BRABEC Adolf 3.5.1875-26.10.1928: Porovnání verzí
(BRABEC_Adolf_3.5.1875-26.10.1928) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Adolf BRABEC | | jméno = Adolf BRABEC | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Brabec Adolf portret.jpg |
| datum narození = 3.5.1875 | | datum narození = 3.5.1875 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Mšec u Slaného |
| datum úmrtí = 26.10.1928 | | datum úmrtí = 26.10.1928 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Protivín |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 110 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BRABEC, Adolf,''' ''* 3. 5. 1875 Mšec u Slaného, † 26. 10. 1928 Protivín, prozaik, dramatik, básník'' | ||
+ | |||
+ | Studoval na gymnáziích v Českých Budějovicích, v Písku | ||
+ | a v Praze. Následně absolvoval jednoroční vojenskou službu | ||
+ | v řadách rakousko-uherské armády. Poté vstoupil, po vzoru | ||
+ | svého otce, do služeb rodu Schwarzenberků. Prvních devět | ||
+ | let prožil ve Vídni, kde se mj. angažoval v kulturním životě | ||
+ | místní české menšiny. Některé jeho hry měly právě v hlavním | ||
+ | městě mocnářství svou premiéru a byly vydány i v němčině. | ||
+ | Později se B. přestěhoval do jižních Čech. Tam vystřídal řadu | ||
+ | působišť na jednotlivých panstvích schwarzenberského dominia. | ||
+ | Působil mj. v Třeboni a Českém Krumlově. V závěru | ||
+ | života byl pak vrchním správcem knížecího pivovaru v Protivíně. | ||
+ | 1928 se oženil, krátce nato však podlehl zápalu plic. | ||
+ | |||
+ | Zápletky B. próz bývaly obvykle založeny na tragickém milostném | ||
+ | sváru, časové a územní zařazení se však mění na základě | ||
+ | autorových zkušeností a inspiračních zdrojů i dobových | ||
+ | nálad a aktuální čtenářské poptávky. V prózách se hojně | ||
+ | věnoval sociálním podmínkám života vídeňských Čechů. | ||
+ | Stálým zdrojem inspirace mu byly rovněž jižní Čechy, zejména | ||
+ | oblast Pošumaví. Po první světové válce se uchyloval | ||
+ | k historické beletrii. Čerpal zejména z rožmberských motivů | ||
+ | a jeho práce měly i funkci historicko-popularizační. | ||
+ | |||
+ | B. poezie se nesla v lyrickém duchu. Obsahovala líčení | ||
+ | osobních citových zklamání, tužeb i sentimentálních úvah | ||
+ | a stesků. V tomto směru jej ovlivnila především tvorba Josefa | ||
+ | Svatopluka Machara a Antonína Klášterského. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' básnické sbírky: Dávné dumy, 1894; Jarní violy, 1895; Zvadlé květy, 1896; | ||
+ | Listí padá, 1898; Květy samot, 1904; prózy: Prvosenky, 1895; Vzpomínky | ||
+ | a nálady, 1899; Denní dramata, 1903; Trocnovské plameny, 1924; romány: | ||
+ | Bez ochrany, 1898; Z víru velkoměsta, 1903; Hlubiny, 1904; V bankovním | ||
+ | domě, 1910; Česká Vídeň, 1910; divadelní hry: Na venkově, 1897; Pomsta, | ||
+ | 1899; Na statku, 1904; Lékař, 1907; První láska, 1907; Slavnostní řeč, 1908; | ||
+ | Sestra Červeného kříže, 1920; Poslední soud, 1923; Domovina, 1924; Staří | ||
+ | mládenci, 1925. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 126; OSND 1/2, s. 705; LČL 1, s. 287; ISN 3, s. 94; KSN | ||
+ | 2, s. 68. | ||
+ | |||
+ | Roman Vondra | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
+ | [[Kategorie:Mšec]] | ||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
+ | [[Kategorie:Protivín]] |
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 12:01
Adolf BRABEC | |
Narození | 3.5.1875 |
---|---|
Místo narození | Mšec u Slaného |
Úmrtí | 26.10.1928 |
Místo úmrtí | Protivín |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 110 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42310 |
BRABEC, Adolf, * 3. 5. 1875 Mšec u Slaného, † 26. 10. 1928 Protivín, prozaik, dramatik, básník
Studoval na gymnáziích v Českých Budějovicích, v Písku a v Praze. Následně absolvoval jednoroční vojenskou službu v řadách rakousko-uherské armády. Poté vstoupil, po vzoru svého otce, do služeb rodu Schwarzenberků. Prvních devět let prožil ve Vídni, kde se mj. angažoval v kulturním životě místní české menšiny. Některé jeho hry měly právě v hlavním městě mocnářství svou premiéru a byly vydány i v němčině. Později se B. přestěhoval do jižních Čech. Tam vystřídal řadu působišť na jednotlivých panstvích schwarzenberského dominia. Působil mj. v Třeboni a Českém Krumlově. V závěru života byl pak vrchním správcem knížecího pivovaru v Protivíně. 1928 se oženil, krátce nato však podlehl zápalu plic.
Zápletky B. próz bývaly obvykle založeny na tragickém milostném sváru, časové a územní zařazení se však mění na základě autorových zkušeností a inspiračních zdrojů i dobových nálad a aktuální čtenářské poptávky. V prózách se hojně věnoval sociálním podmínkám života vídeňských Čechů. Stálým zdrojem inspirace mu byly rovněž jižní Čechy, zejména oblast Pošumaví. Po první světové válce se uchyloval k historické beletrii. Čerpal zejména z rožmberských motivů a jeho práce měly i funkci historicko-popularizační.
B. poezie se nesla v lyrickém duchu. Obsahovala líčení osobních citových zklamání, tužeb i sentimentálních úvah a stesků. V tomto směru jej ovlivnila především tvorba Josefa Svatopluka Machara a Antonína Klášterského.
D: básnické sbírky: Dávné dumy, 1894; Jarní violy, 1895; Zvadlé květy, 1896; Listí padá, 1898; Květy samot, 1904; prózy: Prvosenky, 1895; Vzpomínky a nálady, 1899; Denní dramata, 1903; Trocnovské plameny, 1924; romány: Bez ochrany, 1898; Z víru velkoměsta, 1903; Hlubiny, 1904; V bankovním domě, 1910; Česká Vídeň, 1910; divadelní hry: Na venkově, 1897; Pomsta, 1899; Na statku, 1904; Lékař, 1907; První láska, 1907; Slavnostní řeč, 1908; Sestra Červeného kříže, 1920; Poslední soud, 1923; Domovina, 1924; Staří mládenci, 1925.
L: OSN 28, s. 126; OSND 1/2, s. 705; LČL 1, s. 287; ISN 3, s. 94; KSN 2, s. 68.
Roman Vondra