Biografický slovník
BOZDĚCH Jindřich 16.4.1902-22.7.1955: Porovnání verzí
(BOZDĚCH_Jindřich_16.4.1902-22.7.1955) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Týnec u Klatov | | místo narození = Týnec u Klatov | ||
| datum úmrtí = 22.7.1955 | | datum úmrtí = 22.7.1955 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BOZDĚCH, Jindřich,''' ''* 16. 4. 1902 Týnec u Klatov, † 22. 7. 1955 Brno, elektrotechnik'' | |
| + | |||
| + | Pocházel z učitelské rodiny. Studoval reálné gymnázium | ||
| + | v Klatovech, maturitní zkoušku složil v Sušici. Ve studijním | ||
| + | roce 1920/21 se zapsal na Vysokou školu strojního a elektrotechnického | ||
| + | inženýrství (VŠSEL) při ČVUT v Praze. Začal | ||
| + | navštěvovat přednášky v oddělení stavby strojů a v oddělení | ||
| + | elektrotechnickém, ale později se věnoval pouze elektrotechnice. | ||
| + | Absolvoval 8. 3. 1930 II. státní zkouškou. 1930–31 se | ||
| + | zúčastnil speciálních technických kursů v Berlíně, kde se seznámil | ||
| + | se stavbou vysílačů a navigačních zařízení. 1931 až | ||
| + | 1932 absolvoval praxi u firmy Telefunken. Tehdy získal znalosti | ||
| + | při výrobě, montážích a zkoušení radiostanic a zařízení | ||
| + | pro vysokofrekvenční telefonii. U stejné firmy byl na stážích | ||
| + | ještě 1934, 1936 a 1937, při nichž studoval radioelektrická | ||
| + | zařízení pro letecký provoz. Stal se jejím prvním externím | ||
| + | pracovníkem a za samostatně vybudované přistávací zařízení | ||
| + | na pražském letišti (1936–37) a za jeho uvedení do provozu, | ||
| + | dostal od této firmy zvláštní uznání. Pracovat začal v Praze, | ||
| + | nejdříve 1930–33 v radiotechnické komanditní společnosti | ||
| + | Krešl a spol., pak do 1941 v továrně na výrobu bezdrátových | ||
| + | telegrafních a telefonních zařízení Radiotechna, spol. s r. o. | ||
| + | V obou podnicích vedl oddělení zabývající se především | ||
| + | oborem letecké radiotechniky, montáží a zkoušením letadlových | ||
| + | stanic, navigačními zařízeními a pozemními vysílači pro | ||
| + | letecký provoz. S tehdejšími ministerstvy pošt a veřejných | ||
| + | prací spolupracoval na projekci a vybudování komplexní | ||
| + | sítě radioelektrických zaměřovačů pro civilní letectví v ČSR. | ||
| + | Do konce druhé světové války působil ještě ve firmě Philips. | ||
| + | Během nacistické okupace využil B. svých odborných | ||
| + | znalostí v odbojové činnosti. 1938 informoval generální | ||
| + | štáb (generála Kuníka) o radiostanicích užívaných v letectvu | ||
| + | německé armády, ve spolupráci s odborníky z ministerstva | ||
| + | veřejných prací stavěl v Poštovním a technickém zkušebním | ||
| + | ústavu tajné krátkovlnné vysílače. Byl opakovaně vyslýchán | ||
| + | gestapem. 1948 se B. s manželkou Miladou, roz. Čápovou | ||
| + | (1904–1980) z Bystrého u Poličky, a s dcerou Annou přestěhoval | ||
| + | do Blanska, kde mohl svoje zkušenosti v oboru využít | ||
| + | v podniku na výrobu elektrické měřící techniky Metra. Založil | ||
| + | tam a od začátku vedl výzkumné a vývojové oddělení, | ||
| + | které spravovalo i obdobná zařízení přidružených závodů, | ||
| + | tj. Metra Nová Paka (ZPA), Metra Šumperk, bratislavskou | ||
| + | pobočku a závod v Ústí nad Labem, v Praze podnik bratří | ||
| + | Fričů a firmu Nejedlý. B. výzkumnou a vývojovou prioritou | ||
| + | se staly zejména precizní měrné jednotky – etalony odporu | ||
| + | a napětí, určené pro nejnáročnější laboratorní měření, včetně | ||
| + | speciální cejchovní a stabilizační metody, konstrukčních | ||
| + | návrhů i potřebných technologických zařízení. Pro zaměstnance | ||
| + | Metry Blansko přednášel na večerní průmyslové škole, | ||
| + | poskytoval odborné konzultace odborníkům a studentům. | ||
| + | K soukromým zálibám B. patřila vedle hudby astronomie, | ||
| + | mineralogie, akvaristika, filatelie a numizmatika. Byl pohřben | ||
