CRHOVÁ Marie 11.9.1885-4.9.1973: Porovnání verzí
(CRHOVÁ_Marie_11.9.1885-4.9.1973) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Marie CRHOVÁ | | jméno = Marie CRHOVÁ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Crhova Marie portret.jpg |
| datum narození = 11.9.1885 | | datum narození = 11.9.1885 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Oskořínek u Nymburka |
| datum úmrtí = 4.9.1973 | | datum úmrtí = 4.9.1973 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 467 |
+ | }} | ||
+ | '''CRHOVÁ, Marie''', ''* 11. 9. 1885 Oskořínek u Nymburka, † 4. 9. 1973 Praha, zpěvačka'' | ||
+ | |||
+ | V matrice uvedena jako Cerhová. Zpěv studovala u ředitele | ||
+ | kůru Jana Augusta Starého v Praze a od 1916 u Emila Buriana. | ||
+ | 1906–20 získala angažmá v pražském Národním divadle | ||
+ | jako členka sboru opery s povinností menších rolí, 1920–35 | ||
+ | pak jako sólistka. Vystupovala též koncertně a věnovala se pedagogické | ||
+ | činnosti. | ||
+ | Její soprán subretního oboru měl svěží příjemný témbr, | ||
+ | v hereckém projevu se s přiměřenou koketností uplatnila | ||
+ | v rolích svůdných a něžných dívek. Od sboristky se propracovala | ||
+ | houževnatou pílí k epizodním a menším rolím. Během | ||
+ | svého působení v Národním divadle vytvořila na 150 | ||
+ | postav, z nichž některé ztvárnila více než stokrát. Byla jednou | ||
+ | z nejpilnějších sólistek Ostrčilovy éry (např. 139 vystoupení | ||
+ | v sezoně 1923/24). Do povědomí několika generací se vepsala | ||
+ | rolí Esmeraldy (B. Smetana, ''Prodaná nevěsta''), kterou | ||
+ | 1916–35 zpívala 562x, i rolí Kuchtíka (A. Dvořák, ''Rusalka'', | ||
+ | od 1918) s realistickou komickou charakteristikou v sehrané | ||
+ | dvojici s Hajným K. Hrušky. Zpívala chlapecké role | ||
+ | v Janáčkových operách. V prvním provedení ''Její pastorkyně'' | ||
+ | v Národním divadle (1916) ztvárnila ovčáka Jana, ve ''Výletech'' | ||
+ | ''pana Broučka'' (1920) trojroli Číšníka – Zázračného dítěte – | ||
+ | Žáka, Glášu v ''Kátě Kabanové'' (1922), Lapáka v ''Příhodách'' | ||
+ | ''lišky Bystroušky'' (1925). Vystoupila i v roli komorné v opeře | ||
+ | ''Věc Makropulos'' (1928). Řadila se ke spolutvůrcům janáčkovského | ||
+ | jevištního stylu. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' role – výběr: Lesní žínka (A. Dvořák, Rusalka) 1915; Barunka (K. Kovařovic, | ||
+ | Na starém bělidle) 1916; Papagena (W. A. Mozart, Kouzelná flétna); | ||
+ | Lidunka (V. Blodek, V studni); Baruška (W. A. Mozart, Figarova svatba); | ||
+ | Yniold (C. Debussy, Pelléas a Mélisanda) 1921; Lola (P. Mascagni, Sedlák | ||
+ | kavalír); Barče (B. Smetana, Hubička); Inez (G. Verdi, Trubadúr) 1922; | ||
+ | Katka (W. A. Mozart, Únos ze serailu); Tereza (V. Novák, Lucerna); Lidka | ||
+ | (B. Smetana, Dvě vdovy) 1923; Mlada (Z. Fibich, Šárka) 1925; Netopýr, | ||
+ | Popel (M. Ravel, Dítě a kouzla); Komorná (A. Dvořák, Čert a Káča) 1927; | ||
+ | Zdeňka (J. B. Foerster, Nepřemožení) 1929; Třetí Maria (R. Zamrzla, Jidáš | ||
+ | Iškariotský) 1930; Dcera Šumařova (R. Karel, Smrt kmotřička); Husopaska | ||
+ | (O. Zich, Malířský nápad) 1933. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' F. P. (F. Pala), M. C., in: Národní divadlo 10, 1932–33, č. 5, nestr.; | ||
