BRORSEN Theodor Johan Christian Ambders 29.7.1819-31.3.1895: Porovnání verzí
(BRORSEN_Theodor_29.7.1819-31.3.1895) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Theodor BRORSEN | + | | jméno = Theodor Johan Christian Ambders BRORSEN |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Brorsen Theodor portret.jpg |
| datum narození = 29.7.1819 | | datum narození = 29.7.1819 | ||
− | | místo narození = Nordborg | + | | místo narození = Nordborg (Dánsko) |
| datum úmrtí = 31.3.1895 | | datum úmrtí = 31.3.1895 | ||
− | | místo úmrtí = Nordborg | + | | místo úmrtí = Nordborg (Dánsko) |
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 197-198 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BRORSEN, Theodor Johan Christian Ambders,''' ''* 29. 7. 1819 Nordborg (Dánsko), † 31. 3. 1895 Nordborg (Dánsko), astronom'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z ostrova Als v severním Šlesvicku, který byl | ||
+ | 1864–1920 součástí Pruska (Alsen). B. se narodil jako syn | ||
+ | námořního kapitána Christiana Augusta B. a Annette Margrette | ||
+ | Gerhardine Schumacherové (1788–1855). Pokřtěn byl | ||
+ | po dědovi své matky, nordborgském soudním radovi Johannu | ||
+ | Christianu Ambdersovi (1710–1795). Studoval na bratrské | ||
+ | škole (1826–29) v Christiansfeldu, poté do 1839 na latinském | ||
+ | gymnáziu ve Flensburgu. 1839 začal na přání své | ||
+ | matky studovat práva na univerzitě v (tehdy dánském) Kielu, | ||
+ | pokračoval 1840 v Berlíně, 1841 v Heidelberku a 1842 opět | ||
+ | v Kielu. Právní studia nedokončil, 1844–45 studoval filozofii | ||
+ | (astronomii) na univerzitě v Kielu. 1846 pracoval na astronomické | ||
+ | observatoři v Kielu, 1847 nastoupil jako asistent | ||
+ | známého astronoma Henrika Christiana Schumachera (vzdáleně | ||
+ | spřízněni přes B. matku) na observatoř v Altoně (nyní | ||
+ | část Hamburku). Odmítl nabídku, aby přešel na observatoř | ||
+ | v Kodani, a přijal místo na soukromé observatoři hamburského | ||
+ | obchodníka barona Johna Parishe ve východočeském | ||
+ | Žamberku. Sem přišel asi 1847 nebo 1848 a působil zde | ||
+ | až do 1870. Pouze 1854 se neúspěšně ucházel o uprázdněné | ||
+ | místo ředitele observatoře v Altoně. Po smrti barona Parishe | ||
+ | 1858 nechal jeho dědic observatoř v Žamberku strhnout | ||
+ | a astronomické přístroje rozprodal. Část z nich B. koupil | ||
+ | a pokračoval v astronomických pozorováních, věnoval se též | ||
+ | botanice (mj. v okolí Rokytnice a Bartošovic v Orlických | ||
+ | horách); jeho informace využil L. Čelakovský v ''Prodromu'' | ||
+ | ''květeny české''. Na jaře 1870 se vrátil do rodného Nordborgu, | ||
+ | od 1874 se nastěhoval do domu na Løjtertoft 11. V Nordborgu | ||
+ | se nadále zabýval astronomií, především meteorologií | ||
+ | a pozorováním polární záře. Stále více času však věnoval také | ||
+ | svým někdejším mladickým zájmům, botanice a paleontologii. | ||
+ | Už 1850 byl jmenován korespondenčním členem přírodovědeckého | ||
+ | spolku v Žamberku. B. se nikdy neoženil. Byl | ||
+ | dvakrát zasnouben, poprvé s Louisou Lassenovou ze Sonderborgu | ||
+ | na Alsu, podruhé se slečnou Bernkopfovou ze Žamberku. | ||
+ | V obou případech však od sňatku na poslední chvíli | ||
+ | odstoupil. Po návratu do Nordborgu (v té době již pruském) | ||
+ | žil v ústraní, o domácnost se mu starala neprovdaná nevlastní | ||
