CÍGLER Matěj 27.2.1867-27.10.1917: Porovnání verzí
(CÍGLER_Matěj_1867-27.10.1917) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Matěj CÍGLER | | jméno = Matěj CÍGLER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1867 | + | | datum narození = 27.2.1867 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Hamr u Českých Budějovic |
| datum úmrtí = 27.10.1917 | | datum úmrtí = 27.10.1917 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CÍGLER, Matěj''', ''* 27. 2. 1867 Hamr u Českých Budějovic, † 27. 10. 1917 Brno, pomolog, zahradník, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny zedníka. Patrně se vyučil zahradníkem | ||
+ | v Hluboké nad Vltavou a pak absolvoval Zemský pomologický | ||
+ | ústav v Praze-Tróji. Delší dobu praktikoval a pracoval | ||
+ | v několika zahradnických podnicích. Složil zkoušku učitelské | ||
+ | způsobilosti pro nižší ovocnicko-vinařské školy. Přijal místo | ||
+ | asistenta Zemského pomologického ústavu v Praze-Tróji | ||
+ | a od 1896 odborného učitele zahradnictví a správce školních | ||
+ | pokusných zahradních objektů a skleníků na Zemském vyšším | ||
+ | hospodářském ústavu (akademii) v Táboře. Nakonec | ||
+ | se stal 1902–10 ředitelem tehdejšího Českého pomologického | ||
+ | ústavu v Bohunicích u Brna (dnes střední odborná škola | ||
+ | zahradnická a střední odborné učiliště Rajhrad, pracoviště | ||
+ | Brno-Bohunice). | ||
+ | |||
+ | Po svém nástupu C. výuku reorganizoval, jednak učil ovocnictví, | ||
+ | jednak dořešil a zorganizoval např. úkoly a akce přeroubovací, | ||
+ | sortimentální, ochranářské, zpeněžovací i zpracování | ||
+ | ovoce. Dal založit cvičné školní objekty na pozemcích | ||
+ | bezplatně přidělených zemským sněmem a vysázet demonstrační | ||
+ | kultury. Jeho zálibou byly tvarované dřeviny, zvláště | ||
+ | svícny (kandelábry). Tím položil základ k prvnímu arboretu | ||
+ | na ústavu i na Moravě. Kromě výsadeb se postaral o výstavbu | ||
+ | skleníků a pořízení vnitřního zařízení školy. Vedl i její celou | ||
+ | účetní agendu. Inicioval 1905 vznik Spolku bohunických | ||
+ | absolventů, jemuž také předsedal a podporoval vzdělávací | ||
+ | a sociální cíle. Korporace udržovala styky se Spolkem cizozemských | ||
+ | zahradníků ve francouzském Chatenay. Bohunický | ||
+ | ústav se vedle školy v Mělníku stal postupně nositelem | ||
+ | zahradnického vědění a umění v českých zemích. Již jeho | ||
+ | nejstarší absolventi (mj. Jaroslav Hejl, zahradník u premonstrátů | ||
+ | v Nové Říši, Ondřej Baroš, ovocnář a učitel, Jan Jandl, | ||
+ | vrchní zahradník a učitel) nacházeli nejlepší uplatnění | ||
+ | daleko za hranicemi své vlasti, hlavně ve Francii a v Rusku, | ||
+ | ale i v zámoří. Často obsazovali místa zahradníků-ovocnářů | ||
+ | v síti hospodářských škol všech stupňů na Moravě, pracovali | ||
+ | jako okresní pomologové a činovníci různých ovocnických | ||
+ | spolků. | ||
+ | |||
+ | Svou kariéru C. dovršil 1911–17 jako inspektor ovocnictví | ||
+ | a zelinářství u českého odboru Zemědělské rady pro Markrabství | ||
+ | moravské v Brně. V této funkci dále podporoval | ||
+ | bohunickou školu a její absolventy. Vydal pouze dvě práce: | ||
+ | vlastním nákladem ''Pěstování ovocných stromů ve tvaru keřovitém'' | ||
+ | (1907) a ''Jednotné třídění a balení ovoce'' (1911). Byl prohlášen | ||
+ | čestným občanem Bohunic (dnes Brno-Bohunice). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 283; MSB | ||
+ | 1, s. 80; 25 let Zemského ovocnicko-zahradnického ústavu v Brně-Bohunicích, | ||
+ | 1925, s. 5n.; M. Vávra, Vývoj ovocnicko-vinařského a zahradnického | ||
+ | spolku moravského od roku 1816 do dneška, in: Sborník VŠZ Brno, řada 1, | ||
+ | Spisy fakulty agronomické 18, 1970, s. 733n.; A. Verbík, Zemědělské instituce | ||
+ | v letech 1848–1900 v českých zemích, in: Vědecké práce Zemědělského | ||
+ | muzea 18, 1978, s. 143n.; J. L. Peiker, K dějinám Českého pomologického | ||
+ | ústavu v Brně-Bohunicích, in: Dějiny věd a techniky 19, 1986, č. 2, s. 91n.; | ||
+ | H. Kokešová, „V úctě podepsaný…“ K působení Karla Němce na Vyšší hospodářské | ||
+ | a hospodářsko-průmyslové škole v Táboře a v Zemském pomologickém | ||
+ | ústavu v Tróji, in: Paginae historiae 11. Sborník Státního ústředního | ||
+ | archivu v Praze 2003, s. 90n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA Třeboň, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Hluboká | ||
+ | nad Vltavou, 1853–1868, fol. 188; NA Praha, fond Zemský výbor III | ||
+ | 1874–1928, sign. XVI, 8/4, kart. 6940, složka C. M.; tamtéž, fond ZÚs- | ||
+ | Hospodářská akademie Tábor, kart. 46 (prelimináře a zápisy z jednání školy); | ||
