BRĚZAN Jurij 6.9.1900-16.9.1948: Porovnání verzí
(BRĚZAN_Jurij_6.9.1900-16.9.1948) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.9.1900 | | datum narození = 6.9.1900 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Ralbicy-Rosenthal (Německo) |
| datum úmrtí = 16.9.1948 | | datum úmrtí = 16.9.1948 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Teplice |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BRĚZAN, Jurij,''' ''* 6. 9. 1900 Ralbicy-Rosenthal (Německo), † 16. 9. 1948 Teplice, římskokatolický kněz, antifašista'' | ||
+ | |||
+ | Syn dolnolužického vesnického kupce a hostinského, učil | ||
+ | se obchodníkem, 1918 narukoval na francouzskou frontu. | ||
+ | Do 1919 pracoval v sekretariátu Srbského národního výboru, | ||
+ | po jeho rozpuštění byl zaměstnán 1919–24 v kaolinovém závodě. | ||
+ | 1924–31 studoval na francouzském gymnáziu ve švýcarském | ||
+ | Fribourgu, 1931 vstoupil do kláštera Fünfbrunnen | ||
+ | v Lucembursku. 1932–35 se věnoval teologii na UK v Praze, | ||
+ | zároveň navštěvoval sorabistické přednášky Josefa Páty a Mikławše | ||
+ | Krječmara. Byl předsedou spolku Serbowka, sdružujícího | ||
+ | lužickosrbské studenty v Praze. 1935–38 působil jako | ||
+ | kaplan v Dubí u Teplic a otevřeně dával najevo své protifašistické | ||
+ | smýšlení. 1938 vstoupil do československé armády, | ||
+ | po záboru pohraničí uprchl do Prahy. Po okupaci ČSR 1939 | ||
+ | emigroval přes Polsko, Maďarsko, Jugoslávii a Itálii do Jižní | ||
+ | Ameriky, 1940–46 pracoval jako duchovní mezi slovanskými, | ||
+ | především českými emigranty v Buenos Aires a Montevideu. | ||
+ | V Buenos Aires publikoval v českém krajanském časopise | ||
+ | ''Velehrad'' příspěvky informující o situaci Lužických Srbů. | ||
+ | 1946 se vrátil s podlomeným zdravím do Dubí, kde se znovu | ||
+ | ujal duchovní správy. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' NBS, s. 72; J. Šindar, J. B., in: Česko-lužický věstník 10, 2000, č. 2, | ||
+ | s. 85n. | ||
+ | |||
+ | Jiří Vacek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
+ | [[Kategorie:Ralbicy-Rosenthal]] | ||
[[Kategorie:1948]] | [[Kategorie:1948]] | ||
+ | [[Kategorie:Teplice]] |
Verze z 19. 12. 2016, 15:16
Jurij BRĚZAN | |
Narození | 6.9.1900 |
---|---|
Místo narození | Ralbicy-Rosenthal (Německo) |
Úmrtí | 16.9.1948 |
Místo úmrtí | Teplice |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42000 |
BRĚZAN, Jurij, * 6. 9. 1900 Ralbicy-Rosenthal (Německo), † 16. 9. 1948 Teplice, římskokatolický kněz, antifašista
Syn dolnolužického vesnického kupce a hostinského, učil se obchodníkem, 1918 narukoval na francouzskou frontu. Do 1919 pracoval v sekretariátu Srbského národního výboru, po jeho rozpuštění byl zaměstnán 1919–24 v kaolinovém závodě. 1924–31 studoval na francouzském gymnáziu ve švýcarském Fribourgu, 1931 vstoupil do kláštera Fünfbrunnen v Lucembursku. 1932–35 se věnoval teologii na UK v Praze, zároveň navštěvoval sorabistické přednášky Josefa Páty a Mikławše Krječmara. Byl předsedou spolku Serbowka, sdružujícího lužickosrbské studenty v Praze. 1935–38 působil jako kaplan v Dubí u Teplic a otevřeně dával najevo své protifašistické smýšlení. 1938 vstoupil do československé armády, po záboru pohraničí uprchl do Prahy. Po okupaci ČSR 1939 emigroval přes Polsko, Maďarsko, Jugoslávii a Itálii do Jižní Ameriky, 1940–46 pracoval jako duchovní mezi slovanskými, především českými emigranty v Buenos Aires a Montevideu. V Buenos Aires publikoval v českém krajanském časopise Velehrad příspěvky informující o situaci Lužických Srbů. 1946 se vrátil s podlomeným zdravím do Dubí, kde se znovu ujal duchovní správy.
L: NBS, s. 72; J. Šindar, J. B., in: Česko-lužický věstník 10, 2000, č. 2, s. 85n.
Jiří Vacek