DOBŘENSKÝ z Dobřenic Jan ?1525-27.4.1593: Porovnání verzí
(DOBŘENSKÝ_Jan_1525-27.4.1593) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Jan DOBŘENSKÝ | + | | jméno = Jan DOBŘENSKÝ z Dobřenic |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1525 | + | | datum narození = asi 1525 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 27.4.1593 | | datum úmrtí = 27.4.1593 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Dobřenice u Hradce Králové ? |
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | ||
22- Odborník živočišné výroby | 22- Odborník živočišné výroby | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DOBŘENSKÝ z Dobřenic, Jan''' ''(též na Dobřenicích a Březnici), * asi 1525 ?, † 27. 4. 1593 Dobřenice u Hradce Králové ?, hospodářský úředník, krajský hejtman, znalec koní'' | ||
+ | |||
+ | Byl pravděpodobně synem Jana staršího D. z Dobřenic | ||
+ | a Anny Malovcové z Chýnova (A. Sedláček uvedl jako rodiče | ||
+ | Mikuláše D. a Markétu z Mečkova). Dobřenští byli starým | ||
+ | českým vladyckým a později panským i hraběcím rodem, | ||
+ | jehož první příslušníci se v pramenech objevili ve 14. století. | ||
+ | Podle rodové legendy a nepotvrzených údajů V. Hájka | ||
+ | z Libočan a B. Paprockého z Hlohol byli potomky kouřimských | ||
+ | knížat. V průběhu 15.–18. století se rod rozdělil do několika | ||
+ | větví. | ||
+ | |||
+ | D. pocházel z dobřenické větve a byl, stejně jako jeho stejnojmenný | ||
+ | otec, vynikající hospodář a chovatel koní. Studoval | ||
+ | na univerzitě v Lipsku. 1550–80 působil jako vrchní úředník | ||
+ | či regent na několika panstvích v Čechách, zejména rodů | ||
+ | Trčků a Smiřických. Po smrti otce zdědil 1580 rodový statek | ||
+ | Dobřenice. Zasedal na zemském sněmu, ale žádný zemský | ||
+ | úřad nezastával. 1548–80 byl veřejně činný jako hejtman | ||
+ | Hradeckého kraje a krátce před smrtí se stal radou královéhradeckého | ||
+ | purkrabského soudu. Během života vedl několik | ||
+ | sporů, zejména s příslušníky okolní nižší šlechty a s městem | ||
+ | Hradec Králové. S manželkou Annou vychovali čtyři dcery: | ||
+ | Markétu, Kateřinu, Elišku a Johanku. Byl pohřben do rodové | ||
+ | hrobky v Dobřenicích. | ||
+ | |||
+ | D. byl autorem rozsáhlého, dnes nezvěstného rukopisu v češtině | ||
+ | ''Naučení urozeného a statečného rytíře pana Jana Dobřenského'' | ||
+ | ''z Dobřenic na Dobřenicích hejtmanům dané o řízení poddaných'' | ||
+ | ''a sirotků''. První část sepsaná pravděpodobně 1550 obsahovala | ||
+ | vlastní pojednání o správě poddaných a sirotků, rady o tom, | ||
+ | jak se mají chovat páni ke služebníkům a služebníci k pánům, | ||
+ | dále popisy různých druhů hospodářských písemností a také | ||
+ | formulace přísah při konání vesnických soudů. K první části | ||
+ | byl připojen hospodářský kalendář. Ve druhé části nazvané | ||
+ | ''Hypotrophia čili zpráva o dobytku koňském'' a složené pravděpodobně | ||
+ | v rozmezí 1550–80 shromáždil rady zkušených osob | ||
+ | z městského a vesnického prostředí o chovu a léčení koní. | ||
+ | V polovině 19. století, kdy výňatky publikoval Jan Starek, byl | ||
+ | opis spisu uložen v knihovně neznámého obyvatele Hradce | ||
+ | Králové. J. Kalousek rozebral text ''Naučení'' a domníval se, | ||
+ | že byl sepsán až kolem 1615 a že do něho byly pojaty zápisky | ||
+ | a spisy dalších autorů, zejména ze 16. století. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 7, s. 713–716; J. Starek, Naučení urozeného a statečného rytíře, pana | ||
+ | Jana D., hejtmanům dané o řízení poddaných a sirotkůw, in: ČNM 17, 1843, | ||
+ | s. 426–433; týž, Zpráwa o dobytku koňském sepsaná statečným rytířem Janem | ||
+ | D., pánem na Dobřenici a Březnici, in: tamtéž, s. 499–511; A. Rybička, | ||
+ | Dobřenští z Dobřenic. Studie genealogická, in: PA 9, 1874, s. 431–443, | ||
+ | 531–539; Jireček 1, s. 162–163; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království | ||
+ | českého 5, 1887, s. 348–350; J. Kalousek, Jana D. z Dobřenic kniha o hospodářství | ||
+ | panském a o řízení poddaných (z roku 1550?), in: Archiv český | ||
