Biografický slovník
BRÁZDA František 8.10.1898-23.12.1988: Porovnání verzí
(BRÁZDA_František_Antonín_8.10.1898-23.12.1988) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Česká Třebová | | místo narození = Česká Třebová | ||
| datum úmrtí = 23.12.1988 | | datum úmrtí = 23.12.1988 | ||
| − | | místo úmrtí = Trenčín | + | | místo úmrtí = Trenčín (Slovensko) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BRÁZDA, František,''' ''* 8. 10. 1898 Česká Třebová, † 23. 12. 1988 Trenčín (Slovensko), spisovatel, kulturní pracovník, vydavatel, knihkupec'' | |
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny hospodářského úředníka a drobného podnikatele. | ||
| + | Otec často měnil místa zaměstnání, proto B. vystřídal | ||
| + | několik škol. 1905–06 navštěvoval školu v České Třebové, | ||
| + | 1906–08 v srbském Kragujevci, v Praze 1908–10 měšťanku | ||
| + | a 1910–13 obchodní školu, kterou dokončil v Hradci Králové. | ||
| + | 1916–18 byl odveden na vojnu, po návratu pracoval | ||
| + | 1919–20 jako úředník vojenské správy v Trenčíně, 1920–21 | ||
| + | v hospodářském družstvu v Horních Držkovcích. 1921 dostal | ||
| + | povolení k činnosti na území tehdejší Trenčínské župy | ||
| + | a do 1933 žil v Drietomě, působil jako knihkupec a podomní | ||
| + | obchodník knihami, 1933–48 žil ve Zlatovcích. Od 1948 | ||
| + | nastoupil opět v Trenčíně jako knihkupec spotřebního družstva | ||
| + | Jednota. Vlastnímu psaní se začal věnovat 1927. Tvořil | ||
| + | umělecky nenáročnou dobrodružnou, cestopisnou a humoristickou | ||
| + | literaturu pro děti a dospělé, ve které přibližoval | ||
| + | obrazy svého vnitřního světa z dětství a dospívání, autentické | ||
| + | zážitky z první světové války, z knihkupecké praxe a příběhy, | ||
| + | které zapisoval při styku s lidmi. Do tematického okruhu | ||
| + | obrazů z mládí patřila kniha ''Rok na srbské škole'' (1931) | ||
| + | a ''Kniha básní'' (1931). Na pražské přátele vzpomínal v knížce | ||
| + | ''Můj přítel Doda'' (1930). Vlastním nákladem vydal čtyřsvazkový | ||
| + | román o zážitcích z první světové války ''Vojno povol, hej'' | ||
| + | ''rup!'' (1927–28). K válečnému tematickému okruhu patřily | ||
| + | také práce ''Srbsko v bouři'' (1931), ''Ze strategických důvodů byly'' | ||
| + | ''naše práce přemístěny'' (1931–33), novely Poslední den Prahy | ||
| + | (1931), ''Přátelství z Prátru'' a drobné prózy v sešitových vydáních | ||
| + | ''Kafana v minaretu'' (1930), ''Psiny 1–2'' (1932), ''Babička'' | ||
| + | ''z Číny'' (1934). Válečné vtipy a anekdoty zveřejnil v titulu | ||
| + | ''Šeptaná propaganda'' (1946), v povídkách ''Partizáni z Ivanky'', | ||
| + | ''Tajomné dunenie'' a ''Tajomný sklad zbraní'' (1947) a v pracích | ||
| + | ''Od hladu, moru a války osvoboď nás, pane'' (1946), ''Invalidi'' | ||
| + | (1958), ''Masový hrob'' (1963–75). Dětem věnoval sbírku povídek | ||
| + | ze života hmyzu ''Drn'' (1932); milostné tematice zasvětil | ||
| + | knihu novel ''Žena dvoch mužov'' (1935) a román ''Veliká láska'' | ||
| + | (1936). Jako dramatik se představil divadelní hrou ''Agenti'' | ||
| + | (1932), veselohrami ''Můj ideál blondýnka'' (1932), ''Hasiči idú'' | ||
| + | (1934) a kupletem ''Alkohol'' (1935). Mnohé jeho práce zůstaly | ||
| + | v rukopise. Známé jsou dobrodružné příběhy ''V hrdle Amazonky'', | ||
| + | ''Čierne zlato'', ''Indiánske zlato'', ''Zelené údolie'' ad. Používal | ||