+ | J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 2, 1968, | ||
+ | s. 69, 84, 89, 213, 217n., 240; J. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla | ||
+ | v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim; ND a jeho předchůdci, | ||
+ | s. 59; HS 1, s. 171; www.narodni-divadlo.cz – archiv (kde soupis rolí). | ||
+ | |||
+ | Helena Havlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
+ | [[Kategorie:Oskořínek]] | ||
[[Kategorie:1973]] | [[Kategorie:1973]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:10
Marie CRHOVÁ | |
Narození | 11.9.1885 |
---|---|
Místo narození | Oskořínek u Nymburka |
Úmrtí | 4.9.1973 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 467 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44174 |
CRHOVÁ, Marie, * 11. 9. 1885 Oskořínek u Nymburka, † 4. 9. 1973 Praha, zpěvačka
V matrice uvedena jako Cerhová. Zpěv studovala u ředitele kůru Jana Augusta Starého v Praze a od 1916 u Emila Buriana. 1906–20 získala angažmá v pražském Národním divadle jako členka sboru opery s povinností menších rolí, 1920–35 pak jako sólistka. Vystupovala též koncertně a věnovala se pedagogické činnosti. Její soprán subretního oboru měl svěží příjemný témbr, v hereckém projevu se s přiměřenou koketností uplatnila v rolích svůdných a něžných dívek. Od sboristky se propracovala houževnatou pílí k epizodním a menším rolím. Během svého působení v Národním divadle vytvořila na 150 postav, z nichž některé ztvárnila více než stokrát. Byla jednou z nejpilnějších sólistek Ostrčilovy éry (např. 139 vystoupení v sezoně 1923/24). Do povědomí několika generací se vepsala rolí Esmeraldy (B. Smetana, Prodaná nevěsta), kterou 1916–35 zpívala 562x, i rolí Kuchtíka (A. Dvořák, Rusalka, od 1918) s realistickou komickou charakteristikou v sehrané dvojici s Hajným K. Hrušky. Zpívala chlapecké role v Janáčkových operách. V prvním provedení Její pastorkyně v Národním divadle (1916) ztvárnila ovčáka Jana, ve Výletech pana Broučka (1920) trojroli Číšníka – Zázračného dítěte – Žáka, Glášu v Kátě Kabanové (1922), Lapáka v Příhodách lišky Bystroušky (1925). Vystoupila i v roli komorné v opeře Věc Makropulos (1928). Řadila se ke spolutvůrcům janáčkovského jevištního stylu.
D: role – výběr: Lesní žínka (A. Dvořák, Rusalka) 1915; Barunka (K. Kovařovic, Na starém bělidle) 1916; Papagena (W. A. Mozart, Kouzelná flétna); Lidunka (V. Blodek, V studni); Baruška (W. A. Mozart, Figarova svatba); Yniold (C. Debussy, Pelléas a Mélisanda) 1921; Lola (P. Mascagni, Sedlák kavalír); Barče (B. Smetana, Hubička); Inez (G. Verdi, Trubadúr) 1922; Katka (W. A. Mozart, Únos ze serailu); Tereza (V. Novák, Lucerna); Lidka (B. Smetana, Dvě vdovy) 1923; Mlada (Z. Fibich, Šárka) 1925; Netopýr, Popel (M. Ravel, Dítě a kouzla); Komorná (A. Dvořák, Čert a Káča) 1927; Zdeňka (J. B. Foerster, Nepřemožení) 1929; Třetí Maria (R. Zamrzla, Jidáš Iškariotský) 1930; Dcera Šumařova (R. Karel, Smrt kmotřička); Husopaska (O. Zich, Malířský nápad) 1933.
L: F. P. (F. Pala), M. C., in: Národní divadlo 10, 1932–33, č. 5, nestr.; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 2, 1968, s. 69, 84, 89, 213, 217n., 240; J. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim; ND a jeho předchůdci, s. 59; HS 1, s. 171; www.narodni-divadlo.cz – archiv (kde soupis rolí).
Helena Havlíková