DOBŘENSKÝ z Dobřenic Jan ?1525-27.4.1593: Porovnání verzí

Z Personal
(DOBŘENSKÝ_Jan_1525-27.4.1593)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan DOBŘENSKÝ
+
| jméno = Jan DOBŘENSKÝ z Dobřenic
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1525
+
| datum narození = asi 1525
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 27.4.1593
 
| datum úmrtí = 27.4.1593
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Dobřenice u Hradce Králové ?
 
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
 
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
 
22- Odborník živočišné výroby
 
22- Odborník živočišné výroby
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan DOBŘENSKÝ
+
}}
 +
'''DOBŘENSKÝ z Dobřenic, Jan''' ''(též na Dobřenicích a Březnici), * asi 1525 ?, † 27. 4. 1593 Dobřenice u Hradce Králové ?, hospodářský úředník, krajský hejtman, znalec koní''
 +
 
 +
Byl pravděpodobně synem Jana staršího D. z Dobřenic
 +
a Anny Malovcové z Chýnova (A. Sedláček uvedl jako rodiče
 +
Mikuláše D. a Markétu z Mečkova). Dobřenští byli starým
 +
českým vladyckým a později panským i hraběcím rodem,
 +
jehož první příslušníci se v pramenech objevili ve 14. století.
 +
Podle rodové legendy a nepotvrzených údajů V. Hájka
 +
z Libočan a B. Paprockého z Hlohol byli potomky kouřimských
 +
knížat. V průběhu 15.–18. století se rod rozdělil do několika
 +
větví.
 +
 
 +
D. pocházel z dobřenické větve a byl, stejně jako jeho stejnojmenný
 +
otec, vynikající hospodář a chovatel koní. Studoval
 +
na univerzitě v Lipsku. 1550–80 působil jako vrchní úředník
 +
či regent na několika panstvích v Čechách, zejména rodů
 +
Trčků a Smiřických. Po smrti otce zdědil 1580 rodový statek
 +
Dobřenice. Zasedal na zemském sněmu, ale žádný zemský
 +
úřad nezastával. 1548–80 byl veřejně činný jako hejtman
 +
Hradeckého kraje a krátce před smrtí se stal radou královéhradeckého
 +
purkrabského soudu. Během života vedl několik
 +
sporů, zejména s příslušníky okolní nižší šlechty a s městem
 +
Hradec Králové. S manželkou Annou vychovali čtyři dcery:
 +
Markétu, Kateřinu, Elišku a Johanku. Byl pohřben do rodové
 +
hrobky v Dobřenicích.
 +
 
 +
D. byl autorem rozsáhlého, dnes nezvěstného rukopisu v češtině
 +
''Naučení urozeného a statečného rytíře pana Jana Dobřenského''
 +
''z Dobřenic na Dobřenicích hejtmanům dané o řízení poddaných''
 +
''a sirotků''. První část sepsaná pravděpodobně 1550 obsahovala
 +
vlastní pojednání o správě poddaných a sirotků, rady o tom,
 +
jak se mají chovat páni ke služebníkům a služebníci k pánům,
 +
dále popisy různých druhů hospodářských písemností a také
 +
formulace přísah při konání vesnických soudů. K první části
 +
byl připojen hospodářský kalendář. Ve druhé části nazvané
 +
''Hypotrophia čili zpráva o dobytku koňském'' a složené pravděpodobně
 +
v rozmezí 1550–80 shromáždil rady zkušených osob
 +
z městského a vesnického prostředí o chovu a léčení koní.
 +
V polovině 19. století, kdy výňatky publikoval Jan Starek, byl
 +
opis spisu uložen v knihovně neznámého obyvatele Hradce
 +
Králové. J. Kalousek rozebral text ''Naučení'' a domníval se,
 +
že byl sepsán až kolem 1615 a že do něho byly pojaty zápisky
 +
a spisy dalších autorů, zejména ze 16. století.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 7, s. 713–716; J. Starek, Naučení urozeného a statečného rytíře, pana
 +
Jana D., hejtmanům dané o řízení poddaných a sirotkůw, in: ČNM 17, 1843,
 +
s. 426–433; týž, Zpráwa o dobytku koňském sepsaná statečným rytířem Janem
 +
D., pánem na Dobřenici a Březnici, in: tamtéž, s. 499–511; A. Rybička,
 +
Dobřenští z Dobřenic. Studie genealogická, in: PA 9, 1874, s. 431–443,
 +
531–539; Jireček 1, s. 162–163; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království
 +
českého 5, 1887, s. 348–350; J. Kalousek, Jana D. z Dobřenic kniha o hospodářství
 +
panském a o řízení poddaných (z roku 1550?), in: Archiv český
 +
XXII. Řády selské a instrukce hospodářské, 1905, s. 145–150; L. Skala, Naši
 +
předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80;
 +
V. Málek, Dějiny obce Dobřenice na Královéhradecku. Od nejstarších dob
 +
do roku 1945, 1996, s. 110–111; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost
 +
445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 69–71.
 +
 
