DOBRÝ Antonín 14.6.1857-26.12.1924: Porovnání verzí

Z Personal
(DOBRÝ_Antonín_14.6.1857-26.12.1924)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.6.1857
 
| datum narození = 14.6.1857
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Pětikozly u Mladé Boleslavi
 
| datum úmrtí = 26.12.1924
 
| datum úmrtí = 26.12.1924
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Mladá Boleslav
 
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
 
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Antonín DOBRÝ
+
}}
 +
'''DOBRÝ, Antonín''', ''* 14. 6. 1857 Pětikozly u Mladé Boleslavi, † 26. 12. 1924 Mladá Boleslav, podnikatel ve strojírenství''
 +
 
 +
Byl synem strojníka a zakladatele rodinné firmy v Dolním
 +
Cetně Antonína D. (1825–1894). Po studiích nastoupil
 +
do rodinného podniku, který v té době vyráběl především
 +
hospodářské nářadí a jednoduché zemědělské stroje (řezačky,
 +
brány, ruční mlátičky, kruhadla na řepu, secí stroje). 1883
 +
se D. významně podílel na stavbě nového závodu s moderním
 +
strojním zařízením v Dolním Cetně. Kromě dosavadního
 +
sortimentu firma pronikla na domácí i zahraniční trhy zejména
 +
s ledkovačem Ideal. Po otcově smrti převzal D. její řízení.
 +
Od 1896 si spolu s bratrem Eduardem, kterého přizval k vedení
 +
podniku, pronajal strojnickou dílnu Ludvíka Bernarda
 +
v Mladé Boleslavi. 1897 ji přeměnil na filiálku, hlavní závod
 +
byl ponechán v Dolním Cetně.
 +
 
 +
Na počátku 1899 bratři podali společně žádost o povolení
 +
stavby hospodářské strojírny u Kosmonoské ulice, vedle areálu
 +
automobilky Laurin & Klement. Během několika měsíců
 +
byla vybudována slévárna, strojovna, truhlářská dílna, kovárna,
 +
zámečnická dílna, kotelna, natěračská dílna, leštírna
 +
a rozsáhlé skladiště. Od 1900 v nové továrně zahájili výrobu,
 +
která se kromě zemědělských strojů soustředila na vývoj
 +
a výrobu výbušných motorů. O dva roky později zakoupili
 +
patent na proslulé, původně francouzské motory Gnome, které
 +
konstruktéři firmy výrazně vylepšili. 1907 přistavěli nové
 +
dílny, strojírnu a lakovnu. 1909 přibyla další truhlářská dílna
 +
a nové skladovací prostory. 1910 došlo k další dostavbě továrny,
 +
zámečnická dílna byla rozšířena o montovnu motorů, postavena
 +
byla nová lakovna, pila, spájovna, skladiště a technické
 +
kanceláře. Neustálé rozšiřování výroby, včetně vývoje nového
 +
univerzálního traktoru (1912) a zakoupení patentu na naftový
 +
motor od vynálezce Kudlicze o rok později, si vyžádalo nové
 +
investice. Odbyt výrobků však zejména během krize 1911–12
 +
poklesl. Majetek firmy byl akcionován a kapitálově zajištěn
 +
pražskou Agrární bankou. 1914 se konala ustavující valná hromada
 +
nové akciové společnosti Rolnická strojírna a slévárna
 +
dříve Ant. Dobrý v Mladé Boleslavi, s akciovým kapitálem
 +
790 000 korun, která byla zapsána do obchodního rejstříku.
 +
D. byl zvolen členem správní rady a zároveň jmenován ředitelem
 +
podniku. Díky rozsáhlým vojenským zakázkám podnik
 +
slušně prosperoval i během první světové války, nemusel sahat
 +
ani k většímu propouštění zaměstnanců. D. zásluhy se však nesetkaly
 +
s oprávněnou odezvou, naopak jeho členství ve správní
 +
radě bylo zpochybněno, problémy měl i s Agrární bankou,
 +
od 1917 se schůzí účastnil jen jako zpravodaj s úkolem informovat
 +
o prodeji, stavu zaměstnanců a dalších okolnostech činnosti
 +
podniku, nikoliv jako řádný člen s hlasovacím právem.
 +
Tehdy již trpěl zdravotními potížemi. Většinu svých akcií dal
 +
proto přepsat na děti – čtyři syny a dceru. Přes dílčí problémy
 +
se podnik po válce úspěšně rozvíjel. Výrobní program tvořily
 +
benzinové, naftové i plynové motory, parní lokomobily, mlátičky,
 +
lisy na slámu, žentoury, stroje na řezanku a další produkty.
 +
Rozvoj výroby podpořila i stavba nové truhlárny a kotelny
 +
1919. V továrně o rozloze více než 21 ha tehdy pracovalo přes
 +
sto dělníků. Obchodní politiku podporovaly vlastní prodejny
 +
v Praze, Táboře, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Brně,
 +
Bratislavě i Košicích a řada obchodních zástupců v Čechách,
 +
na Moravě i v sousedních zemích. Od 1923 měl podnik koncesi
 +
také na výrobu a opravu parních kotlů. V následujícím
 +
roce se D. zdravotní stav zhoršil a s příspěvkem od správní
 +
rady (12 000 Kč ročně) byl poslán na odpočinek.
 +
 
 +
'''L:''' Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku, 2001; J. Procházka,
 +
Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna dříve A. Dobrý v Mladé
 +
Boleslavi, in: Almanach VII. sjezdu československých inženýrů a architektů
 +
r. 1927 v Mladé Boleslavi, 1927; Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna,
 +
dříve A. D., Mladá Boleslav, in: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem,
 +
Nové Benátky, 1941.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Praha – SOkA Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna
 +
A. D.; Archiv Škoda Auto Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna
 +
A. D.
 +
 
