DOBRUSKÁ Marta Marie Albína 18.1.1899-19.3.1947: Porovnání verzí

Z Personal
(DOBRUSKÁ_Marta_18.1.1899-19.3.1947)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Marta DOBRUSKÁ
+
| jméno = Marta Marie Albína DOBRUSKÁ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.1.1899
 
| datum narození = 18.1.1899
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Marta DOBRUSKÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 264-265
 +
}}
 +
'''DOBRUSKÁ, Marta Marie Albína''' ''(provd. Žáčková), * 18. 1. 1899 Chrudim, † 19. 3. 1947 Brno, zpěvačka''
  
−
== Literatura ==
+
Absolvovala dívčí lyceum v rodišti, zpěvu se učila soukromě
 +
u D. Branbergerové v Praze a u V. Šindlera a M. Fleischerové
 +
v Brně. Přijala nabídku ředitele V. Štecha a nastoupila jako
 +
sólistka opery mezzosopránového a altového oboru do brněnského
 +
ND. 1923–35 nastudovala na sedm desítek úloh.
 +
Její první rolí byla Olga (P. I. Čajkovskij: ''Evžen Oněgin''). Pod
 +
vedením dirigenta F. Neumanna a režiséra O. Zítka sbírala
 +
jevištní zkušenosti a již 1923 zaujala v rolích careviče Feodora
 +
(M. P. Musorgskij: ''Boris Godunov'') a panny Rózy (B. Smetana:
 +
''Tajemství''). V prvních pěti sezonách studovala český, zejména
 +
smetanovský repertoár. Mladistvý zjev ji předurčil k roli Záviše
 +
(''Čertova stěna'', 1924), Děčany (''Braniboři v Čechách'', 1924)
 +
a Radmily (''Libuše'', 1924, 1932); vedle Rózy zvládla Martinku
 +
(''Hubička'', 1924). Byla prvním psem Lapákem v Janáčkových
 +
''Příhodách lišky Bystroušky'' (1924), v Dvořákově ''Rusalce'' zpívala
 +
Druhou lesní žínku (od 1923), jindy prostoduchou
 +
Káču (''Čert a Káča'', 1928) či hubatou Kláskovou (V. Novák:
 +
''Lucerna'', od 1928). Uplatnila se v chlapeckých úlohách –
 +
kromě Feodora a Záviše – např. jako Cherubín (''Figarova''
 +
''svatba'', 1930) a jeden z Geniů (''Kouzelná flétna'', 1933) v operách
 +
W. A. Mozarta, pastýř Lel (N. A. Rimskij-Korsakov:
 +
''Sněguročka'', 1928), Niklas (J. Offenbach: ''Hoffmannovy povídky'',
 +
1928), Cedrik (J. Křička: ''Bílý pán aneb Těžko se dnes''
 +
''duchům straší'', 1929) a Páže (R. Strauss: ''Salome'', 1932).
 +
Nastudovala též Antonii (E. d’Albert: ''Nížina'', od 1927), Sestru
 +
Palomidovu (O. Chlubna: ''Aladina a Palomid'', 1925) i jednu
 +
z Klingsorových dívek (R. Wagner: ''Parsifal'', 1932) či Nancy
 +
(F. Flotow: ''Marta'', 1926), Lolu (P. Mascagni: ''Sedlák kavalír'',
 +
1928), Kathos (O. Zich: ''Preciézky'', 1934), cikánku Preciosillu
 +
(G. Verdi: ''Síla osudu'', 1934), Hospodskou (M. P. Musorgskij:
 +
''Boris Godunov'', 1931), paní Katy (L. Blech: ''Pod pečetí'', 1929),
 +
paní Quickly (G. Verdi: ''Falstaff'', 1932), ptáka Alkanosta
 +
(N. A. Rimskij-Korsakov: ''Pověst o neviditelném městě Kitěži'',
 +
1934), Suzuki (G. Puccini: ''Madame Butterfly'', 1925, 1930)
 +
a Mignon (A. Thomas: ''Mignon'', od 1928), jež byla její nejmilejší
 +
rolí. K posledním úlohám nastudovaným v Brně patřily
 +
Chůva (P. Dukas: ''Ariana a Modrovous'', 1935) a jedna z Panen
 +
pošetilých, Kovářova dcera a sestra Marta (B. Martinů: ''Hry o Marii'', 1935).
 +
 
 +
V Brně záhy upozornila na své hudební nadání, svědomitost
 +
při studiu rolí, vyrovnaný pěvecký výkon, zvučný a příjemný
 +
hlas, schopnost chápat dramatickou podstatu postav, bohatý
 +
herecký interpretační rejstřík. Její odchod z divadla byl náhlý
 +
a předčasný, v rozkvětu uměleckých sil, vynucený prudkou
 +
otravou krve z líčidel. Uplatnila se i v koncertním životě, provedla
 +
v rozhlase písňový cyklus Wilhelma Grosze ''Africa-Songs''
 +
(1930), či byla první interpretkou ''Uspávanek'' V. Kaprála
 +
(1935). S manželem vychovala jednoho syna. Od 1932 bydlela
 +
v Brně ve funkcionalistické vile v Lipové ulici.
 +
 
