DESFOURS-WALDERODE Mikuláš Vladimír 28.8.1877-1.3.1941: Porovnání verzí
(DESFOURS-WALDERODE_Mikuláš_Vladimír_28.8.1877-1.3.1941) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Křetín u Letovic | | místo narození = Křetín u Letovic | ||
| datum úmrtí = 1.3.1941 | | datum úmrtí = 1.3.1941 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | + | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu<br />53- Historik |
− | 53- Historik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 182 |
+ | }} | ||
+ | '''DESFOURS-WALDERODE, Mikuláš Vladimír''', ''* 28. 8. 1877 Křetín u Letovic, † 1. 3. 1941 Praha, velkostatkář, historik, sběratel'' | ||
+ | |||
+ | Potomek lotrinského šlechtického rodu, jehož příslušník, plukovník | ||
+ | Nicolas D. (? 1588–1661) získal 1628 mj. zámek | ||
+ | Hrubý Rohozec. Byl synem Theodora Gabriela D. (1841 až | ||
+ | 1894) a Augusty Gabriely, roz. Coudenhove (1855–1933). | ||
+ | Absolvoval řádové gymnázium v Kremsmünsteru. Potom | ||
+ | sloužil v armádě (1898 poručík, posléze rytmistr). Po dosažení | ||
+ | zletilosti se 1901 jako nejstarší syn ujal fideikomisu Hrubý | ||
+ | Rohozec – Smržovka. 1903 byl jmenován komořím. První | ||
+ | světové války se účastnil na italské frontě (1915–17), od 1917 | ||
+ | byl členem panské sněmovny. Měl úzkou vazbu na císaře | ||
+ | Karla a ve sněmovně se sblížil s historikem Jaroslavem Gollem. | ||
+ | Po rozpadu Rakouska-Uherska žil na Hrubém Rohozci. Ve | ||
+ | 20. a 30. letech 20. století se marně snažil uchovat své statky | ||
+ | nedotčené pozemkovou reformou, ač mu pomáhali mj. | ||
+ | jeho přátelé historici Josef Pekař a Josef Vítězslav Šimák. | ||
+ | 1911 byl jmenován dopisujícím členem ústřední komise pro | ||
+ | ochranu a průzkum historických a uměleckých památek ve | ||
+ | Vídni (Zentralkommission für Denkmalpflege). Po čtyřech | ||
+ | semestrech na vídeňské právnické fakultě přestoupil na filozofickou fakultu. Studia ukončil 1921 na Německé univerzitě v Praze, kde získal doktorát za disertační práci ''Beiträge zu einer'' | ||
+ | ''Biographie des Grafen Anton Friedrich Mittrowsky, 1770–'' | ||
+ | ''1842''. Od mládí se zajímal o rodovou historii a genealogii. | ||
+ | Seznámil se s jabloneckým archivářem Karlem Fischerem, | ||
+ | který z jeho podnětu pořádal rodinný archiv Desfoursů. D. | ||
+ | převzal péči o vlastní rodový archiv, věnoval se genealogickým | ||
+ | studiím za pomoci zámeckého kaplana a vlastivědného badatele | ||
+ | Jana Křtitele Hájka. Značné finanční prostředky uvolňoval | ||
+ | na rešerše v domácích i evropských archivech. Pečoval | ||
+ | rovněž o umělecké sbírky svého sídla a podporoval činnost | ||
+ | turnovského muzea. 1903 se oženil s dcerou rakouského diplomata | ||
+ | Helenou Isabelou, roz. Wydenbruckovou, s níž měl | ||
+ | syna Karla Bedřicha (1904–2000). Po rozvodu si 1922 vzal | ||
+ | její sestřenici Gabrielu Karolinu, roz. Wydenbruckovou, která | ||
+ | mu porodila syny Maxe Josefa Karla (1923–1945) a Ludvíka | ||
+ | Viléma Mikuláše (1925–1944). Měl ještě 1907 narozenou nemanželskou | ||
+ | dceru Marii Evu Zaunerovou. Jeho bratrem byl | ||
+ | diplomat Kuno Theodor (1879–1956), držitel velkostatku | ||
+ | Potštát. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Macek, Rodinný archiv D.-W. (1230) 1503–1942. Inventář, 1976; B. | ||
+ | Č., Rohozecký pán zemřel, in: Radostná studánka 2, 1940–1941, s. 127; | ||
+ | totéž, in: Pojizerské listy 56, 1941, č. 19, s. 4. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA Litoměřice, fond Rodinný archiv D.-W., Hrubý Rohozec. Sbírky | ||
