáhlejším
Žatva, která měla několik řad. Českou i zahraniční
poezii, prózu i drama zahrnovala také edice ''Pantheon'', cestopisné
tituly nabízel B. čtenářům v ''Knihovně dalekých obzorů''
ap. Nakladatelství Borový vydávalo také významné literární
časopisy a další periodika, mezi kterými k nejvýznamnějším
patřily ''Kmen'' (redigoval F. X. Šalda), ''Červen'' (redigoval S. K.
Neumann), ''Šibeničky'' (redigoval E. Bass), ''Přítomnost'' (redigoval
F. Peroutka), ''Jeviště'' (redigoval J. Vodák). Vedle své profese
se B. věnoval také řadě veřejných a společenských aktivit
včetně práce pro zájmové a stavovské organizace. Od počátku
30. let se u něj začaly objevovat vážné zdravotní obtíže, které
ho donutily 1931 k odchodu do důchodu. Ještě před tím
uzavřel s J. Fürthem dohodu, která měla finančně zabezpečit
jeho i manželku. V době své nemoci se zdržoval převážně
v Jílovém. Na přelomu let 1935/36 se jeho obtíže zhoršily,
byl operován v pražské Vinohradské nemocnici, ale záhy
poté zemřel. V upomínku na B. život a dílo vydalo nakladatelství
nesoucí i nadále jeho jméno sborník ''In memoriam
Františka Borového.''

'''L:''' Padesát let firmy Borový, in: Rozpravy Aventina, 1927/28, passim; In
memoriam F. B., 1937; J. Pilz, Národní 9, 1969, passim; J. Firt, Knihy
a osudy, 1991, 2. vyd., passim; LČL 1, s. 275n.; Tomeš 1, s. 120n.; J. Geršlová
– M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 48; Kniha
a národ 1939–1945 (V. Poláček, ed.), 2004, rejstřík.

'''P:''' Písemná pozůstalost v LA PNP Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/335810 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavla Vošahlíková
    
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1936]]
[[Kategorie:Praha]]