Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ Albrecht z 1526-7.8.1572

{{Infobox - osoba
| jméno = Albrecht z BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1526
| místo narození = 
| datum úmrtí = 1572
| místo úmrtí = Úsov
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
}}

'''z BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ, Albrecht,''' ''* 1526 ?, † 7. 8. 1572 Úsov, moravský podkomoří, nejvyšší sudí a komorník, znalec práva, mecenáš a humanista''

Příslušník starého moravského panského rodu. Prvorozený
potomek nejvyššího moravského hejtmana Václava Bučovického z Boskovic († 1554) a Anny z Ojnic. Oženil se
s Boženou z Lipé. 1547 studoval na univerzitě ve Vídni.
V 70. letech byl předákem moravských evangelíků. Představitelé
jednoty bratrské ho označovali za ariána, jeho víra pro
ně byla směsicí husitství, luteránství a zwingliánství. Udržoval
osobní korespondenci s Lutherovými nástupci, představiteli
německé reformace ve Wittenberku i pražskou dolní konzistoří.
Do češtiny nechal přeložit luterský katechismus, dolnorakouskou
církevní agendu a jiné náboženské spisy. Usiloval
o sjednocení moravského evangelického vyznání. 1569 se na
sněmu pokusil prosadit augsburskou konfesi jako zemské
evangelické vyznání. 1562 se stal zemským podkomořím,
1564 nejvyšším zemským sudím, 1567 nejvyšším komorníkem
Markrabství moravského. 1571 zastupoval krále na
zemském sněmu. Po otci držel Bučovice a Černou Horu,
1558 koupil Ždánice, Archlebov a Násedlovice, 1559 Veveří
a Veverskou Bítýšku, 1562 zdědil Úsov a Litovel. Od krále
Ferdinanda I. dostal Nové Hrady, 1563 koupil Kovalovice,
Šumice a Vítovice, 1567 Prštice a Vlasatice, 1569 Pozořice
a 1571 Knínice. Od 1556 sídlil na Černé Hoře. 1561 dal
hrad přestavět na renesanční zámek. Přestavba, doložená
nápisem nad vstupním portálem a boskovickými znaky, se
dotkla dvoupatrového severního křídla, předzámčí a koníren.
Stavební úpravy, které prováděl italský stavitel Antonio,
pokračovaly ještě 1571. B. také objednal výzdobu 28. knihy
olomouckých zemských desek z 1567. Jedná se o dílo dnes
neznámého malíře, zřejmě Itala z okruhu stavitele bučovického
zámku Ferrabosca di Lagno, který 1567–69 v B. službách
působil v Olomouci. Součástí iluminací byl B. portrét, který
ho zobrazil jako muže v úředním černém oděvu, v biretu
a s melancholickým výrazem ve tváři, sedícího u stolu s rozevřenou
knihou. B. se zajímal také o literaturu. Básník a rektor
městské školy u Sv. Mořice v Olomouci Matheus Seibisius
z Falkenberku mu 1565 připsal latinskou báseň Carmen
de instauratione salutis humanae per nativitatem pueri Jesu
Christi. 1571 sepsal závěť, v níž veškerý pozemkový majetek,
klenoty i oděvy odkázal bratrovi Janu Šemberovi z Boskovic,
s výjimkou Černé Hory, kterou dostala do doživotního užívání
manželka. Byl pohřben v rodové hrobce v minoritském
kostele v Brně. Náhrobek mu nechal, podle latinského nápisu
zaznamenaného Paprockým, vybudovat jeho bratr.

'''L:''' A. V. Šembera, Historie pánů z Bozkovic a hradu Bozkova v Moravě,
1836, passim; týž, Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu boskovického
na Moravě, Vídeň 1870, passim; OSN 4, s. 428; A. Kratochvíl, Poměr pánů
A. a Jana Černohorského z B. na Bučovicích k Jednotě bratrské, in: ČMZM
6, 1906, s. 313n.; V. Houdek, Drobnomalby moravských desk zemských, in:
ČMM 39, 1915, s. 77n.; J. Pilnáček, Paměti městyse Černé Hory, 1926, passim;
týž, Staromoravští rodové, Vídeň 1930, rejstřík; V. Buchtelová, Kopiář
A. z B., in: Folia diplomatica 16, 1968, 7n.; L. Urbánková, A. Č. z B., podporovatel
renesanční literatury a malířského umění na Moravě, in: Příspěvky
ke starší literatuře na Moravě 3, 1967–1968, s. 27n.; J. Skutil, Bartoloměj
Paprocký z Hlohol o pánech z B., in: Boskovice v dějinách, 1969, s. 22n.; týž,
Dvě rodiny pánů Černohorských z B., in: Listy Genealogické a heraldické
společnosti v Praze. Acta genealogica ac heraldica, 2, 1974–1976, s. 19n.;
B. Lifka, Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až
1900, 1980, s. 38n.; L. Hosák – M. Zemek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku 1, 1981, s. 81n.; J. Válka, Dějiny Moravy 2. Morava
reformace, renesance a baroka, 1995, passim; Z. Měřínský, Černohorští
z B. na vídeňské univerzitě v pozdním středověku a raném novověku, in:
Nový Mars Moravicus, 1999, s. 285n.; B. Samek, Umělecké památky Moravy
a Slezska 1, 1994, s. 349n.; M. Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve
Slezsku, 2001, s. 127n.; J. Holinková, Dvě studie z dějin městské školy na
Moravě v předbělohorském období, 2005, s. 110, 187.

Jiří Šmeral

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:1526]]
[[Kategorie:1572]]
[[Kategorie:Úsov]]