Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky COLLOREDO-WALLSEE Josef Maria 11.9.1735-26.11.1818

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Maria  COLLOREDO-WALLSEE
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 11.9.1735
| místo narození = Řezno (Německo)
| datum úmrtí = 26.11.1818
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel

| jiná jména = 
}}
'''COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria''', ''* 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu''

Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské
větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka
Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných
pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů
se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným
František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského
a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem
řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly
za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C.
se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem.
Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního
maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího
pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva.
Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756
se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka,
a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské
dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské
sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského
řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti
velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován
velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl
některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl
důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu
a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium).
1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými
komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes
papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem.
Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi
fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule,
která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem
19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích
(1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství
v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení
proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový
kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup
klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot
1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze
na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží.
Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu
řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy
ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C.
byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni.

'''L:''' OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho
okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358.

František Skřivánek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]

[[Kategorie:1735]]
[[Kategorie:Řezno]]
[[Kategorie:1818]]
[[Kategorie:Vídeň]]