+ | sestra Amalie Petrine B. (1832–1911). | ||
+ | |||
+ | B. objevil dvě krátko- a tři dlouhoperiodické komety (1846 | ||
+ | III, 1846 VII, 1847 V, 1851 III, 1851 IV). První kometu | ||
+ | (5D/Brorsen D2) pozoroval 26. 2. 1846 v Kielu, v souhvězdí | ||
+ | Ryb. Její existence byla potvrzena opakovanými pozorováními | ||
+ | 1857, 1868, 1873 a naposledy 1879. Patřila do rodiny | ||
+ | komet ovlivňovaných planetou Jupiter, jehož gravitace pravděpodobně | ||
+ | zavinila změnu dráhy a nakonec „zmizení“ komety. | ||
+ | Druhou kometu (C/1856 J1) objevil 1. 5. 1846 v Kielu, | ||
+ | v západní části souhvězdí Pegas. Její periodicita byla spočítána | ||
+ | na 537 let. Třetí kometu (23P/Brorsen-Metcalf ) objevil 20. 7. 1847 pravděpodobně v Altoně, v souhvězdí Trojúhelníku. | ||
+ | Další pozorování zaznamenal 1919 ve Vermontu | ||
+ | (USA) reverend Joel H. Metcalf a dále byla spatřena 1989 | ||
+ | (příští očekávané pozorování 2059). Patří do rodiny Halleyovy | ||
+ | komety (1P/Halley). Čtvrtá kometa (C/1851 P1) byla | ||
+ | B. objevena v Žamberku, v souhvězdí Honicích psů. Pátá | ||
+ | kometa (C/1851 U1) byla rozpoznána 22. 10. 1851 v Žamberku, | ||
+ | opět v souhvězdí Honicích psů. 1854 pozoroval pravděpodobně | ||
+ | šestou kometu, tento objev však nebyl jinými | ||
+ | astronomy potvrzen. 1850 znovuobjevil mlhovinu známou | ||
+ | jako Flammen – Nebel v Zeta Orionis (NGC 2024), zaznamenanou | ||
+ | už 1786 Williamem Herschelem. B. také začal jako | ||
+ | první soustavně studovat zodiakální protisvětlo, 1854 o tom | ||
+ | vydal první systematické pojednání, v němž tento fenomén | ||
+ | důkladně objasnil. 1856 objevil v souhvězdí Hada kulovou | ||
+ | hvězdokupu (NGC 6539). 1846 obdržel za objevy prvních | ||
+ | tří komet od dánského krále Kristiána VIII. zlatou medaili | ||
+ | (dnes ve Státním muzeu na zámku Sonderborg). | ||
+ | |||
+ | B. zemřel v 75 letech, 5. 4. 1895 byl pochován na nordborském | ||
+ | hřbitově. V Nordborgu je podle něj pojmenovaná | ||
+ | ulice. 1969 mu byla při příležitosti 150. výročí narození odhalena | ||
+ | v Žamberku pamětní deska. B. jméno nesou také dvě | ||
+ | jím objevené komety (5D/Brorsen a 23P/Brorsen-Metcalf ) | ||
+ | a 1996 po něm byl pojmenován asteroid 3979, objevený | ||
+ | 1983 A. Mrkosem v hvězdárně na Kleti. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Dansk biografisk Lexikon 3, København 1889, s. 121n.; G. D. E. Weyer | ||
+ | in: Astronomische Nachrichten 137, 1895, č. 3285, sl. 367n.; Poggendorff | ||
+ | 1, s. 3; G. Gruss, Z říše hvězd 1894; H. Mortensen, Astronomen T. B., Lund | ||
+ | 1944; S. Houmøller – O. Kryck, Familien B. fra Nordborg, Kopenhagen | ||
+ | 1949, s. 25n.; V. Guth, Slavnostní odhalení pamětní desky u příležitosti 150. | ||
+ | výročí narození T. J. Ch. B., in: Kosmické rozhledy 1969, č. 4, s. 113n.; | ||
+ | A. Steiner, Dánský hvězdář T. B. na Žambersku (K 150. výročí jeho narození), | ||
+ | in: Listy Orlického muzea 4, 1969; J. Tydlitát, T. B., astronom a botanik, | ||
+ | in: Východočeský botanický zpravodaj č. 1 1969, č. 2, 1972; H. R. Petersen, | ||
+ | T. B. Astronom, Nordborg 1986; J. Merganc, Jak a kdy přišli Parishové | ||
+ | do Žamberka, in: Sborník Okresního archivu Ústí nad Orlicí 3, 1991, s. 21n.; | ||
+ | Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 69; Dánský | ||
