DOBROVOLNÝ Viktor 2.3.1909-13.12.1987: Porovnání verzí

Z Personal
(DOBROVOLNÝ_Viktor_2.3.1909-13.12.1987)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Viktor DOBROVOLNÝ
 
| jméno = Viktor DOBROVOLNÝ
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Dobrovolny Viktor portret.jpg
 
| datum narození = 2.3.1909
 
| datum narození = 2.3.1909
−
| místo narození = Borová u Přibyslavi
+
| místo narození = Havlíčkova Borová
 
| datum úmrtí = 13.12.1987
 
| datum úmrtí = 13.12.1987
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Viktor DOBROVOLNÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 261
 +
}}
 +
'''DOBROVOLNÝ, Viktor''', ''* 2. 3. 1909 Havlíčkova Borová, † 13. 12. 1987 Praha, sochař''
 +
 
 +
Pocházel z pěti dětí novináře Filipa D. (1880–1930), původně
 +
tkalce v textilní továrně v Havlíčkově Borové. Později se
 +
rodina přestěhovala do Prahy. Absolvoval žižkovskou reálku
 +
(1920–24), v uměleckoprůmyslovém závodě J. Palmeho se
 +
1924–28 vyučil kresbě písma, ornamentu, pískování a leptání
 +
skla. 1927–34 studoval na Uměleckoprůmyslové škole
 +
u sochaře, glyptika a sklářského výtvarníka J. Drahoňovského.
 +
Oženil se s K. Zvolánkovou.
 +
 
 +
Během protektorátu se zapojil do komunistického protifašistického
 +
odboje a byl od 1941 až do konce války vězněn v koncentračních
 +
táborech Mauthausen a Dachau. Autobiografické
 +
zážitky z nich zachytil v knize ''Mučili člověka'' (1945). Po osvobození
 +
se ucházel o místo pedagoga na Uměleckoprůmyslové
 +
škole v Praze, ale nebyl přijat a nastoupil jako technický redaktor
 +
do nakladatelství Máj. Na přelomu čtyřicátých a padesátých
 +
let absolvoval studijní cesty do Anglie, Francie, Polska
 +
a SSSR. 1950 se stal členem Svazu československých výtvarných
 +
umělců a 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem.
 +
 
 +
D. se věnoval především sochařské tvorbě, ale blízká mu byla
 +
také kresba, jejíž základy si osvojil u prof. Drahoňovského.
 +
V začátcích publikoval ilustrace a karikatury v časopisech
 +
''Kronika'', ''Oheň'' a ''Der Simpl''. Jeho dílo okrajově zahrnovalo také
 +
malbu. V sochařské tvorbě byly zastoupeny volné i reliéfní plastiky,
 +
pomníky a medaile. Používal různé materiály – tesal do
 +
kamene, pracoval s hlínou, sádrou a dřevem a odléval z bronzu.
 +
Ve třicátých letech byl ovlivněn moderními uměleckými
 +
směry, např. sociálním uměním nebo kubismem. Po válce se
 +
však zvláště ve veřejných zakázkách přiklonil k socialistickému
 +
realismu. Ze zahraničních sochařů ho inspirovali zejména
 +
P. Picasso, A. Archipenko, H. Moore a M. Ernst, z českých
 +
např. J. Štursa. Při realizaci státních zakázek vycházel ze socialistického
 +
realismu (busty K. Gottwalda a A. Zápotockého,
 +
pomníky, medaile). Ve volné tvorbě dospěl D. k vytváření abstraktních
 +
nefigurativních plastik i řady postav vyjadřujících
 +
jeho obdiv k ženě. D. tvorba byla od šedesátých let pravidelně
 +
prezentována v rámci samostatných i kolektivních výstav
 +
doma i v zahraničí. Zastoupení má ve sbírkách: Národní galerie,
 +
Galerie hlavního města Prahy, Uměleckoprůmyslové muzeum,
 +
Oblastní galerie Liberec, Památník Terezín, Památník
 +
Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové.
 +
 
 +
'''D:''' samostatné výstavy: Galerie Václava Špály, Praha 1960; Obecní dům Praha,
 +
1971; Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod, 1971; Oblastní galerie
 +
Liberec, 1972; Výstavní síň Města Mostu, Most 1972; Městský dům kultury
 +
Karviná, 1974; k. p. Tesla, podniková knihovna, Praha 1978, 1981, 1984;
 +
Galerie výtvarného umění Cheb, 1982; Galerie umění Karlovy Vary, 1983;
 +
Ústřední kulturní dům železničářů Praha, 1983; Národní galerie Praha-Zbraslav, 1984; Galerie Modrý pavilon Praha, 1988.
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 166; Toman D, s. 45; B. Stehlíková, Umění v koncentračních
 +
táborech, in: Výtvarná kultura 8, 1984, č. 4, s. 10–14; V. Procházka,
 +
V. D. (plastika a kresby, výběr z tvorby), 1988; týž, Autor emotivních forem,
 +
in: Ateliér, 1988, č. 2, s. 3; NEČVU 2, s. 977 (se soupisem literatury);
 +
SČSVU 2, s. 64.
 +
 
