Biografický slovník
BULOVA Josef Adolf 29.12.1834-2.12.1903: Porovnání verzí
(BULOVA_Josef_Adolf_29.12.1834-2.12.1834) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = 29.12.1834 | | datum narození = 29.12.1834 | ||
| místo narození = Mělník | | místo narození = Mělník | ||
| − | | datum úmrtí = 2.12. | + | | datum úmrtí = 2.12.1903 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />48- Politický publicista |
| − | 48- Politický publicista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 316 |
| + | }} | ||
| − | + | '''BULOVA, Josef Adolf''' ''(též BULOWA), * 29. 12. 1834 Mělník, † 2. 12. 1903 Praha, lékař, sociální myslitel, politik'' | |
| + | |||
| + | Narodil se v rodině židovského kupce německého jazyka, | ||
| + | jeho praneteří byla básnířka a překladatelka Marie Bieblová. | ||
| + | Za gymnaziálního studia konvertoval 1851 do pražské | ||
| + | helvetské obce (reformovaná církev, kalvinisté), částečně | ||
| + | i z politicko-opozičních důvodů. Na lékařské fakultě pražské | ||
| + | univerzity se zapojil do veřejného života, přijal českou | ||
| + | národnost, prosazoval myšlenky českožidovské asimilace, | ||
| + | účastnil se zápasů Riegrovy národní strany s centralismem | ||
| + | a absolutismem, celoživotně zůstal členem České strany národní | ||
| + | (staročeské). Střídal různá zaměstnání, se zpožděním | ||
| + | dostudoval (1863 MUDr.), od 1867 byl obvodním lékařem | ||
| + | v Jáchymově, od 1872 továrním lékařem v sedmihradském | ||
| + | Rasinari, 1878 působil jako městský fyzik v Karlíně (Praha). | ||
| + | Soustavně se vzdělával v přírodních vědách, zejména v biologii, | ||
| + | a jako první český myslitel po F. M. Klácelovi přijal | ||
| + | darwinismus. Z učení Ch. Darwina a E. Haeckla, jejichž dílo | ||
| + | vášnivě propagoval, vyvozoval filozofické konsekvence. Spojil | ||
| + | materialistické myšlenkové prvky s panteismem v „monistickou“ | ||
| + | soustavu; vyzýval k založení monistické církve, překonávající | ||
| + | mocenské ambice a asociální skutky dosavadních | ||
| + | náboženských institucí. B. evoluční myšlení a biologismus, | ||
| + | v českém prostředí té doby ojedinělé, ústily v supranaturální | ||
| + | představu Boha jako všeoživujícího vesmíru. Naturalistické | ||
| + | a vitalistické koncepty odmítal. Podle B. nestojí život | ||
| + | se svými projevy a silou mimo ostatní přírodní univerzum. | ||
| + | V úplnosti je člověk nemůže poznat, čímž vzniká prostor pro | ||
| + | ideu Boha jako stvořitele prapočátku tohoto univerza, věčného | ||
| + | a neustále se vyvíjejícího „Jednoho“. V závěru života, kdy | ||
| + | se B. stále častěji jevil současníkům jako naivní podivín, statečně | ||
| + | vystoupil proti pomluvě Židů z rituální vraždy v souvislosti | ||
| + | s případem L. Hilsnera. Tehdy se sblížil s T. G. Masarykem, | ||
| + | výsledky svého šetření předložil v publikaci vydané | ||
| + | na jeho doporučení ve Vídni. Z B. díla jsou nejdůležitější: | ||
| + | ''Výklad života ze zákonů přírodních. Tresť ze spisů Darwinových'' | ||
| + | ''a Haeckelových'' (1879, 1904), ''Die Einheitslehre'' (''Monismus'') | ||
| + | ''als Religion'' (1897), ''Der Polnauer Ritualmordprozess, sein'' | ||
| + | ''Stand von der Revision'' (1900). Publikoval v ''Časopisu lékařů'' | ||
| + | ''českých''. Pohřben je na Olšanských hřbitovech. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' AČL, s. 27 (kde bibliografie); M. Pauza a kol., Antologie z dějin českého | ||
| + | a slovenského filosofického myšlení 2, 1989, s. 128n.; SČF, s. 62n. (kde | ||
| + | bibliografie). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/106006 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:48- Politický publicista]] | [[Kategorie:48- Politický publicista]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1834]] | [[Kategorie:1834]] | ||
[[Kategorie:Mělník]] | [[Kategorie:Mělník]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1903]] |
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 20:16
| Josef Adolf BULOVA | |
 | |
| Narození | 29.12.1834 |
|---|---|
| Místo narození | Mělník |
| Úmrtí | 2.12.1903 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
15- Lékaři 48- Politický publicista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 316 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136833 |
BULOVA, Josef Adolf (též BULOWA), * 29. 12. 1834 Mělník, † 2. 12. 1903 Praha, lékař, sociální myslitel, politik
Narodil se v rodině židovského kupce německého jazyka, jeho praneteří byla básnířka a překladatelka Marie Bieblová. Za gymnaziálního studia konvertoval 1851 do pražské helvetské obce (reformovaná církev, kalvinisté), částečně i z politicko-opozičních důvodů. Na lékařské fakultě pražské univerzity se zapojil do veřejného života, přijal českou národnost, prosazoval myšlenky českožidovské asimilace, účastnil se zápasů Riegrovy národní strany s centralismem a absolutismem, celoživotně zůstal členem České strany národní (staročeské). Střídal různá zaměstnání, se zpožděním dostudoval (1863 MUDr.), od 1867 byl obvodním lékařem v Jáchymově, od 1872 továrním lékařem v sedmihradském Rasinari, 1878 působil jako městský fyzik v Karlíně (Praha). Soustavně se vzdělával v přírodních vědách, zejména v biologii, a jako první český myslitel po F. M. Klácelovi přijal darwinismus. Z učení Ch. Darwina a E. Haeckla, jejichž dílo vášnivě propagoval, vyvozoval filozofické konsekvence. Spojil materialistické myšlenkové prvky s panteismem v „monistickou“ soustavu; vyzýval k založení monistické církve, překonávající mocenské ambice a asociální skutky dosavadních náboženských institucí. B. evoluční myšlení a biologismus, v českém prostředí té doby ojedinělé, ústily v supranaturální představu Boha jako všeoživujícího vesmíru. Naturalistické a vitalistické koncepty odmítal. Podle B. nestojí život se svými projevy a silou mimo ostatní přírodní univerzum. V úplnosti je člověk nemůže poznat, čímž vzniká prostor pro ideu Boha jako stvořitele prapočátku tohoto univerza, věčného a neustále se vyvíjejícího „Jednoho“. V závěru života, kdy se B. stále častěji jevil současníkům jako naivní podivín, statečně vystoupil proti pomluvě Židů z rituální vraždy v souvislosti s případem L. Hilsnera. Tehdy se sblížil s T. G. Masarykem, výsledky svého šetření předložil v publikaci vydané na jeho doporučení ve Vídni. Z B. díla jsou nejdůležitější: Výklad života ze zákonů přírodních. Tresť ze spisů Darwinových a Haeckelových (1879, 1904), Die Einheitslehre (Monismus) als Religion (1897), Der Polnauer Ritualmordprozess, sein Stand von der Revision (1900). Publikoval v Časopisu lékařů českých. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.
L: AČL, s. 27 (kde bibliografie); M. Pauza a kol., Antologie z dějin českého a slovenského filosofického myšlení 2, 1989, s. 128n.; SČF, s. 62n. (kde bibliografie).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
