DIMMER Friedrich 7.11.1855-7.3.1926: Porovnání verzí
(DIMMER_Friedrich_7.11.1855-7.3.1926) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 7.3.1926 | | datum úmrtí = 7.3.1926 | ||
− | | místo úmrtí = Vídeň | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DIMMER, Friedrich''', ''* 7. 11. 1855 Praha, † 7. 3. 1926 Vídeň (Rakousko), lékař oftalmolog'' | ||
+ | |||
+ | Od 1873 studoval medicínu na univerzitách v Praze a Vídni, | ||
+ | kde byl 1878 promován. Poté pracoval jako asistent na obou | ||
+ | očních klinikách vídeňské všeobecné nemocnice: 1880–83 | ||
+ | u F. K. Arlta, 1883–84 u E. Jaegera a 1885–87 u svého švagra | ||
+ | E. Fuchse. V letním semestru 1884 suploval po Jaegerově | ||
+ | smrti vedení II. oční kliniky; 1885 se habilitoval. Jako řádný | ||
+ | profesor byl postupně přednostou všech čtyř rakouských očních | ||
+ | klinik (Innsbruck 1895–1900, Štýrský Hradec 1900–10, | ||
+ | I. vídeňská 1910–15, II. vídeňská 1916–26); všechny zmodernizoval. | ||
+ | Ve Štýrském Hradci byl 1902/03 děkanem lékařské | ||
+ | fakulty. Pod Jaegerovým vlivem se zaměřil na výzkum očního | ||
+ | pozadí pomocí oftalmoskopie a stal se jejím průkopníkem. | ||
+ | Zkoumal světelné reflexy sítnice a anatomii i fyziologii žluté | ||
+ | skvrny, korekturu afakie brýlemi, chorobné změny v oku | ||
+ | při příjici; sestrojil první použitelný přístroj pro bezreflexní | ||
+ | fotografii očního pozadí (Funduskamera, zvaná také D. | ||
+ | aparát, byla jako průkopnické dílo přijata do mnichovského | ||
+ | Technického muzea). Jeho jméno vstoupilo do oftalmologické | ||
+ | literatury i v eponymech D. dystrofie a D. keratitis nummularis. | ||
+ | 1901–25 byl D. korespondujícím členem Společnosti pro | ||
+ | podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Beiträge zur Pathologie der Netzhautabhebung, in: Wiener medizinische | ||
+ | Presse, 1886; Syphilitische Erkrankungen des Auges und Blenorrhoea | ||
+ | conjunctivae, in: E. Finger, Lehrbuch der Syphilis, Wien 1886; Der Augenspiegel | ||
+ | und die ophthalmoskopische Diagnostik, Leipzig – Wien 1887, | ||
+ | 2. vyd. 1893, 3. vyd. Leipzig 1921; Die ophthalmoskopischen Lichtreflexe | ||
+ | der Netzhaut, in: Wiener medizinische Presse, 1891; Zur Gläsercorrection | ||
+ | bei Aphakie, in: Zehender’s klinische Monatsblätter für Augenheilkunde, | ||
+ | 1891; Noch einmal die Gläsercorrection bei Aphakie, tamtéž 1892; Beiträge | ||
+ | zur Anatomie und Physiologie der Macula lutea des Menschen, Leipzig – Wien 1894; Ein Apparat zur Photographie des Augenhintergrundes, in: Xe Congrès d’Ophtalmologie, Luzern 1904, s. 143n.; Die Photographie | ||
+ | des Augenhintergrundes, Wiesbaden 1907. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 85; J. Pagel, Biographisches | ||
+ | Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien | ||
+ | 1901, s. 395; I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in | ||
+ | den letzten 50 Jahren 1, Berlin – Wien 1932–33, s. 317; L. Schönbauer, Das | ||
+ | medizinische Wien, Wien 1947, s. 417; E. C. Kelly, Encyclopedia of Medical | ||
+ | Sources, Baltimore 1948, s. 112; ÖBL 1, s. 186; E. Lesky, Die Wiener medizinische | ||
+ | Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 221, 224, 494; | ||
+ | R. Fellner – W. Höflechner, Die Augenheilkunde an der Universität Graz, | ||
+ | Graz 1973, s. 59n., 152n., 164n.; BL 2, s. 255; H. Wyklicky, Zur Geschichte | ||
+ | der Augenheilkunde in Wien: 100 Jahre II. Universitäts-Augenklinik, Wien | ||
