COMETTA z Eckthurnu Domenico Benedetto , †?1620: Porovnání verzí

Z Personal
(COMETTA_z_Eckthurnu_Domenico_Benedetto_1550-1620)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Domenico Benedetto COMETTA z Eckthurnu
 
| jméno = Domenico Benedetto COMETTA z Eckthurnu
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1550
+
| datum narození =  
−
| místo narození = Devoggio
+
| místo narození = Devoggio u Lugana (Švýcarsko)
−
| datum úmrtí = 1620
+
| datum úmrtí = asi 1620/21
 
| místo úmrtí = České Budějovice
 
| místo úmrtí = České Budějovice
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Domenico Benedetto COMETTA z Eckthurnu
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 450
 +
}}
 +
'''COMETTA z Eckthurnu, Domenico Benedetto''' ''(též COMEDA, COMETA, COMOTA), * ? Devoggio u Lugana (Švýcarsko), † asi 1620/21 České Budějovice, architekt, stavitel''
 +
 
 +
Byl asi synem Giovanniho C., bratrem kameníka Antonia C.
 +
a švagrem B. Maggiho, usadil se zřejmě již v 80. letech 16.
 +
století v Českých Budějovicích, kde se poprvé oženil 1580
 +
se Zuzanou, dcerou měšťana a sladovníka Planka (Plankla),
 +
znovu pak 1614 s Lidmilou. Vlastnil několik domů a polnosti
 +
(poslední kupoval 1615) v okolí Budějovic; 1609–20
 +
byl radním. Z kšaftu Petra Voka je patrné, že ho zaměstnávali
 +
Rožmberkové. Zanechal po sobě dva syny, z nichž Joannes
 +
(† 1648), který si zvolil kněžskou dráhu, byl svého času budějovickým
 +
purkmistrem.
 +
 
 +
Od 1582 lze sledovat jeho stavební činnost u Petra Voka, patřil
 +
k tzv. starším služebníkům. Vykonával různé zednické práce
 +
a stavitelské úkoly. Na základě účetních dokladů lze zjistit,
 +
že 1582 pracoval na Hluboké, kam se vrátil 1588–90 a 1594.
 +
Budoval tehdy maštal s řezárnou a dvěma sýpkami, dělal také
 +
dlažbu a schody a osazoval krby. Dále tam stavěl Černou
 +
věž, jejíž definitivní dokončení se protáhlo. 1595 dostal C.
 +
mzdu za provedení sgrafita na nové kuchyni a pekárně a před
 +
oknem na Hluboké. Drobnější práce prováděl 1590–91
 +
na blízkém dvoře Vondrov, současně pracoval na výstavbě
 +
Nového Dvora u Netolic. V Českém Krumlově 1592–93 budoval
 +
tzv. renesanční dům Na Plášti při zámku, který vznikal
 +
pod bezprostředním vlivem architektury B. Maggiho, snad
 +
přímo podle jeho plánu. V Krumlově pracoval i na rožmberské
 +
zbrojnici (1594–1604), na špitálním kostele sv. Jošta
 +
(1596–98) a později na pivovaru (1598–1608), který stavěl
 +
společně s Hansem Haasem. 1592 začal budovat Milenovský
 +
dvůr u Protivína, pracoval při dvoře v Kratochvíli u Netolic
 +
(1592), kde pokrýval střechy a v Jindřichově Hradci na zelených
 +
pokojích zámku (1593), patrně podle návrhu G. M.
 +
Faconiho. Další jeho prací byla Budějovická brána v Českém
 +
Krumlově (kolem 1598), která je přímou citací vzorníku Sebastiana
 +
Serlia. Pokud skutečně stavěl jindřichohradeckou jezuitskou
 +
kolej (po 1595), pak pracoval podle projektu Ulrika
 +
Aostalliho. V Jindřichově Hradci 1607 zřejmě navrhl a 1608
 +
provedl úpravy vyhořelého špitálu u kostela sv. Jana Křtitele.
 +
Samostatně se dále uplatnil v Třeboni, kde je konkrétně
 +
zmíněn 1603 při úpravách domu Ruthardovského, v nově
 +
založené zahradě vystavěl lusthauz (po 1605). V Třeboni působil
 +
při stavbě věže klášterské, podle kontraktu (1610) měl
 +
také vybudovat východní bránu do zámku. Vlastní stavby C.
 +
se zakládaly na blokově pojatých tělesech, s prvky odvozenými
 +
z tvorby jeho švagra B. Maggiho. Byl znám také jako
 +
Beneš Vlach, Beneš Baumistr či Maister Benedikt.
 +
 