 +
'''P:''' stálá expozice v Památníku Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové
 +
od 2007.
 +
 
 +
Aleš Veselý
  
−
== Literatura ==
 
−
SČSVV II., 64;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
  
 
[[Kategorie:1909]]
 
[[Kategorie:1909]]
−
[[Kategorie:Borová_u_Přibyslavi]]
+
[[Kategorie:Havlíčkova Borová]]
 
[[Kategorie:1987]]
 
[[Kategorie:1987]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 19. 12. 2019, 19:35

Viktor DOBROVOLNÝ
Narození 2.3.1909
Místo narození Havlíčkova Borová
Úmrtí 13.12.1987
Místo úmrtí Praha
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 261
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45583

DOBROVOLNÝ, Viktor, * 2. 3. 1909 Havlíčkova Borová, † 13. 12. 1987 Praha, sochař

Pocházel z pěti dětí novináře Filipa D. (1880–1930), původně tkalce v textilní továrně v Havlíčkově Borové. Později se rodina přestěhovala do Prahy. Absolvoval žižkovskou reálku (1920–24), v uměleckoprůmyslovém závodě J. Palmeho se 1924–28 vyučil kresbě písma, ornamentu, pískování a leptání skla. 1927–34 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u sochaře, glyptika a sklářského výtvarníka J. Drahoňovského. Oženil se s K. Zvolánkovou.

Během protektorátu se zapojil do komunistického protifašistického odboje a byl od 1941 až do konce války vězněn v koncentračních táborech Mauthausen a Dachau. Autobiografické zážitky z nich zachytil v knize Mučili člověka (1945). Po osvobození se ucházel o místo pedagoga na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, ale nebyl přijat a nastoupil jako technický redaktor do nakladatelství Máj. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let absolvoval studijní cesty do Anglie, Francie, Polska a SSSR. 1950 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců a 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem.

D. se věnoval především sochařské tvorbě, ale blízká mu byla také kresba, jejíž základy si osvojil u prof. Drahoňovského. V začátcích publikoval ilustrace a karikatury v časopisech Kronika, Oheň a Der Simpl. Jeho dílo okrajově zahrnovalo také malbu. V sochařské tvorbě byly zastoupeny volné i reliéfní plastiky, pomníky a medaile. Používal různé materiály – tesal do kamene, pracoval s hlínou, sádrou a dřevem a odléval z bronzu. Ve třicátých letech byl ovlivněn moderními uměleckými směry, např. sociálním uměním nebo kubismem. Po válce se však zvláště ve veřejných zakázkách přiklonil k socialistickému realismu. Ze zahraničních sochařů ho inspirovali zejména P. Picasso, A. Archipenko, H. Moore a M. Ernst, z českých např. J. Štursa. Při realizaci státních zakázek vycházel ze socialistického realismu (busty K. Gottwalda a A. Zápotockého, pomníky, medaile). Ve volné tvorbě dospěl D. k vytváření abstraktních nefigurativních plastik i řady postav vyjadřujících jeho obdiv k ženě. D. tvorba byla od šedesátých let pravidelně prezentována v rámci samostatných i kolektivních výstav doma i v zahraničí. Zastoupení má ve sbírkách: Národní galerie, Galerie hlavního města Prahy, Uměleckoprůmyslové muzeum, Oblastní galerie Liberec, Památník Terezín, Památník Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové.

D: samostatné výstavy: Galerie Václava Špály, Praha 1960; Obecní dům Praha, 1971; Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod, 1971; Oblastní galerie Liberec, 1972; Výstavní síň Města Mostu, Most 1972; Městský dům kultury Karviná, 1974; k. p. Tesla, podniková knihovna, Praha 1978, 1981, 1984; Galerie výtvarného umění Cheb, 1982; Galerie umění Karlovy Vary, 1983; Ústřední kulturní dům železničářů Praha, 1983; Národní galerie Praha-Zbraslav, 1984; Galerie Modrý pavilon Praha, 1988.

L: Toman 1, s. 166; Toman D, s. 45; B. Stehlíková, Umění v koncentračních táborech, in: Výtvarná kultura 8, 1984, č. 4, s. 10–14; V. Procházka, V. D. (plastika a kresby, výběr z tvorby), 1988; týž, Autor emotivních forem, in: Ateliér, 1988, č. 2, s. 3; NEČVU 2, s. 977 (se soupisem literatury); SČSVU 2, s. 64.

P: stálá expozice v Památníku Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové od 2007.

Aleš Veselý

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DOBROVOLNÝ_Viktor_2.3.1909-13.12.1987&oldid=115931“