CREDNER Friedrich August ?1806-?1865: Porovnání verzí
(CREDNER_Bedřich_August_1806) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Friedrich August CREDNER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1806 | | datum narození = 1806 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Waltershausen bei Gotha (Německo) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = po 1865 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | | povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | ||
92- Umění - ostatní | 92- Umění - ostatní | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''CREDNER, Friedrich August''' ''(též Bedřich August), * ?1806 Waltershausen bei Gotha? (Německo), † po 1865? Praha, knihkupec, nakladatel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z početné rodiny původem z Durynska. Řemeslu | ||
+ | se učil od 1822 v Lemgo u Leopolda Helwinga, majitele významného | ||
+ | Meyerova knihkupectví, které patřilo už v 17. a | ||
+ | 18. století k největším v německy mluvících zemích. 1828 | ||
+ | působil C. jako volontér u Friedricha Fleischera v Lipsku. | ||
+ | Už tehdy začal připravovat systematický katalog nabízených | ||
+ | publikací včetně časopiseckých recenzí a dalších ohlasů, které | ||
+ | měly čtenáře informovat o jejich obsahu a úrovni. V této práci | ||
+ | pokračoval celý život a vydal ji 1865 tiskem. | ||
+ | |||
+ | Ve 30. letech pracoval v Praze v podniku Gottlieb Hasse | ||
+ | a synové a pokračoval ve své cestě za pracovními zkušenostmi | ||
+ | do Sedmihradska (Uhry). 1840 vydal v Hermannstadtu | ||
+ | (dnes Sibiu) vlastním nákladem první knihu. Jednalo | ||
+ | se o německé básně C. přítele Johanna Karla Schullera. Literární | ||
+ | tvorbě sedmihradských Němců se věnoval jako nakladatel | ||
+ | i později a nevyhýbal se ani publikacím v místním | ||
+ | nářečí. 1841 přesídlil do Temešváru (dnes Timişoara), kde | ||
+ | se osamostatnil a ve svém obchodě nabízel knihy, umělecké | ||
+ | tisky a hudebniny. 1845 se vrátil do Prahy. Se společníkem | ||
+ | Christianem Kleinbubem a za finanční podpory svého bratra | ||
+ | Ernsta C., žijícího v té době ve Vratislavi koupil od fi rmy | ||
+ | Gottlieb Hasse a synové pražské knihkupectví založené 1813 | ||
+ | Josefem Krausem. C. podnik se úspěšně rozvíjel a získal podporu | ||
+ | vlivných osobností z řad církevní hierarchie a šlechty. | ||
+ | K příznivcům firmy Credner & Kleinbub patřil např. hrabě | ||
+ | Lev Thun. 1847 získal C. titul dvorní dodavatel. Vedle | ||
+ | prodeje knih jiných nakladatelů nabízel stále častěji i vlastní | ||
+ | tisky nejrůznějšího zaměření, od odborné technické a technologické | ||
+ | literatury přes církevní spisy a politické brožury | ||
+ | až po beletrii. Malá část C. publikací vycházela v češtině, převažovala | ||
+ | německá produkce. | ||
+ | |||
+ | K revoluci 1848–49 se C. stavěl velmi kriticky. Vydavatelskou | ||
+ | činnost tehdy omezil a údajně na radu lékařů strávil | ||
+ | delší čas v lázních Teplice v Čechách. 1849 však už vydal | ||
+ | několik brožur a příležitostných tisků, které kritizovaly revoluční | ||
+ | požadavky (''Kirchner von Neukirchen über Zeitpachten''; | ||
+ | ''Graf Wurmbrand über Presseanarchie''; ''Ritter von Infelds'' | ||
+ | ''Grundzüge eines Bewirthschaftung-Systems Leo Graf Thun''; ''Offenes'' | ||
+ | ''Sendschreiben an den Prager Bürger Joh. Slawik in Betreff'' | ||
+ | ''der Ereignisse in der Pfingstwoche 1848 zu Prag'', vyšlo i česky | ||
+ | jako ''Otevřený list panu Janu Slavíkovi, měšťanu Pražskému'', | ||
+ | ''strany událostí Pražských za dnů svatodušních 1848''). | ||
+ | |||
+ | Po 1850 obdržel C. řadu oficiálních zakázek. Angažoval | ||
+ | se při vzniku a činnosti vyšší obchodní školy v Praze. Vrátil | ||
+ | se také k propagaci německé sedmihradské literární | ||
+ | tvorby. 1856 vystoupil po dohodě ze společného podniku | ||
+ | Ch. Kleinbub a firma nesla nadále jméno K. k. Hof-, | ||
+ | Buch- und Kunsthand lung von F. A. Credner. Obchodu | ||
+ | se po 1860 podařilo úspěšně překonat i obtíže spojené | ||
+ | se zavedením nového živnostenského řádu, který umožnil | ||
+ | do té doby nevídanou konkurenci. Už 1864 působilo jen | ||
+ | v Čechách 166 knihkupectví. C. podnik utrpěl tehdy ztráty, | ||
+ | měl však stále vlivné příznivce a podařilo se mu krizi překonat. | ||
+ | 1864 po čtyřiceti dvou letech práce v oboru C. podnik | ||
+ | prodal, jeho novým majitelem se od následujícího roku stal | ||
+ | H. C. J. Satow z Rigy. Jako jeden z posledních nakladatelských | ||