 +
'''L:''' F. Mareš, Materiálie k dějinám umění, uměleckého průmyslu a podobným,
 +
in: PA 17, 1897, s. 237, 238n.; Thieme – Becker 7, s. 274; Toman 1,
 +
s. 130n.; K. Šmrha, Budějovická brána v Českém Krumlově, in: Umění 4,
 +
1956, s. 82n.; týž, Českobudějovický stavitel D. C. z Eckthurnu, in: JSH 27,
 +
1958, s. 6n.; J. Kubák, Topografi e města Českých Budějovic 1540–1800,
 +
1973, s. 30, 84, 312, 332; E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, 1977,
 +
rejstřík, 4, 1982, s. 94n., 98; J. Krčálová, D. B. a Antonio Comettové v jižních
 +
Čechách, in: Umění 26, 1978, s. 34n.; táž, Renesanční stavby Baldassara
 +
Maggiho, 1986, s. 11, 48n., 56, 59, 95, 96, 98; A. Kubíková, Několik poznámek
 +
k českokrumlovskému „Renesančnímu domu“, in: Průzkumy památek
 +
4, 1997, s. 93n.; Saur 20, s. 444; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých
 +
zámků, 1999, s. 209, 244, 481, 526; Architekti, s. 116n.; MČE, s. 711;
 +
J. Chvojka, Město pod Černou věží. Vyprávění z historie Českých Budějovic,
 +
1992, s. 213.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Třeboň, fond II 357 4; tamtéž, pracoviště Jindřichův Hradec, VI B
 +
ß 2a; Rožmberkové 10, fasc. III, fol. 1a; I A 6 B ß 2; pracoviště Jindřichův
 +
Hradec, obilní účty hrad 1597–98, cedule 29 a 45; Rožmberkové 23a, fol.
 +
30v; tamtéž, Rožmberkové 27, fasc. II., fol. 1a a 3.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/123005 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Vlček
  
−
== Literatura ==
 
−
Praha 2004;  s.116n
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
  
−
[[Kategorie:1550]]
+
 
 
[[Kategorie:Devoggio]]
 
[[Kategorie:Devoggio]]
 
[[Kategorie:1620]]
 
[[Kategorie:1620]]
 
[[Kategorie:České_Budějovice]]
 
[[Kategorie:České_Budějovice]]

Aktuální verze z 12. 10. 2019, 11:51

Domenico Benedetto COMETTA z Eckthurnu
Místo narození Devoggio u Lugana (Švýcarsko)
Úmrtí asi 1620/21
Místo úmrtí České Budějovice
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 450
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44095

COMETTA z Eckthurnu, Domenico Benedetto (též COMEDA, COMETA, COMOTA), * ? Devoggio u Lugana (Švýcarsko), † asi 1620/21 České Budějovice, architekt, stavitel

Byl asi synem Giovanniho C., bratrem kameníka Antonia C. a švagrem B. Maggiho, usadil se zřejmě již v 80. letech 16. století v Českých Budějovicích, kde se poprvé oženil 1580 se Zuzanou, dcerou měšťana a sladovníka Planka (Plankla), znovu pak 1614 s Lidmilou. Vlastnil několik domů a polnosti (poslední kupoval 1615) v okolí Budějovic; 1609–20 byl radním. Z kšaftu Petra Voka je patrné, že ho zaměstnávali Rožmberkové. Zanechal po sobě dva syny, z nichž Joannes († 1648), který si zvolil kněžskou dráhu, byl svého času budějovickým purkmistrem.