+ | astronom T. J. Ch. B., 1998; M. Skřivánek – J. Veselý, K dějinám hvězdárny | ||
+ | v Žamberku, in: Pomezí Čech, Moravy a Slezska 6, 2005, s. 209n. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/133837 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jiří Šmeral | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | [[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1819]] | [[Kategorie:1819]] | ||
[[Kategorie:Nordborg]] | [[Kategorie:Nordborg]] | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
[[Kategorie:Nordborg]] | [[Kategorie:Nordborg]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Brorsen Theodor hrob.jpg|Hrob Thedora Brorsena na hřbitově v Nordborgu | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 17:10
Theodor Johan Christian Ambders BRORSEN | |
Narození | 29.7.1819 |
---|---|
Místo narození | Nordborg (Dánsko) |
Úmrtí | 31.3.1895 |
Místo úmrtí | Nordborg (Dánsko) |
Povolání | 9- Astronom nebo astrolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 197-198 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42052 |
BRORSEN, Theodor Johan Christian Ambders, * 29. 7. 1819 Nordborg (Dánsko), † 31. 3. 1895 Nordborg (Dánsko), astronom
Pocházel z ostrova Als v severním Šlesvicku, který byl 1864–1920 součástí Pruska (Alsen). B. se narodil jako syn námořního kapitána Christiana Augusta B. a Annette Margrette Gerhardine Schumacherové (1788–1855). Pokřtěn byl po dědovi své matky, nordborgském soudním radovi Johannu Christianu Ambdersovi (1710–1795). Studoval na bratrské škole (1826–29) v Christiansfeldu, poté do 1839 na latinském gymnáziu ve Flensburgu. 1839 začal na přání své matky studovat práva na univerzitě v (tehdy dánském) Kielu, pokračoval 1840 v Berlíně, 1841 v Heidelberku a 1842 opět v Kielu. Právní studia nedokončil, 1844–45 studoval filozofii (astronomii) na univerzitě v Kielu. 1846 pracoval na astronomické observatoři v Kielu, 1847 nastoupil jako asistent známého astronoma Henrika Christiana Schumachera (vzdáleně spřízněni přes B. matku) na observatoř v Altoně (nyní část Hamburku). Odmítl nabídku, aby přešel na observatoř v Kodani, a přijal místo na soukromé observatoři hamburského obchodníka barona Johna Parishe ve východočeském Žamberku. Sem přišel asi 1847 nebo 1848 a působil zde až do 1870. Pouze 1854 se neúspěšně ucházel o uprázdněné místo ředitele observatoře v Altoně. Po smrti barona Parishe 1858 nechal jeho dědic observatoř v Žamberku strhnout a astronomické přístroje rozprodal. Část z nich B. koupil a pokračoval v astronomických pozorováních, věnoval se též botanice (mj. v okolí Rokytnice a Bartošovic v Orlických horách); jeho informace využil L. Čelakovský v Prodromu květeny české. Na jaře 1870 se vrátil do rodného Nordborgu, od 1874 se nastěhoval do domu na Løjtertoft 11. V Nordborgu se nadále zabýval astronomií, především meteorologií a pozorováním polární záře. Stále více času však věnoval také svým někdejším mladickým zájmům, botanice a paleontologii. Už 1850 byl jmenován korespondenčním členem přírodovědeckého spolku v Žamberku. B. se nikdy neoženil. Byl dvakrát zasnouben, poprvé s Louisou Lassenovou ze Sonderborgu na Alsu, podruhé se slečnou Bernkopfovou ze Žamberku. V obou případech však od sňatku na poslední chvíli odstoupil. Po návratu do Nordborgu (v té době již pruském) žil v ústraní, o domácnost se mu starala neprovdaná nevlastní sestra Amalie Petrine B. (1832–1911).
