Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BRÜGEL Johann Wolfgang 3.7.1905-15.11.1986

{{Infobox - osoba
| jméno = Johann Wolfgang BRÜGEL
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.7.1905
| místo narození = Hustopeče u Brna
| datum úmrtí = 15.11.1986
| místo úmrtí = Londýn (Velká Británie)
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
53- Historik

| jiná jména = 
}}

'''BRÜGEL, Johann Wolfgang,''' ''* 3. 7. 1905 Hustopeče u Brna, † 15. 11. 1986 Londýn (Velká Británie), právník, novinář, publicista, historik''

Syn právníka Julia B. (1868–1913), soudce živnostenského
soudu v Brně, posléze zemského soudního rady. Středoškolské
vzdělání získal na německém gymnáziu v Brně. 1924–28
vystudoval práva na německé univerzitě v Praze, kde byl 1928
promován jak doktor práv. 1924 vstoupil do Německé sociálně
demokratické strany dělnické v ČSR a stal se redaktorem
jejího brněnského deníku ''Volksfreund''. 1929–30 praktikoval
jako auskultant u zemského soudu v Brně. 1930–38 byl
tajemníkem německého sociálně demokratického ministra
(a předsedy strany) Ludwiga Czecha postupně na ministerstvu
sociálních věcí, veřejných prací a zdravotnictví; současně
spolupracoval s různými listy a s rozhlasem, kde se zaměřoval
především na sociálně politickou publicistiku. Patřil k výrazným
mluvčím Czechova aktivistického proudu v německé sociální
demokracii v ČSR a k odpůrcům Jakschova nacionalistického
„lidového socialismu“. Po Czechově demisi v dubnu
1938 pracoval do února 1939 na ministerstvu sociální péče.
Počátkem dubna 1939 odešel do exilu do Francie, v červnu
1940 do Velké Británie; od prosince 1939 do června 1940
byl úředníkem Československého národního výboru v Paříži,
1942–45 exilového ministerstva pro hospodářskou obnovu
v Londýně. 1940–44 se podílel na činnosti tzv. Zinnerovy
skupiny v německém sociálně demokratickém exilu z Československa,
orientující se na obnovu meziválečné ČSR a spolupracující
s československou exilovou vládou, a redigoval její
časopis ''Sozialistische Nachrichten'', 1944 se s ní však rozešel
pro svůj zásadní nesouhlas s transferem Němců z Československa
a jakýmkoliv vysídlováním či přesídlováním obyvatelstva.
V červnu 1945 se vrátil do Prahy, kde do listopadu
1946 pracoval na ministerstvu průmyslu ve funkci přednosty
oddělení (ministerského rady). Zároveň předsedal Antifašistickému
výboru hlavního města Prahy, tvořenému převážně
německými sociálními demokraty a usilujícímu, aby nebyli
odsunuti němečtí antifašisté a německy mluvící židé. Zklamán
vývojem poměrů v poválečném Československu odešel
v listopadu 1946 do Londýna, kde pak žil až do konce svého
života. Působil jako nezávislý publicista, překladatel a korespondent
švýcarských, rakouských a západoněmeckých listů;
1953–56 pracoval v monitorovací službě BBC v Readingu.
Věnoval se též studiu mezinárodního práva a novodobých
českých dějin a z těchto oborů publikoval řadu závažných
prací – např. monografii ''Ludwig Czech'' (1960) a dvojdílnou
syntézu historie česko-německých vztahů 1918–46:
''Tschechen und Deutsche 1918–1938'' (1967) a ''Tschechen und''
''Deutsche 1939–1946'' (1974). Od 1948 byl činný v exilové
československé sociální demokracii a autorsky se podílel na
jejích jubilejních sbornících ''Osmdesát let československé sociální''
''demokracie 1878–1958'' (1958) a ''Sozialdemokratie und''
''Systemwandel'' (1978). V 50. letech spolupracoval s Ústavem
dr. Edvarda Beneše v Londýně a od 1958 aktivně působil
v Československé společnosti pro vědy a umění; publikoval
v českém exilovém tisku (''Proměny'', ''Právo lidu''). Své životní
osudy, činnost a postoje shrnul v memoárových rozhovorech
s Vilémem Prečanem, zachovaných v rukopise v jeho pozůstalosti.
1976 byl rakouským spolkovým prezidentem jmenován
čestným univerzitním profesorem. 1991 mu prezident
V. Havel udělil in memoriam Řád T. G. Masaryka.

'''D:''' Ludwig Czech. Arbiterführer und Staatsmann, Wien 1960; Tschechen
und Deutsche 1918–1938, München 1967 (rozšířené anglické vydání Czechoslovakia
before Munich. The German Minority Problem and British Appeasement,
London 1973; české vydání Češi a Němci 1918–1938, 2006);
Tschechen und Deutsche 1939–1946, München 1974.

'''L:''' M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998,
s. 69n.; Tomeš 1, s. 145; BHDE 1, s. 99; D. Persická, Osobnosti. Nositelé
Řádu T. G. Masaryka 1991 a 1992, 1993; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, (2. vyd.)
2005, s. 38n.; V. Prečan, Život a dílo J. W. B., in: J. W. B., Češi a Němci
1918–1938, s. 9n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/35875 Bibliografie dějin Českých zemí]

Josef Tomeš

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:1905]]
[[Kategorie:Hustopeče]]
[[Kategorie:1986]]
[[Kategorie:Londýn]]