BURIAN Jaroslav 15.9.1922-7.7.1980: Porovnání verzí
(BURIAN_Jaroslav_15.9.1922-7.7.1980) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.9.1922 | | datum narození = 15.9.1922 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Česká Třebová |
| datum úmrtí = 7.7.1980 | | datum úmrtí = 7.7.1980 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Paříž (Francie) |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 342-343 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BURIAN, Jaroslav,''' ''* 15. 9. 1922 Česká Třebová, † 7. 7. 1980 Paříž (Francie), rusista, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny továrního mistra. Absolvoval obecnou školu | ||
+ | v Brně-Židenicích (1928–33) a studoval na IV. československém | ||
+ | státním reálném gymnáziu v Brně (1933–41), kde | ||
+ | také maturoval. Za druhé světové války byl totálně nasazen | ||
+ | v různých dělnických profesích. 1945–50 studoval obory | ||
+ | čeština a ruština na filozofické fakultě brněnské univerzity. | ||
+ | Po krátkém působení na První průmyslové škole v Brně | ||
+ | se stal interním vědeckým aspirantem Lomonosovy univerzity | ||
+ | v Moskvě (1951–55). Od 23. 4. 1956 až do své smrti | ||
+ | působil na katedře ruského jazyka a literatury Filozofické | ||
+ | fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně | ||
+ | (dnes MU). Toto pracoviště, jež bylo přejmenováno na katedru | ||
+ | ruské a sovětské literatury, od 1965 vedl. 1. 6. 1966 byl | ||
+ | jmenován docentem a 1970–74 zastával funkci proděkana | ||
+ | školy pro vědecký výzkum. | ||
+ | |||
+ | B. se zabýval především dílem Maxima Gorkého. Jemu věnoval | ||
+ | jednak kandidátskou práci s názvem ''Roman M. Gorkogo'' | ||
+ | ''Žizň Klima Samgina. Otraženije obščestvenno-političeskoj'' | ||
+ | ''borby v romaně i jego chudožestvennyje osobennosti'' i habilitační | ||
+ | na téma ''Románová díla Maxima Gorkého'', jednak několik | ||
+ | studií. Pomáhal překonávat dobové schematické výklady | ||
+ | Gorkého díla, upozornil na jeho složitý ideový vývoj a komplikovanost | ||
+ | prozaických děl. Průkopnicky zkoumal tzv. okurovský | ||
+ | cyklus (jedná se o cyklus tří prozaických děl: ''Městečko'' | ||
+ | ''Okurov'', ''Život Matveje Kožemjakina'' a ''Tři'', jež Gorkij napsal | ||
+ | počátkem dvacátého století). Svými v mnohém stále platnými | ||
+ | pracemi a závěry zasáhl do teorie ruského románu dvacátého | ||
+ | století, metodologicky překlenul uměle od sebe oddělované | ||
+ | etapy ruské literatury devatenáctého a dvacátého století. Dále | ||
+ | spolupracoval s ruskými nakladatelstvími při vydávání mj. antologie | ||
+ | české poezie, výboru z díla Aloise Jiráska a Svatopluka | ||
+ | Čecha. Přednášel i na zahraničních univerzitách, jako např. | ||
+ | v tehdejším Sovětském svazu, dále v Kluži (Rumunsko), Leedsu | ||
+ | a v Paříži. 1975–80 byl opakovaně vysílán ministerstvem | ||
+ | školství jako lektor českého jazyka na pařížskou Sorbonnu. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupisy B. prací: Kudělka – Šimeček, s. 67n. (kde soupis do poloviny | ||
+ | šedesátých let); Ročenka UJEP, 1964, s. 103; tamtéž, 1964–68, s. 473; tamtéž | ||
+ | 1968–75, s. 776; tamtéž, 1976–1985, s. 349; výběr: Razvitije russkogo | ||
+ | romana XX v., in: SPFFBU D 15, 1968, s. 81n.; Typizační a jiné tvárné | ||
+ | postupy v románě Život Klima Samgina M. Gorkého, in: tamtéž 20, 1973, | ||
+ | s. 141n.; Historicko-typologická metoda a její uplatnění při studiu současné | ||
+ | literatury, in: Československá rusistika, 1974, č. 3, s. 127n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kudělka – Šimeček, s. 67n.; F. Hejl a kol., Slavica na UJEP v Brně, 1973, | ||
+ | s. 155n.; M. Mikulášek, Zemřel J. B., in: Universitas, 1980, č. 6, s. 100n.; | ||
+ | týž, K nedožitým šedesátinám J. B., in: SPFFBU D 30, 1983, s. 101n.; | ||
+ | I. Dorovský a kol., Slavica na MU v Brně, 1993, s. 114n.; I. Pospíšil, Z tradic | ||
+ | Masarykovy univerzity. Čtveřice zapomenutých aneb Co už se do TVARu | ||
