Biografický slovník
CZAPEK Friedrich Johann Franz 16.5.1868-31.7.1921: Porovnání verzí
(CZAPEK_Friedrich_Johann_Franz_16.5.1868-31.7.1921) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 31.7.1921 | | datum úmrtí = 31.7.1921 | ||
| − | | místo úmrtí = Lipsko | + | | místo úmrtí = Lipsko (Německo) |
| povolání = 6- Botanik | | povolání = 6- Botanik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''CZAPEK, Friedrich Johann Franz''', ''* 16. 5. 1868 Praha, † 31. 7. 1921 Lipsko (Německo), fyziolog rostlin, biochemik, lékař'' | ||
| − | + | Pocházel z rodiny s lékařskou tradicí. Vystudoval medicínu | |
| − | + | na lékařské fakultě pražské německé univerzity. Zajímal | |
| + | se o farmaceutickou problematiku, zejména její fyziologickou | ||
| + | a chemickou stránku. 1891 se stal asistentem F. Hofmeistera, | ||
| + | který se zabýval fyziologií rostlin. Tento problém | ||
| + | zkoumal i C. a věnoval se mu i po skončení lékařského studia | ||
| + | (doktorát 1892), kdy odešel do Lipska k W. Pfefferovi, 1894 | ||
| + | pak do Vídně k J. Wiesnerovi, předním badatelům v tomto | ||
| + | oboru. V Lipsku začal s výzkumem gravitropismu rostlinných | ||
| + | kořenů (tehdejší označení: geotropismus), v němž pokračoval | ||
| + | po celé desetiletí. Za studium mléčnic svlačcovitých rostlin, | ||
| + | do něhož ho zasvětil tehdy pražský botanik R. Wettstein, | ||
| + | získal ve Vídni doktorát filozofie a 1895 se tam habilitoval | ||
| + | na základě svých prací o geotropismu pro obor fyziologie | ||
| + | rostlin. 1896 byl povolán na pražskou německou techniku | ||
| + | jako mimořádný profesor botaniky, zbožíznalství a technické | ||
| + | mikroskopie; řádným profesorem se tam stal 1902. Řádnou | ||
| + | profesuru botaniky získal 1906 také v Černovicích v Bukovině | ||
| + | (dnes Černivci, Ukrajina). 1907 a 1908 podnikl výzkumnou | ||
| + | cestu do Indie, na Cejlon (dnes Srí Lanka) a na Jávu, kde | ||
| + | se seznámil s problematikou tropické botaniky. Poté 1909 | ||
| + | přešel na pražskou německou univerzitu. Působil tam jako | ||
| + | profesor fyziologie rostlin a převzal odborný ústav po H. Molischovi. | ||
| + | Během první světové války byl vojenským lékařem | ||
| + | a těžce onemocněl paratyfem. Již s trvale podlomeným zdravím | ||
| + | přijal 1921 na lipské univerzitě nástupnictví za svého | ||
| + | učitele W. Pfeffera, ale následujícího roku zemřel. | ||
| + | |||
| + | Zabýval se širokou problematikou chemických procesů | ||
| + | v rostlinách – své pražské žáky orientoval v prvé řadě na průzkum chemismu buněčné protoplasmy. Za svého působení | ||
| + | na pražské technice sepsal hlavní dílo, obsáhlou příručku | ||
| + | bio chemie rostlin ''Biochemie der Pflanzen'' (ve 2 dílech 1905, | ||
| + | 2. vyd. ve 3 dílech 1913–1921, 3. vyd. 1922–1925); tato | ||
| + | kniha se nadlouho stala standardní příručkou oboru. Otázku | ||
| + | chemické stránky životních jevů a procesů shrnul v práci | ||
| + | vydané v Londýně ''Chemical Phenomena in Life'' (1911). Nabízené | ||
| + | místo na londýnské Imperial College of Sciences nepřijal. | ||
| + | Jeho dlouhodobý výzkum geotropismu probíhal zčásti | ||
| + | paralelně s obdobně zaměřeným studiem B. Němce na pražské | ||
| + | české univerzitě. C. mylně hledal vysvětlení vnímání | ||
| + | zemské tíže v rozdílu radiálního tlaku rostlinných pletiv, | ||
| + | nicméně zřejmě jako první poukázal na význam chemických | ||
| + | změn v podrážděných buňkách. V metodologii zdůrazňoval | ||
| + | nutnost ověřených experimentů. Měl široké kulturní zájmy, | ||
| + | byl ctitelem hudby R. Wagnera a próz A. Stiftera. Politicky | ||
| + | sympatizoval s liberální orientací, ale měl pochopení i pro | ||
| + | sociální problematiku. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' K. Borech, in: Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft 39, 1921, | ||