B. objevil dvě krátko- a tři dlouhoperiodické komety (1846 III, 1846 VII, 1847 V, 1851 III, 1851 IV). První kometu (5D/Brorsen D2) pozoroval 26. 2. 1846 v Kielu, v souhvězdí Ryb. Její existence byla potvrzena opakovanými pozorováními 1857, 1868, 1873 a naposledy 1879. Patřila do rodiny komet ovlivňovaných planetou Jupiter, jehož gravitace pravděpodobně zavinila změnu dráhy a nakonec „zmizení“ komety. Druhou kometu (C/1856 J1) objevil 1. 5. 1846 v Kielu, v západní části souhvězdí Pegas. Její periodicita byla spočítána na 537 let. Třetí kometu (23P/Brorsen-Metcalf ) objevil 20. 7. 1847 pravděpodobně v Altoně, v souhvězdí Trojúhelníku. Další pozorování zaznamenal 1919 ve Vermontu (USA) reverend Joel H. Metcalf a dále byla spatřena 1989 (příští očekávané pozorování 2059). Patří do rodiny Halleyovy komety (1P/Halley). Čtvrtá kometa (C/1851 P1) byla B. objevena v Žamberku, v souhvězdí Honicích psů. Pátá kometa (C/1851 U1) byla rozpoznána 22. 10. 1851 v Žamberku, opět v souhvězdí Honicích psů. 1854 pozoroval pravděpodobně šestou kometu, tento objev však nebyl jinými astronomy potvrzen. 1850 znovuobjevil mlhovinu známou jako Flammen – Nebel v Zeta Orionis (NGC 2024), zaznamenanou už 1786 Williamem Herschelem. B. také začal jako první soustavně studovat zodiakální protisvětlo, 1854 o tom vydal první systematické pojednání, v němž tento fenomén důkladně objasnil. 1856 objevil v souhvězdí Hada kulovou hvězdokupu (NGC 6539). 1846 obdržel za objevy prvních tří komet od dánského krále Kristiána VIII. zlatou medaili (dnes ve Státním muzeu na zámku Sonderborg).
B. zemřel v 75 letech, 5. 4. 1895 byl pochován na nordborském hřbitově. V Nordborgu je podle něj pojmenovaná ulice. 1969 mu byla při příležitosti 150. výročí narození odhalena v Žamberku pamětní deska. B. jméno nesou také dvě jím objevené komety (5D/Brorsen a 23P/Brorsen-Metcalf ) a 1996 po něm byl pojmenován asteroid 3979, objevený 1983 A. Mrkosem v hvězdárně na Kleti.
L: Dansk biografisk Lexikon 3, København 1889, s. 121n.; G. D. E. Weyer in: Astronomische Nachrichten 137, 1895, č. 3285, sl. 367n.; Poggendorff 1, s. 3; G. Gruss, Z říše hvězd 1894; H. Mortensen, Astronomen T. B., Lund 1944; S. Houmøller – O. Kryck, Familien B. fra Nordborg, Kopenhagen 1949, s. 25n.; V. Guth, Slavnostní odhalení pamětní desky u příležitosti 150. výročí narození T. J. Ch. B., in: Kosmické rozhledy 1969, č. 4, s. 113n.; A. Steiner, Dánský hvězdář T. B. na Žambersku (K 150. výročí jeho narození), in: Listy Orlického muzea 4, 1969; J. Tydlitát, T. B., astronom a botanik, in: Východočeský botanický zpravodaj č. 1 1969, č. 2, 1972; H. R. Petersen, T. B. Astronom, Nordborg 1986; J. Merganc, Jak a kdy přišli Parishové do Žamberka, in: Sborník Okresního archivu Ústí nad Orlicí 3, 1991, s. 21n.; Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 69; Dánský astronom T. J. Ch. B., 1998; M. Skřivánek – J. Veselý, K dějinám hvězdárny v Žamberku, in: Pomezí Čech, Moravy a Slezska 6, 2005, s. 209n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Šmeral