+ | nevešlo, in: Univerzitní noviny, 2001, č. 11, s. 8n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv MU Brno, fond A 2 Filozofická fakulta MU, osobní spisy, J. B., | ||
+ | kart. 25 a 46. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/333230 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Josef Šaur | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
+ | [[Kategorie:Česká Třebová]] | ||
[[Kategorie:1980]] | [[Kategorie:1980]] | ||
+ | [[Kategorie:Paříž]] |
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 15:02
Jaroslav BURIAN | |
Narození | 15.9.1922 |
---|---|
Místo narození | Česká Třebová |
Úmrtí | 7.7.1980 |
Místo úmrtí | Paříž (Francie) |
Povolání | 55- Jazykovědec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 342-343 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43399 |
BURIAN, Jaroslav, * 15. 9. 1922 Česká Třebová, † 7. 7. 1980 Paříž (Francie), rusista, pedagog
Pocházel z rodiny továrního mistra. Absolvoval obecnou školu v Brně-Židenicích (1928–33) a studoval na IV. československém státním reálném gymnáziu v Brně (1933–41), kde také maturoval. Za druhé světové války byl totálně nasazen v různých dělnických profesích. 1945–50 studoval obory čeština a ruština na filozofické fakultě brněnské univerzity. Po krátkém působení na První průmyslové škole v Brně se stal interním vědeckým aspirantem Lomonosovy univerzity v Moskvě (1951–55). Od 23. 4. 1956 až do své smrti působil na katedře ruského jazyka a literatury Filozofické fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes MU). Toto pracoviště, jež bylo přejmenováno na katedru ruské a sovětské literatury, od 1965 vedl. 1. 6. 1966 byl jmenován docentem a 1970–74 zastával funkci proděkana školy pro vědecký výzkum.
B. se zabýval především dílem Maxima Gorkého. Jemu věnoval jednak kandidátskou práci s názvem Roman M. Gorkogo Žizň Klima Samgina. Otraženije obščestvenno-političeskoj borby v romaně i jego chudožestvennyje osobennosti i habilitační na téma Románová díla Maxima Gorkého, jednak několik studií. Pomáhal překonávat dobové schematické výklady Gorkého díla, upozornil na jeho složitý ideový vývoj a komplikovanost prozaických děl. Průkopnicky zkoumal tzv. okurovský cyklus (jedná se o cyklus tří prozaických děl: Městečko Okurov, Život Matveje Kožemjakina a Tři, jež Gorkij napsal počátkem dvacátého století). Svými v mnohém stále platnými pracemi a závěry zasáhl do teorie ruského románu dvacátého století, metodologicky překlenul uměle od sebe oddělované etapy ruské literatury devatenáctého a dvacátého století. Dále spolupracoval s ruskými nakladatelstvími při vydávání mj. antologie české poezie, výboru z díla Aloise Jiráska a Svatopluka Čecha. Přednášel i na zahraničních univerzitách, jako např. v tehdejším Sovětském svazu, dále v Kluži (Rumunsko), Leedsu a v Paříži. 1975–80 byl opakovaně vysílán ministerstvem školství jako lektor českého jazyka na pařížskou Sorbonnu.
D: soupisy B. prací: Kudělka – Šimeček, s. 67n. (kde soupis do poloviny šedesátých let); Ročenka UJEP, 1964, s. 103; tamtéž, 1964–68, s. 473; tamtéž 1968–75, s. 776; tamtéž, 1976–1985, s. 349; výběr: Razvitije russkogo romana XX v., in: SPFFBU D 15, 1968, s. 81n.; Typizační a jiné tvárné postupy v románě Život Klima Samgina M. Gorkého, in: tamtéž 20, 1973, s. 141n.; Historicko-typologická metoda a její uplatnění při studiu současné literatury, in: Československá rusistika, 1974, č. 3, s. 127n.
L: Kudělka – Šimeček, s. 67n.; F. Hejl a kol., Slavica na UJEP v Brně, 1973, s. 155n.; M. Mikulášek, Zemřel J. B., in: Universitas, 1980, č. 6, s. 100n.; týž, K nedožitým šedesátinám J. B., in: SPFFBU D 30, 1983, s. 101n.; I. Dorovský a kol., Slavica na MU v Brně, 1993, s. 114n.; I. Pospíšil, Z tradic Masarykovy univerzity. Čtveřice zapomenutých aneb Co už se do TVARu nevešlo, in: Univerzitní noviny, 2001, č. 11, s. 8n.
P: Archiv MU Brno, fond A 2 Filozofická fakulta MU, osobní spisy, J. B., kart. 25 a 46.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Šaur