Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DAMPIERRE Henri Duval de ?1580-9.10.1620

{{Infobox - osoba
| jméno = Henri Duval de DAMPIERRE
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = ?1580
| místo narození = zámek Hans u Met (Francie)
| datum úmrtí = 9.10.1620
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = 
}}

'''de DAMPIERRE, Henri Duval,''' ''* ? 1580 zámek Hans u Met (Francie), † 9. 10. 1620 Bratislava (Slovensko), vojevůdce''

Pocházel z biskupství Mety, tehdy samostatného státečku
v rámci Svaté říše římské. Datum narození se udává různě, někdy
i 1560. Do císařských služeb vstoupil 1602, kdy bojoval
pod generálem Bastou v Sedmihradsku. 1604 porazil Gábora
Bethlena, ale musel ustoupit před Bočkajem do Uher. Příštího
roku byl velitelem Ostřihomi, obležené Turky; pro vzpouru
vlastních vojáků musel město vydat nepříteli za právo volného
odchodu. Při vyšetřování, které bylo proti němu kvůli kapitulaci
zavedeno, se obhájil, ale byl zbaven velení. V tzv. furlánské
válce (1616–17) velel úspěšně habsburskému vojsku proti
Benátčanům v bojích o Gradišku (nyní severovýchodní Itálie).
Za českého stavovského povstání vpadl D. 1618 jako první
v čele 10 000 mužů císařského vojska do jižních Čech a obsadil
Novou Bystřici a pak i České Budějovice. U Čáslavi
a Lomnice nad Lužnicí byl počátkem listopadu 1618 odražen
Matyášem Thurnem, načež musel předat velení K. Buquoyovi.
Jako velitel jednal vždycky rázně a snažil se rychle postupovat vpřed. Rozcházel se tak v názoru na vedení války s Buquoyem,
na kterého si pro jeho liknavost stěžoval ve Vídni císaři
Ferdinandu II.

Císaři, tísněnému dolnorakouskými protestanty (za tzv. bouřlivé
petice) prokázal D. 5. 6. 1619 velkou službu, když poslal
do Vídně v pravou chvíli posilu oddílu rejtarů pod Saint-
-Hilairem. Sám se zúčastnil vítězné srážky císařských s českým
stavovským vojskem (10. 6. 1619) u Záblatí v jižních
Čechách. Při pokusu proniknout na Moravu ho porazilo moravské
stavovské vojsko pod Ladislavem Velenem z Žerotína
a Fridrichem z Tiefenbachu (6. 8. 1619 u Dolních Věstonic,
o 10 dní později u Mikulova). Byl pak zatlačen zpět do
Dolních Rakous. Na podzim 1620 převzal velení nad 10 000
muži proti Gáboru Bethlenovi. Po prvním úspěchu u Lokházy
zemřel po zásahu kulí při útoku na Prešpurk (Bratislavu). D.
pluk bojoval 8. 11. téhož roku v bitvě na Bílé hoře, kde mu
v zastoupení velel D. bratr.

'''L:''' P. Skála ze Zhoře, Historie česká. Od defenestrace k Bílé hoře (ed. J. Janáček),
1984, rejstřík; A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618, 1–4,
1878–1880, passim; RSN 4, s. 41; OSN 6, s. 927; MSN 2, s. 31; KSN 3,
s. 127; NDB 4, s. 207n.; F. Hrubý, Ladislav Velen z Žerotína, 1930, rejstřík;
Documenta bohemica bellum tricennale illustrantia (ed. M. Toegel) 1–2,
1971–1972; H. Kretschmer, Sturmpetition und Blockade Wiens im Jahre
1619, in: Militärhistorische Schriftenreihe, Heft 38, Wien 1978, passim;
MČE 2, s. 23; SBS 1, s. 441; V. Dangl, Slovensko vo víre stavovských povstaní,
Bratislava 1986, s. 74n.; BLS 2, s. 194; D. Uhlíř, Černý den na Bílé hoře.
8. listopad 1620, 1998, s. 117 a passim.

Dušan Uhlíř

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1580]]
[[Kategorie:Hans]]
[[Kategorie:1620]]
[[Kategorie:Bratislava]]