DĚTMAR ?-2.1.982: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku DĚTMAR 900-2.1.982 na DĚTMAR ?-2.1.982 bez založení přesměrování) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 2.1.982 | | datum úmrtí = 2.1.982 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | + | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu<br />49- Náboženský nebo církevní činitel |
− | 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 185 | ||
}} | }} | ||
'''DĚTMAR''' ''(též THIETMAR), * ?, † 2. 1. 982 Praha, biskup'' | '''DĚTMAR''' ''(též THIETMAR), * ?, † 2. 1. 982 Praha, biskup'' | ||
Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Po návratu do Prahy byl slavnostně nastolen ve svatovítské | Po návratu do Prahy byl slavnostně nastolen ve svatovítské | ||
bazilice. Při té příležitosti duchovní zpívali Te Deum, velmoži | bazilice. Při té příležitosti duchovní zpívali Te Deum, velmoži | ||
− | Kristus keinado a prostý lid volal Krleš (první písemný doklad | + | ''Kristus keinado'' a prostý lid volal ''Krleš'' (první písemný doklad |
o církevním zpěvu v českých zemích). V Čechách plnil biskupské | o církevním zpěvu v českých zemích). V Čechách plnil biskupské | ||
úkoly, světil kostely, křtil obyvatele země. Pohřben byl | úkoly, světil kostely, křtil obyvatele země. Pohřben byl |
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 19:47
DĚTMAR | |
Úmrtí | 2.1.982 |
---|---|
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 185 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45407 |
DĚTMAR (též THIETMAR), * ?, † 2. 1. 982 Praha, biskup
Původně benediktin z kláštera Corvey v Sasku. Byl charakterizován jako muž učený a výmluvný, dobře ovládající slovanský jazyk. Nějaký čas pobýval v Čechách, kam přišel na pouť. Získal si přízeň českého knížete Boleslava II. Po zřízení pražského biskupství 973 ho Boleslav vybral za prvního biskupa a představil ho kněžím a lidu. Pro komplikovanou politickou situaci v říši a odpor řezenského biskupa bylo však jeho potvrzení odloženo. Teprve v lednu 976 obdržel investituru a mohučský arcibiskup Willigis ho v Brumptu v Alsasku vysvětil. 976 působil spolu s blíže nejmenovaným moravským a dalšími biskupy jako arcibiskupův poradce na soudu v Mohuči, kde byl projednáván spor v aschaffenburském klášteře sv. Petra. Po návratu do Prahy byl slavnostně nastolen ve svatovítské bazilice. Při té příležitosti duchovní zpívali Te Deum, velmoži Kristus keinado a prostý lid volal Krleš (první písemný doklad o církevním zpěvu v českých zemích). V Čechách plnil biskupské úkoly, světil kostely, křtil obyvatele země. Pohřben byl ve svatovítském kostele. Na pohřebních obřadech se podílel jeho nástupce Slavníkovec Vojtěch.
L: V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 584–609; L. Jehlička, Pražští biskupové 973–1344, in: Tisíc let pražského biskupství 973–1973, 1973, s. 123; J. Kadlec, Přehled českých církevních dějin 1, Řím 1987 (Praha 1991), s. 61n.
P: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum 1, kap. 23; Codex Diplomaticus … Bohemiae 1 (ed. G. Friedrich), č. 34, s. 40n.
Marie Bláhová