Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BRÜLL Nehemias 16.3.1843-5.2.1891

{{Infobox - osoba
| jméno = Nehemias BRÜLL
| obrázek = Brull Nehemias portret.jpg
| datum narození = 16.3.1843
| místo narození = Nový Rousínov
| datum úmrtí = 5.2.1891
| místo úmrtí = Frankfurt nad Mohanem (Německo)
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />67- Nakladatel nebo vydavatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 223
}}

'''BRÜLL, Nehemias''' ''(též Nehemia, Nachum), * 16. 3. 1843 Nový Rousínov, † 5. 2. 1891 Frankfurt nad Mohanem (Německo), rabín, učenec''

Syn Jakoba ben Michaela B. (1812–1889). Tradiční studium
absolvoval nejprve u svého otce, později v Praze u Š. J. Rapoporta.
Poté, co získal rabínskou aprobaci, odešel do Vídně
a na tamní univerzitě se věnoval studiu klasických a orientálních
jazyků a dějin. Do této doby spadá i jeho první práce
''Geschichte der jüdischen Gemeinde zu Kojetein'', určená pro časopis
''Ben Chananja'' (1862), jehož vydavatelem byl Leopold
Löw, vrchní rabín v Segedínu. Spolupracovníkem tohoto
časopisu zůstal B. po celou dobu jeho existence. Současně
pokračoval i v talmudických studiích ve vídeňském Bejt hamidraši
pod vedením I. H. Weisse, M. Friedmanna a Adolfa
Jellineka. Byl spoluzakladatelem spolku pro kandidáty rabínství
(Verein der Rabbinatskandidaten), v němž přednášel
o židovských dějinách. Ve Vídni se též seznámil s Abrahamem
Geigerem a pod jeho vlivem se stal rozhodným stoupencem
reformního židovského hnutí. Promoval na univerzitě v Lipsku
na základě práce ''Die Römischen Kaiser in Talmud und''
''Midrasch'' (Římští císaři v Talmudu a midráši). Po ukončení
studií přijal místo rabína v reformované obci v Bzenci
na Moravě, odtud byl 1870 na Geigerův podnět povolán
do Frankfurtu n. M. Jako rozhodný stoupenec reformního
hnutí odmítal jakýkoliv kompromis mezi reformním a ortodoxním
judaismem, a tím proti sobě vyvolal nepřátelství
většiny členů frankfurtské obce, ovlivněné názory zakladatele
západoevropského neortodoxního hnutí Samsona Raphaela
Hirsche. Nakonec B. rezignoval na rabínskou funkci a výhradně
se věnoval vědecké práci. Založil ''Die Jahrbücher für''
''jüdische Geschichte und Literatur'' (10 svazků, 1874–90); velká
část vědeckých a literárních příspěvků prvních devíti svazků
pochází od něho a pojednávají o biblické exegezi a gramatice,
židovských dějinách a literatuře, apokryfech, talmudické
problematice a potalmudické středověké literatuře. 1890 začal
B. vydávat ''Zentral-Anzeiger für jüdische Literatur'' jako pokračování
Steinschneiderovy ''Hebräische Bibliographie''. Vyšel
však pouze jeden svazek (1891). B. hebrejsky psané články
byly publikovány v časopisech ''Bejt Talmud'', ''Bejt ha-Midraš'',
''Ha-Karmel'' a ''Ocar ha-sifrut''. Jeho kázání vyšla v Lipsku 1869,
Frankfurtu n. M. 1878 a 1898. Také jeho svatební proslovy
(''Traungsreden'') a smuteční projevy (''Grabsreden'') byly publikovány
po jeho smrti (1891, 1895). Ze Steinschneiderova
podnětu byl B. pověřen Zunzovou nadací (Zunz-Stiftung),
aby zpracoval poznámky a dodatky k Zunzovu spisu ''Gottesdienstliche''
''Vorträge'', jednomu ze základních děl vědy o židovství
(''Wissenschaft des Judentums''). Práci však přerušila B. smrt
a do druhého vydání tohoto spisu (vyšel ve Frankfurtu n. M.
1892) mohly být začleněny pouze poznámky nalezené v jeho
pozůstalosti. Jeho knihovnu čítající deset tisíc svazků získala
frankfurtská židovská obec.

'''L:''' Encyclopaedia Judaica 4 (A–G), Berlin 1929, s. 1104n.; Winninger 1,
s. 470; Jüdisches Lexikon 1, Berlin 1927, s. 1182; Die Juden und Judengemeinden
Mährens in Vergangenheit und Gegenwart (ed. H. Gold) 1929,
s. 283; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, č. 948,
1215, 1365; Encyclopaedia Judaica 4, Jerusalem 1996, s. 1415.

Bedřich Nosek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:1843]]
[[Kategorie:Nový Rousínov]]
[[Kategorie:1891]]
[[Kategorie:Frankfurt nad Mohanem]]