+ | počinů vydal C. 1865 vzpomínky s přehledem své nakladatelské | ||
+ | činnosti. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Bibliotheka transsilvanica, 2. doplněné vyd., 1865; Mein Wirken als Verleger. | ||
+ | Gönnern und Geschäftsfreunden zur Erinnerung, 1865. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' KSN 2, s. 384. | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | [[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | ||
Řádka 16: | Řádka 87: | ||
[[Kategorie:1806]] | [[Kategorie:1806]] | ||
+ | [[Kategorie:Waltershausen]] | ||
+ | [[Kategorie:1865]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 9. 11. 2016, 21:04
Friedrich August CREDNER | |
Narození | 1806 |
---|---|
Místo narození | Waltershausen bei Gotha (Německo) |
Úmrtí | po 1865 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury 92- Umění - ostatní |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44158 |
CREDNER, Friedrich August (též Bedřich August), * ?1806 Waltershausen bei Gotha? (Německo), † po 1865? Praha, knihkupec, nakladatel
Pocházel z početné rodiny původem z Durynska. Řemeslu se učil od 1822 v Lemgo u Leopolda Helwinga, majitele významného Meyerova knihkupectví, které patřilo už v 17. a 18. století k největším v německy mluvících zemích. 1828 působil C. jako volontér u Friedricha Fleischera v Lipsku. Už tehdy začal připravovat systematický katalog nabízených publikací včetně časopiseckých recenzí a dalších ohlasů, které měly čtenáře informovat o jejich obsahu a úrovni. V této práci pokračoval celý život a vydal ji 1865 tiskem.
Ve 30. letech pracoval v Praze v podniku Gottlieb Hasse a synové a pokračoval ve své cestě za pracovními zkušenostmi do Sedmihradska (Uhry). 1840 vydal v Hermannstadtu (dnes Sibiu) vlastním nákladem první knihu. Jednalo se o německé básně C. přítele Johanna Karla Schullera. Literární tvorbě sedmihradských Němců se věnoval jako nakladatel i později a nevyhýbal se ani publikacím v místním nářečí. 1841 přesídlil do Temešváru (dnes Timişoara), kde se osamostatnil a ve svém obchodě nabízel knihy, umělecké tisky a hudebniny. 1845 se vrátil do Prahy. Se společníkem Christianem Kleinbubem a za finanční podpory svého bratra Ernsta C., žijícího v té době ve Vratislavi koupil od fi rmy Gottlieb Hasse a synové pražské knihkupectví založené 1813 Josefem Krausem. C. podnik se úspěšně rozvíjel a získal podporu vlivných osobností z řad církevní hierarchie a šlechty. K příznivcům firmy Credner & Kleinbub patřil např. hrabě Lev Thun. 1847 získal C. titul dvorní dodavatel. Vedle prodeje knih jiných nakladatelů nabízel stále častěji i vlastní tisky nejrůznějšího zaměření, od odborné technické a technologické literatury přes církevní spisy a politické brožury až po beletrii. Malá část C. publikací vycházela v češtině, převažovala německá produkce.
K revoluci 1848–49 se C. stavěl velmi kriticky. Vydavatelskou činnost tehdy omezil a údajně na radu lékařů strávil delší čas v lázních Teplice v Čechách. 1849 však už vydal několik brožur a příležitostných tisků, které kritizovaly revoluční požadavky (Kirchner von Neukirchen über Zeitpachten; Graf Wurmbrand über Presseanarchie; Ritter von Infelds Grundzüge eines Bewirthschaftung-Systems Leo Graf Thun; Offenes Sendschreiben an den Prager Bürger Joh. Slawik in Betreff der Ereignisse in der Pfingstwoche 1848 zu Prag, vyšlo i česky jako Otevřený list panu Janu Slavíkovi, měšťanu Pražskému, strany událostí Pražských za dnů svatodušních 1848).
Po 1850 obdržel C. řadu oficiálních zakázek. Angažoval se při vzniku a činnosti vyšší obchodní školy v Praze. Vrátil se také k propagaci německé sedmihradské literární tvorby. 1856 vystoupil po dohodě ze společného podniku Ch. Kleinbub a firma nesla nadále jméno K. k. Hof-, Buch- und Kunsthand lung von F. A. Credner. Obchodu se po 1860 podařilo úspěšně překonat i obtíže spojené se zavedením nového živnostenského řádu, který umožnil do té doby nevídanou konkurenci. Už 1864 působilo jen v Čechách 166 knihkupectví. C. podnik utrpěl tehdy ztráty, měl však stále vlivné příznivce a podařilo se mu krizi překonat. 1864 po čtyřiceti dvou letech práce v oboru C. podnik prodal, jeho novým majitelem se od následujícího roku stal H. C. J. Satow z Rigy. Jako jeden z posledních nakladatelských počinů vydal C. 1865 vzpomínky s přehledem své nakladatelské činnosti.
D: Bibliotheka transsilvanica, 2. doplněné vyd., 1865; Mein Wirken als Verleger. Gönnern und Geschäftsfreunden zur Erinnerung, 1865.
L: KSN 2, s. 384.
Pavla Vošahlíková