 +
Vladimír Březina, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
Řádka 19: Řádka 79:
 
[[Kategorie:1525]]
 
[[Kategorie:1525]]
 
[[Kategorie:1593]]
 
[[Kategorie:1593]]
 +
[[Kategorie:Dobřenice]]

Verze z 21. 1. 2017, 16:00

Jan DOBŘENSKÝ z Dobřenic
Narození asi 1525
Úmrtí 27.4.1593
Místo úmrtí Dobřenice u Hradce Králové ?
Povolání

21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby

17- Veterinář
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45595

DOBŘENSKÝ z Dobřenic, Jan (též na Dobřenicích a Březnici), * asi 1525 ?, † 27. 4. 1593 Dobřenice u Hradce Králové ?, hospodářský úředník, krajský hejtman, znalec koní

Byl pravděpodobně synem Jana staršího D. z Dobřenic a Anny Malovcové z Chýnova (A. Sedláček uvedl jako rodiče Mikuláše D. a Markétu z Mečkova). Dobřenští byli starým českým vladyckým a později panským i hraběcím rodem, jehož první příslušníci se v pramenech objevili ve 14. století. Podle rodové legendy a nepotvrzených údajů V. Hájka z Libočan a B. Paprockého z Hlohol byli potomky kouřimských knížat. V průběhu 15.–18. století se rod rozdělil do několika větví.

D. pocházel z dobřenické větve a byl, stejně jako jeho stejnojmenný otec, vynikající hospodář a chovatel koní. Studoval na univerzitě v Lipsku. 1550–80 působil jako vrchní úředník či regent na několika panstvích v Čechách, zejména rodů Trčků a Smiřických. Po smrti otce zdědil 1580 rodový statek Dobřenice. Zasedal na zemském sněmu, ale žádný zemský úřad nezastával. 1548–80 byl veřejně činný jako hejtman Hradeckého kraje a krátce před smrtí se stal radou královéhradeckého purkrabského soudu. Během života vedl několik sporů, zejména s příslušníky okolní nižší šlechty a s městem Hradec Králové. S manželkou Annou vychovali čtyři dcery: Markétu, Kateřinu, Elišku a Johanku. Byl pohřben do rodové hrobky v Dobřenicích.

D. byl autorem rozsáhlého, dnes nezvěstného rukopisu v češtině Naučení urozeného a statečného rytíře pana Jana Dobřenského z Dobřenic na Dobřenicích hejtmanům dané o řízení poddaných a sirotků. První část sepsaná pravděpodobně 1550 obsahovala vlastní pojednání o správě poddaných a sirotků, rady o tom, jak se mají chovat páni ke služebníkům a služebníci k pánům, dále popisy různých druhů hospodářských písemností a také formulace přísah při konání vesnických soudů. K první části byl připojen hospodářský kalendář. Ve druhé části nazvané Hypotrophia čili zpráva o dobytku koňském a složené pravděpodobně v rozmezí 1550–80 shromáždil rady zkušených osob z městského a vesnického prostředí o chovu a léčení koní. V polovině 19. století, kdy výňatky publikoval Jan Starek, byl opis spisu uložen v knihovně neznámého obyvatele Hradce Králové. J. Kalousek rozebral text Naučení a domníval se, že byl sepsán až kolem 1615 a že do něho byly pojaty zápisky a spisy dalších autorů, zejména ze 16. století.

L: OSN 7, s. 713–716; J. Starek, Naučení urozeného a statečného rytíře, pana Jana D., hejtmanům dané o řízení poddaných a sirotkůw, in: ČNM 17, 1843, s. 426–433; týž, Zpráwa o dobytku koňském sepsaná statečným rytířem Janem D., pánem na Dobřenici a Březnici, in: tamtéž, s. 499–511; A. Rybička, Dobřenští z Dobřenic. Studie genealogická, in: PA 9, 1874, s. 431–443, 531–539; Jireček 1, s. 162–163; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého 5, 1887, s. 348–350; J. Kalousek, Jana D. z Dobřenic kniha o hospodářství panském a o řízení poddaných (z roku 1550?), in: Archiv český XXII. Řády selské a instrukce hospodářské, 1905, s. 145–150; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80; V. Málek, Dějiny obce Dobřenice na Královéhradecku. Od nejstarších dob do roku 1945, 1996, s. 110–111; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 69–71.

Vladimír Březina, Gustav Novotný