+ | Mikuláše D.-W.; NA Praha, Sbírka autografů II, Sbírka genealogická D.-W.; | ||
+ | ZA Opava, fond Velkostatek Potštát. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/313010 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Hana Kábová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
Řádka 16: | Řádka 68: | ||
[[Kategorie:1877]] | [[Kategorie:1877]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Křetín]] |
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 19:44
Mikuláš Vladimír DESFOURS-WALDERODE | |
Narození | 28.8.1877 |
---|---|
Místo narození | Křetín u Letovic |
Úmrtí | 1.3.1941 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 182 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=57639 |
DESFOURS-WALDERODE, Mikuláš Vladimír, * 28. 8. 1877 Křetín u Letovic, † 1. 3. 1941 Praha, velkostatkář, historik, sběratel
Potomek lotrinského šlechtického rodu, jehož příslušník, plukovník Nicolas D. (? 1588–1661) získal 1628 mj. zámek Hrubý Rohozec. Byl synem Theodora Gabriela D. (1841 až 1894) a Augusty Gabriely, roz. Coudenhove (1855–1933). Absolvoval řádové gymnázium v Kremsmünsteru. Potom sloužil v armádě (1898 poručík, posléze rytmistr). Po dosažení zletilosti se 1901 jako nejstarší syn ujal fideikomisu Hrubý Rohozec – Smržovka. 1903 byl jmenován komořím. První světové války se účastnil na italské frontě (1915–17), od 1917 byl členem panské sněmovny. Měl úzkou vazbu na císaře Karla a ve sněmovně se sblížil s historikem Jaroslavem Gollem. Po rozpadu Rakouska-Uherska žil na Hrubém Rohozci. Ve 20. a 30. letech 20. století se marně snažil uchovat své statky nedotčené pozemkovou reformou, ač mu pomáhali mj. jeho přátelé historici Josef Pekař a Josef Vítězslav Šimák. 1911 byl jmenován dopisujícím členem ústřední komise pro ochranu a průzkum historických a uměleckých památek ve Vídni (Zentralkommission für Denkmalpflege). Po čtyřech semestrech na vídeňské právnické fakultě přestoupil na filozofickou fakultu. Studia ukončil 1921 na Německé univerzitě v Praze, kde získal doktorát za disertační práci Beiträge zu einer Biographie des Grafen Anton Friedrich Mittrowsky, 1770– 1842. Od mládí se zajímal o rodovou historii a genealogii. Seznámil se s jabloneckým archivářem Karlem Fischerem, který z jeho podnětu pořádal rodinný archiv Desfoursů. D. převzal péči o vlastní rodový archiv, věnoval se genealogickým studiím za pomoci zámeckého kaplana a vlastivědného badatele Jana Křtitele Hájka. Značné finanční prostředky uvolňoval na rešerše v domácích i evropských archivech. Pečoval rovněž o umělecké sbírky svého sídla a podporoval činnost turnovského muzea. 1903 se oženil s dcerou rakouského diplomata Helenou Isabelou, roz. Wydenbruckovou, s níž měl syna Karla Bedřicha (1904–2000). Po rozvodu si 1922 vzal její sestřenici Gabrielu Karolinu, roz. Wydenbruckovou, která mu porodila syny Maxe Josefa Karla (1923–1945) a Ludvíka Viléma Mikuláše (1925–1944). Měl ještě 1907 narozenou nemanželskou dceru Marii Evu Zaunerovou. Jeho bratrem byl diplomat Kuno Theodor (1879–1956), držitel velkostatku Potštát.
L: J. Macek, Rodinný archiv D.-W. (1230) 1503–1942. Inventář, 1976; B. Č., Rohozecký pán zemřel, in: Radostná studánka 2, 1940–1941, s. 127; totéž, in: Pojizerské listy 56, 1941, č. 19, s. 4.
P: SOA Litoměřice, fond Rodinný archiv D.-W., Hrubý Rohozec. Sbírky Mikuláše D.-W.; NA Praha, Sbírka autografů II, Sbírka genealogická D.-W.; ZA Opava, fond Velkostatek Potštát.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Hana Kábová