 +
Luděk Beneš
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
  
 
[[Kategorie:1857]]
 
[[Kategorie:1857]]
 +
[[Kategorie:Pětikozly]]
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:1924]]
 +
[[Kategorie:Mladá Boleslav]]

Verze z 21. 1. 2017, 15:47

Antonín DOBRÝ
Narození 14.6.1857
Místo narození Pětikozly u Mladé Boleslavi
Úmrtí 26.12.1924
Místo úmrtí Mladá Boleslav
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=66994

DOBRÝ, Antonín, * 14. 6. 1857 Pětikozly u Mladé Boleslavi, † 26. 12. 1924 Mladá Boleslav, podnikatel ve strojírenství

Byl synem strojníka a zakladatele rodinné firmy v Dolním Cetně Antonína D. (1825–1894). Po studiích nastoupil do rodinného podniku, který v té době vyráběl především hospodářské nářadí a jednoduché zemědělské stroje (řezačky, brány, ruční mlátičky, kruhadla na řepu, secí stroje). 1883 se D. významně podílel na stavbě nového závodu s moderním strojním zařízením v Dolním Cetně. Kromě dosavadního sortimentu firma pronikla na domácí i zahraniční trhy zejména s ledkovačem Ideal. Po otcově smrti převzal D. její řízení. Od 1896 si spolu s bratrem Eduardem, kterého přizval k vedení podniku, pronajal strojnickou dílnu Ludvíka Bernarda v Mladé Boleslavi. 1897 ji přeměnil na filiálku, hlavní závod byl ponechán v Dolním Cetně.

Na počátku 1899 bratři podali společně žádost o povolení stavby hospodářské strojírny u Kosmonoské ulice, vedle areálu automobilky Laurin & Klement. Během několika měsíců byla vybudována slévárna, strojovna, truhlářská dílna, kovárna, zámečnická dílna, kotelna, natěračská dílna, leštírna a rozsáhlé skladiště. Od 1900 v nové továrně zahájili výrobu, která se kromě zemědělských strojů soustředila na vývoj a výrobu výbušných motorů. O dva roky později zakoupili patent na proslulé, původně francouzské motory Gnome, které konstruktéři firmy výrazně vylepšili. 1907 přistavěli nové dílny, strojírnu a lakovnu. 1909 přibyla další truhlářská dílna a nové skladovací prostory. 1910 došlo k další dostavbě továrny, zámečnická dílna byla rozšířena o montovnu motorů, postavena byla nová lakovna, pila, spájovna, skladiště a technické kanceláře. Neustálé rozšiřování výroby, včetně vývoje nového univerzálního traktoru (1912) a zakoupení patentu na naftový motor od vynálezce Kudlicze o rok později, si vyžádalo nové investice. Odbyt výrobků však zejména během krize 1911–12 poklesl. Majetek firmy byl akcionován a kapitálově zajištěn pražskou Agrární bankou. 1914 se konala ustavující valná hromada nové akciové společnosti Rolnická strojírna a slévárna dříve Ant. Dobrý v Mladé Boleslavi, s akciovým kapitálem 790 000 korun, která byla zapsána do obchodního rejstříku. D. byl zvolen členem správní rady a zároveň jmenován ředitelem podniku. Díky rozsáhlým vojenským zakázkám podnik slušně prosperoval i během první světové války, nemusel sahat ani k většímu propouštění zaměstnanců. D. zásluhy se však nesetkaly s oprávněnou odezvou, naopak jeho členství ve správní radě bylo zpochybněno, problémy měl i s Agrární bankou, od 1917 se schůzí účastnil jen jako zpravodaj s úkolem informovat o prodeji, stavu zaměstnanců a dalších okolnostech činnosti podniku, nikoliv jako řádný člen s hlasovacím právem. Tehdy již trpěl zdravotními potížemi. Většinu svých akcií dal proto přepsat na děti – čtyři syny a dceru. Přes dílčí problémy se podnik po válce úspěšně rozvíjel. Výrobní program tvořily benzinové, naftové i plynové motory, parní lokomobily, mlátičky, lisy na slámu, žentoury, stroje na řezanku a další produkty. Rozvoj výroby podpořila i stavba nové truhlárny a kotelny 1919. V továrně o rozloze více než 21 ha tehdy pracovalo přes sto dělníků. Obchodní politiku podporovaly vlastní prodejny v Praze, Táboře, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Brně, Bratislavě i Košicích a řada obchodních zástupců v Čechách, na Moravě i v sousedních zemích. Od 1923 měl podnik koncesi také na výrobu a opravu parních kotlů. V následujícím roce se D. zdravotní stav zhoršil a s příspěvkem od správní rady (12 000 Kč ročně) byl poslán na odpočinek.

L: Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku, 2001; J. Procházka, Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna dříve A. Dobrý v Mladé Boleslavi, in: Almanach VII. sjezdu československých inženýrů a architektů r. 1927 v Mladé Boleslavi, 1927; Akciová společnost Rolnická strojírna a slévárna, dříve A. D., Mladá Boleslav, in: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky, 1941.

P: SOA Praha – SOkA Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna A. D.; Archiv Škoda Auto Mladá Boleslav, fond Rolnická strojírna a slévárna A. D.

Luděk Beneš

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DOBRÝ_Antonín_14.6.1857-26.12.1924&oldid=97438“