| + | do rodinného hrobu v Sušici. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Sborník Muzea Blansko 1996, s. 13n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv ČVUT, fond VŠSEL 1879–1951, katalogy posluchačů 1920– | ||
| + | 1927, katalog II. státní zkoušky, 1930, č. 622. | ||
| + | |||
| + | Jana Brabencová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Týnec]] |
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 30. 10. 2016, 20:12
| Jindřich BOZDĚCH | |
 | |
| Narození | 16.4.1902 |
|---|---|
| Místo narození | Týnec u Klatov |
| Úmrtí | 22.7.1955 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133887 |
BOZDĚCH, Jindřich, * 16. 4. 1902 Týnec u Klatov, † 22. 7. 1955 Brno, elektrotechnik
Pocházel z učitelské rodiny. Studoval reálné gymnázium v Klatovech, maturitní zkoušku složil v Sušici. Ve studijním roce 1920/21 se zapsal na Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství (VŠSEL) při ČVUT v Praze. Začal navštěvovat přednášky v oddělení stavby strojů a v oddělení elektrotechnickém, ale později se věnoval pouze elektrotechnice. Absolvoval 8. 3. 1930 II. státní zkouškou. 1930–31 se zúčastnil speciálních technických kursů v Berlíně, kde se seznámil se stavbou vysílačů a navigačních zařízení. 1931 až 1932 absolvoval praxi u firmy Telefunken. Tehdy získal znalosti při výrobě, montážích a zkoušení radiostanic a zařízení pro vysokofrekvenční telefonii. U stejné firmy byl na stážích ještě 1934, 1936 a 1937, při nichž studoval radioelektrická zařízení pro letecký provoz. Stal se jejím prvním externím pracovníkem a za samostatně vybudované přistávací zařízení na pražském letišti (1936–37) a za jeho uvedení do provozu, dostal od této firmy zvláštní uznání. Pracovat začal v Praze, nejdříve 1930–33 v radiotechnické komanditní společnosti Krešl a spol., pak do 1941 v továrně na výrobu bezdrátových telegrafních a telefonních zařízení Radiotechna, spol. s r. o. V obou podnicích vedl oddělení zabývající se především oborem letecké radiotechniky, montáží a zkoušením letadlových stanic, navigačními zařízeními a pozemními vysílači pro letecký provoz. S tehdejšími ministerstvy pošt a veřejných prací spolupracoval na projekci a vybudování komplexní sítě radioelektrických zaměřovačů pro civilní letectví v ČSR. Do konce druhé světové války působil ještě ve firmě Philips. Během nacistické okupace využil B. svých odborných znalostí v odbojové činnosti. 1938 informoval generální štáb (generála Kuníka) o radiostanicích užívaných v letectvu německé armády, ve spolupráci s odborníky z ministerstva veřejných prací stavěl v Poštovním a technickém zkušebním ústavu tajné krátkovlnné vysílače. Byl opakovaně vyslýchán gestapem. 1948 se B. s manželkou Miladou, roz. Čápovou (1904–1980) z Bystrého u Poličky, a s dcerou Annou přestěhoval do Blanska, kde mohl svoje zkušenosti v oboru využít v podniku na výrobu elektrické měřící techniky Metra. Založil tam a od začátku vedl výzkumné a vývojové oddělení, které spravovalo i obdobná zařízení přidružených závodů, tj. Metra Nová Paka (ZPA), Metra Šumperk, bratislavskou pobočku a závod v Ústí nad Labem, v Praze podnik bratří Fričů a firmu Nejedlý. B. výzkumnou a vývojovou prioritou se staly zejména precizní měrné jednotky – etalony odporu a napětí, určené pro nejnáročnější laboratorní měření, včetně speciální cejchovní a stabilizační metody, konstrukčních návrhů i potřebných technologických zařízení. Pro zaměstnance Metry Blansko přednášel na večerní průmyslové škole, poskytoval odborné konzultace odborníkům a studentům. K soukromým zálibám B. patřila vedle hudby astronomie, mineralogie, akvaristika, filatelie a numizmatika. Byl pohřben do rodinného hrobu v Sušici.
L: Sborník Muzea Blansko 1996, s. 13n.
P: Archiv ČVUT, fond VŠSEL 1879–1951, katalogy posluchačů 1920– 1927, katalog II. státní zkoušky, 1930, č. 622.
Jana Brabencová
