Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BRUNCLÍK Josef 24.12.1850-9.1.1929

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef BRUNCLÍK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.12.1850
| místo narození = Kněžnice u Jičína
| datum úmrtí = 9.1.1929
| místo úmrtí = Mladá Boleslav
| povolání = 13- Geodet nebo kartograf<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 225-226
}}

'''BRUNCLÍK, Josef,''' ''* 24. 12. 1850 Kněžnice u Jičína, † 9. 1. 1929 Mladá Boleslav, kartograf, pedagog''

Pocházel z rodiny drobného rolníka, na gymnázium chodil
v Hradci Králové a Jičíně. Studia na filozofické fakultě v Praze
nedokončil, údajně pro nemoc (ke jménu si pak dával titul
PhC.). 1876 vstoupil do státních služeb jako učitel na obecních
školách, nejprve na Hořovicku (Hostomice, Cerhovice),
pak v Lomnici nad Popelkou, od 1885 v Mladé Boleslavi,
kde působil až do odchodu do důchodu (1919).

Učil češtinu, dějepis a zeměpis, publikačně činný byl ve všech
těchto oborech (''Sbírka přísloví ku nacvičení správného i neb y''
''po obojetných souhláskách'', 1886; ''O historickém rozvoji nauky''
''o elektřině a jejím užití'', 1894), ale nejznámější se stal díky
svým kartografickým pracím. První mapu (''Belgie, Hollandsko''
''a Lucembursko'') vydal v Turnově 1895, současně v české
i německé verzi, následovala mapa Solné komory a nástěnná
mapa Evropy; B. připravoval i mapu starověkého Řecka, ale ta již nebyla vydána. Hlavním výsledkem jeho práce byly
školní atlasy. Nejprve vydal (1904) nakladatel V. Neubert
''J. Brunclíkův Atlas pro školy měšťanské'', který se během dalších
20 let dočkal řady reedic (na nich spolupracovali F. Machát
a K. Spalová); byl to vůbec první český původní atlas většího
rozsahu. Později pak B. pracoval na středoškolském atlasu,
který vyšel 1908–13 odděleně pro jednotlivé studijní ročníky,
1915 souborně jako ''J. Brunclíka Zeměpisný atlas pro školy''
''střední, lycea, ústavy učitelské a školy obchodní'' (175 map a plánů
v 64 listech s doprovodným textem B. Maška). I tento atlas
se dočkal (zvláště po 1918, kdy dostal ve školách přednost
před atlasem B. Kozenna a J. Metelky) mnoha vydání (8. vyšlo
1947 jako ''Soubor map ze školního atlasu Brunclíkova-Machátova''
péčí B. Šalamona a K. Kuchaře) a stal se podkladem
pro ''Školní zeměpisný atlas'' (1950), označovaný podle autorů
jako Šalamon-Kuchař a vycházející až do 1958.

B. připravil rovněž ''Atlas pro školy obecné'' (1904), obsahující
jen 5 základních map, a také první dějepisný atlas u nás, ''Atlas''
''dějepisný pro potřebu škol měšťanských'' (1914). Z jednotlivých
map připomeňme ''Místopisnou mapu království Českého''
(1:560 000, 1906), obdobnou mapu pro Moravu (1908)
a v menším měřítku pro celé mocnářství (1907). Celkem 8
turistických map pokrylo v měřítku 1:175 000 oblast severovýchodních
Čech včetně Krkonoš. Město, ve kterém strávil
takřka polovinu života, zpracoval do plánu vydaného 1912
pod názvem ''Místopisný plán královského města Mladé Boleslavi''.
Spíše okrajově se zabýval psaním divadelních her (''Lenorka,''
''děvče cikánské'', 1888).

'''L:''' L. Mucha, Kartograf J. B., in: AUC – Geographica, sv. 11 – supplementum,
1976, s. 87n. (se soupisem díla); L. Beneš, Zapomenutý mladoboleslavský
zeměpisec, in: Mladoboleslavský zpravodaj, 1989, březen, s. 11;
ČBS, s. 69; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé
a geografové, 1998, s. 74; Tomeš 1, s. 146.

Jiří Martínek
  
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1850]]
[[Kategorie:Kněžnice]]
[[Kategorie:1929]]
[[Kategorie:Mladá Boleslav]]