 +
'''L:''' HS 1, s. 248; Postavy brněnského jeviště 3, 1994, s. 431–432 (kde neúplný
 +
soupis rolí a literatury); Kam v Brně… 8, 2002, č. 4 (duben), s. 8.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní
 +
úřad Chrudim, sign. 3 659, matrika narozených pro Chrudim 1894–1899,
 +
fol. 355, č. post. 32/22.
 +
 
 +
Gustav Novotný, Svatava Přibáňová
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Aktuální verze z 23. 10. 2019, 19:00

Marta Marie Albína DOBRUSKÁ
Narození 18.1.1899
Místo narození Chrudim
Úmrtí 19.3.1947
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 264-265
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74882

DOBRUSKÁ, Marta Marie Albína (provd. Žáčková), * 18. 1. 1899 Chrudim, † 19. 3. 1947 Brno, zpěvačka

Absolvovala dívčí lyceum v rodišti, zpěvu se učila soukromě u D. Branbergerové v Praze a u V. Šindlera a M. Fleischerové v Brně. Přijala nabídku ředitele V. Štecha a nastoupila jako sólistka opery mezzosopránového a altového oboru do brněnského ND. 1923–35 nastudovala na sedm desítek úloh. Její první rolí byla Olga (P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin). Pod vedením dirigenta F. Neumanna a režiséra O. Zítka sbírala jevištní zkušenosti a již 1923 zaujala v rolích careviče Feodora (M. P. Musorgskij: Boris Godunov) a panny Rózy (B. Smetana: Tajemství). V prvních pěti sezonách studovala český, zejména smetanovský repertoár. Mladistvý zjev ji předurčil k roli Záviše (Čertova stěna, 1924), Děčany (Braniboři v Čechách, 1924) a Radmily (Libuše, 1924, 1932); vedle Rózy zvládla Martinku (Hubička, 1924). Byla prvním psem Lapákem v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky (1924), v Dvořákově Rusalce zpívala Druhou lesní žínku (od 1923), jindy prostoduchou Káču (Čert a Káča, 1928) či hubatou Kláskovou (V. Novák: Lucerna, od 1928). Uplatnila se v chlapeckých úlohách – kromě Feodora a Záviše – např. jako Cherubín (Figarova svatba, 1930) a jeden z Geniů (Kouzelná flétna, 1933) v operách W. A. Mozarta, pastýř Lel (N. A. Rimskij-Korsakov: Sněguročka, 1928), Niklas (J. Offenbach: Hoffmannovy povídky, 1928), Cedrik (J. Křička: Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší, 1929) a Páže (R. Strauss: Salome, 1932). Nastudovala též Antonii (E. d’Albert: Nížina, od 1927), Sestru Palomidovu (O. Chlubna: Aladina a Palomid, 1925) i jednu z Klingsorových dívek (R. Wagner: Parsifal, 1932) či Nancy (F. Flotow: Marta, 1926), Lolu (P. Mascagni: Sedlák kavalír, 1928), Kathos (O. Zich: Preciézky, 1934), cikánku Preciosillu (G. Verdi: Síla osudu, 1934), Hospodskou (M. P. Musorgskij: Boris Godunov, 1931), paní Katy (L. Blech: Pod pečetí, 1929), paní Quickly (G. Verdi: Falstaff, 1932), ptáka Alkanosta (N. A. Rimskij-Korsakov: Pověst o neviditelném městě Kitěži, 1934), Suzuki (G. Puccini: Madame Butterfly, 1925, 1930) a Mignon (A. Thomas: Mignon, od 1928), jež byla její nejmilejší rolí. K posledním úlohám nastudovaným v Brně patřily Chůva (P. Dukas: Ariana a Modrovous, 1935) a jedna z Panen pošetilých, Kovářova dcera a sestra Marta (B. Martinů: Hry o Marii, 1935).

V Brně záhy upozornila na své hudební nadání, svědomitost při studiu rolí, vyrovnaný pěvecký výkon, zvučný a příjemný hlas, schopnost chápat dramatickou podstatu postav, bohatý herecký interpretační rejstřík. Její odchod z divadla byl náhlý a předčasný, v rozkvětu uměleckých sil, vynucený prudkou otravou krve z líčidel. Uplatnila se i v koncertním životě, provedla v rozhlase písňový cyklus Wilhelma Grosze Africa-Songs (1930), či byla první interpretkou Uspávanek V. Kaprála (1935). S manželem vychovala jednoho syna. Od 1932 bydlela v Brně ve funkcionalistické vile v Lipové ulici.

L: HS 1, s. 248; Postavy brněnského jeviště 3, 1994, s. 431–432 (kde neúplný soupis rolí a literatury); Kam v Brně… 8, 2002, č. 4 (duben), s. 8.

P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Chrudim, sign. 3 659, matrika narozených pro Chrudim 1894–1899, fol. 355, č. post. 32/22.

Gustav Novotný, Svatava Přibáňová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=DOBRUSKÁ_Marta_Marie_Albína_18.1.1899-19.3.1947&oldid=112641“