Biografický slovník
DIENTZENHOFER Wolfgang 16.3.1648-18.5.1706: Porovnání verzí
(DIENTZENHOFER_Wolfgang_16.3.1648-18.5.1706) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.3.1648 | | datum narození = 16.3.1648 | ||
| − | | místo narození = Ober-Ullpoint u Rosenheimu | + | | místo narození = Ober-Ullpoint (č. o. Bad Feilnbach u Rosenheimu, Německo) |
| datum úmrtí = 18.5.1706 | | datum úmrtí = 18.5.1706 | ||
| − | | místo úmrtí = Amberg | + | | místo úmrtí = Amberg (Německo) |
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''DIENTZENHOFER, Wolfgang''', ''* 16. 3. 1648 Ober-Ullpoint (č. o. Bad Feilnbach u Rosenheimu, Německo), † 18. 5. 1706 Amberg (Německo), stavitel'' | ||
| + | |||
| + | Byl bratrem Kryštofa D. (1655–1722) a strýcem Kiliána Ignáce | ||
| + | D. (1689–1751). Doklady o tom, že by získal měšťanské | ||
| + | právo v Praze chybí, známo je pouze, že 1679 získal potvrzení | ||
| + | o manželském původu, které potřeboval, aby se jako měšťan | ||
| + | usadil v Hostinném. Tam vedl ve funkci stavbyvedoucího či | ||
| + | políra stavbu františkánského kláštera, kterou navrhl stavitel | ||
| + | Martin Reiner. Když Reiner během přestavby zemřel, získal | ||
| + | D. titul stavitele. Dochovaná smlouva z 11. 3. 1681 ukázala, | ||
| + | že koncepci stěží mohl změnit, protože se zavázal dokončit | ||
| + | dílo přesně podle Reinerových plánů. Do ne zcela hotové | ||
| + | novostavby františkánského konventu v Hostinném se nastěhovali | ||
| + | řeholníci 1684. Výstavba posledního křídla se zdržela | ||
| + | o rok, 1687 byly veškeré práce dokončeny. Je docela možné, že | ||
| + | se D. během výstavby podílel na okolních stavbách. 1683–88 | ||
| + | byla datována kaple Anděla strážce v Jílovém u Držkova (poblíž | ||
| + | Železného Brodu), jejíž půdorys, vycházející z bavorské | ||
| + | typologie, by mohl být Wolfgangovým návrhem. | ||
| + | |||
| + | Nejasné zůstává, zda se D. opět načas vrátil do Prahy, ale již | ||
| + | od 1688 pracoval jako zednický mistr v Ambergu, kam přišel | ||
| + | nepochybně na pozvání staršího bratra Georga. Nejpozději | ||
| + | v červnu 1695 tam také získal měšťanství. V Německu se posléze | ||
| + | široce uplatnil, byl doložen při stavbě benediktinských | ||
| + | kostelů i klášterních budov v Michelfeldu, Weisenhohe ve | ||
| + | Francích a Ensdorfu u Ambergu, při premonstrátském klášterním | ||
| + | kostele ve Speinshartu v Horní Falci, dále při kostele | ||
| + | a klášteru salesiánek a klášteru paulánů v Ambergu, jimž | ||
| + | snad projektoval i klášterní kostel. Přestavěl kostel karmelitánů | ||
| + | ve Straubingu a zřejmě i mariánské poutní kostely nad | ||
| + | Ambergem a ve Frauenbündlu u Straubingu, zhotovil plány | ||
| + | a rozpočty pro farní kostel v Illschwangu a filiální kostel | ||
| + | v Ebermannsdorfu (oba poblíž Ambergu), postavil renthaus | ||
| + | v Ambergu, kde si vybudoval i svůj vlastní dům. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Thieme – Becker 9, s. 240; A. H. Gürth, Über W. D., in: Verhandlungen | ||
| + | des Historischen Vereins für Oberpfalz und Regensburg 99, 1958, | ||
| + | s. 5n.; V. Kotrba, Neue Beiträge zur Geschichte der D., in: Umění 21, | ||
| + | 1973, s. 161–190 (176–180); H. Zimmer, Die D., Rosenheim 1976, s. 41; | ||
| + | M. Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, 1986, s. 17, 20; P. Vlček, D. skicář | ||
| + | a česká architektura 1640–70, in: Umění 37, 1989, s. 473–497; M. Vilímková | ||
| + | – J. Brucker, D.: Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit, | ||
| + | Rosenheim 1989, 17–24; Die D. Barocke Baukunst in Bayern und Böhmen | ||