+ | tamtéž, fond Kuratorium zemských vyšších hospodářských akademií Děčín- | ||
+ | Libverda a Tábor, Vyšší hospodářská akademie Tábor, inv. č. 53, kart. 53 | ||
+ | (konkursní záležitosti C. M.); Archiv města Brna, fond M 280 Zemědělská | ||
+ | mistrovská škola, odbor zahradnický, Brno-Bohunice. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
[[Kategorie:1867]] | [[Kategorie:1867]] | ||
+ | [[Kategorie:Hamr]] | ||
[[Kategorie:1917]] | [[Kategorie:1917]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 29. 10. 2016, 21:47
Matěj CÍGLER | |
Narození | 27.2.1867 |
---|---|
Místo narození | Hamr u Českých Budějovic |
Úmrtí | 27.10.1917 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 21- Odborník rostlinné výroby |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43861 |
CÍGLER, Matěj, * 27. 2. 1867 Hamr u Českých Budějovic, † 27. 10. 1917 Brno, pomolog, zahradník, pedagog
Pocházel z rodiny zedníka. Patrně se vyučil zahradníkem v Hluboké nad Vltavou a pak absolvoval Zemský pomologický ústav v Praze-Tróji. Delší dobu praktikoval a pracoval v několika zahradnických podnicích. Složil zkoušku učitelské způsobilosti pro nižší ovocnicko-vinařské školy. Přijal místo asistenta Zemského pomologického ústavu v Praze-Tróji a od 1896 odborného učitele zahradnictví a správce školních pokusných zahradních objektů a skleníků na Zemském vyšším hospodářském ústavu (akademii) v Táboře. Nakonec se stal 1902–10 ředitelem tehdejšího Českého pomologického ústavu v Bohunicích u Brna (dnes střední odborná škola zahradnická a střední odborné učiliště Rajhrad, pracoviště Brno-Bohunice).
Po svém nástupu C. výuku reorganizoval, jednak učil ovocnictví, jednak dořešil a zorganizoval např. úkoly a akce přeroubovací, sortimentální, ochranářské, zpeněžovací i zpracování ovoce. Dal založit cvičné školní objekty na pozemcích bezplatně přidělených zemským sněmem a vysázet demonstrační kultury. Jeho zálibou byly tvarované dřeviny, zvláště svícny (kandelábry). Tím položil základ k prvnímu arboretu na ústavu i na Moravě. Kromě výsadeb se postaral o výstavbu skleníků a pořízení vnitřního zařízení školy. Vedl i její celou účetní agendu. Inicioval 1905 vznik Spolku bohunických absolventů, jemuž také předsedal a podporoval vzdělávací a sociální cíle. Korporace udržovala styky se Spolkem cizozemských zahradníků ve francouzském Chatenay. Bohunický ústav se vedle školy v Mělníku stal postupně nositelem zahradnického vědění a umění v českých zemích. Již jeho nejstarší absolventi (mj. Jaroslav Hejl, zahradník u premonstrátů v Nové Říši, Ondřej Baroš, ovocnář a učitel, Jan Jandl, vrchní zahradník a učitel) nacházeli nejlepší uplatnění daleko za hranicemi své vlasti, hlavně ve Francii a v Rusku, ale i v zámoří. Často obsazovali místa zahradníků-ovocnářů v síti hospodářských škol všech stupňů na Moravě, pracovali jako okresní pomologové a činovníci různých ovocnických spolků.
Svou kariéru C. dovršil 1911–17 jako inspektor ovocnictví a zelinářství u českého odboru Zemědělské rady pro Markrabství moravské v Brně. V této funkci dále podporoval bohunickou školu a její absolventy. Vydal pouze dvě práce: vlastním nákladem Pěstování ovocných stromů ve tvaru keřovitém (1907) a Jednotné třídění a balení ovoce (1911). Byl prohlášen čestným občanem Bohunic (dnes Brno-Bohunice).
L: Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 283; MSB 1, s. 80; 25 let Zemského ovocnicko-zahradnického ústavu v Brně-Bohunicích, 1925, s. 5n.; M. Vávra, Vývoj ovocnicko-vinařského a zahradnického spolku moravského od roku 1816 do dneška, in: Sborník VŠZ Brno, řada 1, Spisy fakulty agronomické 18, 1970, s. 733n.; A. Verbík, Zemědělské instituce v letech 1848–1900 v českých zemích, in: Vědecké práce Zemědělského muzea 18, 1978, s. 143n.; J. L. Peiker, K dějinám Českého pomologického ústavu v Brně-Bohunicích, in: Dějiny věd a techniky 19, 1986, č. 2, s. 91n.; H. Kokešová, „V úctě podepsaný…“ K působení Karla Němce na Vyšší hospodářské a hospodářsko-průmyslové škole v Táboře a v Zemském pomologickém ústavu v Tróji, in: Paginae historiae 11. Sborník Státního ústředního archivu v Praze 2003, s. 90n.
P: SOA Třeboň, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Hluboká nad Vltavou, 1853–1868, fol. 188; NA Praha, fond Zemský výbor III 1874–1928, sign. XVI, 8/4, kart. 6940, složka C. M.; tamtéž, fond ZÚs- Hospodářská akademie Tábor, kart. 46 (prelimináře a zápisy z jednání školy); tamtéž, fond Kuratorium zemských vyšších hospodářských akademií Děčín- Libverda a Tábor, Vyšší hospodářská akademie Tábor, inv. č. 53, kart. 53 (konkursní záležitosti C. M.); Archiv města Brna, fond M 280 Zemědělská mistrovská škola, odbor zahradnický, Brno-Bohunice.
Gustav Novotný