BOUŠKA Josef 14.2.1913-12.6.1957: Porovnání verzí

Z Personal
(BOUŠKA_Josef_14.2.1913-12.6.1957)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Josef BOUŠKA
+
}}
 +
 
 +
'''BOUŠKA, Josef,''' ''* 14. 2. 1913 Praha, † 12. 6. 1957 Praha, paleontolog''
 +
 
 +
Žil trvale v Praze, kde pracoval v Československém rozhlasu
 +
jako technik. Od mládí měl zájem o zkameněliny, studoval
 +
geologickou literaturu a jako samouk se vypracoval
 +
na významného badatele. Shromáždil velkou sbírku fosilií
 +
ze spodního paleozoika v okolí Prahy, z geologické jednotky
 +
zvané Barrandien. Počátkem 30. let se začal těžit vápenec
 +
v nových lomech v lokalitě Amerika u Mořiny nedaleko
 +
Karlštejna. Byla v nich odkryta bohatá dobře zachovaná
 +
fauna zejména ostnokožců, kterou dosud starší vědci, a to
 +
ani Joachim Barrande, neznali. Na základě nálezů z lomů
 +
Amerika se B. rozhodl zpracovat ostnokožce z dosud opomíjené
 +
skupiny lilijic (Crinoidea, krinoidi). Lilijice byly
 +
přisedlé mořské organismy, žijící ve velkých společenstvech
 +
na útesech; po odumření tvořily mocná vápencová tělesa.
 +
B. uveřejnil osm prací, včetně monografického zpracování
 +
několika čeledí a rodů lilijic z českého siluru a devonu.
 +
Popsal řadu nových rodů a druhů lilijic. 1942 popsal prvý
 +
nález rodu Pycnosaccus v Barrandienu; jako první upozornil
 +
na úzké vztahy mezi krinoidovou faunou siluru Čech, Anglie
 +
a Pobaltí. 1943 ze siluru z lomů Amerika popsal pět nových
 +
druhů rodu Gissocrinus. Spolu s Robertem Růžičkou 1944
 +
uveřejnil přehled fauny z lomů Amerika; určili více než 120
 +
druhů. V monografii o čeledi Crotalocrinitidae 1946 popsal
 +
nový rod ze spodního devonu od Koněprus u Berouna,
 +
který na počest paleontologa Jaroslava Pernera nazval Pernerocrinus.
 +
U této čeledi B. studoval otázky paleoekologie
 +
(vztahu fosilních organismů k prostředí) spodnodevonského
 +
útesu u Koněprus. Vlivem prostředí vysvětloval některé
 +
morfologické znaky těchto krinoidů. 1956 uveřejnil nejrozsáhlejší
 +
práci, monografii o čeledi Pisocrinidae. Vedle systematiky
 +
(druhového zařazení a popisu nálezů) se v ní věnoval
 +
i paleoekologii, stratigrafickému a zeměpisnému rozšíření
 +
popisovaných forem. Monografie byla považována za jednu
 +
z nejlepších českých paleontologických prací té doby. B.
 +
nepublikoval mnoho prací, ty však svou kvalitou a moderní
 +
koncepcí vzbudily ohlas i v zahraničí. Byl ve styku s badateli
 +
v USA, SSSR, Anglii, Švédsku aj., stal se členem zahraničních
 +
vědeckých institucí, mj. Paleontological Research Institution
 +
v Ithace ve státě New York v USA.
 +
 
 +
'''D:''' Výskyt rodu Pycnosaccus Angelin (Crinoidea) v českém siluru, in: Rozpravy
 +
II. třídy České akademie věd a umění 52, 1942, č. 21; Zkameněliny
 +
z českého siluru z lomů „Amerika“ u Velké Mořiny, in: Věda přírodní 22,
 +
1944, č. 7, s. 189n. (s R. Růžičkou); Holynocrinus, new Crinoid Genus
 +
from the middle Devonian of Bohemia, in: Journal of Paleontology (Tulsa) 22, 1948, č. 4, s. 520n.; Pisocrinidae Angelin českého siluru a devonu, in:
 +
Rozpravy Ústředního ústavu geologického 20, 1956, 140 s.
 +
 
