BUSTELLI Giuseppe ?1731-2.3.1781: Porovnání verzí
(BUSTELLI_Giuseppe_0.0.1731-1781) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Giuseppe BUSTELLI | | jméno = Giuseppe BUSTELLI | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = ?1731 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = asi Lucardo (Itálie) |
− | | datum úmrtí = 1781 | + | | datum úmrtí = 2.3.1781 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | | povolání = 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 356-357 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BUSTELLI, Giuseppe''' ''(též POSTELLI, Joseph), * ? 1731 asi Lucardo (Itálie), † 2. 3. 1781 Vídeň (Rakousko), operní impresário, divadelní podnikatel'' | ||
+ | |||
+ | Své italské rodiště uvedl (1770) v soupisu mužského obyvatelstva | ||
+ | Nového Města pražského. 1764 napsal v žádosti | ||
+ | o pronájem Divadla v Kotcích na Starém Městě pražském, | ||
+ | že je vyučeným obchodníkem usazeným v Brně. Byl ochoten | ||
+ | platit pražské obci vysoký nájem, který složil na tři roky dopředu, | ||
+ | a získal tak divadlo do dědičného pronájmu. Na počátku | ||
+ | října 1764 zahájil své více než patnáctileté divadelní | ||
+ | podnikání ve střední Evropě s centrem v Praze a jeho působnost | ||
+ | sahala i do dalších měst (Drážďany, Braunschweig, Vídeň, | ||
+ | Lipsko, Lublaň, Hamburk). V době stagnace pražského | ||
+ | operního provozu na sklonku sedmdesátých let 18. století | ||
+ | se B. častěji zdržoval v Itálii a ve Vídni, kde také zemřel. Jeho | ||
+ | pozůstalost včetně garderoby, rekvizit, hudebnin a libret byla | ||
+ | v Praze vydražena. | ||
+ | |||
+ | V operním provozu B. navázal na aktivity svých pražských | ||
+ | předchůdců (např. Giovanni Battista Locatelli, Gaetano Molinari). | ||
+ | Zaměstnal kvalitní zpěvačky a zpěváky, z nichž někteří | ||
+ | (Pasquale Bondini, Domenico Guardasoni, Michele Patrassi, | ||
+ | Luigi Simoni) později jako jeho zástupci řídili operní provoz | ||
+ | v mimopražských centrech (Drážďany, Braunschweig). Pro | ||
+ | činohru najal hereckou společnost Johanna Josepha Bruniana | ||
+ | a 1777 přijal do podnájmu baletní a pantomimický soubor | ||
+ | Franze Antona Göttersdorfa. 1779 získal nového podnájemce | ||
+ | principála Karla Wahra. Italští skladatelé, které zaměstnával | ||
+ | jako kapelníky, komponovali a uváděli v Praze svá | ||
+ | nová díla (např. Domenico Fischietti: ''Vologeso'', 1764, ''Nitteti'', | ||
+ | 1765, Antonio Boroni: ''Artaserse'', 1767, ''Didone'', 1768); Vincenzo Righini složil a provedl v Praze dramma tragicomico | ||
+ | na libreto Nunziata Porty ''Il convitato di pietra osia il dissoluto'' | ||
+ | (1776), druhou pražskou operu s donjuanovským námětem | ||
+ | a zároveň první, která se dochovala v notovém materiálu. B. | ||
+ | svými inscenacemi zprostředkoval pražskému publiku také | ||
+ | díla Josefa Myslivečka ''Bellerofonte'' (1767), ''Semiramide riconosciuta'' | ||
+ | a ''Farnace'' (obě 1768) a navázal spolupráci s místním | ||
+ | skladatelem Janem Antonínem Koželuhem, jenž pro | ||
+ | B. společnost složil italské opery na libreta Pietra Metastasia | ||
+ | ''Alessandro nell’ Indie'' (1768) a ''Demofoonte'' (1771). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 1, 1883, s. 251n., 275n., 316, | ||
+ | 324, 331n., 360n.; 2, 1885, s. 3, 20n., 25, 34, 64, 70, 97n.; R. Haas, Beitrag | ||