| + | též pseudonym Savo Ljubotrn. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Kulturní adresář ČSR 2, 1936, s. 47; Čitateľ 39, 1990, č. 3, s. 114n.; Drietoma | ||
| + | 1244–1994, 1994, s. 71n.; Zlatovce 1244–1994, 1994, s. 14; BLS 1, | ||
| + | s. 547. | ||
| + | |||
| + | Alena Táborecká | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1898]] | [[Kategorie:1898]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Česká Třebová]] |
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
[[Kategorie:Trenčín]] | [[Kategorie:Trenčín]] | ||
Verze z 12. 12. 2016, 14:43
| František Antonín BRÁZDA | |
 | |
| Narození | 8.10.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Česká Třebová |
| Úmrtí | 23.12.1988 |
| Místo úmrtí | Trenčín (Slovensko) |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42193 |
BRÁZDA, František, * 8. 10. 1898 Česká Třebová, † 23. 12. 1988 Trenčín (Slovensko), spisovatel, kulturní pracovník, vydavatel, knihkupec
Pocházel z rodiny hospodářského úředníka a drobného podnikatele. Otec často měnil místa zaměstnání, proto B. vystřídal několik škol. 1905–06 navštěvoval školu v České Třebové, 1906–08 v srbském Kragujevci, v Praze 1908–10 měšťanku a 1910–13 obchodní školu, kterou dokončil v Hradci Králové. 1916–18 byl odveden na vojnu, po návratu pracoval 1919–20 jako úředník vojenské správy v Trenčíně, 1920–21 v hospodářském družstvu v Horních Držkovcích. 1921 dostal povolení k činnosti na území tehdejší Trenčínské župy a do 1933 žil v Drietomě, působil jako knihkupec a podomní obchodník knihami, 1933–48 žil ve Zlatovcích. Od 1948 nastoupil opět v Trenčíně jako knihkupec spotřebního družstva Jednota. Vlastnímu psaní se začal věnovat 1927. Tvořil umělecky nenáročnou dobrodružnou, cestopisnou a humoristickou literaturu pro děti a dospělé, ve které přibližoval obrazy svého vnitřního světa z dětství a dospívání, autentické zážitky z první světové války, z knihkupecké praxe a příběhy, které zapisoval při styku s lidmi. Do tematického okruhu obrazů z mládí patřila kniha Rok na srbské škole (1931) a Kniha básní (1931). Na pražské přátele vzpomínal v knížce Můj přítel Doda (1930). Vlastním nákladem vydal čtyřsvazkový román o zážitcích z první světové války Vojno povol, hej rup! (1927–28). K válečnému tematickému okruhu patřily také práce Srbsko v bouři (1931), Ze strategických důvodů byly naše práce přemístěny (1931–33), novely Poslední den Prahy (1931), Přátelství z Prátru a drobné prózy v sešitových vydáních Kafana v minaretu (1930), Psiny 1–2 (1932), Babička z Číny (1934). Válečné vtipy a anekdoty zveřejnil v titulu Šeptaná propaganda (1946), v povídkách Partizáni z Ivanky, Tajomné dunenie a Tajomný sklad zbraní (1947) a v pracích Od hladu, moru a války osvoboď nás, pane (1946), Invalidi (1958), Masový hrob (1963–75). Dětem věnoval sbírku povídek ze života hmyzu Drn (1932); milostné tematice zasvětil knihu novel Žena dvoch mužov (1935) a román Veliká láska (1936). Jako dramatik se představil divadelní hrou Agenti (1932), veselohrami Můj ideál blondýnka (1932), Hasiči idú (1934) a kupletem Alkohol (1935). Mnohé jeho práce zůstaly v rukopise. Známé jsou dobrodružné příběhy V hrdle Amazonky, Čierne zlato, Indiánske zlato, Zelené údolie ad. Používal též pseudonym Savo Ljubotrn.
L: Kulturní adresář ČSR 2, 1936, s. 47; Čitateľ 39, 1990, č. 3, s. 114n.; Drietoma 1244–1994, 1994, s. 71n.; Zlatovce 1244–1994, 1994, s. 14; BLS 1, s. 547.
Alena Táborecká