+ | XXII. Řády selské a instrukce hospodářské, 1905, s. 145–150; L. Skala, Naši | ||
+ | předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80; | ||
+ | V. Málek, Dějiny obce Dobřenice na Královéhradecku. Od nejstarších dob | ||
+ | do roku 1945, 1996, s. 110–111; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost | ||
+ | 445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 69–71. | ||
+ | |||
+ | Vladimír Březina, Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
Řádka 19: | Řádka 79: | ||
[[Kategorie:1525]] | [[Kategorie:1525]] | ||
[[Kategorie:1593]] | [[Kategorie:1593]] | ||
+ | [[Kategorie:Dobřenice]] |
Verze z 21. 1. 2017, 16:00
Jan DOBŘENSKÝ z Dobřenic | |
Narození | asi 1525 |
---|---|
Úmrtí | 27.4.1593 |
Místo úmrtí | Dobřenice u Hradce Králové ? |
Povolání |
21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby 17- Veterinář |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45595 |
DOBŘENSKÝ z Dobřenic, Jan (též na Dobřenicích a Březnici), * asi 1525 ?, † 27. 4. 1593 Dobřenice u Hradce Králové ?, hospodářský úředník, krajský hejtman, znalec koní
Byl pravděpodobně synem Jana staršího D. z Dobřenic a Anny Malovcové z Chýnova (A. Sedláček uvedl jako rodiče Mikuláše D. a Markétu z Mečkova). Dobřenští byli starým českým vladyckým a později panským i hraběcím rodem, jehož první příslušníci se v pramenech objevili ve 14. století. Podle rodové legendy a nepotvrzených údajů V. Hájka z Libočan a B. Paprockého z Hlohol byli potomky kouřimských knížat. V průběhu 15.–18. století se rod rozdělil do několika větví.
D. pocházel z dobřenické větve a byl, stejně jako jeho stejnojmenný otec, vynikající hospodář a chovatel koní. Studoval na univerzitě v Lipsku. 1550–80 působil jako vrchní úředník či regent na několika panstvích v Čechách, zejména rodů Trčků a Smiřických. Po smrti otce zdědil 1580 rodový statek Dobřenice. Zasedal na zemském sněmu, ale žádný zemský úřad nezastával. 1548–80 byl veřejně činný jako hejtman Hradeckého kraje a krátce před smrtí se stal radou královéhradeckého purkrabského soudu. Během života vedl několik sporů, zejména s příslušníky okolní nižší šlechty a s městem Hradec Králové. S manželkou Annou vychovali čtyři dcery: Markétu, Kateřinu, Elišku a Johanku. Byl pohřben do rodové hrobky v Dobřenicích.
D. byl autorem rozsáhlého, dnes nezvěstného rukopisu v češtině Naučení urozeného a statečného rytíře pana Jana Dobřenského z Dobřenic na Dobřenicích hejtmanům dané o řízení poddaných a sirotků. První část sepsaná pravděpodobně 1550 obsahovala vlastní pojednání o správě poddaných a sirotků, rady o tom, jak se mají chovat páni ke služebníkům a služebníci k pánům, dále popisy různých druhů hospodářských písemností a také formulace přísah při konání vesnických soudů. K první části byl připojen hospodářský kalendář. Ve druhé části nazvané Hypotrophia čili zpráva o dobytku koňském a složené pravděpodobně v rozmezí 1550–80 shromáždil rady zkušených osob z městského a vesnického prostředí o chovu a léčení koní. V polovině 19. století, kdy výňatky publikoval Jan Starek, byl opis spisu uložen v knihovně neznámého obyvatele Hradce Králové. J. Kalousek rozebral text Naučení a domníval se, že byl sepsán až kolem 1615 a že do něho byly pojaty zápisky a spisy dalších autorů, zejména ze 16. století.
L: OSN 7, s. 713–716; J. Starek, Naučení urozeného a statečného rytíře, pana Jana D., hejtmanům dané o řízení poddaných a sirotkůw, in: ČNM 17, 1843, s. 426–433; týž, Zpráwa o dobytku koňském sepsaná statečným rytířem Janem D., pánem na Dobřenici a Březnici, in: tamtéž, s. 499–511; A. Rybička, Dobřenští z Dobřenic. Studie genealogická, in: PA 9, 1874, s. 431–443, 531–539; Jireček 1, s. 162–163; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého 5, 1887, s. 348–350; J. Kalousek, Jana D. z Dobřenic kniha o hospodářství panském a o řízení poddaných (z roku 1550?), in: Archiv český XXII. Řády selské a instrukce hospodářské, 1905, s. 145–150; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80; V. Málek, Dějiny obce Dobřenice na Královéhradecku. Od nejstarších dob do roku 1945, 1996, s. 110–111; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 69–71.
Vladimír Březina, Gustav Novotný