Od 1582 lze sledovat jeho stavební činnost u Petra Voka, patřil k tzv. starším služebníkům. Vykonával různé zednické práce a stavitelské úkoly. Na základě účetních dokladů lze zjistit, že 1582 pracoval na Hluboké, kam se vrátil 1588–90 a 1594. Budoval tehdy maštal s řezárnou a dvěma sýpkami, dělal také dlažbu a schody a osazoval krby. Dále tam stavěl Černou věž, jejíž definitivní dokončení se protáhlo. 1595 dostal C. mzdu za provedení sgrafita na nové kuchyni a pekárně a před oknem na Hluboké. Drobnější práce prováděl 1590–91 na blízkém dvoře Vondrov, současně pracoval na výstavbě Nového Dvora u Netolic. V Českém Krumlově 1592–93 budoval tzv. renesanční dům Na Plášti při zámku, který vznikal pod bezprostředním vlivem architektury B. Maggiho, snad přímo podle jeho plánu. V Krumlově pracoval i na rožmberské zbrojnici (1594–1604), na špitálním kostele sv. Jošta (1596–98) a později na pivovaru (1598–1608), který stavěl společně s Hansem Haasem. 1592 začal budovat Milenovský dvůr u Protivína, pracoval při dvoře v Kratochvíli u Netolic (1592), kde pokrýval střechy a v Jindřichově Hradci na zelených pokojích zámku (1593), patrně podle návrhu G. M. Faconiho. Další jeho prací byla Budějovická brána v Českém Krumlově (kolem 1598), která je přímou citací vzorníku Sebastiana Serlia. Pokud skutečně stavěl jindřichohradeckou jezuitskou kolej (po 1595), pak pracoval podle projektu Ulrika Aostalliho. V Jindřichově Hradci 1607 zřejmě navrhl a 1608 provedl úpravy vyhořelého špitálu u kostela sv. Jana Křtitele. Samostatně se dále uplatnil v Třeboni, kde je konkrétně zmíněn 1603 při úpravách domu Ruthardovského, v nově založené zahradě vystavěl lusthauz (po 1605). V Třeboni působil při stavbě věže klášterské, podle kontraktu (1610) měl také vybudovat východní bránu do zámku. Vlastní stavby C. se zakládaly na blokově pojatých tělesech, s prvky odvozenými z tvorby jeho švagra B. Maggiho. Byl znám také jako Beneš Vlach, Beneš Baumistr či Maister Benedikt.

L: F. Mareš, Materiálie k dějinám umění, uměleckého průmyslu a podobným, in: PA 17, 1897, s. 237, 238n.; Thieme – Becker 7, s. 274; Toman 1, s. 130n.; K. Šmrha, Budějovická brána v Českém Krumlově, in: Umění 4, 1956, s. 82n.; týž, Českobudějovický stavitel D. C. z Eckthurnu, in: JSH 27, 1958, s. 6n.; J. Kubák, Topografi e města Českých Budějovic 1540–1800, 1973, s. 30, 84, 312, 332; E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, 1977, rejstřík, 4, 1982, s. 94n., 98; J. Krčálová, D. B. a Antonio Comettové v jižních Čechách, in: Umění 26, 1978, s. 34n.; táž, Renesanční stavby Baldassara Maggiho, 1986, s. 11, 48n., 56, 59, 95, 96, 98; A. Kubíková, Několik poznámek k českokrumlovskému „Renesančnímu domu“, in: Průzkumy památek 4, 1997, s. 93n.; Saur 20, s. 444; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 209, 244, 481, 526; Architekti, s. 116n.; MČE, s. 711; J. Chvojka, Město pod Černou věží. Vyprávění z historie Českých Budějovic, 1992, s. 213.

P: SOA Třeboň, fond II 357 4; tamtéž, pracoviště Jindřichův Hradec, VI B ß 2a; Rožmberkové 10, fasc. III, fol. 1a; I A 6 B ß 2; pracoviště Jindřichův Hradec, obilní účty hrad 1597–98, cedule 29 a 45; Rožmberkové 23a, fol. 30v; tamtéž, Rožmberkové 27, fasc. II., fol. 1a a 3.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=COMETTA_z_Eckthurnu_Domenico_Benedetto_,_†%3F1620&oldid=111644“