+ | 1984, s. 65n.; Czeike 2, s. 37n.; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro | ||
+ | podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Německá akademie | ||
+ | věd v Praze), 1994, s. 53, 111; DBE 2, s. 549n. | ||
+ | |||
+ | Pavel Čech | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] |
Verze z 7. 1. 2017, 20:25
Friedrich DIMMER | |
Narození | 7.11.1855 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 7.3.1926 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136946 |
DIMMER, Friedrich, * 7. 11. 1855 Praha, † 7. 3. 1926 Vídeň (Rakousko), lékař oftalmolog
Od 1873 studoval medicínu na univerzitách v Praze a Vídni, kde byl 1878 promován. Poté pracoval jako asistent na obou očních klinikách vídeňské všeobecné nemocnice: 1880–83 u F. K. Arlta, 1883–84 u E. Jaegera a 1885–87 u svého švagra E. Fuchse. V letním semestru 1884 suploval po Jaegerově smrti vedení II. oční kliniky; 1885 se habilitoval. Jako řádný profesor byl postupně přednostou všech čtyř rakouských očních klinik (Innsbruck 1895–1900, Štýrský Hradec 1900–10, I. vídeňská 1910–15, II. vídeňská 1916–26); všechny zmodernizoval. Ve Štýrském Hradci byl 1902/03 děkanem lékařské fakulty. Pod Jaegerovým vlivem se zaměřil na výzkum očního pozadí pomocí oftalmoskopie a stal se jejím průkopníkem. Zkoumal světelné reflexy sítnice a anatomii i fyziologii žluté skvrny, korekturu afakie brýlemi, chorobné změny v oku při příjici; sestrojil první použitelný přístroj pro bezreflexní fotografii očního pozadí (Funduskamera, zvaná také D. aparát, byla jako průkopnické dílo přijata do mnichovského Technického muzea). Jeho jméno vstoupilo do oftalmologické literatury i v eponymech D. dystrofie a D. keratitis nummularis. 1901–25 byl D. korespondujícím členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách.
D: výběr: Beiträge zur Pathologie der Netzhautabhebung, in: Wiener medizinische Presse, 1886; Syphilitische Erkrankungen des Auges und Blenorrhoea conjunctivae, in: E. Finger, Lehrbuch der Syphilis, Wien 1886; Der Augenspiegel und die ophthalmoskopische Diagnostik, Leipzig – Wien 1887, 2. vyd. 1893, 3. vyd. Leipzig 1921; Die ophthalmoskopischen Lichtreflexe der Netzhaut, in: Wiener medizinische Presse, 1891; Zur Gläsercorrection bei Aphakie, in: Zehender’s klinische Monatsblätter für Augenheilkunde, 1891; Noch einmal die Gläsercorrection bei Aphakie, tamtéž 1892; Beiträge zur Anatomie und Physiologie der Macula lutea des Menschen, Leipzig – Wien 1894; Ein Apparat zur Photographie des Augenhintergrundes, in: Xe Congrès d’Ophtalmologie, Luzern 1904, s. 143n.; Die Photographie des Augenhintergrundes, Wiesbaden 1907.
L: L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 85; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 395; I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in den letzten 50 Jahren 1, Berlin – Wien 1932–33, s. 317; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, Wien 1947, s. 417; E. C. Kelly, Encyclopedia of Medical Sources, Baltimore 1948, s. 112; ÖBL 1, s. 186; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 221, 224, 494; R. Fellner – W. Höflechner, Die Augenheilkunde an der Universität Graz, Graz 1973, s. 59n., 152n., 164n.; BL 2, s. 255; H. Wyklicky, Zur Geschichte der Augenheilkunde in Wien: 100 Jahre II. Universitäts-Augenklinik, Wien 1984, s. 65n.; Czeike 2, s. 37n.; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Německá akademie věd v Praze), 1994, s. 53, 111; DBE 2, s. 549n.
Pavel Čech