+ | zur Geschichte der Oper in Prag und Dresden, in: Neues Archiv für Sächsische | ||
+ | Geschichte (Dresden) 37, 1916, s. 73n., 84n.; E. Šebesta, Příspěvky | ||
+ | k dějinám pražského divadla z konce 18. a počátku 19. století, in: Československé | ||
+ | divadlo 2, 1924, s. 242; O. Kamper, Hudební Praha v XVIII. věku, | ||
+ | 1936, s. 146n.; G. Gugitz, Die Totenprotokolle der Stadt Wien als Quelle | ||
+ | zur Wiener Th eatergeschichte, in: Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener | ||
+ | Theaterforschung 1953/54, Wien 1958, s. 120; P. Kneidl, Libreta italské opery | ||
+ | v Praze v 18. století. Opera v Divadle v Kotcích (1738–82), in: Strahovská | ||
+ | knihovna 2, 1967, s. 115n.; O. Landmann, Die Dresdener italienische Oper | ||
+ | zwischen Hasse und Weber. Ein Daten- und Quellenverzeichnis für die Jahre | ||
+ | 1765–1817, Dresden 1976; M. Hlochová – J. Hloch, První stálá veřejná | ||
+ | divadla pražská, in: Documenta Pragensia 3, 1983, s. 23n.; R. Eisinger, Das | ||
+ | Hagenmarkt-Theater in Braunschweig (1690–1861), Braunschweig 1990, | ||
+ | s. 179n.; T. Volek, Italská opera a další druhy zpívaného divadla. Divadlo | ||
+ | v Kotcích (ed. F. Černý), 1992, s. 53n.; J. Pokorný, J. B. a jeho hudební | ||
+ | pozůstalost, in: Miscellanea musicologica 33, 1992, s. 85n.; Grove Opera, | ||
+ | s. 660n.; A. Jakubcová, Z Prahy až k severní říšské hranici, in: Hudební věda | ||
+ | 35, 1998, s. 159n.; K. Hálová, Koželuhova operní prvotina na scéně divadla | ||
+ | v Kotcích, in: tamtéž 38, 2001, s. 321n.; Grove 2001, s. 682; Jakubcová, | ||
+ | s. 92. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv hl. města Prahy, rkp. 1203, fol. 391a–463a, inventář pozůstalosti | ||
+ | (9. 3. 1781). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/7535 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Alena Jakubcová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | [[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1731]] | [[Kategorie:1731]] | ||
+ | [[Kategorie:Lucardo]] | ||
[[Kategorie:1781]] | [[Kategorie:1781]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] |
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 15:48
Giuseppe BUSTELLI | |
Narození | ?1731 |
---|---|
Místo narození | asi Lucardo (Itálie) |
Úmrtí | 2.3.1781 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 356-357 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43459 |
BUSTELLI, Giuseppe (též POSTELLI, Joseph), * ? 1731 asi Lucardo (Itálie), † 2. 3. 1781 Vídeň (Rakousko), operní impresário, divadelní podnikatel
Své italské rodiště uvedl (1770) v soupisu mužského obyvatelstva Nového Města pražského. 1764 napsal v žádosti o pronájem Divadla v Kotcích na Starém Městě pražském, že je vyučeným obchodníkem usazeným v Brně. Byl ochoten platit pražské obci vysoký nájem, který složil na tři roky dopředu, a získal tak divadlo do dědičného pronájmu. Na počátku října 1764 zahájil své více než patnáctileté divadelní podnikání ve střední Evropě s centrem v Praze a jeho působnost sahala i do dalších měst (Drážďany, Braunschweig, Vídeň, Lipsko, Lublaň, Hamburk). V době stagnace pražského operního provozu na sklonku sedmdesátých let 18. století se B. častěji zdržoval v Itálii a ve Vídni, kde také zemřel. Jeho pozůstalost včetně garderoby, rekvizit, hudebnin a libret byla v Praze vydražena.
