BUBNÍK Josef 14.5.1879-4.7.1957: Porovnání verzí
(BUBNÍK_Josef_1879-4.7.1957) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Josef BUBNÍK | | jméno = Josef BUBNÍK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1879 | + | | datum narození = 14.5.1879 |
| místo narození = Teplice | | místo narození = Teplice | ||
| datum úmrtí = 4.7.1957 | | datum úmrtí = 4.7.1957 | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 274 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BUBNÍK, Josef,''' ''* 14. 5. 1879 Teplice, † 4. 7. 1957 Praha, politik'' | ||
+ | |||
+ | Před první světovou válkou začínal jako úředník úrazové pojišťovny | ||
+ | a funkcionář Českoslovanské sociálně demokratické | ||
+ | strany dělnické. Za sociální demokracii také kandidoval | ||
+ | do poslanecké sněmovny (1920), nebyl ale zvolen a teprve | ||
+ | v březnu 1921 získal poslanecký mandát po Vlastimilu Tusarovi, | ||
+ | který odešel jako vyslanec do Berlína. V sociální demokracii | ||
+ | se B. po první světové válce hlásil k levici a v květnu | ||
+ | 1921 přešel do nově založené Komunistické strany Československa | ||
+ | (KSČ). Zaujal vlivnou funkci sekretáře pražského kraje | ||
+ | a byl také 1921–25 členem klubu komunistických poslanců. | ||
+ | V komunistické straně patřil k proudu, který navazoval | ||
+ | na sociálně demokratické tradice a realisticky hodnotil opadnutí | ||
+ | poválečné revoluční vlny a stabilizování kapitalismu. | ||
+ | V diskusi před druhým sjezdem KSČ 1924 B. spolu s Karlem | ||
+ | Votavou a Jaroslavem Roučkem zdůrazňoval, že v době odlivu | ||
+ | revoluční vlny je nutné využívat parlamentní formy boje | ||
+ | a nesoustřeďovat se jen na veřejné protestní akce, demonstrace | ||
+ | a stávky. Brzy se proto dostali do konfliktu s doporučením | ||
+ | Kominterny a 1924 s nově zvoleným vedením KSČ v čele | ||
+ | s Josefem Hakenem. V únoru 1925 byl B. vyloučen politickým | ||
+ | byrem ÚV KSČ z komunistické strany s odůvodněním, | ||
+ | že mařil přípravu protidrahotních akcí, nesouhlasil se závěry | ||
+ | V. kongresu Komunistické internacionály (KI) a chtěl rozštěpit | ||
+ | komunistickou stranu. Vyloučení narazilo na odpor v brněnské | ||
+ | a kladenské krajské organizaci a také u jednotlivých | ||
+ | funkcionářů v jiných krajích. Vedlo k první vnitrostranické | ||
+ | krizi v KSČ. Po zásahu exekutivy KI se část B. stoupenců | ||
+ | podřídila a někteří z KSČ sami odešli. B. se pak pokusil založit | ||
+ | novou Nezávislou komunistickou stranu s deníkem ''Hlas'' | ||
+ | ''pravdy'' jako tiskovým orgánem. Ve volbách do parlamentu | ||
+ | v listopadu 1925 však tato strana neuspěla, získala jen 7 813 | ||
+ | hlasů. B. ji poté v prosinci 1925 rozpustil a jejím nečetným | ||
+ | příznivcům doporučil, aby podporovali sociální demokracii. | ||
+ | Sám se z politického života stáhl a teprve 1945–48 se načas | ||
+ | aktivně zapojil do politiky v rámci sociální demokracie. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 1/2, s. 775; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, | ||
+ | s. 176; Z. Bradáč, Boj za bolševizaci KSČ, 1955, s. 203n., 234n.; PSD 1, | ||
+ | s. 1, 64; Kolář Elity, s. 28; Tomeš 1, s. 153. | ||
+ | |||
+ | Vlastislav Lacina | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
[[Kategorie:Teplice]] | [[Kategorie:Teplice]] | ||
[[Kategorie:1957]] | [[Kategorie:1957]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:04
Josef BUBNÍK | |
Narození | 14.5.1879 |
---|---|
Místo narození | Teplice |
Úmrtí | 4.7.1957 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 274 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43102 |
BUBNÍK, Josef, * 14. 5. 1879 Teplice, † 4. 7. 1957 Praha, politik
Před první světovou válkou začínal jako úředník úrazové pojišťovny a funkcionář Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Za sociální demokracii také kandidoval do poslanecké sněmovny (1920), nebyl ale zvolen a teprve v březnu 1921 získal poslanecký mandát po Vlastimilu Tusarovi, který odešel jako vyslanec do Berlína. V sociální demokracii se B. po první světové válce hlásil k levici a v květnu 1921 přešel do nově založené Komunistické strany Československa (KSČ). Zaujal vlivnou funkci sekretáře pražského kraje a byl také 1921–25 členem klubu komunistických poslanců. V komunistické straně patřil k proudu, který navazoval na sociálně demokratické tradice a realisticky hodnotil opadnutí poválečné revoluční vlny a stabilizování kapitalismu. V diskusi před druhým sjezdem KSČ 1924 B. spolu s Karlem Votavou a Jaroslavem Roučkem zdůrazňoval, že v době odlivu revoluční vlny je nutné využívat parlamentní formy boje a nesoustřeďovat se jen na veřejné protestní akce, demonstrace a stávky. Brzy se proto dostali do konfliktu s doporučením Kominterny a 1924 s nově zvoleným vedením KSČ v čele s Josefem Hakenem. V únoru 1925 byl B. vyloučen politickým byrem ÚV KSČ z komunistické strany s odůvodněním, že mařil přípravu protidrahotních akcí, nesouhlasil se závěry V. kongresu Komunistické internacionály (KI) a chtěl rozštěpit komunistickou stranu. Vyloučení narazilo na odpor v brněnské a kladenské krajské organizaci a také u jednotlivých funkcionářů v jiných krajích. Vedlo k první vnitrostranické krizi v KSČ. Po zásahu exekutivy KI se část B. stoupenců podřídila a někteří z KSČ sami odešli. B. se pak pokusil založit novou Nezávislou komunistickou stranu s deníkem Hlas pravdy jako tiskovým orgánem. Ve volbách do parlamentu v listopadu 1925 však tato strana neuspěla, získala jen 7 813 hlasů. B. ji poté v prosinci 1925 rozpustil a jejím nečetným příznivcům doporučil, aby podporovali sociální demokracii. Sám se z politického života stáhl a teprve 1945–48 se načas aktivně zapojil do politiky v rámci sociální demokracie.
L: OSND 1/2, s. 775; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, s. 176; Z. Bradáč, Boj za bolševizaci KSČ, 1955, s. 203n., 234n.; PSD 1, s. 1, 64; Kolář Elity, s. 28; Tomeš 1, s. 153.
Vlastislav Lacina