| + | (katalog výstavy), Rosenheim 1991, s. 152–166; P. Vlček – E. Havlová, Praha | ||
| + | 1610–1700, 1998, s. 240; M. Horyna – J. Kučera, Dientzenhoferové, 1998, | ||
| + | s. 33–46; Saur 27, s. 258–259; Architekti, s. 141. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlček | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1648]] | [[Kategorie:1648]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Bad Feilnbach]] |
[[Kategorie:1706]] | [[Kategorie:1706]] | ||
[[Kategorie:Amberg]] | [[Kategorie:Amberg]] | ||
Verze z 2. 1. 2017, 17:51
| Wolfgang DIENTZENHOFER | |
 | |
| Narození | 16.3.1648 |
|---|---|
| Místo narození | Ober-Ullpoint (č. o. Bad Feilnbach u Rosenheimu, Německo) |
| Úmrtí | 18.5.1706 |
| Místo úmrtí | Amberg (Německo) |
| Povolání | 74- Architekt |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136886 |
DIENTZENHOFER, Wolfgang, * 16. 3. 1648 Ober-Ullpoint (č. o. Bad Feilnbach u Rosenheimu, Německo), † 18. 5. 1706 Amberg (Německo), stavitel
Byl bratrem Kryštofa D. (1655–1722) a strýcem Kiliána Ignáce D. (1689–1751). Doklady o tom, že by získal měšťanské právo v Praze chybí, známo je pouze, že 1679 získal potvrzení o manželském původu, které potřeboval, aby se jako měšťan usadil v Hostinném. Tam vedl ve funkci stavbyvedoucího či políra stavbu františkánského kláštera, kterou navrhl stavitel Martin Reiner. Když Reiner během přestavby zemřel, získal D. titul stavitele. Dochovaná smlouva z 11. 3. 1681 ukázala, že koncepci stěží mohl změnit, protože se zavázal dokončit dílo přesně podle Reinerových plánů. Do ne zcela hotové novostavby františkánského konventu v Hostinném se nastěhovali řeholníci 1684. Výstavba posledního křídla se zdržela o rok, 1687 byly veškeré práce dokončeny. Je docela možné, že se D. během výstavby podílel na okolních stavbách. 1683–88 byla datována kaple Anděla strážce v Jílovém u Držkova (poblíž Železného Brodu), jejíž půdorys, vycházející z bavorské typologie, by mohl být Wolfgangovým návrhem.
Nejasné zůstává, zda se D. opět načas vrátil do Prahy, ale již od 1688 pracoval jako zednický mistr v Ambergu, kam přišel nepochybně na pozvání staršího bratra Georga. Nejpozději v červnu 1695 tam také získal měšťanství. V Německu se posléze široce uplatnil, byl doložen při stavbě benediktinských kostelů i klášterních budov v Michelfeldu, Weisenhohe ve Francích a Ensdorfu u Ambergu, při premonstrátském klášterním kostele ve Speinshartu v Horní Falci, dále při kostele a klášteru salesiánek a klášteru paulánů v Ambergu, jimž snad projektoval i klášterní kostel. Přestavěl kostel karmelitánů ve Straubingu a zřejmě i mariánské poutní kostely nad Ambergem a ve Frauenbündlu u Straubingu, zhotovil plány a rozpočty pro farní kostel v Illschwangu a filiální kostel v Ebermannsdorfu (oba poblíž Ambergu), postavil renthaus v Ambergu, kde si vybudoval i svůj vlastní dům.
L: Thieme – Becker 9, s. 240; A. H. Gürth, Über W. D., in: Verhandlungen des Historischen Vereins für Oberpfalz und Regensburg 99, 1958, s. 5n.; V. Kotrba, Neue Beiträge zur Geschichte der D., in: Umění 21, 1973, s. 161–190 (176–180); H. Zimmer, Die D., Rosenheim 1976, s. 41; M. Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, 1986, s. 17, 20; P. Vlček, D. skicář a česká architektura 1640–70, in: Umění 37, 1989, s. 473–497; M. Vilímková – J. Brucker, D.: Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit, Rosenheim 1989, 17–24; Die D. Barocke Baukunst in Bayern und Böhmen (katalog výstavy), Rosenheim 1991, s. 152–166; P. Vlček – E. Havlová, Praha 1610–1700, 1998, s. 240; M. Horyna – J. Kučera, Dientzenhoferové, 1998, s. 33–46; Saur 27, s. 258–259; Architekti, s. 141.
Pavel Vlček