| + | s. 97n.; nekrolog in: Lotos 69, 1921, s. 3n; Almanach der Akademie der | ||
| + | Wissenschaften in Wien für das Jahr 1922, s. 168n; J. Janko, Vědy o životě | ||
| + | v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 549; NDB 3, s. 456; BL 1, s. 217, | ||
| + | ÖBL 1, s. 160. | ||
| + | |||
| + | Jan Janko | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
Verze z 13. 11. 2016, 15:28
| Friedrich Johann Franz CZAPEK | |
 | |
| Narození | 16.5.1868 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 31.7.1921 |
| Místo úmrtí | Lipsko (Německo) |
| Povolání | 6- Botanik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44275 |
CZAPEK, Friedrich Johann Franz, * 16. 5. 1868 Praha, † 31. 7. 1921 Lipsko (Německo), fyziolog rostlin, biochemik, lékař
Pocházel z rodiny s lékařskou tradicí. Vystudoval medicínu na lékařské fakultě pražské německé univerzity. Zajímal se o farmaceutickou problematiku, zejména její fyziologickou a chemickou stránku. 1891 se stal asistentem F. Hofmeistera, který se zabýval fyziologií rostlin. Tento problém zkoumal i C. a věnoval se mu i po skončení lékařského studia (doktorát 1892), kdy odešel do Lipska k W. Pfefferovi, 1894 pak do Vídně k J. Wiesnerovi, předním badatelům v tomto oboru. V Lipsku začal s výzkumem gravitropismu rostlinných kořenů (tehdejší označení: geotropismus), v němž pokračoval po celé desetiletí. Za studium mléčnic svlačcovitých rostlin, do něhož ho zasvětil tehdy pražský botanik R. Wettstein, získal ve Vídni doktorát filozofie a 1895 se tam habilitoval na základě svých prací o geotropismu pro obor fyziologie rostlin. 1896 byl povolán na pražskou německou techniku jako mimořádný profesor botaniky, zbožíznalství a technické mikroskopie; řádným profesorem se tam stal 1902. Řádnou profesuru botaniky získal 1906 také v Černovicích v Bukovině (dnes Černivci, Ukrajina). 1907 a 1908 podnikl výzkumnou cestu do Indie, na Cejlon (dnes Srí Lanka) a na Jávu, kde se seznámil s problematikou tropické botaniky. Poté 1909 přešel na pražskou německou univerzitu. Působil tam jako profesor fyziologie rostlin a převzal odborný ústav po H. Molischovi. Během první světové války byl vojenským lékařem a těžce onemocněl paratyfem. Již s trvale podlomeným zdravím přijal 1921 na lipské univerzitě nástupnictví za svého učitele W. Pfeffera, ale následujícího roku zemřel.
Zabýval se širokou problematikou chemických procesů v rostlinách – své pražské žáky orientoval v prvé řadě na průzkum chemismu buněčné protoplasmy. Za svého působení na pražské technice sepsal hlavní dílo, obsáhlou příručku bio chemie rostlin Biochemie der Pflanzen (ve 2 dílech 1905, 2. vyd. ve 3 dílech 1913–1921, 3. vyd. 1922–1925); tato kniha se nadlouho stala standardní příručkou oboru. Otázku chemické stránky životních jevů a procesů shrnul v práci vydané v Londýně Chemical Phenomena in Life (1911). Nabízené místo na londýnské Imperial College of Sciences nepřijal. Jeho dlouhodobý výzkum geotropismu probíhal zčásti paralelně s obdobně zaměřeným studiem B. Němce na pražské české univerzitě. C. mylně hledal vysvětlení vnímání zemské tíže v rozdílu radiálního tlaku rostlinných pletiv, nicméně zřejmě jako první poukázal na význam chemických změn v podrážděných buňkách. V metodologii zdůrazňoval nutnost ověřených experimentů. Měl široké kulturní zájmy, byl ctitelem hudby R. Wagnera a próz A. Stiftera. Politicky sympatizoval s liberální orientací, ale měl pochopení i pro sociální problematiku.
L: K. Borech, in: Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft 39, 1921, s. 97n.; nekrolog in: Lotos 69, 1921, s. 3n; Almanach der Akademie der Wissenschaften in Wien für das Jahr 1922, s. 168n; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 549; NDB 3, s. 456; BL 1, s. 217, ÖBL 1, s. 160.
Jan Janko
