Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky COLLINUS z Chotěřiny Matouš ?1516-4.6.1566

{{Infobox - osoba
| jméno = Matouš COLLINUS z Chotěřiny
| obrázek = Collinus Matous portret.jpg
| datum narození = 1516
| místo narození = Kouřim
| datum úmrtí = 4.6.1566
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
61- Pedagog

| jiná jména = 
}}
'''COLLINUS z Chotěřiny, Matouš''' ''(též KOLIN, KOLÍN, KALINA), * ? 1516 Kouřim, † 4. 6. 1566 Praha, humanista, pedagog''

Studoval nejprve v Praze, od 1530 ve Wittenbergu (v univerzitní
matrice je ale zapsán až od 1534), kde 1540 dosáhl magisterského
titulu. Kromě vlastního studia vyučoval chlapce
z pražských patricijských rodin, kteří zároveň navštěvovali
přednášky na wittenberské univerzitě. S doporučením Philipa
Melanchtona, s nímž nadále udržoval pravidelné styky,
odešel na podzim 1540 do Prahy. V zimě 1540/41 byl
pravděpodobně vychovatelem synů Arnošta Jilemnického
z Újezdce. Od 1541 mohl díky nadaci pražského měšťana,
doktora práv Jana France z Královské Hory, vyučovat řečtinu
(později i latinu) na pražské utrakvistické univerzitě. Počátek
C. výuky řečtiny (čtení Homéra) bývá považován za důležitý
nejen v dějinách Karlovy univerzity, ale i v dějinách latinského
humanismu v českých zemích vůbec. Mezi C. žáky patřili
někteří později význační humanisté (Tomáš Mitis, Petr Codicil
z Tulechova aj.).

Na počátku 40. let C. bydlel a stravoval se v Karlově koleji.
Pro své konfesijní názory ovlivněné dlouholetým pobytem
ve Wittenbergu se brzy dostal do sporu se starokališnickými
pražskými faráři i s některými profesory pražské utrakvistické
univerzity. Jeho postavení v Praze bylo ale posilováno
přízní, kterou mu poskytovali šlechtici, např. známý mecenáš
humanistických literárních snah, místosudí a katolík
Jan st. Hodějovský z Hodějova či královský rada a rada české
komory Florián Gryspek z Gryspachu. 1542 dosáhl spolu
s několika dalšími humanisty nobilitace (z Chotěřiny, podle
Hodějovského rodiště Kotýřiny u Milevska).

Od 40. do 60. let se C. vedle výuky na Karlově univerzitě
soustředil také na vedení vlastní soukromé partikulární školy,
jež byla hojně navštěvována českými šlechtici i potomky význačných
patricijských, zřejmě nejen pražských rodin. První
sídlo této školy a zároveň bydliště C. bylo v pronajatém domě
u Týnského chrámu, druhé od přelomu 40. a 50. let v domě
zvaném Andělská zahrada na Novém Městě pražském. Mezitím
se C. 1546 oženil s Annou, zámožnou nevlastní dcerou
staroměstského měšťana Samuela Huby. Jejich manželství
zůstalo bezdětné.

V 50. letech pomáhal tajnému radovi Ferdinanda I. a známému
učenci Kašparovi z Nydbrucka sbírat materiál k jeho
zamýšlené práci o evropských církevních dějinách. Pravidelný
písemný kontakt s Nydbruckem ovlivnil jak C. latinskou
poezii, tak i tvorbu dalších osob jeho básnické skupiny.
V té době C. současně pokračoval v univerzitní výuce, a to
až do 1558, kdy byl zřejmě – zejména kvůli své proluterské
orientaci – zbaven lektorátu řečtiny a především finančních
prostředků s ním spjatých. Do konce života se soustředil
na vedení školy v domě zvaném Andělská zahrada, vlastní literární
tvorbu a redigování čtyřdílné básnické sbírky ''Farragines''.
C. zemřel raněn mrtvicí. Vliv jeho výuky i jeho literární
tvorby uznávaný již současníky se projevil při hojně navštíveném
slavnostním pohřbu (5. 6.) v pražské Betlémské kapli,
kde mu byl posléze zřízen náhrobek. Další památník dal
na C. počest 1567 zhotovit řecký humanista Jakub Palaeologus
v univerzitním Karolinu. Dnes se tento dříve několikrát
přemístěný náhrobek nachází ve velké aule Karolina.

Do dějin latinské větve českého humanismu se C. zapsal
několika desítkami spisů většího i menšího rozsahu, které
od 1540 vycházely tiskem. Významná byla také jeho korespondence
s řadou domácích i zahraničních humanistů (ze
zahraničních např. s Philipem Melanchtonem či s Kašparem
z Nydbrucka). Byl rovněž autorem několika učebnic, určených
žákům jeho soukromé školy, např. ''Elementarius libellus''
''in lingua Latina et Boiemica pro novellis scholasticis. Knížka''
''začátkův v jazyku latinském a českém pro nové žáčky…'', vydané
1550 a později znovu (jde o kombinaci učebnice se slabikářem
a katechismem a zároveň školní řád), a frekventantům
ostatních latinských partikulárních škol (''De quatuor partibus''
''grammatices či Donati Methodus de etymologia partium orationis''
''cum interpretatione Boiemica'', obé 1564, ad.).

'''D:''' soupis díla in: Knihopis, č. 3966–3967; RHB 1, s. 421n.

'''L:''' J. Jireček, Jan Hodějovský z Hodějova, jeho rod i působení a latinští básníci
tovaryšstva jeho, 1884, s. 29n.; F. Menčík, M. Kollin z Ch., in: ČNM 58,
1884, s. 208n.; OSN 5, s. 516; B. Ryba, M. C. a jeho vergiliovská universitní
čtení, in: Piovati. Sborník prací českých filologů k uctění dvoutisícího výročí
narození Vergiliova (ed. O. Jiráni – F. Novotný – B. Ryba), 1930, s. 95n.;
R. Urbánek, Novoutrakvistický humanista M. Kollin z Ch. a starší husitská
tradice, in: ČSPSČ 64, 1956, s. 1n., 70n.; J. Hejnic, Filip Melanchton, M.
C. a počátky měšťanského humanismu v Čechách, in: Listy filologické 87,
1964, s. 361n.; RHB 1, s. 416n.; M. Kopecký, Český humanismus, 1988,
s. 154, 160, 175; DUK 1, rejstřík; M. Holý, Soukromá škola M. Kollina
z Ch. v Praze a její šlechtičtí žáci, in: Cestou dějinami. Sborník k 60. narozeninám
prof. PhDr. Svatavy Rakové, CSc. (ed. E. Semotanová) 2, 2007,
s. 159n.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1061 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Holý

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]

[[Kategorie:1516]]
[[Kategorie:Kouřim]]
[[Kategorie:1566]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Collinus Matous deska.jpg|Pamětní deska Matouše Collina ve Velké aule Karolina z roku 1566
</gallery>