V operním provozu B. navázal na aktivity svých pražských předchůdců (např. Giovanni Battista Locatelli, Gaetano Molinari). Zaměstnal kvalitní zpěvačky a zpěváky, z nichž někteří (Pasquale Bondini, Domenico Guardasoni, Michele Patrassi, Luigi Simoni) později jako jeho zástupci řídili operní provoz v mimopražských centrech (Drážďany, Braunschweig). Pro činohru najal hereckou společnost Johanna Josepha Bruniana a 1777 přijal do podnájmu baletní a pantomimický soubor Franze Antona Göttersdorfa. 1779 získal nového podnájemce principála Karla Wahra. Italští skladatelé, které zaměstnával jako kapelníky, komponovali a uváděli v Praze svá nová díla (např. Domenico Fischietti: Vologeso, 1764, Nitteti, 1765, Antonio Boroni: Artaserse, 1767, Didone, 1768); Vincenzo Righini složil a provedl v Praze dramma tragicomico na libreto Nunziata Porty Il convitato di pietra osia il dissoluto (1776), druhou pražskou operu s donjuanovským námětem a zároveň první, která se dochovala v notovém materiálu. B. svými inscenacemi zprostředkoval pražskému publiku také díla Josefa Myslivečka Bellerofonte (1767), Semiramide riconosciuta a Farnace (obě 1768) a navázal spolupráci s místním skladatelem Janem Antonínem Koželuhem, jenž pro B. společnost složil italské opery na libreta Pietra Metastasia Alessandro nell’ Indie (1768) a Demofoonte (1771).
L: O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 1, 1883, s. 251n., 275n., 316, 324, 331n., 360n.; 2, 1885, s. 3, 20n., 25, 34, 64, 70, 97n.; R. Haas, Beitrag zur Geschichte der Oper in Prag und Dresden, in: Neues Archiv für Sächsische Geschichte (Dresden) 37, 1916, s. 73n., 84n.; E. Šebesta, Příspěvky k dějinám pražského divadla z konce 18. a počátku 19. století, in: Československé divadlo 2, 1924, s. 242; O. Kamper, Hudební Praha v XVIII. věku, 1936, s. 146n.; G. Gugitz, Die Totenprotokolle der Stadt Wien als Quelle zur Wiener Th eatergeschichte, in: Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung 1953/54, Wien 1958, s. 120; P. Kneidl, Libreta italské opery v Praze v 18. století. Opera v Divadle v Kotcích (1738–82), in: Strahovská knihovna 2, 1967, s. 115n.; O. Landmann, Die Dresdener italienische Oper zwischen Hasse und Weber. Ein Daten- und Quellenverzeichnis für die Jahre 1765–1817, Dresden 1976; M. Hlochová – J. Hloch, První stálá veřejná divadla pražská, in: Documenta Pragensia 3, 1983, s. 23n.; R. Eisinger, Das Hagenmarkt-Theater in Braunschweig (1690–1861), Braunschweig 1990, s. 179n.; T. Volek, Italská opera a další druhy zpívaného divadla. Divadlo v Kotcích (ed. F. Černý), 1992, s. 53n.; J. Pokorný, J. B. a jeho hudební pozůstalost, in: Miscellanea musicologica 33, 1992, s. 85n.; Grove Opera, s. 660n.; A. Jakubcová, Z Prahy až k severní říšské hranici, in: Hudební věda 35, 1998, s. 159n.; K. Hálová, Koželuhova operní prvotina na scéně divadla v Kotcích, in: tamtéž 38, 2001, s. 321n.; Grove 2001, s. 682; Jakubcová, s. 92.
P: Archiv hl. města Prahy, rkp. 1203, fol. 391a–463a, inventář pozůstalosti (9. 3. 1781).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Alena Jakubcová