 +
'''L:''' I. Chlupáč, J. B. †, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 32, 1957,
 +
č. 6, s. 441n.; NGS, s. 674.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
  
−
== Literatura ==
 
−
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:5- Paleontolog]]
 
[[Kategorie:5- Paleontolog]]
−
 
 
[[Kategorie:1913]]
 
[[Kategorie:1913]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1957]]
 
[[Kategorie:1957]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 24. 10. 2016, 17:23

Josef BOUŠKA
Narození 14.2.1913
Místo narození Praha
Úmrtí 12.6.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání 5- Paleontolog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58240

BOUŠKA, Josef, * 14. 2. 1913 Praha, † 12. 6. 1957 Praha, paleontolog

Žil trvale v Praze, kde pracoval v Československém rozhlasu jako technik. Od mládí měl zájem o zkameněliny, studoval geologickou literaturu a jako samouk se vypracoval na významného badatele. Shromáždil velkou sbírku fosilií ze spodního paleozoika v okolí Prahy, z geologické jednotky zvané Barrandien. Počátkem 30. let se začal těžit vápenec v nových lomech v lokalitě Amerika u Mořiny nedaleko Karlštejna. Byla v nich odkryta bohatá dobře zachovaná fauna zejména ostnokožců, kterou dosud starší vědci, a to ani Joachim Barrande, neznali. Na základě nálezů z lomů Amerika se B. rozhodl zpracovat ostnokožce z dosud opomíjené skupiny lilijic (Crinoidea, krinoidi). Lilijice byly přisedlé mořské organismy, žijící ve velkých společenstvech na útesech; po odumření tvořily mocná vápencová tělesa. B. uveřejnil osm prací, včetně monografického zpracování několika čeledí a rodů lilijic z českého siluru a devonu. Popsal řadu nových rodů a druhů lilijic. 1942 popsal prvý nález rodu Pycnosaccus v Barrandienu; jako první upozornil na úzké vztahy mezi krinoidovou faunou siluru Čech, Anglie a Pobaltí. 1943 ze siluru z lomů Amerika popsal pět nových druhů rodu Gissocrinus. Spolu s Robertem Růžičkou 1944 uveřejnil přehled fauny z lomů Amerika; určili více než 120 druhů. V monografii o čeledi Crotalocrinitidae 1946 popsal nový rod ze spodního devonu od Koněprus u Berouna, který na počest paleontologa Jaroslava Pernera nazval Pernerocrinus. U této čeledi B. studoval otázky paleoekologie (vztahu fosilních organismů k prostředí) spodnodevonského útesu u Koněprus. Vlivem prostředí vysvětloval některé morfologické znaky těchto krinoidů. 1956 uveřejnil nejrozsáhlejší práci, monografii o čeledi Pisocrinidae. Vedle systematiky (druhového zařazení a popisu nálezů) se v ní věnoval i paleoekologii, stratigrafickému a zeměpisnému rozšíření popisovaných forem. Monografie byla považována za jednu z nejlepších českých paleontologických prací té doby. B. nepublikoval mnoho prací, ty však svou kvalitou a moderní koncepcí vzbudily ohlas i v zahraničí. Byl ve styku s badateli v USA, SSSR, Anglii, Švédsku aj., stal se členem zahraničních vědeckých institucí, mj. Paleontological Research Institution v Ithace ve státě New York v USA.

D: Výskyt rodu Pycnosaccus Angelin (Crinoidea) v českém siluru, in: Rozpravy II. třídy České akademie věd a umění 52, 1942, č. 21; Zkameněliny z českého siluru z lomů „Amerika“ u Velké Mořiny, in: Věda přírodní 22, 1944, č. 7, s. 189n. (s R. Růžičkou); Holynocrinus, new Crinoid Genus from the middle Devonian of Bohemia, in: Journal of Paleontology (Tulsa) 22, 1948, č. 4, s. 520n.; Pisocrinidae Angelin českého siluru a devonu, in: Rozpravy Ústředního ústavu geologického 20, 1956, 140 s.

L: I. Chlupáč, J. B. †, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 32, 1957, č. 6, s. 441n.; NGS, s. 674.

Pavel Vlašímský

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BOUŠKA_Josef_14.2.1913-12.6.1957&oldid=94912“