BURIAN Jaroslav 15.9.1922-7.7.1980: Porovnání verzí

Z Personal
(BURIAN_Jaroslav_15.9.1922-7.7.1980)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.9.1922
 
| datum narození = 15.9.1922
| místo narození =  
+
| místo narození = Česká Třebová
 
| datum úmrtí = 7.7.1980
 
| datum úmrtí = 7.7.1980
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Paříž (Francie)
 
| povolání = 55- Jazykovědec
 
| povolání = 55- Jazykovědec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav BURIAN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 342-343
 +
}}
 +
 
 +
'''BURIAN, Jaroslav,''' ''* 15. 9. 1922 Česká Třebová, † 7. 7. 1980 Paříž (Francie), rusista, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny továrního mistra. Absolvoval obecnou školu
 +
v Brně-Židenicích (1928–33) a studoval na IV. československém
 +
státním reálném gymnáziu v Brně (1933–41), kde
 +
také maturoval. Za druhé světové války byl totálně nasazen
 +
v různých dělnických profesích. 1945–50 studoval obory
 +
čeština a ruština na filozofické fakultě brněnské univerzity.
 +
Po krátkém působení na První průmyslové škole v Brně
 +
se stal interním vědeckým aspirantem Lomonosovy univerzity
 +
v Moskvě (1951–55). Od 23. 4. 1956 až do své smrti
 +
působil na katedře ruského jazyka a literatury Filozofické
 +
fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně
 +
(dnes MU). Toto pracoviště, jež bylo přejmenováno na katedru
 +
ruské a sovětské literatury, od 1965 vedl. 1. 6. 1966 byl
 +
jmenován docentem a 1970–74 zastával funkci proděkana
 +
školy pro vědecký výzkum.
 +
 
 +
B. se zabýval především dílem Maxima Gorkého. Jemu věnoval
 +
jednak kandidátskou práci s názvem ''Roman M. Gorkogo''
 +
''Žizň Klima Samgina. Otraženije obščestvenno-političeskoj''
 +
''borby v romaně i jego chudožestvennyje osobennosti'' i habilitační
 +
na téma ''Románová díla Maxima Gorkého'', jednak několik
 +
studií. Pomáhal překonávat dobové schematické výklady
 +
Gorkého díla, upozornil na jeho složitý ideový vývoj a komplikovanost
 +
prozaických děl. Průkopnicky zkoumal tzv. okurovský
 +
cyklus (jedná se o cyklus tří prozaických děl: ''Městečko''
 +
''Okurov'', ''Život Matveje Kožemjakina'' a ''Tři'', jež Gorkij napsal
 +
počátkem dvacátého století). Svými v mnohém stále platnými
 +
pracemi a závěry zasáhl do teorie ruského románu dvacátého
 +
století, metodologicky překlenul uměle od sebe oddělované
 +
etapy ruské literatury devatenáctého a dvacátého století. Dále
 +
spolupracoval s ruskými nakladatelstvími při vydávání mj. antologie
 +
české poezie, výboru z díla Aloise Jiráska a Svatopluka
 +
Čecha. Přednášel i na zahraničních univerzitách, jako např.
 +
v tehdejším Sovětském svazu, dále v Kluži (Rumunsko), Leedsu
 +
a v Paříži. 1975–80 byl opakovaně vysílán ministerstvem
 +
školství jako lektor českého jazyka na pařížskou Sorbonnu.
 +
 
 +
'''D:''' soupisy B. prací: Kudělka – Šimeček, s. 67n. (kde soupis do poloviny
 +
šedesátých let); Ročenka UJEP, 1964, s. 103; tamtéž, 1964–68, s. 473; tamtéž
 +
1968–75, s. 776; tamtéž, 1976–1985, s. 349; výběr: Razvitije russkogo
 +
romana XX v., in: SPFFBU D 15, 1968, s. 81n.; Typizační a jiné tvárné
 +
postupy v románě Život Klima Samgina M. Gorkého, in: tamtéž 20, 1973,
 +
s. 141n.; Historicko-typologická metoda a její uplatnění při studiu současné
 +
literatury, in: Československá rusistika, 1974, č. 3, s. 127n.
 +
 
 +
'''L:''' Kudělka – Šimeček, s. 67n.; F. Hejl a kol., Slavica na UJEP v Brně, 1973,
 +
s. 155n.; M. Mikulášek, Zemřel J. B., in: Universitas, 1980, č. 6, s. 100n.;
 +
týž, K nedožitým šedesátinám J. B., in: SPFFBU D 30, 1983, s. 101n.;
 +
I. Dorovský a kol., Slavica na MU v Brně, 1993, s. 114n.; I. Pospíšil, Z tradic
 +
Masarykovy univerzity. Čtveřice zapomenutých aneb Co už se do TVARu
 +
nevešlo, in: Univerzitní noviny, 2001, č. 11, s. 8n.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv MU Brno, fond A 2 Filozofická fakulta MU, osobní spisy, J. B.,
 +
kart. 25 a 46.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/333230 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Josef Šaur
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:1922]]
 +
[[Kategorie:Česká Třebová]]
 
[[Kategorie:1980]]
 
[[Kategorie:1980]]
 +
[[Kategorie:Paříž]]

Aktuální verze z 10. 10. 2019, 15:02

Jaroslav BURIAN
Narození 15.9.1922
Místo narození Česká Třebová
Úmrtí 7.7.1980
Místo úmrtí Paříž (Francie)
Povolání 55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 342-343
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43399

BURIAN, Jaroslav, * 15. 9. 1922 Česká Třebová, † 7. 7. 1980 Paříž (Francie), rusista, pedagog

Pocházel z rodiny továrního mistra. Absolvoval obecnou školu v Brně-Židenicích (1928–33) a studoval na IV. československém státním reálném gymnáziu v Brně (1933–41), kde také maturoval. Za druhé světové války byl totálně nasazen v různých dělnických profesích. 1945–50 studoval obory čeština a ruština na filozofické fakultě brněnské univerzity. Po krátkém působení na První průmyslové škole v Brně se stal interním vědeckým aspirantem Lomonosovy univerzity v Moskvě (1951–55). Od 23. 4. 1956 až do své smrti působil na katedře ruského jazyka a literatury Filozofické fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes MU). Toto pracoviště, jež bylo přejmenováno na katedru ruské a sovětské literatury, od 1965 vedl. 1. 6. 1966 byl jmenován docentem a 1970–74 zastával funkci proděkana školy pro vědecký výzkum.

B. se zabýval především dílem Maxima Gorkého. Jemu věnoval jednak kandidátskou práci s názvem Roman M. Gorkogo Žizň Klima Samgina. Otraženije obščestvenno-političeskoj borby v romaně i jego chudožestvennyje osobennosti i habilitační na téma Románová díla Maxima Gorkého, jednak několik studií. Pomáhal překonávat dobové schematické výklady Gorkého díla, upozornil na jeho složitý ideový vývoj a komplikovanost prozaických děl. Průkopnicky zkoumal tzv. okurovský cyklus (jedná se o cyklus tří prozaických děl: Městečko Okurov, Život Matveje Kožemjakina a Tři, jež Gorkij napsal počátkem dvacátého století). Svými v mnohém stále platnými pracemi a závěry zasáhl do teorie ruského románu dvacátého století, metodologicky překlenul uměle od sebe oddělované etapy ruské literatury devatenáctého a dvacátého století. Dále spolupracoval s ruskými nakladatelstvími při vydávání mj. antologie české poezie, výboru z díla Aloise Jiráska a Svatopluka Čecha. Přednášel i na zahraničních univerzitách, jako např. v tehdejším Sovětském svazu, dále v Kluži (Rumunsko), Leedsu a v Paříži. 1975–80 byl opakovaně vysílán ministerstvem školství jako lektor českého jazyka na pařížskou Sorbonnu.

D: soupisy B. prací: Kudělka – Šimeček, s. 67n. (kde soupis do poloviny šedesátých let); Ročenka UJEP, 1964, s. 103; tamtéž, 1964–68, s. 473; tamtéž 1968–75, s. 776; tamtéž, 1976–1985, s. 349; výběr: Razvitije russkogo romana XX v., in: SPFFBU D 15, 1968, s. 81n.; Typizační a jiné tvárné postupy v románě Život Klima Samgina M. Gorkého, in: tamtéž 20, 1973, s. 141n.; Historicko-typologická metoda a její uplatnění při studiu současné literatury, in: Československá rusistika, 1974, č. 3, s. 127n.

L: Kudělka – Šimeček, s. 67n.; F. Hejl a kol., Slavica na UJEP v Brně, 1973, s. 155n.; M. Mikulášek, Zemřel J. B., in: Universitas, 1980, č. 6, s. 100n.; týž, K nedožitým šedesátinám J. B., in: SPFFBU D 30, 1983, s. 101n.; I. Dorovský a kol., Slavica na MU v Brně, 1993, s. 114n.; I. Pospíšil, Z tradic Masarykovy univerzity. Čtveřice zapomenutých aneb Co už se do TVARu nevešlo, in: Univerzitní noviny, 2001, č. 11, s. 8n.

P: Archiv MU Brno, fond A 2 Filozofická fakulta MU, osobní spisy, J. B., kart. 25 a 46.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Šaur